Nejvyšší soud Usnesení občanské

4 Nd 294/2009

ze dne 2009-11-19
ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.294.2009.1

4 Nd 294/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.

Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci

žalobců: 1) Ing. M. H. , zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 2) F. J.

, zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 3) P. P. , a. s. zastoupené JUDr.

T. Ch. , advokátem, proti žalované: P. M. a. s. , zastoupené JUDr. J. H.

, advokátem, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované, vedeno

u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 110/2001, o vyloučení

soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. t a k t

o :

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Eva Dudová, JUDr.

Eva Svobodová a soudce JUDr. Vojtěch Trojánek nejsou vyloučeni z projednávání a

rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo

253/2008.

K Vrchnímu soudu v Praze podali žalobce 2) a žalobce 3) odvolání proti

rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 37 Cm

110/2001, jímž bylo rozhodnuto o tom, že žaloba, aby bylo určeno, že rozhodnutí

Ing. J. S. , jako správce konkurzní podstaty úpadce R. – C. , a. s., ze dne

22. 2. 2001, nahrazující podle ustanovení § 190 obch. zák. rozhodnutí valné

hromady žalované společnosti, je neplatné, se zamítá. Věc je u Vrchního soudu v

Praze vedena pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008.

Žalobce 3) P. P. , a. s. a žalovaná P. M. , a. s. vznesli námitku

podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. K odůvodnění svých návrhů oba shodně

uvedly, že jsou oběťmi rozsáhlého korupčního spiknutí, které využívá

organizovaný zločin k dlouhodobému útoku na vlastnická práva účastníků tohoto

řízení a jejich zástupců, když zde projednávaná věc je jen malým střípkem

tohoto nezákonného jednání. Žalobce 3) i žalovaná jsou svědky toho, že s

pravděpodobností hraničící s jistotou soudci senátu 14 Cmo jednali ve věci 14

Cmo 231/2009 mimo princip legality ve prospěch organizovaného zločinu ke škodě

vlastnických práv účastníků tohoto řízení pánů H. a J. , dále prokuristy

žalobce 3) i žalovaného, pana S. , když tím naplnili skutkovou podstatu kárného

provinění soudců senátu 14 Cmo podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 6/2006

Sb., čímž demonstrovali nepřátelství vůči účastníkům tohoto řízení. Spravedlivý

proces ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a

Listiny základních práv a svobod je v případě jednání soudců senátu 14 Cmo

Vrchního soudu v Praze pro oběti korupce naprosto nedosažitelný.

V následujícím rozsáhlém textu námitek podjatosti je soudcům senátu 14 Cmo v

zásadě vyčítán jejich postup ve věci 14 Cmo 231/2009. To proto, že jednáním

soudců senátu 14 Cmo a soudců Krajského soudu v Hradci Králové je umožněno

dokonání nezákonného útoku organizovaného zločinu na vlastnická práva a. s. R.

, akcionářů a věřitelů této akciové společnosti, když byla definována a

vynucena nezákonná identita této společnosti bez statutárního orgánu, v

důsledku čehož byla tato společnost ponechána v rukách organizovaného zločinu s

tím, že soudci senátu 14 Cmo svým usnesením ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. 14 Cmo

231/2009, tento neústavní stav zakonzervovali. Soudci tohoto senátu pak

nerespektovali právní názor vyjádřený v usneseních Nejvyššího soudu sp. zn. 29

Odo 794/2006 a sp. zn. 29 Odo 1216/2005 vydané v obdobných věcech.

Tuto námitku podjatosti pak žalobce 3) a žalovaná uplatňují, protože se jim

dostalo od Ústavního soudu poučení v tom smyslu, že je nutno použít všech

možných prostředků obrany práv daných českým právním řádem. Tito účastníci jsou

pak obeznámeni s tím, že i další osoby poškozené nesprávným úředním postupem

Krajského soudu v Hradci Králové, škodu v současnosti prokazují, když

rozhodujícím nástrojem tohoto nezákonného útoku na vlastnická práva žalobce 3)

je nezákonné konkurzní řízení na a. s. R. vedené Krajským soudem v Hradci

Králové pod sp. zn. 46 K 4/2000. V této souvislosti někteří soudci Vrchního

soudu v Praze jednají v demonstrativním nepřátelství vůči poškozeným a mnoho

dalších soudců pak v povinné solidaritě s nimi. Žalobce 3) a žalovaná spatřují

zásah do svých práv především v tom, že se jim v důsledku nepřátelství

konkurzních soudců jednajících ve věcech a. s. R. a soudců jednajících s nimi

solidárně děje újma na právech na soudní ochranu zaručených práv a svobod,

zejména pak v oblasti práva na spravedlivý proces a práva vlastnit a pokojně

užívat svůj majetek.

Žalobce 3) a žalovaná jsou přesvědčeni, že se v jejich případě jedná o

nepřátelství soudců senátu 14 Cmo k jejich zástupcům, pánům S. a H. a logicky

i k žalobci 3) a žalované, protože akceptují jednání kolegů z Krajského soudu v

Hradci Králové, jenž jednají v rozporu s principem legality. Uvedení účastníci

řízení následně deklarovali svoji znalost ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř.,

přičemž toto ustanovení je podle nich v o. s. ř. proto, jelikož tento procesní

předpis předpokládá jednání soudců v souladu s principem legality. Shora

označení soudci však takto nejednají, neboť v řízení 14 Cmo 231/2009 extrémně

vybočili z mezí ústavnosti, na které naráží ustanovení § 14 o. s. ř. K aplikaci

tohoto ustanovení se v minulosti opakovaně vyjádřil Ústavní soud v rozhodnutích

sp. zn. I. ÚS 370/04, II. ÚS 369/04 a I. ÚS 371/04, když konstatoval, že

uplatnění § 14 odst. 4 o. s. ř. je omezeno ústavními principy. Dalším případem,

kdy byla omezena aplikace ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. je případ soudce

JUDr. Berky a soudce JUDr. Kratochvíla z Krajského soudu v Hradci Králové, když

Vrchní soud v Praze dne 14. 6. 2007 v usnesení čj. 1 Ko 305/2007-6072

konstatoval, že konkurzní soudce se v konkurzním řízení úpadce a. s. R.

opakovaně dopouští závažných pochybení, a proto by mělo být konkurzní řízení

svěřeno jinému soudci.

V následujícím mnohastránkovém rozboru shora označení účastníci obšírně

pojednávají o jednotlivých porušeních zákona v konkurzním řízení ohledně

majetku úpadce a. s. R. , na čemž se měli podílet dva soudci z Krajského soudu

v Hradci Králové, kterým mnoho ostatních soudců a soudci senátu 14 Cmo Vrchního

soudu v Praze s pravděpodobností hraničící s jistotou poskytují podporu ve

formě absolutní solidarity.

Z písemného vyjádření dotčených soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze

vyplynulo následující. JUDr. Olga Římalová uvedla, že k účastníkům, jejich

zástupcům ani k jiným věcem uváděným v námitce nemá žádný poměr, nejsou jí

známy žádné skutečnosti, pro které by byl důvod k pochybnostem o její

nepodjatosti. Rozhodování ve věci sp. zn. 14 Cmo 231/2009 nebylo ničím

ovlivněno a není tomu tak ani v této věci. Mgr. Eva Dudová, prohlásila, že nemá

žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou zde žádné

okolnosti, které by byly důvodem pro její vyloučení z projednávání a

rozhodování věci. JUDr. Eva Svobodová též uvedla, že nemá žádný vztah k

účastníkům, jejich zástupcům ani k věci a není žádný důvod k pochybnostem o

její nepodjatosti. JUDr. Vojtěch Trojánek taktéž deklaroval, že nemá žádný

vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné

skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení z projednávané věci.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z

projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k

účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich

nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle

ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců

Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba

nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na

jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům

řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k

účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde

vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce

nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující

tomu, že by soudkyně a soudce, o jejichž vyloučení jde, měli subjektivní či

objektivní poměr k projednávané věci, k účastníkům či jejich zástupcům.

Žalobce 3) a žalovaná zdůvodňují svoji námitku podjatosti poukazem na okolnosti

v jiném soudním sporu, pro které jsou jmenovaní údajně vyloučeni z projednání

a rozhodnutí této věci. Toto tvrzení žalobce 3) a žalované nepředstavuje žádnou

relevantní skutečnost, ze které by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti

jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. V této souvislosti je třeba poukázat

na ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., podle kterého důvodem pro vyloučení soudce

nejsou okolnosti, jenž spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci

nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž vznesenou námitku

podjatosti neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující

dikci ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.

Pokud shora dotčení účastníci poukazovali na výše označená rozhodnutí Ústavního

soudu, jenž měla podle nich relativizovat ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.,

Nejvyšší soud se jejich zněním zabýval a po jejich prostudování je nucen

konstatovat, že na tento projednávaný případ nejsou tato rozhodnutí Ústavního

soudu aplikovatelná. Citovaná rozhodnutí Ústavního soudu totiž uvádějí, že

důvodem k vyloučení soudce z projednávání incidenčního sporu není jeho postup v

jiném řízení (řízení konkurzním), nýbrž jeho vztah k jednomu z účastníků

řízení, a to ke konkurznímu správci, který je konkurzním soudcem krajského

soudu jmenován, kontrolován a odměňován. (Srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp.

zn. II. ÚS 369/04.) O takový vztah se v tomto řízení nejedná, neboť vrchní

soudy konkurzní správce nejmenují ani jejich činnost nekontrolují.

Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a

rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008,

byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu věci

Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je

uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec