33 Cdo 4046/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Z. I.s. r. o. zastoupené JUDr. Z. D., Ph.D., advokátem proti žalované V. N., zastoupené Mgr. P. S., advokátem o 55.381,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 62 C 487/97, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2007, č. j. 11 Co 393/2007-86, takto :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 4.480,- Kč k rukám JUDr. Z. D. Ph.D., advokáta.
ze dne 22. září 1998, č. j. 62 C 487/97-26, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Označila v něm dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a b/ a odst. 3 o. s. ř. V dovolání argumentuje ve prospěch názoru, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno včas, polemizuje se závěrem, že byly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. a kritizuje postup soudu prvního stupně, který jí podle § 29 o. s. ř. ustanovil opatrovníka z důvodu, že její pobyt nebyl znám.
Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (účastnicí řízení) při splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Dovolací soud se dále zaměřil na posouzení otázky jeho přípustnosti.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Jelikož v uvedeném případě je dovoláním napadáno usnesení ve výroku, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o němž má být v řízení věcně rozhodnuto), nepřichází v úvahu přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř.
Podle § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o. s. ř. přípustnost dovolání rovněž dána není, neboť posuzovanou věc nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů. Zbývá proto přípustnost podle § 239 odst. 3 o. s. ř.
Podle § 239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a a § 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d).
Jelikož napadené rozhodnutí není usnesením, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), není dovolání žalované přípustné ani podle § 239 odst. 3 o. s. ř. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 41/2003, ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 72/2005, ze dne 18. 6. 2003, sp. zn 25 Cdo 2006/2001, ze dne 20. 2. 2007, sp. zn 33 Odo 1252/2006, ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1238/2005, a ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 22 Cdo 30/2006).
Protože přípustnost dovolání nepřichází v úvahu ani proti nákladovému výroku (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; proto je dovolací soud odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 4.180,- Kč (§ 3 odst. 1 bod 4, § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nebude-li povinnost uložená tímto usnesením splněna povinnou dobrovolně, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 21. října 2008
JUDr. Blanka M o u d r á
předsedkyně senátu