4 Pzo 2/2023-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 4. 2023 návrh M. K., nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, vydaném soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 1. 11. 2018 pod sp. zn. 37 Nt 298/2018, v trestní věci vedené Policií ČR, Obvodním ředitelstvím policie Praha II, SKPV, odbor obecné kriminality – 6. oddělení sp. zn. KRPA-338710/TČ-2018-001276, a podle § 314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 11. 2018 sp. zn. 37 Nt 298/2018 na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu týkající se e-mailových účtů XY@gmail.com a XY@centrum.cz ohledně M. K. nebyl porušen zákon.
Nejvyššímu soudu byla doručena žádost M. K. (dále též jen navrhovatel) na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu vydaném Obvodním soudem pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 298/2018 ze dne 1. 11. 2018.
V úvodu uvedeného návrhu uvádí, že byl Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 5 dne 5. 2. 2023 pod sp. zn. 2 ZN 4107/2018 vyrozuměn ve smyslu § 88a odst. 2 tr. ř. o tom, že byl ve věci č. j. KRPA-338710/TČ-2018-001276 aplikován postup podle § 88a odst. 1 tr. ř. a zároveň mu byla poskytnuta informace (poučení), že má právo podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení vyrozumění k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu, tudíž tohoto práva využil.
V další části odůvodnění svého návrhu M. K. popisuje průběh řízení ve zmíněné věci, kdy dne 7. 9. 2018 učinil na Místním oddělení Policie ČR XY trestní oznámení pro podezření z přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému, kdy sám měl být poškozenou osobou. Věc byla poté postoupena příslušnému orgánu policie SKPV XY, přičemž dne 13. 9. 2018 byly ve věci zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. Dále byla zajištěna příslušná technika za účelem jejího odborného zkoumání. Tímto bylo následně zjištěno, že jeho mobilní telefon HONOR 7 obsahuje škodlivé kódy v některých souborech. Jejich bližším zkoumáním se ale nepodařilo zjistit skutečnosti směřující ke zjištění pachatele. V důsledku toho byl pak podán návrh na vydání soudního příkazu podle § 88a odst. 1 tr. ř., kdy učiněný návrh byl akceptován Obvodním soudem pro Prahu 5 dne 1. 11. 2018. V další části pak navrhovatel cituje obsah vydaného příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. 11. 2018 včetně jeho odůvodnění.
Následně navrhovatel vznáší výhrady k takto vydanému soudnímu příkazu. Vytýká, že neobsahuje poučení podle § 88a odst. 2 tr. ř., ani skutečnosti k zajištění telekomunikačního provozu k datové schránce poškozeného, jakož i skutečnosti k zajištění osoby podezřelé z páchání trestné činnosti – M. Ch. Současně spatřuje rozpor mezi výrokovou částí a odůvodněním příkazu, konkrétně pokud se v něm hovoří o potřebě získat informace o uživateli e-mailového účtu, když je ale od počátku zřejmé, že majitelem účtu XY@centrum.cz je on sám, a pokud jde o účet XY@gmail.com, tak ze zajištěné IP adresy bylo zjištěno, že jím je M. Ch. Aplikace institutu k zajištění pachatele trestné činnosti podle § 88a tr. ř. je tudíž nepřiléhavá a soudce obvodního soudu prolomením telekomunikačního tajemství uvádí, že budou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení vedoucí ke zjištění a dopadení pachatele. Podle navrhovatele tak soudce obvodního soudu zneužil práva na soukromí pohybu v internetové síti, práva na osobní údaje, které drží pouze poskytovatelé telekomunikačních služeb, a zasáhl do práva poškozeného na vytváření elektronické komunikace s dalšími fyzickými osobami. Další rozpor pak navrhovatel spatřuje v té části odůvodnění příkazu, pokud se v něm zmiňuje neodkladnost a neopakovatelnost povolovaného úkonu i očekávání, že se tímto způsobem získají informace vedoucí ke ztotožnění osoby, proti níž bude možno zahájit trestní stíhání. Navrhovatel s tím nesouhlasí, přičemž se odvolává na usnesení Nejvyššího soudu z 3. 6. 2020 sp. zn. 4 Tdo 563/2020 a považuje postup prvoinstančního soudu za zneužití práva na soukromí a jeho soukromých údajů, které podléhají ochraně. Policejní orgán následně zjistil, že v období od 7. 8. 2018 do 7. 9. 2018 někdo zneužíval jeho osobní údaje. Dne 2. 7. 2019 však vydal usnesení, kterým podle § 159a odst. 5 tr. ř. věc odložil s odůvodněním, že vše, co mohlo sloužit jako důkaz proti osobě M. Ch. na níž bylo trestní oznámení podáno, bylo ztraceno. Podle navrhovatele tak policejní orgán zasáhl do jeho práv na soukromí v celosvětové síti internet, práva na elektronickou komunikaci, kdy nedokázal provedenými úkony, tj. škodlivými kódy a IP adresami zajistit totožnost osob, tedy kdo vytvářel elektronickou komunikaci, za jakým účelem a co bylo jeho motivem, z jeho účtů e-mailů a mob. tel. HONOR 7.
Nejvyšší soud předně zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle § 88a odst. 1 tr. ř., je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, dále pro zde vyjmenované trestné činy, mj. neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací (v kritické době neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací) podle § 230 tr. zákoníku, nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle § 88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Podle § 88a odst. 4 tr. ř. příkazu podle odstavce 1 není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu vztahovat.
Podle § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Pokud jde o včasnost podaného návrhu, ze spisu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 sp. zn. 2 ZN 4107/2018 vyplývá, že informace ohledně nařízeného zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, spolu s příslušným poučením podle § 88a odst. 2 tr. ř. byla M. K. doručena dne 13. 2. 2023 (viz doklad ve spisu). Návrh na přezkoumání zákonnosti soudního příkazu pak jmenovaný podal k Nejvyššímu soudu dne 4. 3. 2023 prostřednictvím datové schránky.
Je tedy zřejmé, že podle výše citovaných ustanovení trestního řádu je navrhovatel osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť ohledně jeho osoby, resp. jím užívaných e-mailových účtů, bylo soudem nařízeno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, a jeho žádost byla podána v zákonné šestiměsíční lhůtě. Tím byly splněny formální náležitosti k tomu, aby Nejvyšší soud v tomto přezkumném řízení sui generis mohl zpětně zkoumat, zda pro vydání výše zmíněného příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 1. 11. 2018 sp. zn. 37 Nt 298/2018 byly v rozhodné době splněny zákonem stanovené podmínky.
Jak bylo z příslušného spisového materiálu zjištěno, příkaz byl vydán písemně na základě podnětu policejního orgánu a následně návrhu státního zástupce a to v rámci již probíhajícího trestního řízení (od 13. 9. 2018), které bylo ke dni podání k obvodnímu soudu vedeno pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1 tr. zákoníku, jenž byl a je expresis verbis uveden v odst. 1 § 88a tr. ř. Platný trestní řád požadoval pro vydání předmětného příkazu kromě již uvedeného i podmínku, aby sledovaného účelu nebylo možné dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Z odůvodnění vydaného soudního příkazu vyplývá, že (zkráceně) přes provedené předchozí prověrky se nepodařilo zjistit totožnost pachatele, který měl v době od 7. 8. 2018 do 6. 9. 2018 měnit přihlašovací údaje u účtů M. K. XY@gmail.com vedeného u poskytovatele Google Inc. a XY@centrum.cz, mazal a kopíroval záznamy, fotografie a další soubory poškozeného (navrhovatele, pozn. NS) a dále měnil nastavení v jeho mobilních telefonech zn. Samsung S8, Honor 7 a Lenovo P70A a z těchto telefonů mazal, kopíroval a přesouval soubory poškozeného, kdy dne 5.
9. 2018 došlo k úplné blokaci předmětných telefonů. Vzhledem k tomu, že příslušné telekomunikační společnosti mohou poskytnout registrační údaje a internetové přístupy k účtům na základě identifikátorů sítě Internet umožňující ztotožnit koncové body sítě, ze kterých bylo k předmětnému účtu přistupováno, lze tak důvodně předpokládat, že na základě informací od společností Google LLC. a Economia a. s. a osob poskytujících telekomunikační služby bude ustanoven uživatel prověřovaných emailových účtů.
Dále se v odůvodnění příkazu uvádí, že soudce je toho názoru, že není možno získat informace o páchání této trestné činnosti jiným způsobem, neboť detailní informace o uživateli uvedeného e-mailového účtu a uskutečněném telekomunikačním provozu má k dispozici pouze poskytovatel telekomunikačních služeb, který je bez vědomí uživatele poskytne pouze na základě příslušného příkazu soudu. Prolomením telekomunikačního tajemství tak budou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení vedoucí ke zjištění a dopadení pachatele.
Současně se pak v odůvodnění konstatuje, že navrhovaný postup je neodkladným a neopakovatelným úkonem, neboť teprve na základě údajů vyžádaných postupem podle § 88a odst. 1 tr. ř. lze očekávat získání informací vedoucí ke ztotožnění konkrétní osoby, proti níž bude možno zahájit trestní stíhání, když v mezidobí by mohlo dojít k vymazání požadovaných dat, neboť jsou poskytovateli vykonávajícími telekomunikační činnost zálohovány po omezené časové období. Na tomto základě považoval soudce obvodního soudu návrh státního zástupce v plném rozsahu za důvodný.
Nejvyšší soud tudíž prohlašuje, že opatření – příkaz soudce byl podle § 88a odst. 1 tr. ř. v dané věci vydán pro trestný čin, u něhož to zákon připouští, v písemné podobě a také byl přiměřeně odůvodněn. Současně je v něm logicky a opodstatněně konstatováno, že požadované údaje mohou vést ke zjištění skutečností významných pro trestní řízení, konkrétně k identifikaci potenciálního pachatele trestné činnosti, přičemž jiným způsobem tyto informace získat nelze. Je zde i odpovídající pasáž hovořící o neodkladnosti případně neopakovatelnosti tohoto úkonu.
Na důvodnosti a opodstatněnosti vydání tohoto příkazu, ještě před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby, pak nemůže nic změnit ani okolnost, že v konečném výsledku bylo usnesením policejního orgánu ze dne 2. 7. 2019 č. j. KRPA-338710-39/TČ-2018-001276 rozhodnuto podle § 159a odst. 5 tr. ř. o odložení věci, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. Způsob, jakým bylo samotné přípravné řízení vedeno či jeho výsledek, pak v kompetenci Nejvyššího soudu v tomto přezkumném řízení není a je tudíž nadbytečné, aby se takového přezkumu navrhovatel domáhal.
Pokud jde o některé jeho konkrétní výhrady, jako že vydaný příkaz neobsahoval poučení podle § 88 odst. 2 tr. ř., tak k tomu lze pouze uvést, že do vlastního příkazu se toto poučení neuvádí, jelikož se osobě, jíž se týká, nedoručuje. Tohoto poučení se příslušné osobě dostává až po pravomocném skončení věci v rámci tzv. informačního dopisu, což také bylo ze strany státního zástupce realizováno, byť s podstatným zpožděním, a to je třeba tomuto orgánu vytknout (viz znění ustanovení § 88a odst. 2 tr.
ř.). Pokud jde o navrhovatelem zmíněný rozpor v odůvodnění příkazu, kde se argumentuje potřebou získání mj. detailních informací o uživateli uvedených e-mailových účtů, když jejich uživatel byl již dopředu znám, tak se pravděpodobně jedná o poněkud nesprávně vyjádřenou a zároveň i pochopenou formulaci, když bylo nezbytné získat veškeré potřebné údaje týkající se právě e-mailových adres (účtů) jejich uživatele – navrhovatele, k odhalení potenciálního pachatele oznámené a následně prověřované trestné činnosti.
Nejvyšší soud může pouze vzít na vědomí informaci obsaženou v podnětu policejního orgánu státnímu zástupci ze dne 2. 10. 2018 k podání návrhu na vydání příkazu podle § 88a odst. 1 tr. ř., v němž se mj. uvádí, že oznamovatel (navrhovatel pozn. NS) nebyl schopen uvést žádné identifikační údaje k účtům, strukturu účtů a další informace sloužící k vyžádání souhlasu podle 88a odst. 4 tr. ř. a poskytnutí informací jednotlivými subjekty, které takové informace vyžadují. Orgány přípravného řízení tudíž byly nastalou situaci nuceny řešit prostřednictvím návrhu na vydání soudního příkazu podle § 88a odst. 1 tr.
ř. V této souvislosti nelze než konstatovat, že postup podle § 88a odst. 4 tr. ř. v žádném případě nepodmiňuje podání návrhu ani samotné vydání příkazu podle § 88a odst. 1 tr. ř., ale pokud má k takovému postupu v konkrétní procesní situaci dojít, je přinejmenším vhodné, aby státní zástupce ve svém návrhu na vydání soudního příkazu uvedl důvody, proč nejprve nebylo přistoupeno k postupu podle § 88a odst. 4 tr. ř. Pokud jde zbývající výtky navrhovatele, např. že není majitelem e-mailového účtu XY@gmail.com, tak nelze než poukázat na úřední záznam o jím podaném vysvětlení na Policii ČR, Obvodním ředitelství policie Praha II, SKPV, odboru obecné kriminality – 6.
oddělení ze dne 13. 9. 2018, kde mj. prohlásil, že (zkráceně) … od 7. 8. 2018 jsem se nemohl přihlásit ke svému účtu u Google, XY@gmail.com.; přihlašovací údaje k účtu jsem znal jenom já. Z toho evidentně vyplývá, že byl uživatelem uvedeného účtu, a je tudíž s ohledem na znění ustanovení § 88a odst. 1, 2 tr. ř. lhostejné, kdo případně byl jeho majitelem. Ostatní výhrady včetně poukazu na usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 4 Tdo 563/2020 lze označit za neodpovídající posuzované procesní situaci, či za nedostatečně specifikované až zmatečné, a proto na ně Nejvyšší soud v tomto svém rozhodnutí blíže reagovat nemohl.
Zároveň se ale nelze ubránit poznámce, že to byl navrhovatel, kdo podal trestní oznámení na policii za účelem zjištění osoby, která měla nedovoleným způsobem manipulovat s jeho e-mailovými účty a je tudíž poněkud kuriózní, když ve svém podání označuje úkony provedené v dané souvislosti soudcem obvodního soudu za porušení jeho práva na soukromí a jeho soukromých údajů, které podléhají ochraně. Právě proto, že si byl zákonodárce významu těchto práv a jejich ochrany vědom a zároveň i jistého nebezpečí zneužití takových opatření, vtělil do zákona úpravu, jejímž cílem je takovému možnému zneužití zabránit. Nejvyšší soud v rámci své přezkumné činnosti rozhodně nezjistil nic, coby svědčilo o nějakém zneužití soudem použitého opatření vůči osobě navrhovatele, či e-mailových účtů, které používal.
S ohledem na výše uvedená zjištění lze proto uzavřít, že příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř., vydaném dne 1. 11. 2018 pod sp. zn. 37 Nt 298/2018, ohledně ve výroku uvedených e-mailových účtů uživatele M. K., zákon porušen nebyl, což ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud podle § 314n odst. 1 tr. ř. vyslovil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 19. 4. 2023
JUDr. František Hrabec předseda senátu