U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobkyně MUDr. H. N., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) L. P., 2) E. P., a 3) M. T., všem zastoupeným advokátem, o určení neplatnosti darovací smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 11 C 52/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. dubna 2007, č. j. 62 Co 429/2006-87, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.980,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Dovolání žalobkyně proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byl ve výroku o věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. června 2006, č. j. 11 C 52/2004-45, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne 17. prosince 2003, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovoláním zpochybněná otázka existence naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti darovací smlouvy, na jehož nedostatku soudy obou stupňů založily svá rozhodnutí, nečiní z rozsudku odvolacího soudu rozhodnutí zásadního právního významu; její posouzení závisí na zcela konkrétních a individuálních skutkových okolnostech, má význam právě a jen pro danou věc, a postrádá tak potřebný judikatorní přesah do rozhodovací praxe soudů [srov. např. usnesení ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 821/2000, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), svazku 1, pod č. C 23, nebo usnesení ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2965/2000, uveřejněné v Souboru, svazku 1, pod č. C 71].
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud její dovolání – aniž se mohl věcí dále zabývat – jako nepřípustné odmítl [§ 243a odst. 1 věta první, § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].
Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle § 5 písm. d), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 3.250,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900,- Kč a 20 % DPH ve výši 830,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 28. ledna 2010
JUDr. Václav D u d a, v. r. předseda senátu