USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy v insolvenční věci
dlužníka V. K., bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS
37 INS XY, za účasti 1) Mgr. Ing. Evy Hepperové, insolvenční správkyně se
sídlem v Opavě, Komárovská 2438/13 (identifikační číslo 476 34 588), a 2)
Sberbank CZ, a.s., se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2 (identifikační číslo
250 83 325), jako zástupce věřitelů, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem
proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS
XY, 3 VSOL XY, o dovolání dlužníka zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem
se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, proti usnesení Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 23. 7. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 11 VSOL XY, t a k t o:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 22
ICm XY, odmítl žalobu pro zmatečnost, kterou se dlužník domáhal zrušení
usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3
VSOL XY. Podle soudu prvního stupně žaloba postrádá skutkové vylíčení důvodu,
tj. v čem vrchní soud postupoval nesprávně, nejsou v ní uvedeny skutečnosti,
které svědčí o tom, že ji dlužník podal včas, a označeny konkrétní důkazy k
prokázání důvodnosti žaloby. Pouhé odkazy na § 229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„o. s. ř.“), a na celý spis sp. zn. 37 INS XY se zdůrazněním podání čl. XY
nepostačuje. Dlužník na výzvu žalobu nedoplnil. Protože v řízení nelze pro
uvedené nedostatky pokračovat, soud prvního stupně žalobu odmítl (§ 43 odst. 2
o. s. ř.). Usnesením ze dne 23. 7. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 11 VSOL XY, Vrchní soud v
Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud se ztotožnil
se soudem prvního stupně v tom, že dlužník v žalobě neuvedl důvod zmatečnosti
tak, aby bylo nepochybné, v čem – v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo
postupu – ji spatřuje, byť odkázal na písemné podání čl. XY s tvrzením, že je
stejného znění jako jeho písemné podání v elektronické podobě čl. XY, které
není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. Za tohoto stavu bylo namístě
žalobu odmítnout, neboť v řízení nelze pokračovat (§ 43 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání, kterým dlužník napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017
Sb.). Podle § 237 o. s. ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání
přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení
končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo
procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené
rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu
dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li
být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze
podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229
odst. 3. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Z obsahu spisu se podává, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, zamítl návrh ze 4. 4. 2016, jímž se dlužník domáhal
zrušení konkursu a odložení vykonatelnosti upraveného seznamu pohledávek. Dlužník podáním ze 4. 4. 2017 čl. XY, které došlo soudu prvního stupně 7. 4. 2017, požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce, neboť „…chce se odvolat do výše označeného usnesení.“ Písemným
podáním v elektronické podobě, které došlo soudu prvního stupně 23. 4. 2017
(čl.
XY), dlužník napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017,
č. j. KSOS 37 INS XY, odvoláním; podání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým
podpisem a ve lhůtě tří dnů je dlužník nedoplnil předložením originálu, příp. písemným podáním téhož znění (§ 42 odst. 2 o. s. ř.). Krajský soud v Ostravě
usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, dlužníka vyzval, aby do
deseti dnů odstranil vady podání čl. XY, tedy aby upřesnil, zda jde o odvolání
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS
XY, pokud ano, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho
se domáhá. Výzva – doručená 6. 2. 2018 – obsahovala řádné poučení podle § 43
odst. 2, věty první, o. s. ř. Dlužník na výzvu nereagoval, vytýkané vady podání
neodstranil. Vrchní soud v Olomouci – s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne
24. 6. 2014, sp. zn. II. ÚS 475/13 – považoval podání XY za odvolání proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, a
rozhodl usnesením ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, tak, že
odvolání podle § 43 odst. 2 (§ 211) o. s. ř. odmítl (neobsahuje náležitosti
vyžadované § 205 odst. 1 o. s. ř., tj. v čem odvolatel spatřuje nesprávnost
rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá). Žalobou pro zmatečnost ze 14. 6. 2018, doručenou soudu 25. 6. 2018, napadl
dlužník usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37
INS XY, 3 VSOL XY. V žalobě uvedl, že ji podává včas „v dosud běžící lhůtě“, a
to „z důvodů dle ustanovení § 229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád.“ K prokázání zmatečnostní vady označil „celý spis zn. 37 INS XY,“ s
tím, že vyzdvihuje podání XY, „kterým … soudu předložil písemné podání téhož
znění jeho podání v elektronické podobě vedené na čl. XY ve lhůtě dle
ustanovení § 42 odst. 2 o. s. ř.“ Usnesením ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 ICm
XY, Krajský soud v Ostravě vyzval dlužníka k doplnění žaloby o konkrétní důvod
zmatečnosti, o vylíčení skutečností svědčících o tom, že žaloba byla podána
včas, o označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána (§ 232 odst. 1
o. s. ř.), poučil ho, jak chybějící náležitosti doplnit, a o následcích
nedoplnění (§ 43 o. s. ř.). Dlužník žalobu doplnil písemným podáním v
elektronické podobě z 18. 7. 2018, došlé soudu 20. 7. 2018 jako příloha
e-mailové zprávy, v němž – vedle námitky podjatosti soudkyně JUDr. Petry
Kostelňákové Petříkové – zopakoval text obsažený v žalobě ze 14. 6. 2018;
podání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a ve lhůtě tří dnů
nebylo doplněno předložením originálu, příp. písemným podáním shodného znění (§
42 odst. 2 o. s. ř.). Námitky dlužníka uplatněné v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení, na
němž je napadené rozhodnutí vrchního soudu založeno, tj. proti hodnocení
postupu soudu podle § 43 odst. 1 a 2 o. s. ř. Tvrdí-li, že podání ze 4. 4. 2017
XY doplnil písemným podáním v elektronické podobě neopatřeným uznávaným
elektronickým podpisem XY, „které dne 25. 4. 2017 předložil na podatelnu soudu
v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 o. s. ř.
doručením písemného vyhotovení
odvolání shodného znění (XY)“, zpochybňuje postup soudu v původním řízení,
nikoliv v řízení o žalobě pro zmatečnost. Nepřednesl-li dovolatel žádnou otázku procesního práva, která by založila
přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je dána tím, že žaloba pro
zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným (v této věci)
proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, v němž si každý z účastníků
nese náklady insolvenčního řízení ze svého. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním
rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni a zástupci věřitelů se však doručuje
i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu