I. Ustanovení $ 11 odst. 9 zákoná č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a po- zemkových úřadech, nutno interpretovat tak, že byla-li proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle $ 11 odst. 4 téhož zákona podána žaloba, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vy- dat rozhodnutí podle $ 11 odst. 8 téhož zákona. II. V situaci, kdy je navrženo přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a správní orgán byl v řízení podle $ 108 s. ř. s. krajským soudem řádně vyzván, aby předložil správní spis týkající se souzené věci, a správní orgán předloží jen frag- ment správního spisu a Nejvyšší správní soud tak nemá postaveno najisto, že stěžo- vateli nehrozí nenahraditelná újma, a naopak důvodně předpokládá, že by nena- hraditelná újma hrozit mohla, Nejvyšší správní soud - jsou-li splněny ostatní podmínky - přizná kasační stížnosti odkladný účinek, neboť jiný přístup soudu by byl nelegitimním poskytnutím právní ochrany takovému jednání správních orgá- nů, které by tak mohly efektivně bránit přiznávání odkladných účinků soudy.
I. Ustanovení $ 11 odst. 9 zákoná č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a po- zemkových úřadech, nutno interpretovat tak, že byla-li proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav podle $ 11 odst. 4 téhož zákona podána žaloba, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vy- dat rozhodnutí podle $ 11 odst. 8 téhož zákona. II. V situaci, kdy je navrženo přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a správní orgán byl v řízení podle $ 108 s. ř. s. krajským soudem řádně vyzván, aby předložil správní spis týkající se souzené věci, a správní orgán předloží jen frag- ment správního spisu a Nejvyšší správní soud tak nemá postaveno najisto, že stěžo- vateli nehrozí nenahraditelná újma, a naopak důvodně předpokládá, že by nena- hraditelná újma hrozit mohla, Nejvyšší správní soud - jsou-li splněny ostatní podmínky - přizná kasační stížnosti odkladný účinek, neboť jiný přístup soudu by byl nelegitimním poskytnutím právní ochrany takovému jednání správních orgá- nů, které by tak mohly efektivně bránit přiznávání odkladných účinků soudy.
Podle $ 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Usta- novení $ 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně. Podle $ 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalob- ce po vyjádření žalovaného usnesením při- zná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí zname- naly pro žalobce nenahraditelnou újmu, při- znání odkladného účinku se nedotkne nepři- měřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Po- dle $ 73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladné- ho účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnu- tí. Uvedené ustanovení tedy předepisuje pro přiznání odkladného účinku kasační stížnos- ti současné splnění pěti. podmínek (dvou podmínek procesní povahy a tří podmínek povahy hmotněprávní, přičemž jádrem úvah soudu, jež vyústí v přiznání odkladného účin- ku kasační stížnosti, anebo naopak v odmít- nutí takového návrhu bude zásadně zkoumá- ní podmínek hmotněprávních): 1) musí existovat návrh stěžovatele na při- znání odkladného účinku kasační stížnosti, 2) k návrhu se musí vyjádřit protistrana stěžovatele, 3) výkon nebo jiné právní následky roz- hodnutí by znamenaly pro stěžovatele nena- hraditelnou újmu, : 387 1813 S,- -> ———————Ú 4) přiznání odkladného účinku se nedo- tkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, 5) přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Podle ustanovení $ 107 s. ř. s. kasační stíž- nost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele při- znat. Ustanovení $ 73 odst. 2 až 4 se užije při- měřeně. Podle ustanovení $ 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalované- ho usnesením přizná žalobě odkladný úči- nek, jestliže by výkon nebo jiné právní ná- sledky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způso- bem nabytých práv třetích osob a není v roz- poru s veřejným zájmem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných práv- ních následcích rozhodnutí mohla vzniknout a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ($ 73 odst. 2 s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav. Pro vydání rozhodnutí, kterým se kasační stížnosti přiznává odkladný úči- nek, by vliv rozsudku musel být zcela mimo- řádný a jeho důsledky by musely být spojeny právě s okamžitým výkonem rozhodnutí, kte- rému by proto bylo třeba předejít. Přiznání odkladného účinku je mimořádným zásahem do účinnosti a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (rozsudku), a to zejména v přípa- dě řízení o kasační stížnosti, která sama o so- bě je mimořádným prostředkem v okamžiku, když již věc prošla řízením správním a říze- ním před krajským soudem. Přiznáním od- kladného účinku kasační stížnosti prolamuje Nejvyšší správní soud před vlastním rozhod- nutím ve věci samé právní účinky pravomoc- ného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správ- né, dokud není jako celek zákonným postu- pem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno toliko pro ojedině- lé případy; pojmovým znakem nenahraditel- né újmy je právě její nezhojitelnost. 388 První z výše uvedených podmínek je spl- něna tím, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel podal spo- lu se svojí kasační stížností a ke dni rozhodo- vání soudu o tomto návrhu na něm trval (tj. nevzal jej zpět). Druhá podmínka je splněna tím, že žalo- vanému byl návrh na přiznání odkladného účinku, jenž byl podán v rámci kasační stíž- nosti, doručen dojitím jejího stejnopisu, při- čemž žalovaný se k němu v přiměřené lhůtě, která mu byla poskytnuta, nijak výslovně ne- vyjádřil, ačkoli k některým stížním námitkám samotným ano. Druhou podmínku totiž nut- no mít za splněnu nejen tehdy, když se jiný účastník řízení než ten, kdo se odkladného účinku kasační stížnosti domáhá, k návrhu na jeho přiznání výslovně vyjádří, ale i tehdy, když dotyčný po doručení návrhu a poskyt nutí přiměřené lhůty k vyjádření mlčí. Jiný výklad by vedl k absurdnímu, a proto nepřija- telnému výsledku, že prostou nečinností (ne- vyjádřením se) by dotyčný účastník řízení mohl zabránit přiznání odkladného účinku kasační stížnosti i tehdy, byly-li by jinak pod- mínky pro přiznání dány. Při zkoumání třetí z uvedených podmí- nek nutno v souzeném případě uvést, že po- dle $ 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpra- vách schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro rozhodnutí po- zemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle $ 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům, a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o pře- chodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní vzta- hy, zatímní bezúplatné užívání a časově ome- zený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Podle $ 11 odst. 9 téhož zá- kona takové rozhodnutí pozemkový úřad vydá po prověření, zda nebyla u příslušného sou- du uplatněna žaloba proti rozhodnutí schvále- ní návrhu pozemkových úprav. Naposled uvedené ustanovení nutno vyložit nikoli doslovně (tedy že postačuje pouhé „prověře- ní“ a bez ohledu na to, zda žaloba byla či nebyla podána, může poté pozemkový úřad rozhodnout podle $ 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách), nýbrž tak, že zjistí-li pozemkový úřad, že proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav byla žaloba podána, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vydat rozhodnutí podle $ 11 odst. 8. Při jiné interpretaci by totiž toto ustanovení postrádalo jakýkoli rozumný smysl. Doža- duje-li se stěžovatel přiznání odkladného účin- ku kasační stížnosti s poukazem na to, že jeho přiznání bude znamenat zachování dosavad- ních vlastnických a uživatelských vztahů, je zřejmé, že nebylo třeba, aby v dřívějším říze- ní žádal o přiznání odkladného účinku žalo- by, neboť v tomto směru jej poskytuje právě $ 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpravách. Nejvyšší správní soud tedy nemusel řešit otázku právní jistoty pro případ, že odkladný účinek žaloby požadován nebyl, ale u kasační stížnosti požadován je, a mohl se hned zabý- vat otázkou hrozby nenahraditelné újmy. Zde je Nejvyšší správní soud nucen konstatovat, že podmínka hrozby nenahraditelné újmy stěžovateli není ze správního spisu zcela zřej- má. Zároveň však musí důrazně dodat, že k dispozici je zdejšímu soudu (prozatím) jen fragment správního spisu, a to přesto, že ža- lovaný byl Městským soudem v Praze v rámci řízení podle $ 108 s. ř. s. přípisem ze dne 18. 8. 2006 řádně vyzván, aby do 14 dnů jme- novanému soudu předložil správní spis týkají- cí se souzené věci. Žalovaný ovšem předložil - podle zatímního názoru Nejvyššího správní- ho soudu - jen zlomek správního spisu a ve vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 29. 8. 2006 uvedl, že ostatní části spisu, tj. spis pr- voinstančního orgánu, jsou značně rozsáhlé, z toho důvodu je nepředkládá a předloží je přímo Nejvyššímu správnímu soudu, až si je vyžádá. Za této situace, kdy se stěžovatel v ná- vrhu na přiznání odkladného účinku dovolá- vá zachování dosavadních vlastnických a uží- vacích vztahů a zdejší soud nemá vinou správního orgánu postaveno najisto, že stěžo- 9 Publikováno pod č. 786/2006 Sb. NSS. vateli nenahraditelná újma v tomto směru ne- hrozí, a naopak důvodně předpokládá, že by nenahraditelná újma hrozit mohla, považuje za splněnou i třetí podmínku pro přiznání od- kladného účinku. Ostatně jiný přístup soudu by nebyl ničím jiným než naprosto nelegitimním poskytnutím právní ochrany výše popsanému jednání správních orgánů a takovým svým jed- náním by správní orgány mohly efektivně bránit přiznávání odkladných účinků soudy. Ani z vyjádření žalovaného, ani z obsahu správního spisu nejsou patrny žádné skuteč- nosti, na základě nichž by bylo lze mít za to, že by se přiznání odkladného účinku mohlo dotknout nepřiměřeným způsobem naby- tých práv třetích osob či bylo v rozporu s ve- řejným zájmem. Zjišťovat pak tyto skutečnos- ti z úřední povinnosti není soud povinen (srov. k tomu usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2003, čj. 52 Ca 9/2003-144, uveřejněné pod číslem 87/2004 Sb. NSS). I čtvrtá a pátá podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stíž- nosti jsou dány. Nejvyšší správní soud tedy shledal podmín- ky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve vztahu k rozhodnutí krajského soudu splněnými, a proto návrhu stěžovatele vyhověl. S ohledem na výše vyložené ustano- vení $ 11 odst. 9 zákona o pozemkových úpra- vách (tj. zjistí-li pozemkový úřad, že proti roz- hodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav byla žaloba podána, nesmí pozemkový úřad přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu o ní vydat rozhodnutí podle $ 11 odst. 8 téhož zákona) a s ohledem na vý- še uvedené stěžovatelovo odůvodnění návr- hu na přiznání odkladného účinku (zacho- vání dosavadních vlastnických a užívacích vztahů) nebylo v souzené věci nutné, aby Nej- vyšší správní soud vyslovil, že jím přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti působí i ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu, jak učinil např. v usnesení čj. 2 Afs 77/2005-96.» Přiznaný odkladný účinek tedy působí pouze ve vztahu k napadenému rozhodnutí krajské- ho soudu a znamená, že žalovaný správní or- 389 1814 gán, resp. správní orgán prvoinstanční nesmí v této věci vydat rozhodnutí podle $ 11 odst. 8 zákona o pozemkových úpravách. Současně zdejší soud připomíná, že podle $ 72 odst. 4 s. ř. s. usnesení o přiznání od- kladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu říze- ní, že pro přiznání odkladného účinku neby- ly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. 1814 Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o odvolání proti územnímu souhlasu 2 Stavební řízení: povaha sdělení úřadu o neopodstatněnosti námitek proti územnímu souhlasu k $ 96 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k $ 67 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) k $ 65 a $ 70 písm. a) soudního řádu správního Územní souhlas vydaný na základě $ 96 stavebního zákona z roku 2006 je roz- hodnutím ve smyslu $ 67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání pro- ti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu $ 65 s. ř. s., a ne- ní tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle $ 70 písm. a) s. ř. s.