4 Nd 294/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr.
Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci
žalobců: 1) Ing. M. H. , zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 2) F. J.
, zastoupeného JUDr. T. Ch. , advokátem, 3) P. P. , a. s. zastoupené JUDr.
T. Ch. , advokátem, proti žalované: P. M. a. s. , zastoupené JUDr. J. H.
, advokátem, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované, vedeno
u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 110/2001, o vyloučení
soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. t a k t
o :
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Eva Dudová, JUDr.
Eva Svobodová a soudce JUDr. Vojtěch Trojánek nejsou vyloučeni z projednávání a
rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo
253/2008.
K Vrchnímu soudu v Praze podali žalobce 2) a žalobce 3) odvolání proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 37 Cm
110/2001, jímž bylo rozhodnuto o tom, že žaloba, aby bylo určeno, že rozhodnutí
Ing. J. S. , jako správce konkurzní podstaty úpadce R. – C. , a. s., ze dne
22. 2. 2001, nahrazující podle ustanovení § 190 obch. zák. rozhodnutí valné
hromady žalované společnosti, je neplatné, se zamítá. Věc je u Vrchního soudu v
Praze vedena pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008.
Žalobce 3) P. P. , a. s. a žalovaná P. M. , a. s. vznesli námitku
podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. K odůvodnění svých návrhů oba shodně
uvedly, že jsou oběťmi rozsáhlého korupčního spiknutí, které využívá
organizovaný zločin k dlouhodobému útoku na vlastnická práva účastníků tohoto
řízení a jejich zástupců, když zde projednávaná věc je jen malým střípkem
tohoto nezákonného jednání. Žalobce 3) i žalovaná jsou svědky toho, že s
pravděpodobností hraničící s jistotou soudci senátu 14 Cmo jednali ve věci 14
Cmo 231/2009 mimo princip legality ve prospěch organizovaného zločinu ke škodě
vlastnických práv účastníků tohoto řízení pánů H. a J. , dále prokuristy
žalobce 3) i žalovaného, pana S. , když tím naplnili skutkovou podstatu kárného
provinění soudců senátu 14 Cmo podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. č. 6/2006
Sb., čímž demonstrovali nepřátelství vůči účastníkům tohoto řízení. Spravedlivý
proces ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a
Listiny základních práv a svobod je v případě jednání soudců senátu 14 Cmo
Vrchního soudu v Praze pro oběti korupce naprosto nedosažitelný.
V následujícím rozsáhlém textu námitek podjatosti je soudcům senátu 14 Cmo v
zásadě vyčítán jejich postup ve věci 14 Cmo 231/2009. To proto, že jednáním
soudců senátu 14 Cmo a soudců Krajského soudu v Hradci Králové je umožněno
dokonání nezákonného útoku organizovaného zločinu na vlastnická práva a. s. R.
, akcionářů a věřitelů této akciové společnosti, když byla definována a
vynucena nezákonná identita této společnosti bez statutárního orgánu, v
důsledku čehož byla tato společnost ponechána v rukách organizovaného zločinu s
tím, že soudci senátu 14 Cmo svým usnesením ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. 14 Cmo
231/2009, tento neústavní stav zakonzervovali. Soudci tohoto senátu pak
nerespektovali právní názor vyjádřený v usneseních Nejvyššího soudu sp. zn. 29
Odo 794/2006 a sp. zn. 29 Odo 1216/2005 vydané v obdobných věcech.
Tuto námitku podjatosti pak žalobce 3) a žalovaná uplatňují, protože se jim
dostalo od Ústavního soudu poučení v tom smyslu, že je nutno použít všech
možných prostředků obrany práv daných českým právním řádem. Tito účastníci jsou
pak obeznámeni s tím, že i další osoby poškozené nesprávným úředním postupem
Krajského soudu v Hradci Králové, škodu v současnosti prokazují, když
rozhodujícím nástrojem tohoto nezákonného útoku na vlastnická práva žalobce 3)
je nezákonné konkurzní řízení na a. s. R. vedené Krajským soudem v Hradci
Králové pod sp. zn. 46 K 4/2000. V této souvislosti někteří soudci Vrchního
soudu v Praze jednají v demonstrativním nepřátelství vůči poškozeným a mnoho
dalších soudců pak v povinné solidaritě s nimi. Žalobce 3) a žalovaná spatřují
zásah do svých práv především v tom, že se jim v důsledku nepřátelství
konkurzních soudců jednajících ve věcech a. s. R. a soudců jednajících s nimi
solidárně děje újma na právech na soudní ochranu zaručených práv a svobod,
zejména pak v oblasti práva na spravedlivý proces a práva vlastnit a pokojně
užívat svůj majetek.
Žalobce 3) a žalovaná jsou přesvědčeni, že se v jejich případě jedná o
nepřátelství soudců senátu 14 Cmo k jejich zástupcům, pánům S. a H. a logicky
i k žalobci 3) a žalované, protože akceptují jednání kolegů z Krajského soudu v
Hradci Králové, jenž jednají v rozporu s principem legality. Uvedení účastníci
řízení následně deklarovali svoji znalost ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř.,
přičemž toto ustanovení je podle nich v o. s. ř. proto, jelikož tento procesní
předpis předpokládá jednání soudců v souladu s principem legality. Shora
označení soudci však takto nejednají, neboť v řízení 14 Cmo 231/2009 extrémně
vybočili z mezí ústavnosti, na které naráží ustanovení § 14 o. s. ř. K aplikaci
tohoto ustanovení se v minulosti opakovaně vyjádřil Ústavní soud v rozhodnutích
sp. zn. I. ÚS 370/04, II. ÚS 369/04 a I. ÚS 371/04, když konstatoval, že
uplatnění § 14 odst. 4 o. s. ř. je omezeno ústavními principy. Dalším případem,
kdy byla omezena aplikace ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. je případ soudce
JUDr. Berky a soudce JUDr. Kratochvíla z Krajského soudu v Hradci Králové, když
Vrchní soud v Praze dne 14. 6. 2007 v usnesení čj. 1 Ko 305/2007-6072
konstatoval, že konkurzní soudce se v konkurzním řízení úpadce a. s. R.
opakovaně dopouští závažných pochybení, a proto by mělo být konkurzní řízení
svěřeno jinému soudci.
V následujícím mnohastránkovém rozboru shora označení účastníci obšírně
pojednávají o jednotlivých porušeních zákona v konkurzním řízení ohledně
majetku úpadce a. s. R. , na čemž se měli podílet dva soudci z Krajského soudu
v Hradci Králové, kterým mnoho ostatních soudců a soudci senátu 14 Cmo Vrchního
soudu v Praze s pravděpodobností hraničící s jistotou poskytují podporu ve
formě absolutní solidarity.
Z písemného vyjádření dotčených soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze
vyplynulo následující. JUDr. Olga Římalová uvedla, že k účastníkům, jejich
zástupcům ani k jiným věcem uváděným v námitce nemá žádný poměr, nejsou jí
známy žádné skutečnosti, pro které by byl důvod k pochybnostem o její
nepodjatosti. Rozhodování ve věci sp. zn. 14 Cmo 231/2009 nebylo ničím
ovlivněno a není tomu tak ani v této věci. Mgr. Eva Dudová, prohlásila, že nemá
žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou zde žádné
okolnosti, které by byly důvodem pro její vyloučení z projednávání a
rozhodování věci. JUDr. Eva Svobodová též uvedla, že nemá žádný vztah k
účastníkům, jejich zástupcům ani k věci a není žádný důvod k pochybnostem o
její nepodjatosti. JUDr. Vojtěch Trojánek taktéž deklaroval, že nemá žádný
vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné
skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení z projednávané věci.
Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k
účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle
ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců
Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba
nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na
jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům
řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k
účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde
vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce
nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující
tomu, že by soudkyně a soudce, o jejichž vyloučení jde, měli subjektivní či
objektivní poměr k projednávané věci, k účastníkům či jejich zástupcům.
Žalobce 3) a žalovaná zdůvodňují svoji námitku podjatosti poukazem na okolnosti
v jiném soudním sporu, pro které jsou jmenovaní údajně vyloučeni z projednání
a rozhodnutí této věci. Toto tvrzení žalobce 3) a žalované nepředstavuje žádnou
relevantní skutečnost, ze které by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti
jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. V této souvislosti je třeba poukázat
na ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., podle kterého důvodem pro vyloučení soudce
nejsou okolnosti, jenž spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž vznesenou námitku
podjatosti neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující
dikci ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.
Pokud shora dotčení účastníci poukazovali na výše označená rozhodnutí Ústavního
soudu, jenž měla podle nich relativizovat ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.,
Nejvyšší soud se jejich zněním zabýval a po jejich prostudování je nucen
konstatovat, že na tento projednávaný případ nejsou tato rozhodnutí Ústavního
soudu aplikovatelná. Citovaná rozhodnutí Ústavního soudu totiž uvádějí, že
důvodem k vyloučení soudce z projednávání incidenčního sporu není jeho postup v
jiném řízení (řízení konkurzním), nýbrž jeho vztah k jednomu z účastníků
řízení, a to ke konkurznímu správci, který je konkurzním soudcem krajského
soudu jmenován, kontrolován a odměňován. (Srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp.
zn. II. ÚS 369/04.) O takový vztah se v tomto řízení nejedná, neboť vrchní
soudy konkurzní správce nejmenují ani jejich činnost nekontrolují.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a
rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 253/2008,
byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu věci
Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je
uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. listopadu 2009
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec