4 As 55/2016- 30 - text
4 As 55/2016 -
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2016, č. j. 33 A 62/2015 – 51,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) usnesením ze dne 25. 2. 2016, č. j. 33 A 62/2015 – 51, zprostil advokátku JUDr. Marii Veselou povinnosti zastupovat žalobce (dále jen „stěžovatele“) v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2015, č. j. MPSV-UM/1994/15/4S-VYK. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel dne 15. 3. 2016 blanketní kasační stížnost společně s žádostí o osvobození od placení soudních poplatků a návrhem na ustanovení zástupce.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 3. 2016, č. j. 4 As 55/2016 – 18, zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti a vyzval jej, aby v souladu s § 37 odst. 5 věty první a § 106 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil svoji kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení krajského soudu ze dne 25. 2. 2016, č. j. 33 A 62/2015 – 51, a co navrhuje, jelikož z blanketní kasační stížnosti stěžovatele nebylo zřejmé, z jakých důvodů a v jakém rozsahu usnesení krajského soudu napadá.
S ohledem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19, Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatel není povinen platit soudní poplatek za kasační stížnost, ani být zastoupen advokátem, jelikož v řízení o kasačních stížnostech proti rozhodnutím o procesních návrzích nedochází k překročení rámce žalobního řízení, které před krajským soudem i v době rozhodování Nejvyššího správního soudu stále běží.
[3] Podáním ze dne 27. 4. 2016 stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti o 30 dnů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 5. 2016, č. j. 4 As 55/2016 – 28, tento návrh zamítl, jelikož stěžovatel neprokázal existenci vážných důvodů, které by prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti podle § 106 odst. 3 s. ř. s. odůvodňovaly.
[4] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle třetího odstavce téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[5] Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2016, č. j. 4 As 55/2016 – 18, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo stěžovateli dle doručenky doručeno 4. 4. 2016. K zachování lhůty tedy bylo třeba doplnění kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu doručit či podat k poštovní přepravě nejpozději dne 4. 5. 2016. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ho poučil o následcích nerespektování této výzvy, stěžovatel vytýkané vady ve stanovené lhůtě, resp. ani následně do právní moci usnesení ze dne 3.
5. 2016, č. j. 4 As 55/2016 - 28, kterým zamítl žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, neodstranil. Nebyly tedy splněny podmínky ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. května 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu