33 Cdo 614/2024-380
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce P. V., zastoupeného Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Pouchovská 1255/109b, proti žalované Z. P., zastoupené Mgr. Vladimirem Churcevem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1964/12, o vydání věci, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 22 C 79/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2023, č. j. 23 Co 146/2023-361, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Vladimira Churceva, advokáta.
V záhlaví specifikovaným rozhodnutím Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 6. 4. 2023, č. j. 22 C 79/2022-334, jímž Okresní soud Praha-západ zamítl žalobu o vydání označených movitých věcí a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 21.780 Kč; současně žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 4.356 Kč. Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.
s. ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), ani vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 1, 3 o. s. ř.); o tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení § 237 o.
s. ř. nebo jeho část. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, 1/ při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2/ která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3/ která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4/ má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.
5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13, a ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 ). Dovolatel je tak povinen uvést, v řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. § 241a odst. 1, 3 o. s. ř.). Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé zvlášť. Vždy musí jít o takovou otázku, na níž je výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci skutečně založen.
Žalobce přípustnost vymezil tak, že „v dané věci má být dovolacím soudem vyřešena právní otázka jinak“. Přípustnost dovolání však nelze založit na tom, že nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu a žádá jeho změnu; jak bylo vysvětleno výše, přípustnost lze odůvodnit tím, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená otázka má být posouzena jinak. Identifikace konkrétních právních otázek, které by měly být předmětem dovolacího přezkumu, pak v dovolání zcela absentuje.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní- li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 4. 4. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu