4 As 190/2024- 61 - text
4 As 190/2024-62
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) Městská část Praha 5, se sídlem náměstí 14. října 1381/4, Praha 5, zast. Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem, se sídlem Údolní 567/33, Brno, b) Ing. L. F., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Mgr. J. P., zast. Mgr. Janem Baerem, advokátem, se sídlem Litoměřická 834/19d, Praha 9, II) CETIN, a.s., IČ 04084063, se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, III) GRADUATION a.s., IČ 27580903, se sídlem Vinohradská 1698/194, Praha 3, zast.
JUDr. Zbyňkem Zachou, advokátem, se sídlem Na Příkopě 857/18, Praha 1, IV) Ing. M. S., V) Ing. J. S., VI) M. K., VII) P. K., VIII) J. K., IX) Š. K., o žalobách žalobců a) a b) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, č. j. MHMP 1534906/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2024, č. j. 10 A 131/2021-305,
I. Zmeškání lhůty k doplnění kasační stížnosti se nepromíjí.
II. Kasační stížnost se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 10. 2021, č. j. MHMP 1534906/2021, zamítl odvolání žalobců a osob zúčastněných na řízení IV), V), VI), VII), VIII), IX) a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 5 ze dne 11. 3. 2020, č. j. MC05 30098/2020, kterým k žádosti osoby zúčastněné na řízení I) bylo vydáno společné povolení na záměr „Rezidence na K.“, na pozemcích parc. č. XA, XB, 4943/1, všechny v k. ú. S.
[2] Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného brojili žalobci žalobami u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který jej rozsudkem ze dne 10. 11. 2022, č. j. 10 A 131/2021-142, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl následně ke kasačním stížnostem osob zúčastněných na řízení I) a III) rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2023, č. j. 4 As 282/2022-174, zrušen a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení.
[3] Městský soud se tedy věcí zabýval znovu, načež rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, č. j. 10 A 131/2021-305, žaloby proti rozhodnutí žalovaného zamítl jako nedůvodné. Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jež byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 11. 9. 2024.
[4] V kasační stížnosti stěžovatel neuvedl, z jakých důvodů kasační stížnost podal, ani neuvedl relevantní skutkové či právní důvody. Nejvyšší správní soud tedy usnesením ze dne 16. 9. 2024, č. j. 4 As 190/2024 32, vyzval stěžovatele k tomu, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu. Zároveň stěžovatele poučil, že pokud vady kasační stížnosti neodstraní, a v řízení proto nebude možné pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[5] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní prostředek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá li kasační stížnost všechny náležitosti, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] V nyní projednávané věci bylo usnesení, tj. výzva k doplnění kasační stížnosti doručena zástupci stěžovatele dne 17. 9. 2024, jak vyplývá z údajů na doručence. Lhůta jednoho měsíce určená Nejvyšším správním soudem k doplnění kasační stížnosti tak uplynula dne 17. 10. 2024. Stěžovatel ve stanovené lhůtě kasační stížnost nedoplnil ani nepožádal o prodloužení stanovené lhůty.
[7] Dne 18. 10. 2024 podal stěžovatel prostřednictvím svého zástupce doplnění kasační stížnosti a žádost o prominutí zmeškání lhůty k doplnění kasační stížnosti. K tomu zástupce uvedl, že doplnění kasační stížnosti bylo včas připraveno, avšak v poslední den lhůty (17. 10. 2024) jej postihly nenadálé zdravotní komplikace, které mu zabránily ve včasném podání. Doplnění proto odeslal druhý den v ranních hodinách, kdy byl opět alespoň částečně schopen práce. Z důvodu rychlosti nástupu i odeznění zdravotní indispozice zástupce nedisponuje lékařským potvrzením o této své zdravotní nezpůsobilosti.
[8] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
[9] Žádosti o prominutí zmeškání lhůty stanovené soudem stěžovateli v souladu s § 106 odst. 3 větou první s. ř. s. k odstranění vad kasační stížnosti (aniž by stěžovatel využil možnosti požádat včas o její prodloužení ve smyslu třetí věty téhož odstavce) lze tedy vyhovět jen za následujících podmínek: (a) účastník řízení zmeškal úkon, k němuž je subjektivně legitimován, (b) návrh na prominutí zmeškání lhůty podal do dvou týdnů po odpadnutí překážky, (c) s návrhem na prominutí spojil zmeškaný úkon, (d) důvod musí být omluvitelný (např. nemoc či z jiných vážných objektivních příčin), (e) pokud má stěžovatel zástupce a zmeškaný úkon měl a mohl učinit zástupce, musí se důvod zmeškání týkat tohoto zástupce.
[10] V nyní projednávané věci je sporné naplnění podmínky pod písmenem (d). Je pravdou, jak tvrdí zástupce stěžovatele v žádosti, že v rozsudku ze dne 28. 7. 2005, č. j. 2 Afs 95/2005-110, uvedl Nejvyšší správní soud jako příklad omluvitelného důvodu nemoc. Nelze se však domnívat, že tímto omluvitelným důvodem je jakákoliv zdravotní indispozice, ale pouze taková, která skutečně brání v učinění určitého procesního úkonu. Důkazní břemeno nese v tomto případě ten, kdo se domáhá prominutí zmeškání lhůty (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2012, č. j. 8 As 13/2012-38).
[11] Stěžovatelův zástupce žádost o prominutí zmeškání lhůty zakládá na tvrzení o své zdravotní nezpůsobilosti, přičemž toto tvrzení nijak nedoložil. Navíc je třeba zdůraznit, že tvrzená zdravotní indispozice zástupce netrvala po celou měsíční lhůtu k doplnění kasační stížnosti, ale jen poslední den. I bez něj měl stěžovatel dostatečný časový prostor k odstranění vad kasační stížnosti. K tomu je možné pro srovnání poukázat na usnesení ze dne 30. 5. 2019, č. j. 1 As 17/2019-32, kde Nejvyšší správní soud konstatoval, že i v případě prokázání týdenní zdravotní indispozice zástupce stěžovatele byl tomuto poskytnut dostatečný časový prostor k odstranění vad svého návrhu.
[12] Nejvyšší správní soud také ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že v případě, kdy účastník ponechá splnění své povinnosti až na samotný konec stanovené lhůty, vystavuje se sám riziku vzniku situace, která může splnění uložené povinnosti ohrozit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2021, č. j. 3 As 228/2021-40). Zástupce stěžovatele je právní profesionál (advokát) pravidelně zastupující účastníky v řízení před Nejvyšším správním soudem, musí si tedy být dobře vědom, že je povinen podat ve stanovené lhůtě projednatelnou kasační stížnost, případně (podá-li ji pouze v blanketní formě) ji řádně doplnit. Stejně tak mu musí být zřejmé důsledky plynoucí ze zmeškání lhůty k odstranění vad podání (o nichž byl nadto Nejvyšším správním soudem poučen).
[13] S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší správní soud nepovažuje ničím nepodložené tvrzení o zdravotní indispozici zástupce stěžovatele za omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty k odstranění vad kasační stížnosti. Proto zmeškání lhůty k provedení tohoto úkonu neprominul.
[14] Za této situace má uplynutí lhůty k doplnění kasační stížnosti nezvratné účinky a způsobuje neodstranitelný nedostatek kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
[15] Výrok o náhradě nákladů účastníků řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[16] Osoby zúčastněné na řízení nemají podle § 60 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť jim soud v průběhu tohoto řízení neuložil žádnou povinnost, v jejíž souvislosti by jim mohly vzniknout náklady řízení, přičemž osoby zúčastněné na řízení ani nenavrhly přiznání jiných nákladů zvláštního zřetele hodných.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. října 2024
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu