4 Pzo 10/2015-30
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. ledna 2016 návrhy
J. P., M. V., R. D. a R. P., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a
záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem dne
16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 – 40 Nt 1/2015, ve věci zahájeného vyšetřování
pro podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie
podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle §
212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, vedeného u Policie ČR, Krajské
ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování,
Odboru hospodářské kriminality, Ústí nad Labem pod čj.:
KRPU-208102/TČ-2014-040082-POB, a podle § 314m tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v
Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 – 40 Nt 1/2015, byl
porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Dne 8. 12. 2015 byly Nejvyššímu soudu doručeny návrhy J. P., M. V., R.
D. a R. P. (dále též jen „navrhovatelé“) na přezkoumání zákonnosti ve výroku
uvedeného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního
soudu v Ústí nad Labem.
V odůvodnění návrhů na přezkoumání zákonnosti navrhovatelé shodně
namítají, že daným postupem okresního soudu došlo k porušení zákona, a to
konkrétně § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. Dne 9. 1. 2015 zahájila Policie ČR úkony
tr. řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů
Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního
podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, kterých se měl
dopustit nezjištěný pachatel. Dne 13. 1. 2015 pak policejní orgán adresoval
Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem podnět k podání návrhu na
odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonní čísel navrhovatelů. O
následném návrhu státního zástupce ze dne 14. 1. 2015 pak rozhodl Okresní soud
v Ústí nad Labem příkazem, jímž nařídil odposlech a záznam telekomunikačního
provozu po dobu 4 měsíců, tedy od 16. 1. do 16. 5. 2015. Navrhovatelé přitom
namítli nesplnění zákonných podmínek pro takový postup, když zákon v ustanovení
§ 88 tr. ř. předpokládá, že krom naplnění podmínky závažnosti protiprávního
jednání, v jehož rámci má dojít k zásahu do pravidel telekomunikačního provozu,
je třeba existence důvodného předpokladu, že odposlechem a záznamem budou
získány významné skutečnosti pro tr. řízení a současně skutečnost, že
sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení
podstatně ztížené. Každý vydaný příkaz pak musí být v daném směru
konkretizován, a to nejen dobou trvání nařízeného odposlechu a záznamu, ale
právě i rozvedením skutečností, které představují samotnou podmínku nařízení
příkazu. Okresní soud se však takovými okolnostmi dle navrhovatelů nikterak
nezabýval. Nevysvětlil tedy, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo
proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené a omezil se jen na popis
stíhaného skutku a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit
podstatné okolnosti vedoucí přímo k pachateli tr. činnosti a ztotožnění osob,
které se na ní podílely. Takovýto postup je pak dle navrhovatelů nejen v
rozporu s ustanovením tr. řádu, ale též rozhodovací praxí Ústavního soudu ČR,
kdy je poukazováno na rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 502/2000. Stejně tak se okresní
soud nezabýval odůvodněním doby trvání nařízeného odposlechu a záznamu, jakož i
nevysvětlil, proč měli být navrhovatelé dotčeni předmětným příkazem, když
jediným důvodem měla být existence rodinných vazeb mezi nimi.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě
naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení § 314l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř.
Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a
záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu
podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí
byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že všichni výše
uvedení navrhovatelé jsou dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobami
oprávněnými podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť každý z nich byl
osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jejich žádost byla podána v
zákonné lhůtě, neboť informace o vydání příkazu jim byla doručena v době od 16.
- 17. 7. 2015.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k
závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu byl porušen zákon.
V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že Policejním orgánem,
Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a
vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, Ústí nad Labem byly pod č. j.:
KRPU-208102/TČ-2014-040082-POB zahájeny dne 9. 1. 2015 úkony trestního řízení
ve věci podezření ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie
podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle §
212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku.
Okresním soudem v Ústí nad Labem byl dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 – 40
Nt 1/2015 vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
mobilního čísla uživatele J. P.; čísla uživatele R. P.; čísla uživatele R. D.
a čísla uživatelky M. V., to vše na dobu čtyř měsíců od vydání příkazu, tedy
od 16. 1. 2015 do 16. 5. 2015. Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem vyplývá, že
byl vydán na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí
nad Labem ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. V1-2/2015-1 KZN 606/2015. Státní zástupce
v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
ohledně navrhovatelů uvedl, že cílem odposlechu bude zjištění důležitých
skutečností pro trestní řízení, které je vedeno pro podezření ze spáchání
zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5
tr. zákoníku a zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c)
tr. zákoníku, zejména o existenci a obsahu nájemní smlouvy ubytovacího zařízení
v N. H., jejího antidatování a zfalšování, přičemž sledovaného účelu nelze
dosáhnout jinak, než odposlechem osob, které se navzájem znají a mají mezi
sebou rodinné vazby.
Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu a jeho posouzení dospěl k
závěru, že předmětný příkaz nařízený Okresním soudem v Ústí nad Labem nebyl
řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §
88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Soudkyně Okresního soudu v Ústí nad Labem v odůvodnění příkazu k odposlechu a
záznamu telekomunikačního provozu uvedla, že přezkoumala návrh státního
zástupce a shledala, že jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro nařízení
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu stanovené v § 88 odst. 1, odst.
2 tr. ř. Trestní řízení je vedeno pro tr. činnost, za kterou tr. zákoník v §
260 odst. 5 stanoví sazbu odnětí svobody od 5 do 10 let. Dále lze důvodně
předpokládat, že odposlechem budou získány významné skutečnosti pro trestní
řízení a s ohledem na osobní poměry prověřovaných osob nelze očekávat, že by
sledovaného účelu mohlo být dosaženo jinak. Smyslem příkazu je zjistit obsah
komunikace mezi uvedenými osobami, které budou Policií ČR konfrontovány s dosud
zajištěnými důkazy k obsahu a existenci nájemní smlouvy, jejich dodatků a
předpokládanému antidatování a zfalšování. S ohledem na vzájemnou známost
těchto osob a jejich rodinné vazby lze předpokládat, že odposlechem a záznamem
telekomunikačního provozu by mohlo dojít k zajištění důkazů o trestné činnosti
vůči poskytovateli dotace a o zakrývání této trestné činnosti. Daný úkon je
třeba považovat za neodkladný ve smyslu § 160 odst. 3, odst. 4 tr. ř.
Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na
který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně
osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního
zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst.
1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné
zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku,
pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 tr.
zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 tr. zákoníku, zneužití
pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný
čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán
příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně
předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a
nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení
podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro
potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.
Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a
obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen
záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti
dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam
telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na
návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu
na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro
úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V
příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena
uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost
známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu
prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny
konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho
trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se
bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle
státnímu zástupci.
V posuzovaných případech však Okresní soud v Ústí nad Labem podle uvedených
ustanovení důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního
provozu lze jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, zejména pak
pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro
trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by
jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Přitom lze pro úplnost uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu
dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon
vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2
odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout
jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a
záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán
nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní
řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných
skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými
důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného,
svědků apod.
Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí
uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního
provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. zde musí být
uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba
uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní
řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu
prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být
uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují
(včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného
účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
příp. odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu
telekomunikačního provozu. V posuzovaném příkazu Okresního soudu v Ústí nad
Labem však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu
odůvodňují, resp. úvahy zabývající se důvodností návrhu, scházejí, přičemž
nejsou dostatečně odůvodněny ani doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu
telekomunikačního provozu, ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout
jinak. Okresní soud se tedy omezil toliko na zcela nekritické převzetí názoru
státního zástupce v podaném návrhu, kdy již toto představovalo obecné
konstatování, že prostřednictvím odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
lze zjistit skutečnosti významné pro trestní řízení. Okresní soud pak s ohledem
na specifika případu neobjasnil, proč vydává příkaz na maximálně možnou dobu, a
současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či
zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí
dotčených jedinců, které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod.
S ohledem na shora uvedené tedy nezbylo Nejvyššímu soudu než konstatovat, že
Okresní soud v Ústí nad Labem příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu ze dne 16. 1. 2015 pod sp. zn. V 1/2015 – 40 Nt 1/2015, porušil
ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr.
ř.).
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. František Hrabec
předseda senátu
Vyhotovil:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.