33 Cdo 3541/2023-314
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složením z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně S-Vision s. r. o., se sídlem v Pecce, Staňkov 16 (identifikační číslo 044 74 694), zastoupené Mgr. Jitkou Vele, advokátkou se sídlem v Jičíně, Čelakovského 84, proti žalované obci Horní Branná o obnovení rovnováhy práv a povinností stran, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 6 C 59/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, č. j. 47 Co 76/2023-295, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví označeným rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové potvrdil rozsudek ze dne 12. 1. 2023, č. j. 6 C 59/2022-272, kterým Okresní soud v Semilech zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala obnovení rovnováhy práv a povinností účastnic změnou smlouvy o dílo z 25. 9. 2020 ve znění pozdějších dodatků, případně zrušení závazku za stanovených podmínek, a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Podle soudů obou stupňů skutečnosti, že po uzavření smlouvy o dílo se strany nedohodly o změně rozsahu stavebních prací (článek 4.4 smlouvy), pročež žalobkyně nemohla pokračovat ve stavbě podle původní projektové dokumentace, že žalovaná zadala zpevnění zemní pláně STRABAG a.
s. a dokončení díla TEWIKO systems, s. r. o., nepředstavují podstatnou změnu okolností objektivní povahy ve smyslu § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Oproti tomu nevhodné podloží sportoviště v Horní Branné vylučující provedení stavby podle původní projektové dokumentace a položkového rozpočtu je skrytou překážkou (§ 2627 o. z.), kterou lze za objektivní změnu považovat, i když existovala již při uzavření smlouvy, ale známou se stranám stala až poté.
O podstatnou (mimořádnou) změnu okolností zakládající zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran se však nejedná. Absentuje mimořádnost a nepředvídatelnost (geologický průzkum se obvykle řeší v průběhu provádění díla, žalobkyně měla možnost před uzavřením smlouvy zjistit dotazem u žalované, zda byl průzkum proveden), žalované zjištění nevhodnosti podloží žádnou konkrétní výhodu nepřineslo a žalobkyně nebyla znevýhodněna vynaložením vyšších nákladů při provádění díla (na úpravě podloží se s žalovanou nedohodla, zpevnění podloží neprovedla a náklady na takovou úpravu nevynaložila).
Změna okolností předpokládá i nadále – s většími náklady a vypětím – možnost splnění sjednaného závazku zhotovitelkou; daná překážka však znamenala faktickou nemožnost provést dílo dohodnutým způsobem, neboť vícepráce nebyly zahrnuty do položkového rozpočtu. Dokončením a předáním díla TEWIKO systems, s. r. o. se dluh – závazek ze smlouvy (plnění) – stal nesplnitelným, „závazek v části neprovedené žalobkyní zanikl podle § 2006 odst. 1 o. z.“ a v části, v níž závazek žalobkyně zanikl splněním před tvrzenou změnou okolností, nelze smlouvu měnit (zrušit) podle § 1766 odst. 1 o.
z. V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně shledává jeho přípustnost v tom, že v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny následující otázky hmotného práva: 1) Zda změna okolností, kterou dotčená strana (žalobkyně) nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit, musí být objektivní povahy; podle dovolatelky „může mít původ v jednání či opomenutí druhé smluvní strany“. Stavební práce na obnově dvou volnočasových areálů a školního sportoviště žalovaná provedla prostřednictvím třetích osob, aniž by přistoupila ke změně smlouvy o dílo, jež by umožnila dokončit stavbu žalobkyni.
2) Zda musí být znevýhodnění jedné smluvní strany (žalobkyně) způsobené změnou okolností spjato s výhodou druhé smluvní strany (žalované), aby nastal zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech účastnic. 3) Zda lze postupem podle § 1766 odst. 1 o. z. moderovat (změnit, zrušit) závazek, který již zanikl splněním. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla dovolání zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.
s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Smlouvou z 25. 9. 2020 se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala provést pro žalovanou (objednatelku) stavební práce na obnově dvou volnočasových areálů a školního sportoviště v obci Horní Branná ve dvou lokalitách: v katastrálním území Horní Branná a v katastrálním území Valteřice.
Rozsah stavebních prací byl vymezen projektovou dokumentací vypracovanou bez geologického průzkum. Součástí smlouvy byl podrobný položkový rozpočet včetně harmonogramu plnění. V článku 4.3.1 strany ujednaly: „Sjednaná cena je cenou nejvýše přípustnou a může být změněna pouze za níže ujednaných podmínek: a/ objednatel bude požadovat i provedení jiných prací nebo dodávek něž těch, které byly předmětem projektové dokumentace nebo pokud objednatel vyloučí některé práce nebo dodávky z předmětu plnění, c/ pokud se při realizaci díla vyskytnou skutečnosti, které nebyly v době sjednání smlouvy známy a zhotovitel je nezavinil ani nemohl předvídat a tyto skutečnosti mají prokazatelný vliv na sjednanou cenu.“ V článku 4.4 strany dohodly, že případné „vícepráce či méněpráce musejí být odsouhlaseny objednatelem před jejich provedením, řešeny písemným dodatkem ke smlouvě a teprve poté realizovány.“ Doba prací byla stanovena od 1.
2. 2021 do 30. 6. 2021. V průběhu stavby byly 3. 6. 2021 na obou místech provedeny zkoušky únosnosti plání, jimiž bylo zjištěno, že naměřené hodnoty rázových zatěžkávacích testů vyhovovaly technickým podmínkám ve Valteřicích, naopak v Horní Branné byla nedostatečná únosnost podloží.
S ohledem na nutnost zhutnění a navýšení podložkových vrstev z drceného kameniva jednaly účastnice o změně rozsahu díla, což byla podmínka žalobkyně pro pokračování ve stavbě. Výsledkem byly dva dodatky smlouvy (21. 6. 2021 a 15. 9. 2021), v nichž posunuly termín dokončení díla, ale k dohodě předpokládané v článku 4.4 smlouvy však strany nedospěly. Úpravu podloží sportoviště Horní Branná (zemní práce, podklad z drceného kameniva a štěrkodrtě, trubní vedení a položení geotextilie) provedla STRABAG a.
s. na základě smlouvy uzavřené s žalovanou (objednatelkou) 19. 7. 2021 a další stavební práce spojené s dokončením obnovy volnočasových areálů a školního sportoviště v obou lokalitách provedla na základě smlouvy z 25. 4. 2022 uzavřené s žalovanou (objednatelkou) TEWIKO systems, s. r. o., která 27. 6. 2022 stavbu předala. K otázce ad 1). V rozsudku ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2989/2022, Nejvyšší soud s odkazem na komentářovou literaturu – Šilhán, Josef. § 1765 [Podstatná změna okolností a obnovení jednání o smlouvě].
In: Hulmák, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 225-227, 233 – připomněl zásadu smluvní volnosti stran, která je v souladu s ústavním principem autonomie vůle subjektů soukromého práva. Uzavřenou dohodu strany musí respektovat, i když se následně změní okolnosti do té míry, že ujednání se pro některou z nich stane méně výhodné. Nelze vyloučit, že „oproti stavu, z něhož strany vycházely při uzavírání smlouvy, dojde k podstatné změně okolností, kterou nemohly strany předpokládat a jejímž důsledkem je hrubý nepoměr v jejich právech a povinnostech.
Obecné následky změny okolností, za kterých došlo k uzavření smlouvy, jsou pak upraveny v ustanoveních § 1764 až 1766 o. z., která předvídají proměnlivost práv a povinností vyplývajících ze závazkových vztahů, a výjimečně proto připouští za uplatnění zásady změny poměrů (clausula rebus sic stantibus) obnovení jednání o smlouvě, případně její změnu rozhodnutím soudu“. Ze zákonné úpravy vyplývá, že „pro uplatnění výjimky ze zásady pacta sunt servanda musí být kumulativně naplněno několik podmínek: podstatná změna okolností, nepředvídatelnost a neovlivnitelnost této změny, vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran důsledkem zvýšení nákladů plnění či snížení hodnoty předmětu plnění a příčinná souvislost mezi změnou okolností a vzniklým zvlášť hrubým nepoměrem mezi právy a povinnostmi.
Zdrojem změny okolností pak mohou být nejrůznější vnější faktory, ať již přírodní, technické, právní a právně-politické, či společensko- ekonomické povahy; musí vždy jít o zásadní a nepředvídatelné změny vnější povahy. Jde primárně o skutečnosti, které nastaly až po uzavření smlouvy. Výjimečně však ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o. z. mohou dopadat i na skutečnosti nastalé již před tímto okamžikem, to však pouze tehdy, pokud se dotčené straně stanou až po uzavření smlouvy známé.
V těchto případech, kdy skutečnosti vyvolávající podstatnou změnu okolností existovaly již při uzavření smlouvy, je ale třeba vždy pečlivě uvážit, zda lze opravdu připustit, aby se těchto skutečností dotčená strana dovolávala, zda je znát neměla a zda počáteční nevědomost nemá jít k její tíži. Dotčená strana má právo dovolávat se změny okolností totiž jen tehdy, pokud prokáže, že změnu nemohla rozumně předpokládat; předvídatelné změny mají strany zohlednit při sjednávání smlouvy, když zásada změny poměrů (clausula rebus sic stantibus) zde představuje korektiv, který je v souladu s ochranou legitimního očekávání nutno aplikovat toliko ve výjimečných situacích“.
Uzavřel, že „podmínkou práva domáhat se obnovení jednání o smlouvě, případně změny smluvního závazku rozhodnutím soudu (§ 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o. z.), je tedy mimo jiné skutečnost, že nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran byl zapříčiněn (způsoben) podstatnou, smluvci nepředvídatelnou a neovlivnitelnou, změnou okolností vyvolanou vnějšími (na smluvcích nezávislými) faktory; příkladmo působením přírodních sil, vlivem nemoci, zdravotního poškození či úmrtí, selhání techniky nebo škodní události způsobené třetí osobou, anebo změnou legislativy, společenských či politických poměrů nebo obecných poměrů hospodářských a ekonomických (výrazné zvýšení míry inflace, narušení dodavatelsko - odběratelských vztahů apod.)“.
Dovodil-li odvolací soud v projednávané věci, že důvodem pro moderaci smluvního závazku nemůže být skutečnost, že se účastnice nedohodly na řešení překážky spočívající v nevhodném podloží stavby, ani skutečnost, že plnění žalobkyně se v určité části v důsledku provedení díla třetí osobou stalo nemožným, jelikož změna okolností podle § 1765 o. z. předpokládá okolnosti objektivního charakteru, pak jsou jeho závěry plně v souladu s výše citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu. Argumentace dovolatelky prosazující závěr, že podstatná změna okolností nemusí být objektivní povahy, nepřesvědčila dovolací soud, že jsou zde důvody pro odchýlení se od výše uvedeného závěru.
K otázce ad 2). Opírá-li žalobkyně přípustnost dovolání o skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, musí jít o takovou otázku, jejíž vyřešení může způsobit změnu napadeného rozhodnutí. Takovou ovšem není otázka, zda požadavek § 1765 odst. 1 o. z. spočívající v existenci zvlášť hrubého nepoměru práv a povinností stran znevýhodněním jedné z nich musí nutně implikovat i vznik výhody na straně druhé, a její vyřešení tedy nemůže způsobit změnu napadeného rozhodnutí.
Odvolací soud obecně souhlasil se závěry soudu prvního stupně, který – mimo jiné – zvážil i neexistenci výhody, která by měla hrubou změnou poměrů vzejít žalované. Nicméně posouzení otázky, zda v řešeném případě došlo k porušení rovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech, založil na tom, že žalobkyni nevznikly žádné zvláštní náklady při plnění povinnosti provést dílo, nikoli na posouzení, zda se žalované dostalo v této souvislosti výhody.
Nejedná se tedy o otázku, jež by zakládala přípustnost dovolání. K otázce ad 3). Vzhledem ke správnosti závěru odvolacího soudu ohledně absence objektivní povahy podstatné změny okolností podle § 1765 odst. 1 o. z., která sama o sobě znemožňuje vyhovět žalobě, již nebylo procesně účelné zabývat se otázkou, zda lze moderovat závazek, který zanikl částečným plněním. Jelikož dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu