Rozhodnutí správních orgánů, vydaná podle $ 65 odst. 2 správního řádu z roku 1967, jimiž byla mimo odvolací řízení zrušena nebo změněna pravomocná rozhod- nutí ve správním řízení, jsou rozhodnutími ve smyslu $ 65 s. ř. s., a podléhají soud- nímu přezkumu, neboť tato rozhodnutí zasahují do existujících hmotných práv fy- zických nebo právnických osob, nabytých v původním pravomocně skončeném správním řízení. xx
Rozhodnutí správních orgánů, vydaná podle $ 65 odst. 2 správního řádu z roku 1967, jimiž byla mimo odvolací řízení zrušena nebo změněna pravomocná rozhod- nutí ve správním řízení, jsou rozhodnutími ve smyslu $ 65 s. ř. s., a podléhají soud- nímu přezkumu, neboť tato rozhodnutí zasahují do existujících hmotných práv fy- zických nebo právnických osob, nabytých v původním pravomocně skončeném správním řízení. xx
Právo na přístup k soudu je jednou ze zá- kladních komponent práva na spravedlivý proces, garantovaného jak mezinárodními smlouvami, tak i vnitrostátním ústavním prá- vem. Na ústavní úrovni má pro správní soud- nictví klíčový význam článek 36 odst. 2 Listi- ny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle něhož ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanovýli zákon jinak. Z pra- vomocí soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se zá- kladních práv a svobod podle Listiny“. Pravo- * moc správních soudů je podle tohoto článku založena na generální klauzuli: přezkoumat lze každé rozhodnutí správního orgánu, leda- že by je ze soudního přezkumu výslovně vy- loučil zákon (u rozhodnutí týkajících se zá- kladních práv a svobod však žádná zákonná kompetenční výluka možná není). Tato východiska je třeba mít na zřeteli při výkladu $ 65 odst. 1 s. ř. s., jehož prostřednic- tvím se na úrovni zákona právo na přístup k soudu realizuje. Citované ustanovení nelze vykládat doslovným jazykovým výkladem, nýbrž podle jeho smyslu a účelu tak, že žalobní legitimace musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce, tj. kdy se jednostranný úkon správního orgánu, vztahují- cí se ke konkrétní věci a konkrétním adresá- tům, závazně a autoritativně dotýká jejich práv- ní sféry. Legitimace je tedy založena tvrzením žalobce, že takový úkon správního orgánu měl negativní dopady do jeho právní sféry. C.. Předpokladem k použití institutu pře- zkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení je skutečnost, že přezkoumávané rozhodnutí nabylo právní moci. Podnět k přezkoumání V mimoodvolacím řízení může podat jakýko- liv subjekt, tedy nejen účastník řízení, ale kte- rákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo státní orgán. Podnět k tomuto přezkoumání, byť i podaný účastníkem řízení, není návrh na zahájení řízení tak, jak je tomu u obnovy řízení. Neshledá-li správní orgán podnět dů- vodným, vyrozumí toho, kdo jej podal, nefor- málním sdělením. Po prošetření došlého podnětu, shledá-li jej příslušný správní orgán opodstatněným, zahájí vlastní řízení o pře- zkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení; popřípadě tak učiní z vlastní iniciativy. Jde vždy o zahájení řízení z moci úřední. Řízení zpravidla skončí vydáním prvoinstančního rozhodnutí, jímž se přezkoumávané rozhod- nutí zruší nebo změní. Pokud jde o soudní praxi před 1. 1. 2003, lze poukázat na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 11. 1995, čj. 6 A 29/95-23, podle něhož povinností správního úřadu při rozhodování o změně nebo zrušení rozhod- nutí podle $ 65 odst. 2 správního řádu - kte- ré je jen zdánlivě kogentní povahy - je vždy zvážit, zda práva, nabytá podle pravomocné- ho rozhodnutí, při jehož vydání byl porušen zákon, byla nabyta v dobré víře a zda mohou být zrušena (a nebo změnou rozhodnutí: omezena). Volba mezi nedotknutelností na- bytých práv a možností jejich zrušení či ome- zení je věcí volné úvahy správního orgánu; ta je podrobena přezkoumání soudem v mezích $ 245 odst. 2 o. s. ř. Soud tu zkoumá, které skutečnosti považoval správní orgán pro vol- bu za rozhodující, jakým způsobem je zjišťo- val, jakými skutkovými a právními úvahami se při tom řídil a zda jeho úvaha neporušuje pravidla logického usuzování. V této souvislosti lze poukázat i na usne- sení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 1993, čj. 6 A 35/92-3, podle něhož vyrozumě- ní podatele podnětu o tom, že správní orgán neshledal důvody ke zrušení rozhodnutí mi- mo odvolací řízení podle $ 65 správního řá- du, je sdělením úřadu, které nepodléhá pře- zkumu soudem ve správním soudnictví. V odůvodnění tohoto usnesení je mimo jiné uvedeno, že z $ 65 správního řádu vyplývá, že pravomocné rozhodnutí správního orgánu může být přezkoumáno správním orgánem nejblíže vyššího stupně, a to z vlastního nebo jiného podnětu. Zjistí-li příslušný správní or- gán, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vy- dáno v rozporu se zákonem, je oprávněn je zrušit nebo změnit; to samozřejmě musí uči- nit rozhodnutím, které i samo o sobě je naří- katelné správní žalobou. Neshledáli však správní orgán podnět důvodným, nevydává o tomto zjištění rozhodnutí; není totiž důvo- du zasahovat do právní sféry účastníků říze- ní, protože jejich práva a povinnosti, změně- né nebo vzniklé rozhodnutím původním, takovým zjištěním nijak dotčeny nejsou. Pro- to správní orgán toliko vyrozumí podatele přípisem o tom, že jeho podnět důvodným neshledal. 287 1513 Z výše uvedeného tedy plyne, že rozhod- nutí správního orgánu podle $ 65 odst. 2 správního řádu byla soudy přezkoumávána i před 1. 1. 2003. Podle názoru rozšířeného senátu není důvodu nadále v tomto postupu nepokračovat, neboť Ize jen s pochybnostmi tvrdit, že rozhodnutí, jímž bylo v rámci řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací ří- zení podle $ 65 odst. 2 správního řádu zruše- no rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, není úkonem správního orgánu, kterým se mění, ruší nebo závazně určují práva Či povinnosti žalobce ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., neboť ta- kovým rozhodnutím může dojít ke zrušení všech práv, jež původní účastník správního řízení v tomto řízení nabyl. C.) Rozhodnutí vydaná podle $ 65 odst. 2 správního řádu pak nelze podřadit ani pod $ 68 s. ř. s., ani pod kompetenční výluky po- dle $ 70 s. ř. s., neboť nelze dovodit, že tato rozhodnutí jsou rozhodnutími, jimiž se upra- vuje vedení řízení před správním orgánem, a nejde ani o rozhodnutí předběžné povahy. sex Rozšířený senát neakceptoval argument, který by mohl svědčit proti přezkoumávání uvedených rozhodnutí soudem, totiž že zruší-li správní orgán postupem podle $ 65 odst. 2 s. ř. s. rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc mu vrátí k dalšímu řízení, bude o věci rozhodováno znovu. O meritu věci není tedy v této fázi rozhodnuto (v daném případě se věc vrací do stadia rozhodování správního or- gánu I. stupně o žádosti žalobce o uznání spo- lečenstevní honitby) a soudní přezkum by se mohl zdát předčasný a v rozporu se zásadou 288 subsidiarity soudního přezkumu a zásadou procesní ekonomie. Tento argument však musel ustoupit před skutečností, že posuzo- vané rozhodnutí správního orgánu zasahuje do subjektivních práv účastníků, nabytých v původním pravomocně skončeném správ- ním řízení. Rozšířený senát ostatně již ve své dřívější judikatuře, jmenovitě v rozsudku ze dne 26. 10. 2005, čj. 1 Afs 86/2004-54 (publikováno pod č. 792/2006 Sb. NSS), vyslovil tuto zása- du: „Vyloučení určitých úkonů ze soudního přezkumu podle f 70 s. ř. s. totiž představuje výjimku z generální klauzule, zužující pra- vomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví; jako kteroukoliv jinou výjimku v právu je zapotřebí vykládat ji re- striktivně. Proto nabízejí-li se dvě interpreta- ce, z nichž jedna hovoří ve prospěch soudního přezkumu a druhá proti němu, je vždy zapo- třebí upřednostnit tu první, resp. v pochyb- nostech, zda se určitý úkon dotýká práv a po- vinností žalobce podle f 65 odst. 1 s. ř s., a tedy podléhá přezkumu, je na místě usuzo- vat, že tomu tak je.“"Tyto závěry je nutné vztáh- nout i na posouzení řešené právní otázky. Rozšířený senát tedy dospěl k závěru, že rozhodnutí správních orgánů, vydaná podle $ 65 odst. 2 správního řádu, jimiž byla miro od- volací řízení zrušena nebo změněna pravomoc- ná rozhodnutí ve správním řízení, jsou rozhod- nutími ve smyslu $ 65 s. ř. s. a podléhají soudnímu přezkumu, neboť tato rozhodnutí za- sahují do existujících hmotných práv fyzických nebo právnických osob, nabytých v původním pravomocně skončeném správním řízení. 1514 Řízení před soudem: oprávnění jednat za právnickou osobu k $ 33 odst. 4 soudního řádu správního I. Ustanovení $ 33 odst. 4 věta třetí s. ř. s. výslovně nestanoví, jakým způsobem má osoba jednající za právnickou osobu na výzvu soudu své oprávnění prokázat. Je proto třeba vyjít z toho, že postačuje jakýkoli způsob, který je přiměřený okolnos- tem případu. Způsob prokázání oprávnění jednat za účastníka je přitom třeba chá- pat v souvislosti s povahou pochybností, které o oprávnění osoby jednat za účastní- ka vznikly, a se způsobem, jakým vznikly. II. Postup soudu, který v případě pochybností o oprávnění jednat za účastníka žalobu bez dalšího odmítne proto, že žalobkyně při odstraňování nedostatku pod- mínek řízení nepostupovala přesně podle pokynu soudu uvedeného ve výzvě, aniž by sám nebo v součinnosti s účastníky podnikl dostatečné kroky k odstranění vznik- lých pochybností, je porušením práva na spravedlivý proces. xx
Honební společenstvo Stříbro proti Ministrovi zemědělství o uznání honitby, o kasační