4 Pzo 3/2012-41
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. září 2012 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu podaný obviněným P. N., vydaným v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29 T 1/2011 a podle analogie § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl t a k t o :
Návrh obviněného P. N. s e o d m í t á .
Obžalobou státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 2 KZV 55/2009, byl obviněný P. N. obžalován z trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), kterého se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěnou dobu od večerních hodin 7. 11. 2009 do večerních hodin dne 8. 11. 2009 v P. vnikl do rodinného domu na ulici U Ž., kde v prostorách přízemí domu, v úmyslu je usmrtit, spolu se svou matkou H. N., razantně fyzicky napadl za použití blíže nezjištěného nástroje svého otce M. N., a jeho manželku Z. N., a způsobil jim tak masivně krvácející smrtelná zranění, kterým poškození na místě podlehli, následně společně s H. N. jejich těla naložili od osobního motorového vozidla Škoda Felície, M. N., odvezli je a ukryli na dosud neznámém místě, a poté částečně na místě činu uklidili krevní stopy, což se jim však v plném rozsahu nepodařilo.
Podle zprávy Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 23. 8. 2012 v předmětné věci byl dne 13. 7. 2012 pod sp. zn. 29 T 1/2011 vyhlášen Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci zprošťující rozsudek, který však
dosud nenabyl právní moci, neboť proti němu podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci přímo do protokolu odvolání.
Ve shora specifikované trestní věci byl dne 31. 7. 2012 Nejvyššímu soudu České republiky doručen návrh obviněného P. N. označený jako „Přezkum příkazů k odposlechu dle § 314l tr. ř.“.
Nejvyšší soud České republiky z předloženého spisového materiálu zjistil, že státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci JUDr. Alice Zatloukalová vydala v předmětné trestní věci dne 27. 11. 2009 povolení ke sledování obviněného P. N. podle § 158d odst. 1, 2 tr. ř., proti kterému bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., a to na dobu od 27. 11. 2009 do 27. 2. 2010. Následně, dne 18. 2. 2010, vydala tatáž státní zástupkyně prodloužení povolení ke sledování obviněného P. N. podle § 158d odst. 1, 2, 4 tr. ř., a to na dobu od 27. 2. 2010 do 30. 4. 2010.
Obviněný P. N. ve svém návrhu na přezkum „příkazů k odposlechu“ napadá shora uvedená povolení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci učiněná dle § 158d odst. 1, 2 tr. ř. a uvádí, že i když je v zásadě nasazení operativních prostředků možné, nelze tak činit v již běžícím trestním řízení, neboť pak by nebyla splněna podmínka uvedená v § 158b odst. 2 tr. ř., že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, tato podmínka dle jeho názoru v předmětném trestním řízení splněna nebyla, čímž údajně došlo k závažnému zásahu do práva na obhajobu, do práva na soukromí a k porušení zásady zákonnosti trestního řízení. Dále obviněný poukázal na skutečnost, že operativní záznamy byly zařazeny do procesního spisu, což považuje za postup v rozporu se zákonem. Namítá, že dodnes nebyla splněna povinnost státního zástupce informovat ho o učiněném odposlechu, nebyly splněny zákonné náležitosti protokolace, ve spise není nijak doloženo, že se na cele nacházel, rovněž považuje za lživá tvrzení Policie České republiky o obsahu hovorů. Z uvedených důvodů obviněný P. N. závěrem svého návrhu žádá o odstranění daných „lží a záměrně ho poškozujících informací“ z předmětného trestního spisu.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k návrhu obviněného P. N. sdělil, že toto podání napadá postup, jenž vedl k povolení sledování osob s pořízením zvukového záznamu podle § 158d odst. 1, 2 tr. řádu. Takový přezkum však zákon v § 314l tr. řádu neumožňuje, proto navrhl vyslovit jeho nepřípustnost.
Nejvyšší soud České republiky se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle § 314l tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Toto řízení se vztahuje k přezkumu příkazů vydaných postupem podle § 88 odst. 1, 2 tr. řádu, tedy směřujících k odposlechu telekomunikačního provozu, jímž je míněna komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky nebo jiného telekomunikačního zařízení včetně zasílání zpráv elektronickou poštou.
Podle § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvého stupně doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Obviněný P. N. se však svým návrhem nedomáhá přezkumu zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř. (takový příkaz ani v dané trestní věci nebyl vydán), ale navrhuje přezkoumat povolení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci ke sledování osoby obviněného podle § 158d tr. ř., tj. sledování s možností pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, nikoliv však záznamy telekomunikačního provozu ve smyslu § 88 tr. ř.
Návrh obviněného P. N. je tak nutno považovat za právně irelevantní, resp. obviněný se svým návrhem domáhá práva, které mu nepřísluší. Pro úplnost je třeba dodat, že vzhledem k tomu, že v příslušné trestní věci nebyl vydán žádný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř., je zřejmé, že obviněný nemohl obdržet informaci o provedeném odposlechu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř., a tudíž ani nemohl započít běh lhůty pro podání návrhu Nejvyššímu soudu České republiky k přezkoumání zákonnosti odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Z ustanovení § 314l tr. ř. je zřejmé, že Nejvyšší soud České republiky může přezkoumat pouze příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř., nikoliv povolení ke sledování osoby obviněného dle § 158d tr. ř.
Jelikož zákonodárce nastalou procesní situaci zjevně nepresumoval a do trestního řádu nezařadil ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud České republiky postupoval a rozhodoval v případě neoprávněně učiněného návrhu, Nejvyšší soud České republiky postupem podle analogie legis aplikoval ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož odmítne podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné. Podaný návrh obviněného P. N. proto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. září 2012
Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal