Rozhodnutí o žádosti o odklad výkonu rozhodnutí podle $ 104h odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve spojení s $ 73 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, prováděného na základě vy- konatelného výkazu nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále, je rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., a podléhá tak přezkumu ve správním soudnictví.
Nejvyšší správní soud předesílá, že ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnos- ti podrobena rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž bylo rozhodnuto o právech a po- vinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu generální klauzule obsažené v čl. 36 odst. 2 Listiny. Současně však uvedené usta- 327 2542 u == === —————— 77“ novení připouští možnost, aby na základě vý- jimek zákonem výslovně stanovených byla některá rozhodnutí z přezkoumání vylouče- na. Jedná se o kompetenční výluku uvedenou v $ 70 s.
ř. s., podle něhož jsou ze soudního přezkumu vyloučeny mimo jiné úkony správ- ního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem [$ 70 písm. c) s. ř. s.], a dále úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími [$ 70 písm. a) s. ř. s.]. Žaloba napadající rozhodnutí, které spadá pod kom- petenční výluku je nepřípustná podle $ 68 písm e) s. ř. s. a soud jí odmítne podle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Pokud jde o samotnou podstatu souzené věci, tedy důvod odmítnutí žaloby městským soudem a zároveň důvod tvrzeného odmítnu- tí soudní ochrany, je nutno se zabývat pova- hou předmětného rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, zaháje- ného výzvou vydanou podle $ 73 odst. 1 da- ňového řádu, k vymožení vykonatelného ne- doplatku z výkazu nedoplatků.
Řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku za- městnanosti je upraveno v části šesté hlavě čtvrté zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ($ 104a až 104i). Podle $ 104g odst. 1 a 2 citovaného zákona může okresní správa sociálního za- bezpečení dlužné částky na pojistném a pe- nále předepsat k úhradě též výkazem nedo- platků. Ten je vykonatelný dnem vyhotovení a doručuje se stejným způsobem jako plateb- ní výměr. Podle třetího odstavce téhož usta- novení „/ze okresní správě sociálního zabez- pečení, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů doručení písemné námitky, pokud [zaměstnavatel] nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho vý- ší.
[..] Námitky nemají odkladný účinek“ „Na základě námitek okresní správa sociál- ního zabezpečení do 30 dnů od jejich doru- čení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedo- platků buď potvrdí, byla-li výše stanovena správně, nebo zruší. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení nerozhodne o námit- kách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost“ (odstavec 4). 328 „Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řáď“ (odstavec 5). Podle $ 104h téhož zákona, nadepsaného jako výkon rozhodnutí, „[vlykonatelná roz- hodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Správní vý- kon rozhodnutí ve věcech pojistného prová- dí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prv- ním stupní; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.“ Jelikož na řízení o vydání výkazu nedoplat- ků, včetně výkonu rozhodnutí, se nevztahuje správní řád, postupovala žalovaná (jakožto pří- slušný správní orgán) v souladu s právní úpravou, pokud na toto řízení, počínaje vý- zvou k zaplacení nedoplatku v náhradní lhů- tě, aplikovala daňový řád, konkrétně $ 73 o vymáhání daňových nedoplatků. Ustanovení $ 73 odst. 9 daňového řádu umožňuje správci daně odložit za určitých okolností již nařízenou daňovou exekuci.
Po- dle tohoto ustanovení „[vlýkon rozhodnutí může být odložen, žádáli daňový dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání daně nebo o prominutí daňového nedoplatku, a i bez žádosti, šetříli se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhod nutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány.“ Podle $ 73 odst. 7 daňového řádu se pro výkon daňové exekuce použije přiměřeně občanského soudního řádu. Protože daňový řád v $ 73 odst. 9 neobsahuje kritéria pro po- souzení důvodů, pro něž může být výkon roz- hodnutí k žádosti daňového dlužníka odlo- žen, žádá-li o splátky, o posečkání daně nebo prominutí daňového nedoplatku, je nutno podle názoru Nejvyššího správního soudu v tomto směru přiměřeně použít právě $ 266 odst. 1 o.
s. ř. o odložení provedení výkonu rozhodnutí. Podle něho „[n]a návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechod- ně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepřízní- vé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen“. Účelem odkladu provedení exekuce je tu- díž předcházet nepříznivým a později již mnohdy neodčinitelným následkům nepro- dleného provedení exekuce.
Poměry povin- ného budou tedy důvodem odložení exeku- ce, jestliže se bez své viny ocitl v nepříznivém postavení. Tak tomu bude tehdy, kdy mu ne- lze vytknout zavinění na tom, v jakém posta- vení se po vydání exekučního titulu ocitl; te- dy jestliže se povinný v tomto postavení ocitl, ačkoliv zachoval potřebnou míru pečlivosti, kterou po něm lze požadovat. Nepříznivé po- stavení musí mít současně přechodnou pova- hu, tj. lze o něm předpokládat, že pomine a V pozdější době již nebude nic bránit pro- vedení exekuce.
Nepříznivé postavení povin- ného je důvodem odkladu provedení exeku- ce dále jen tehdy, jestliže neprodleným nuceným splněním povinnosti nastaly pro něj nebo příslušníky jeho rodiny zvláště ne- příznivé následky ve srovnání se situací, kdy by se v přechodně nepříznivém postavení ne- ocitl; odkladem provedení exekuce nesmí být přitom vážně poškozen oprávněný. Znamená to tedy, že rozhodující orgán musí v každém jednotlivém případě srovnat následky hrozící povinnému s újmou, kterou by odkladem utr- pěl oprávněný.
Provedení exekuce lze odložit jen tehdy, jestliže je možné s ohledem na všechny okolnosti případu po oprávněném požadovat, aby se splněním povinnosti bylo ještě vyčkáno. Z uvedeného je patrno, že i v řízení, kde správní orgán rozhoduje o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podle $ 73 odst. 9 daňo- vého řádu, k vymožení vykonatelného nedo- platku z výkazu nedoplatků pojistného a pe- nále, je při úvaze o možnosti odložení výkonu rozhodnutí tento správní orgán výše uvede- nými kritérii přiměřeně vázán.
Předmětem řízení před ním je tedy posouzení skutečnos- tí jiných, než které vedly k předepsání pojist- ného výkazem nedoplatků k úhradě dlužné- ho pojistného. Současně jsou pro toto řízení stanoveny podmínky, za nichž lze návrhu vy- hovět či jej naopak zamítnout, a nejedná se tudíž o dobrodiní rozhodujícího orgánu, kte- ré by spočívalo jen na jeho volné úvaze, jež by nebyla nikterak limitována. Takové rozhodnu- tí pak není tím, za nějž je pokládal v projed- návané věci městský soud, tedy rozhodnu- tím, jímž se toliko upravuje vedení řízení, a které by bylo ze soudního přezkoumání vy- loučeno podle $ 70 písm. c) s.
ř. s. Rozhodnu- tí, jimiž se toliko upravuje vedení řízení se podle konstantní judikatury jak civilních tak správních soudů týkají zpravidla takových otázek, které v zájmu hospodárného vedení řízení vyžadují rychlého řešení, aniž by ode- pření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníka řízení, respektive třetích osob. Soud není těmito usneseními ani sám vázán a může je změnit, přestože osoba k tomu oprávněná k takové změně nedala pod- nět. Příkladmo lze uvést usnesení o spojení vě- cí ke společnému řízení, o prodloužení lhůty, usnesení, kterým se zamítá návrh na provede- ní důkazů, o ustanovení znalce, o přiznání osvobození od soudních poplatků či o odroče- ní jednání za účelem vyhlášení rozsudku apod. Takového charakteru nepochybně není rozhodnutí správního orgánu (i odvolacího), jímž bylo rozhodováno o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, kde je povinností rozho- dujícího orgánu zvažovat skutečnosti svědčí- cí pro povolení odkladu (srovnávat následky hrozící povinnému s újmou, kterou by odkla- dem utrpěl oprávněný).
Takovému rozhod- nutí v žádném případě nechybí právní obsah, předpokládaný $ 65 odst. 1 s. ř. s. Je tedy nut- no uzavřít, že nejde o rozhodnutí upravující toliko vedení řízení, a městský soud tudíž ne- postupoval správně, pokud usoudil, že napa- dené rozhodnutí žalované je z tohoto důvodu ze soudního přezkumu vyloučeno. Jak již bylo v předchozím odstavci nazna- čeno, uvedené skutečnosti a úvahy jsou po- užitelné rovněž i pro závěr, že takovýto úkon správního orgánu je rozhodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s.
ř. s., a není zde tedy dána kom- petenční výluka jeho přezkumu ve smyslu $ 70 písm. a) s. ř. s., jak se rovněž nesprávně domnívá městský soud. Žalobní legitimace dle citovaného ustanovení je dána existencí úkonu správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti; tyto úkony jsou označovány le- gislativní zkratkou jako „rozhodnutí“. 329 2542 Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že rozhodnutí o povolení či nepovolení odkladu výkonu rozhodnutí, v němž na základě zjiště- ní skutečností uvedených v $ 266 o.
s. ř. vy- hodnotí správní orgán oprávněnost takového návrhu, je nepochybně rozhodnutím, jímž se zasahuje do práv dlužníka, zejména za situa- ce, kdy by se bez své viny ocitl přechodně v postavení, že neprodlený výkon rozhodnutí by mohl mít pro něho následky, na něž pama- tuje toto ustanovení. Nechybí mu tedy právní obsah, předpokládaný pro možné přezkou- mání soudem. K tomu je třeba konstatovat, že nutnost soudního přezkumu rozhodnutí ve věcech daňové exekuce, a tím i výkonu rozhodnutí k vymáhání nedoplatku pojistného a penále (analogické povaze obou těchto institutů při- svědčil i Ústavní soud) akceptoval Ústavní soud např. v nálezu ze dne 12.
10. 2000, sp. zn. III. ÚS 358/99, č. 147/2000 Sb. ÚS. Lze tedy konstatovat, že nutnost soudního pře- zkumu ve věcech daňové exekuce je dána již ústavními kautelami vyplývajícími zejména z čl. 36 Listiny. Podle závěrů Ústavního soudu přitom již z povahy věci je zřejmé, že provede- ním daňové exekuce za situace, kdy se dlužník nachází v nezaviněném nepříznivém postave- ní, může dojít přinejmenším k zásahu do jeho vlastnického práva podle čl. 11 Listiny. Uza- vřel, že za daných okolností soudní přezkum takových rozhodnutí vyloučen být nemůže.
Další argumentační důvod plyne ze srov- nání exekučního řízení vedeného v civilním a daňovém řízení, jak na to bylo upozorněno výše. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí roz- šířeného senátu ze dne 26. 10. 2005, čj. 2 Afs 81/2004-54, č. 791/2006 Sb. NSS, k této otáz- cc mimo jiné uvedl: „Právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní ob- sahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích.
V daném případě občanský soudní řád v částí šesté (f 251 a násl.) velmi podrobně upravu- je výkon rozhodnutí, přičemž z léto úpravy vyplývá, že rozhodování o výkonu rozhod- nutí je zásadně dvojinstanční a že projedná- 330 ní odvolání a rozhodnutí o něm se řídí pra- vidly tzv. úplné apelace (viz Bureš, J.; Drá- pal, L; Krčmář Z.; Mazanec, M. Občanský soudní řád — komentář, II. díl s. 1172)“ I když jde o právní úpravu předcházející vy- dání soudního řádu správního, uvedenou zá- sadu lze vztáhnout i na současný právní stav.
Nejvyšší správní soud, při respektování všech výše uvedených zásad dospívá k závěru, že rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí po- dle $ 73 odst. 9 daňového řádu, navazujícího na $ 104h zákona č. 582/1991 Sb., je rozhod- nutím, které lze napadnout žalobou ve správ- ním soudnictví, neboť se jedná o rozhodnutí ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s. Pro úplnost ještě nutno dodat, že na tom- to závěru nic nemění skutečnost o dočasné povaze výroku o odkladu výkonu rozhodnutí, neboť ani ten není soudnímu přezkumu na překážku.
Mezi kompetenčními výlukami ne- jsou rozhodnutí dočasné povahy uvedena [na rozdíl od důvodů nepřípustnosti kasační stíž- nosti proti dočasným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví - viz $ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Ostatně by ani nebylo věcného důvodu rozhodnutí dočasné povahy ze soudního přezkumu vyloučit, neboť i tako- vá správní rozhodnutí, která působí toliko dočasně, mohou velmi závažně zasáhnout do práv či povinností jednotlivce, a to s dlou- hotrvajícími nebo trvalými důsledky, takže je z věcných hledisek vhodné zajistit soudní přezkum jejich zákonnosti.
Konečně pak ješ- tě nutno dodat, že u těchto rozhodnutí není dána ani kompetenční výluka jejich přezku- mu podle $ 70 písm. f) s. ř. s., neboť jejich pře- zkoumání zvláštní zákon nevylučuje. V této souvislosti nutno upozornit, že podle $ 104e zákona č. 582/1991 Sb. byla ze soudního pře- zkumu tímto zvláštním zákonem vyloučena rozhodnutí o a) povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále, b) prominutí pe- nále ($ 104ch). K návrhu čtvrtého senátu Nej- vyššího správního soudu byl nálezem Ústav- ního soudu ze dne 31.
5. 2011, sp. zn. PL ÚS 46/10, č. 177/2011 Sb., zrušen $ 104e písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., s odůvodněním, že je-li u právního institutu prominutí penále za nezaplacení pojistného na sociální zabezpe- čení - na rozdíl od situace u právního institutu prominutí daně a jejího příslušenství (o ana- logii těchto institutů byla již výše zmínka) - v případě $ 104e písm. b) citovaného zákona dána výslovná zákonná překážka soudního přezkumu, tak naznačená analogie nemůže vést pouze k ústavně konformní interpretaci relevantního jednoduchého práva, nýbrž nutně ústí v derogační závěr v důsledku roz- poru $ 104e písm. b) zákona č. 582/1991 Sb. s čl.
36 odst. 2 Listiny. Ústavní soud přitom zdůraznil, že předmětem soudního přezku- mu rozhodnutí o prominutí penále na zapla- cení pojistného na sociální zabezpečení není meritum věci; je jím toliko dodržení mezí správního uvážení, ochrana řádného procesu a vyloučení svévole v rozhodování, čili garan- ce práva na řádný proces, i když v těchto pří- padech hmotné subjektivní právo na poskyt- nutí posuzované úlevy (prominutí penále) dáno není. Nejvyšší správní soud je názoru, že napo- sledy vyslovená zásada platí nepochybně rov- něž pro soudní přezkum rozhodnutí, které bylo napadeno v projednávané věci, neboť i zde rozhoduje správní orgán o povolení od- kladu výkonu rozhodnutí podle výše již zmí- něných zákonných kriterií za dodržení mezí správního uvážení.
Proto nemůže být ze soudního přezkumu vyloučeno. Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí 0 přiznání odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění Služební poměr: přiznání odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění k $ 70 písm. d) soudního řádu správního k $ 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění k $ 228 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sbo- rů (v textu jen „služební zákon“)
I. Rozhodnutí služebního funkcionáře 0 přiznání odškodnění za bolest a ztíže- ní společenského uplatnění není úkonem správního orgánu, jehož vydání závisí vý- lučně na posouzení zdravotního stavu osob. Na toto rozhodnutí nelze vztáhnout vý- luku ze soudního přezkumu podle $ 70 písm. d) s. ř. s. HI. Ustanovení $ 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztíže- ní společenského uplatnění, užité dle $ 228 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služeb- ním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je třeba vykládat tak, že o zvýše- ní odškodnění v případě služebních úrazů rozhoduje služební funkcionář podle stejných kritérií jako soudy v občanskoprávních a pracovněprávních věcech. '
JUDr. Zdeněk A. proti Okresní správě sociálního zabezpečení Praha-západ o pojistné na sociální zabezpečení, o kasační stížnosti žalobce.