33 Cdo 889/2024-298
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně CONTE spol. s r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Ovocný trh 572/11, identifikační číslo osoby 00565342, zastoupené JUDr. Richardem Čičkem, advokátem se sídlem Praha 6, Hradčany, Na baště sv. Ludmily 252/3, proti žalovanému městu Klášterec nad Ohří, se sídlem městského úřadu nám. Dr. Eduarda Beneše 85, Klášterec nad Ohří, identifikační číslo osoby 00261939, o obnovení rovnováhy práv a povinností ze smlouvy, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 45 C 93/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2023, č. j. 95 Co 102/2023-271, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
smlouvy uzavřené se žalovaným ve výroku specifikovaným způsobem, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
2. Podle soudů obou stupňů okolnosti nastalé po uzavření smlouvy, podle níž se žalobkyně (obchodník s plynem) zavázala dodávat žalovanému (město) po určitou dobu plyn za pevnou cenu, nepředstavují takovou změnu okolností ve smyslu § 1765 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dovodily, že příčinou vzniku nepoměru v právech a povinnostech spočívajícím ve výrazném zvýšení nákupní ceny plynu nebyla pouze změna na trhu s plynem související s válkou na Ukrajině, ale též chování žalobkyně, která si jako odborník nepočínala tak, aby rizika plynoucí z výkyvů cen či měnových kurzů eliminovala, čímž mohla nepříznivému dopadu vývoje cen zabránit.
S poukazem na zjištění, že k významnému nárůstu cen plynu došlo již před začátkem války na Ukrajině, soudy nepřisvědčily žalobkyni, která změnu okolností po uzavření smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení spatřovala výlučně v tom, že ke zvýšení cen plynu došlo v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině.
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve vyřešení otázek, při jejichž řešení se – dle jejího přesvědčení – odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně jde o otázky dosud v rozhodování dovolacího soudu neřešené: 1) zda okolnost nepředvídatelné a pro účastníky neovlivnitelné události – vznik válečného konfliktu na Ukrajině a s tím spojného omezení resp. ukončení dodávek plynu z Ruské federace do Evropy vyvolané v důsledku politických a společensky – ekonomických okolností nezávislých na vůli žalobce a žalované, je z povahy aplikace práva nepředvídatelnou a neovlivnitelnou okolností vyvolanou vnějšími faktory, na základě které byl žalobce, jako dodavatel, oprávněn domáhat se změny smluvních ujednání účastníky v minulosti uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 11.09.2020 (dále jen „Smlouva“) ve smyslu ustanovení § 1764 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“);
2) zda soudy mohou vyloučit aplikaci ustanovení § 1764 a násl. NOZ a tím i ochranu právního postavení žalobce, jako dodavatele plynu podle Smlouvy, pro takový případ pro účastníky nepředvídatelné a neovlivnitelné okolnosti, kterou byl vznik válečného konfliktu na Ukrajině a jeho přímé dopady na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky, které byly přímo závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jehož dovoz byl z titulu EU přijatých sankčních omezení zakázán nebo omezen a v důsledku toho pak vznikl nedostatek této komodity na trhu, což vedlo k významnému zvýšení ceny zemního plynu pro odběratele této komodity v České republice;
3) zda je zákonem přípustné, a tedy legitimní, aby soudy v případě vzniku takovéto pro účastníky v okamžiku uzavření Smlouvy nepředvídatelné a neovlivnitelné vnější okolnosti, která nastala nezávisle na jejich vůli až po uzavření Smlouvy (vznik válečného konfliktu na Ukrajině) a s tím spojené dopady na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky, které byly přímo závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jež byl z titulu EU přijatých sankčních omezení zakázán nebo omezen, znevýhodnily právní postavení žalobce, jako dodavatele plynu, který byl v soukromoprávním vztahu se žalovanou vyplývajícím ze Smlouvy, a to za situace kdy obě strany Smlouvy vystupují jako právnické osoby s plnou právní svéprávností a odpovědností vůči sobě navzájem a každá ze stran má právo na spravedlivé uspořádání práv a povinností ze Smlouvy a na rovné zacházení;
4) jaký je vzájemný vztah NOZ a zákona o veřejných zakázkách /dále jen „ZZVZ“/ na tento projednávaný případ, když je skutečností, že NOZ a změna okolností podle § 1764 a násl. NOZ je plně aplikovatelná i na smluvní vztahy uzavřené dle pravidel ZZVZ a na žalobcem podaný návrh na změnu Smlouvy, když podle právního názoru žalobce toto právo žalobce nevybočuje z možnosti změny Smlouvy vyplývajících při změně okolností podle ZZVZ;
5) zda je povinností žalobce, jako dodavatele, reagovat za podmínek vyplývajících z ustanovení § 1764 a násl.
NOZ na každou změnu okolností mající vliv na nárůst ceny plynu, anebo zda je přípustné, aby každá změna okolností, která nastane v průběhu trvání Smlouvy byla soudem posuzována samostatně z hlediska svého vzniku a jejich dopadů do smluvního vztahu účastníků Smlouvy tak, jak tomu bylo v případě vzniku nepředvídatelného a pro účastníky neovlivnitelného válečného konfliktu na Ukrajině a jeho přímých dopadů na trh s energiemi (zejména plynem) na státy Evropské unie včetně České republiky. To vše za situace, kdy Česká republika byla přímo závislá na dovozu plynu z Ruské federace, který byl z důvodu EU přijatých sankčních omezení zakázán či významně omezen, což následně vedlo k nedostatku této komodity na trhu a k významnému zvýšení ceny zemního plynu pro odběratele této komodity v České republice, jakož i v Evropě.
6) zda soudy mohou v případě vzniku takovéto pro účastníky Smlouvy v době uzavření Smlouvy nepředvídatelné a neovlivnitelné události, jež vedla k enormnímu (turbulentnímu) nárůstu ceny energií v České republice a v Evropě a stala se tak celospolečenským a mezinárodně politickým problém prakticky všech států Evropy, který měl přímé negativní dopady do ekonomiky a hospodaření států, podnikatelů a spotřebitelů, vyloučit ochranu práva žalobce, jako dodavatele plynu, konstatováním, že si žalobce mohl při uzavření Smlouvy zajistit dlouhodobé dodávky plynu pro žalovanou jeho předchozím nakoupením (nepředvídatelného množství) na celé období dvou (2) let trvání Smlouvy.
To vše za situace, kdy takováto povinnost nevyplývala pro žalobce ze Smlouvy a ani ze zákonného předpisu a rovněž za situace, kdy žalovaný, jako odběratel nebyl povinen odebrat plyn od žalobce s ohledem na Smlouvou sjednanou toleranci odchylky -100 % / +100 % a ani nikdy nebyla ve Smlouvě zafixována minimální výše odběru plynu žalovanou v rozhodném období;
7) zda je přípustné, aby soud nesprávně a v rozporu s obecnou obchodní praxí při obchodování s plynem vykládal problematiku obchodování na trhu s energiemi k tíži žalobce tak, že se na trhu s energiemi mají zrcadlově nakupovat budoucí, nejisté a neznámé objemy energií (zejména v případě tolerance odchylky -100% / +100%) pro zákazníky obchodníka s energiemi, kdy takovýto postup není zákonem stanoven (ukládán) a ani by nebyl pro žalobce ekonomicky možný s ohledem na povinnost obchodníka s plynem dopředu zaplatit (zajistit) celou hodnotu budoucí dodávky energie (plynu) při jejím nakoupení tzv. margin call, který by musel být obchodníkem (žalobcem) složen v podobě finančních prostředků u OTE na zajištění budoucího odběru energií.
Tj. formou zálohování 100 % hodnoty dosud zákazníkem neodebrané energie dlouhodobě dopředu, aniž by měl obchodník jistotu, že zákazník tuto energii ve skutečnosti odebere v případě, kdy ani energii nemusel odebrat z důvodu Smlouvou sjednané odchylky – 100 % a ani nikdy nebyla ve Smlouvě zafixována minimální výše odběru plynu žalovanou v rozhodném období.
8) zda je povinností soudu se – byť stručně – vypořádat v rámci odůvodnění rozhodnutí s veškerými námitkami účastníka řízení (žalobce) tak, aby rozhodnutí soudu bylo po právní a věcné stránce přezkoumatelné.
4. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popř. zamítl.
5. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
6. Podle § 237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
8. Dovolání není přípustné.
9. Napadené rozhodnutí je založeno na závěru, že nedošlo k naplnění předpokladů pro aplikaci § 1765 odst. 1 o. z., podle kterého dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala známou až po uzavření smlouvy. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.
10. Formulací k dovolacímu přezkumu předestřených otázek dovolatelka prosazuje, že válečný konflikt na Ukrajině coby nepředvídatelná a pro účastníky neovlivnitelná událost a s ním spojené omezení či ukončení dodávek plynu z Ruské federace v důsledku politických a společensko ekonomických okolností nezávislých na vůli obou smluvních stran, jež vedly k nedostatku uvedené komodity na trhu a k významnému zvýšení její ceny, jsou okolnostmi odůvodňujícími aplikaci § 1765 o. z.
11. V rozsudku ze dne 1. 2. 2023, sp. zn. 28 Cdo 2989/2022, Nejvyšší soud s odkazem na komentářovou literaturu – Šilhán, Josef. § 1765 [Podstatná změna okolností a obnovení jednání o smlouvě]. In: Hulmák, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 225-227, 233 – připomněl zásadu smluvní volnosti stran, která je v souladu s ústavním principem autonomie vůle subjektů soukromého práva. Uzavřenou dohodu strany musí respektovat, i když se následně změní okolnosti do té míry, že ujednání se pro některou z nich stane méně výhodné.
Nelze vyloučit, že „oproti stavu, z něhož strany vycházely při uzavírání smlouvy, dojde k podstatné změně okolností, kterou nemohly strany předpokládat a jejímž důsledkem je hrubý nepoměr v jejich právech a povinnostech. Obecné následky změny okolností, za kterých došlo k uzavření smlouvy, jsou pak upraveny v ustanoveních § 1764 až 1766 o. z., která předvídají proměnlivost práv a povinností vyplývajících ze závazkových vztahů, a výjimečně proto připouští za uplatnění zásady změny poměrů (clausula rebus sic stantibus) obnovení jednání o smlouvě, případně její změnu rozhodnutím soudu“.
Ze zákonné úpravy vyplývá, že „pro uplatnění výjimky ze zásady pacta sunt servanda musí být kumulativně naplněno několik podmínek: podstatná změna okolností, nepředvídatelnost a neovlivnitelnost této změny, vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran důsledkem zvýšení nákladů plnění či snížení hodnoty předmětu plnění a příčinná souvislost mezi změnou okolností a vzniklým zvlášť hrubým nepoměrem mezi právy a povinnostmi. Zdrojem změny okolností pak mohou být nejrůznější vnější faktory, ať již přírodní, technické, právní a právně-politické, či společensko-ekonomické povahy; musí vždy jít o zásadní a nepředvídatelné změny vnější povahy.
Jde primárně o skutečnosti, které nastaly až po uzavření smlouvy. Výjimečně však ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o. z. mohou dopadat i na skutečnosti nastalé již před tímto okamžikem, to však pouze tehdy, pokud se dotčené straně stanou až po uzavření smlouvy známé. V těchto případech, kdy skutečnosti vyvolávající podstatnou změnu okolností existovaly již při uzavření smlouvy, je ale třeba vždy pečlivě uvážit, zda lze opravdu připustit, aby se takových skutečností dotčená strana dovolávala, zda je neměla znát a zda počáteční nevědomost nemá jít k její tíži.
Dotčená strana má právo dovolávat se změny okolností totiž jen tehdy, pokud prokáže, že změnu nemohla rozumně předpokládat; předvídatelné změny mají strany zohlednit při sjednávání smlouvy, když zásada změny poměrů (clausula rebus sic stantibus) zde představuje korektiv, který je v souladu s ochranou legitimního očekávání nutno aplikovat toliko ve výjimečných situacích“. Uzavřel, že „podmínkou práva domáhat se obnovení jednání o smlouvě, případně změny smluvního závazku rozhodnutím soudu (§ 1765 odst. 1 a § 1766 odst. 1 o.
z.), je tedy mimo jiné skutečnost, že nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran byl zapříčiněn (způsoben) podstatnou, smluvci nepředvídatelnou a neovlivnitelnou, změnou okolností vyvolanou vnějšími (na smluvcích nezávislými) faktory; příkladmo působením přírodních sil, vlivem nemoci, zdravotního poškození či úmrtí, selhání techniky nebo škodní události způsobené třetí osobou, anebo změnou legislativy, společenských či politických poměrů nebo obecných poměrů hospodářských a ekonomických (výrazné zvýšení míry inflace, narušení dodavatelsko - odběratelských vztahů apod.)“.
12. Dovodil-li odvolací soud v projednávané věci, že nebyly splněny předpoklady pro moderaci smluvního závazku, neboť okolnost, že po uzavření smlouvy o dodávkách plynu došlo k podstatnému navýšení velkoobchodních (nákupních) cen na trhu s plynem, nelze považovat za nepředvídatelnou a neovlivnitelnou skutečnost, je jeho závěr plně v souladu s výše citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu. Podmínka existence podstatné (účastníky nepředvídatelné a neovlivnitelné) změny okolností vyvolané vnějšími nezávislými faktoty, coby příčiny nastalého nepoměru v právech a povinnostech smluvních stran, zakládající právo obnovení jednání o smlouvě, případně změny smluvního závazku rozhodnutím soudu, naplněna není. Argumentace dovolatelky, že jí zákon ani smlouva povinnost zajistit plyn předem za určitou cenu neukládá, na uvedeném závěru nic nemění; jak správně uvedl soud prvního stupně, to, jak si obchodník s plynem počíná při zajišťování svých plnění podle uzavřených smluv s odběrateli plynu, je výlučně na jeho obchodní strategii, přičemž je notorietou, že obchodování s energetickými komoditami s sebou riziko v podobě výkyvů cen nese.
13. Vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (nepřezkoumatelnost rozhodnutí), pak přehlíží, že k vadám řízení dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
14. Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 18. 2. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu