33 Cdo 3962/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci
žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, proti žalovanému V. B.,
zastoupenému JUDr. Bc. Štěpánem Maškem, advokátem se sídlem v Jablonci nad
Nisou, Komenského 21a, o 24.253,- Kč, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad
Nisou pod sp. zn. 13 C 153/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 2. 6. 2009, č.j. 29 Co
912/2008-100, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího
řízení 3.792,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Bc. Štěpána
Maška, advokáta.
Dovolání žalobkyně směřující (hodnoceno podle obsahu) proti v záhlaví
citovanému rozsudku v části, jíž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu
v Jablonci nad Nisou ze dne 12. 9. 2008, č.j. 13 C 153/2007-84, v zamítavém
výroku věci samé co do částky 24.253,- Kč, není přípustné podle § 237 odst. 1
písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do
30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo
shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v
dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek
odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
K přezkumu předestřený závěr odvolacího soudu, že právo žalobkyně na úroky z
prodlení se promlčuje ve třech letech podle § 110 odst. 3, části věty před
středníkem, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je v souladu s
judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12.
2009, sp. zn. 21 Cdo 4748/2007).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218
písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §
243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalovaný má právo na náhradu
účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v
dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1,
§ 2, § 3 odst. 1 bodu 4., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1, věty
první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou
2.860,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon
právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané
hodnoty ve výši 632,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může
žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. prosince 2010
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu