4 As 63/2026- 22 - text 4 As 63/2026 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2024, č. j. 10.04-000017/24-0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2026, č. j. 9 A 53/2024-38, takto:
I. Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti se zamítá. II. Kasační stížnost se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (stěžovatelka) podala kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví. Jelikož nedoložila, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, Nejvyšší správní soud ji usnesením ze dne 7. 4. 2026, č. j. 4 As 63/2026-11, vyzval, aby mimo jiné ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení soudu předložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 10. 4. 2026.
[2] Podáním předaným k poštovní přepravě dne 27. 4. 2026 stěžovatelka požádala o prodloužení stanovené lhůty do doby, než žalovaná rozhodne o její žádosti o určení advokáta pro zastupování v nynějším řízení o kasační stížnosti. Ke své žádosti přiložila kopii žádosti o určení advokáta ze dne 20. 4. 2026. Zároveň stěžovatelka požádala i o prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti.
[3] Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[4] Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou dány důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci. Již dříve stěžovatelce vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat na rozhodnutí žalované o její žádosti o určení advokáta, protože to k ničemu nevede (usnesení NSS ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025-24, nebo ze dne 13. 8. 2025, č. j. 10 As 145/2025-25).
Ani v tomto případě nejsou ve stěžovatelčině žádosti o určení advokáta, kterou přiložila ke své žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru žalované – potvrzeného již mnohokrát městským soudem – musejí tuto podmínku (podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024) splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že žalovaná stěžovatelčinu žádost o určení advokáta pro účely zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti takovému rozhodnutí; v této situaci už jí Nejvyšší správní soud lhůtu nikdy neprodlužuje).
[6] Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k předložení plné moci zamítl (stejně v poslední době postupoval i v usneseních ze dne 12. 2. 2026, č. j. 1 As 3/2026-25, ze dne 15. 1. 2026, č. j. 21 As 245/2025-19, ze dne 12. 12. 2025, č. j. 7 As 216/2025-19, ze dne 11. 12. 2025, č. j. 21 As 235/2025-19, ze dne 21. 11. 2025, č. j. 21 As 210/2025-19, nebo ze dne 9. 10. 2025, č. j. 22 As 173/2025-25).
[7] S ohledem na zamítnutí žádosti o prodloužení lhůty Nejvyšší správní soud vyvodil procesní důsledek z toho, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc. Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) je podmínkou, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nedostatek zastoupení se stěžovatelce nepodařilo odstranit (lhůta stanovená soudem marně uplynula dne 27. 4. 2026), a soud proto její kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.
[8] Jelikož Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro neodstranění nedostatku podmínky řízení, samostatně již nerozhodoval o stěžovatelčině žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.
[10] Jelikož Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, rozhodl podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení zaplaceného soudního poplatku stěžovatelce. Soudní poplatek bude stěžovatelce vrácen ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. května 2026 Mgr.
Tomáš Kocourek předseda senátu