Nejvyšší soud Usnesení trestní

4 Pzo 13/2016

ze dne 2016-12-20
ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.13.2016.1

4 Pzo 13/2016-25

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. 12. 2016 návrh R.

M., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V

46/2010, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T

9/2012, a podle § 314m tr. ř. rozhodl takto:

Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro

Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, byl porušen zákon v

ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Dne 1. 9. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh R. M. na přezkoumání

zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného

Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010.

V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu R. M. prostřednictvím svého obhájce pouze

uvedl, že byl informován doporučenou zásilkou od Městského soudu v Praze ze dne

7. 7. 2016, sp. zn. 46 T 9/2012, že byl proveden odposlech a záznam

telekomunikačního provozu jeho telefonní stanice, a to výše uvedeným příkazem.

Z tohoto důvodu podává návrh na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k

návrhu na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

ve věci Městského soudu v Praze sp. zn. 46 T 9/2012 se vyjádřil. Ve svém

vyjádření uvedl, že R. M. podal prostřednictvím advokáta JUDr. Pavla Pileckého

návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu vydaného soudcem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne

19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010 a dále na přezkoumání „následně uvedeného

příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu“, v němž

pouze uvedl, že o provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl

informován sdělením Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 46 T 9/2012, které

bylo dáno k poštovní přepravě dne 4. 8. 2016. Ve velmi stručném návrhu podatel

neuvedl, v čem spatřuje nezákonnost uvedených příkazů a příkaz ke zjištění

údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ani neoznačil spisovou značkou a

datem vydání. Je ovšem skutečností, že trestní řád v ustanovení § 88 odst. 2 a

§ 88a odst. 2 tr. ř. nestanoví, že návrh na přezkoumání příkazu musí být

odůvodněn. Ani ustanovení § 314l - § 314n tr. ř. nepředpokládají, že absence

odůvodnění by mohla být důvodem pro odmítnutí návrhu.

Trestní řízení v této věci bylo od počátku vedeno pro zločin podvodu podle §

209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, když pro tento zločin byly dne 15. 11.

2010 zahájeny policejním orgánem úkony trestního řízení a následně i zahájeno

trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. a podána obžaloba. Trestný čin

podvodu spáchaný v kvalifikované skutkové podstatě podle § 209 odst. 5 tr.

zákoníku je ohrožen sazbou trestu odnětí svobody ve výměře od pěti do deseti

let. Byla tudíž splněna podmínka § 88 odst. 1 věty první tr. ř., podle které

může být příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydán v řízení

vedeném mj. pro zločin, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s

horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. Ze spisového materiálu, který má

Nejvyšší státní zastupitelství k dispozici, vyplývá, že mezi R. M. a obviněným

J. Z. ml. byla v listopadu 2010 vedena telefonická komunikace týkající se

okolností tehdy připravované trestné činnosti, přičemž R. M. volal z

telefonního čísla xxx. Bylo tedy možno důvodně předpokládat, že z odposlechů

telekomunikačního provozu budou získány významné skutečnosti pro trestní

řízení. Byly tedy splněny zákonné podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu.

Závěrem svého vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství

uvedl, že k části návrhu, ve které podatel žádá přezkoumání příkazu ke zjištění

údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, nelze přihlížet vzhledem k tomu,

že podatel tento příkaz ani nespecifikoval datem, spisovou značkou a označením

orgánu, který příkaz vydal a navrhl, aby Nejvyšší soud usnesením podle § 314n

odst. 1 tr. ř. vyslovil, že napadeným příkazem k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu zákon porušen nebyl.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě

naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 314l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř.

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu.

Podle § 88 odst. 8 tr. ř. k Nejvyššímu soudu může po pravomocném

skončení věci podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu osoba uvedená v § 88 odst. 2, a to do šesti

měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvního stupně doručena

informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tato

informace má být podána bezodkladně po pravomocném skončení věci.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že R. M. je dle výše

citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost

u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno,

že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.

S ohledem na obsah podaného návrhu se Nejvyšší soud musel nejprve

zabývat podmínkami a rozsahem své působnosti při přezkoumávání zákonnosti

příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu s ohledem na to, jak

je upraven v ustanovení § 314l odst. 1 tr. ř. a násl.

Podle výše cit. ustanovení trestního řádu na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k

odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v

ustanovení § 88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2 a 4. To jinými slovy znamená,

že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně

zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu byly v té době splněny všechny zákonem stanovené

podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom,

zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§ 314m tr. ř.;

§ 314n tr. ř.). Obdobný postup a oprávnění Nejvyššího soudu se pak vztahují i

vůči návrhu na přezkoumání zákonnosti nařízení ke zjištění údajů, které jsou

předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních

a zprostředkovacích dat (§ 88a tr. ř.). Nejvyšší soud ale v tomto přezkumném

řízení není oprávněn se zabývat použitelností získaných záznamů o

telekomunikačním provozu v dalším řízení coby důkazu, a to navzdory tomu, že v

odst. 6 § 88 tr. ř. jsou popsány skutečnosti, které podmiňují použitelnost

těchto záznamů v dokazování. Přezkumná činnost (pravomoc) Nejvyššího soudu je

totiž limitována ustanovením § 314l odst. 1 tr. ř., a v něm se o důkazní

použitelnosti pořízených záznamů telekomunikačního provozu nic neuvádí. Je to i

logické, jelikož činit konečný závěr o tom, zda takto pořízené záznamy

telekomunikačního provozu jsou zákonné a tudíž i použitelné v dokazování a

jejich případné následné hodnocení společně s dalšími opatřenými důkazy je

výhradním právem soudů, které rozhodují v meritu věci, tedy ve svém výsledku o

tom, zda došlo ke stíhanému skutku, zda se jedná o trestný čin a jestli ho

spáchal obviněný.

V souladu s tímto východiskem Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání

podaného návrhu a po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl k

závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu byl porušen zákon.

V daném případě z obsahu spisového materiálu vyplývá, že Policejním orgánem PČR

SKPV OOK, 5. oddělení, bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání

zločinu podvodu ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5

písm. a) tr. zákoníku, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s

horní hranicí 10 let, proto vyhovuje vymezení v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř.,

neboť trestní řízení je vedeno pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin.

Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného

Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, vyplývá, že

byl vydán na návrh státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze,

ze dne 18. 11. 2010, sp. zn. V76-6/2010/I, 1 KZN 363/2010. Státní zástupkyně v

návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

popsala, že ve věci probíhá šetření pro podezření ze spáchání zločinu podvodu

podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle §

20 odst. 1 tr. zákoníku, a uvedla, že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými

prostředky, které trestní řád umožňuje.

Soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, popsal, že

Policií ČR, Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy, SKPV, se sídlem Praha 4,

Kongresova 2 je pod č. j. KRPA-1920/TČ-2010 vedeno šetření pro podezření ze

spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu

přípravy dle § 20 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se má dopouštět dosud nezjištěný

pachatel, který se snaží prostřednictvím makléře realitní kanceláře Remax

provést bez vědomí vlastníka převod dosud nezjištěného hotelu v hodnotě

8.000.000 Kč za pomoci zfalšovaných dokladů na dosud přesně neustanovenou

osobu, čímž by mohla být majiteli uvedené nemovitosti p. M. T., způsobena škoda

ve výši 8.000.000 Kč. Operativním šetřením Policie ČR bylo zjištěno, že

uživatel uvedeného telefonního čísla chce společně se svým otcem za pomoci

padělaných dokladů prodat výše uvedený dosud neztotožněný hotel, který je v

majetku M. T., za částku cca 8.000.000 Kč spol. Primax, dosud nezjištěného

sídla, takto získané finanční prostředky si pak rozdělit mezi sebe. Vzhledem k

tomu, že odposlechem a záznamem výše uvedené mobilní telefonní stanice by mohly

být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní řízení, zejména ohledně zjištění

pachatelů, kteří mají v úmyslu se uvedené trestné činnosti dopustit a zjištění

způsobu, jakým tento svůj úmysl hodlají realizovat, vydal soudce Obvodního

soudu pro Prahu 8 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Zákonné podmínky pro povolení odposlechu byly splněny, neboť v daném případě je

tr. řízení vedeno pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin ve smyslu § 88 odst. 1

tr. ř.

Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený

Obvodním soudem pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, nebyl řádně

odůvodněn a neobsahoval všechny náležitosti požadované ustanovením § 88 odst.

1, odst. 2 tr. ř.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř., účinného do 31. 12. 2010, je-li vedeno

trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k

jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k

odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat,

že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li

sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně

ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech

orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu

a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné.

Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,

že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu

bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak

nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř., účinného do 31. 12. 2010, nařídit

odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v

přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn,

včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se

vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní

smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je

její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam

telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v

odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto

příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V

přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.

V posuzovaných případech však Obvodní soud pro Prahu 8 podle uvedených

ustanovení důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního

provozu lze jen

- je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný

úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva

- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné

skutečnosti pro trestní řízení a

- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho

dosažení podstatně ztížené.

Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak

nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v

souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tzv.

subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o

omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na

případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak

jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad,

že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být

dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní

řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky

uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.

Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí

uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního

provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. zde musí být

uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba

uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní

řízení, je-li uveden v § 88 odst. 1 tr. ř. a doba, po kterou bude odposlech a

záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři

měsíce. Všechny výše uvedené náležitosti podle § 88 odst. 1 tr. ř. jsou v

příkazu Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010

uvedeny.

V odůvodnění dále musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání

tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden

účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody,

proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho

dosažení podstatně ztížené a musí být odůvodněna i délka doby trvání odposlechu

a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu. V posuzovaném příkazu

Obvodního soudu pro Prahu 8 konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto

příkazu odůvodňují, resp. úvahy zabývající se důvodností návrhu, uvedeny jsou.

Obvodní soud pro Prahu 8 odůvodnil příkaz tím, že by mohly být zjištěny

skutečnosti závažné pro trestní řízení, zejména ohledně zjištění pachatelů,

kteří mají v úmyslu se uvedené trestné činnosti dopustit, a zjištění způsobu,

jakým tento svůj úmysl hodlají realizovat. Není zde však odůvodněna doba trvání

příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a důvody, proč nelze

sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně

ztížené.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Obvodní

soud pro Prahu 8 příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze

dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, porušil ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2

tr. ř.

Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle ustanovení § 314m tr. ř.

vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. V 46/2010, byl porušen

zákon v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr.

ř.).

V Brně dne 20. 12. 2016

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu