Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

4 Azs 262/2021

ze dne 2021-10-07
ECLI:CZ:NSS:2021:4.AZS.262.2021.47

4 Azs 262/2021- 47 - text

 4 Azs 262/2021 - 48 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: E. B., zast. opatrovnicí Mgr. Pavlínou Malíkovou, advokátkou, se sídlem Kopeckého sady 152/15, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2021, č. j. OAM 58/LE

BA02

VL13

2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2021, č. j. 60 Az 32/2021 26,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené opatrovnici Mgr. Pavlíně Malíkové, advokátce, se sídlem Kopeckého sady 152/15, Plzeň, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši celkem 6.800 Kč. Tato částka bude opatrovnici žalobce vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením pro opožděnost odmítl žalobu žalobce proti tamtéž uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost, v níž požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud mu proto dne 6. 8. 2021 zaslal poučení o složení senátu spolu s formulářem „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.“ Tuto zásilku se však stěžovateli na adresu Zařízení pro zajištění cizinců, Balková 1, Tis u Blatna, kterou uvedl v kasační stížnosti, nepodařilo doručit. Podle sdělení poštovní doručovatelky uvedeného na zadní straně obálky s vrácenou zásilkou adresát v zařízení není a zásilku s písemností nebylo možné po uplynutí 10 dnů vhodit do schránky adresáta a vrací se soudu.

[3] Nejvyšší správní soud proto prověřoval místo aktuálního pobytu stěžovatele. Zjistil, že v elektronické evidenci žadatelů o mezinárodní ochranu je jako poslední místo jeho pobytu uvedena právě adresa ZZC Balková, s poznámkou odchod 2. 8. 2021. Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra v přípise ze dne 6. 9. 2021 zdejšímu soudu sdělila, že dne 2. 8. 2021 pominuly důvody zajištění stěžovatele, který tak byl ze zařízení propuštěn, a žádné další informace o jeho pobytu nemá. Ministerstvo vnitra v přípise ze dne 6. 9. 2021 uvedlo, že stěžovatel byl hlášen k pobytu do 2. 8. 2021 na adres ZZC Balková a není mu známo jiné místo pobytu stěžovatele. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, v přípise ze dne 7. 9. 2021 uvedla, že stěžovateli byl dne 2. 8. 2021 udělen výjezdní příkaz s platností od 2. 8. 2021 do 31. 8. 2021. Informace, zda stěžovatel skutečně opustil území České republiky, popřípadě kde na území České republiky pobývá, bohužel nemá k dispozici a rovněž nedisponuje informací o jeho adrese na Ukrajině.

[4] Za této situace Nejvyšší správní soud usnesením ze 14. 9. 2020, č. j. 4 Azs 262/2021 36, ustanovil pro řízení o podané kasační stížnosti podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 64 s. ř. s., stěžovateli opatrovnici Mgr. Pavlínu Malíkovou.

[5] Tato opatrovnice ve vyjádření ke kasační stížnosti žalobce uvedla, že se jí nepodařilo se stěžovatelem kontaktovat. Upozornila, že z odůvodnění kasační stížností napadeného usnesení není zřejmé, který den a jakým způsobem byla žaloba „přeposlána“ správním orgánem. Pokud by byla žaloba přeposlána správním orgánem nejpozději do 17. 6. 2021 podáním k přepravě držiteli poštovní licence, byla by podle názoru opatrovnice lhůta pro podání správní žaloby zachována. Dále poukázala na skutečnost, že žalobce nebyl v napadeném rozhodnutí žalovaného zcela správně poučen. K případné aplikaci § 33 písm. b) zákona o azylu opatrovnice uvedla, že ji ponechává na zvážení soudu.

[6] Nejvyšší správní soud se následně zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že tomu tak není.

[7] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví li tak tento nebo zvláštní zákon.

[8] Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

[9] K podmínkám postupu podle citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud již opakovaně vyjadřoval. Např. podle rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 91, vychází li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. Dále v rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004

58, č. 707/2005 Sb. NSS, vyslovil, že „[n]emožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (§ 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) [je] dána jen tam, kde […] soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele […] a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích […] pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý.“ Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt žadatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení podle výše citovaného ustanovení zákona o azylu zastavit.

[10] Nejvyšší správní soud dne 1. 10. 2021 opětovně provedl lustraci stěžovatele v elektronické evidenci žadatelů o mezinárodní ochranu. K pobytu stěžovatele však žádné nové informace nezjistil. Nejvyšší správní soud tedy provedenými dotazy využil dostupné možnosti, aby bylo zjištěno aktuální místo pobytu stěžovatele. Přesto se současné místo jeho pobytu nepodařilo zjistit, na jediné jím sdělené (a současně evidované) adrese se stěžovatel nenachází, ani nemá domovní schránku.

[11] Jelikož jsou splněny podmínky § 33 písm. b) zákona o azylu pro zastavení řízení, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. zastavil.

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

[13] Odměna opatrovnici stěžovatele Mgr. Pavlíně Malíkové, advokátce, která byla stěžovateli ustanovena výše uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu, jejíž náklady tak nese stát, byla stanovena za dva úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 30. 9. 2021, podle § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Za tyto úkony náleží opatrovnici stěžovatele odměna ve výši 2 x 3.100 Kč podle § 7 ve spojení per analogiam s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 6.800 Kč. Opatrovnice stěžovatele soudu nesdělila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty, a proto se její odměna o částku odpovídající této dani nezvyšuje. Opatrovnici stěžovatele tak bude vyplacena částka ve výši 6.800 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. října 2021

Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu