4 Pzo 5/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2022 návrh J. P., nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 17. 4. 2015 pod sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015 a podle § 314m odst. 1 tr. ř. rozhodl
Příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015, zákon byl porušen v části týkající se navrhovatele.
Dne 9. 2. 2022 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh J. P. (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti uvedeného příkazu nejprve navrhovatel J. P. uvedl, že dne 14. 8. 2021 mu byla Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, doručena informace ze dne 21. 7. 2021 o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu ve smyslu ust. § 88a odst. 1 tr. ř., a to účastnického čísla, jehož je uživatelem. Údaje byly zjišťovány za období od 17. 10. 2014 do 17. 4. 2015, pod sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015. Dodává, že proti němu neprobíhalo a ani neprobíhá žádné trestní řízení, ze kterého by vyplývalo použití rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku, vedené pod shora uvedenou spisovou značkou. Uvádí, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015 k dispozici neměl a ani ke dni sepisu tohoto podání jej k dispozici nemá. Vzhledem k tomu, že navrhovateli ke dnešnímu dni nebyl poskytnut příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, z procesní opatrnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost tohoto příkazu, tedy zákonem a judikaturou předpokládané náležitosti a odůvodnění, a to zejména z pohledu neodkladnosti a nezbytnosti tohoto procesního úkonu, tedy zda nezbytnost tohoto procesního rozhodnutí byla patrná z příslušného spisového materiálu v době jeho vydání, včetně posouzení naplnění požadavků zdůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti tohoto procesního úkonu, zda odůvodnění předmětného příkazu splňuje všechna nezbytná zákonná kritéria uvedená v § 88a tr. ř. včetně toho, zda se Okresní soud v Rakovníku zabýval subsidiaritou tohoto zajišťovacího prostředku a zda nebylo možné sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, nebo proč by bylo dosažení účelu trestního řízení podstatně ztížené. Z výše uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soud v Rakovníku, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení § 88a odst. 2 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88a odst. 1 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel J. P. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, u které byly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 14. 8. 2021, kdy mu byla doručena informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákon porušen byl.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že policejní orgán Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, vedl pod č. j. UOOZ 661/TČ-2015-290020 na základě záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. ze dne 17. 2. 2015 trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu a přečinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Těchto trestných činů se měli dopustit M. B., jako ředitel Lesní správy XY, IČ XY, XY, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky a E. G., jako jeho spolupracovník a technickohospodářský pracovník Lesní správy XY, spolu s dalšími dosud neustanovenými osobami, a to v souvislosti s ovlivňováním veřejných zakázek vypisovaných Lesní správou XY. V rámci tohoto záznamu není ani zmínka o osobě J. P.
Z podnětu policejního orgánu k podání návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze na vydání příkazu soudcem příslušného soudu dle § 88a tr. ř., ze dne 13. 4. 2015, č. j. V 6-59/2015 – UOOZ/V2, se podává, že policejní orgán v rámci operativně pátrací činnosti zjistil informace týkající se ovlivňování veřejných zakázek či veřejných soutěží, vypisovaných Lesní správou XY. Šlo zejména o následující skutečnosti. K připravovanému výběrovému řízení „XY“ bylo operativně pátrací činností zjištěno, že toto se týkalo sanace ujíždějících svahů u údolní nádrže s pitnou vodou. Dne 6. 2. 2015 byla B. rozeslána zadávací dokumentace adresovaná společnostem V. D. P., VALBEK, s. r. o. a společnosti Ateliér projektování inženýrských staveb, s. r. o. Po otevření obálek s nabídkami jednotlivých společností bylo zjištěno, že díky nabídkové ceně zvítězila společnost V. D. P., čímž se potvrdila v minulosti zjištěná informace, že vítězem bude právě tato společnost. Tato skutečnost umocnila podezření, že všechny tři společnosti byly ještě před oficiální výzvou k podání nabídky osloveny zástupci zadavatele M. B. a E. G. a byly s nimi dohodnuty podmínky jejich účasti, předány příslušné podklady tak, aby zakázku vyhrála konkrétní společnost. Vyhodnocením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a záznamů pořízených při sledování kanceláře M. B. bylo potvrzeno, že podezřelí jednali se zástupci stavebních společností v době, kdy ještě nebylo oficiálně vyhlášeno výběrové řízení na provedení stavby. Z podnětu policejního orgánu se dále podává, že E. G. byl v kontaktu s osobou M. D., který je generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Jedním z kolegů, které D. zmiňoval, je navrhovatel J. P., zaměstnanec společnosti E. C., o kterém hovořil Z., zaměstnanec společnosti V. D. v hovoru s G. G. v tomto hovoru Z. připomněl, že se blíží termín, kdy mají odevzdat projekt. Z. mu sdělil, že se u nich má zastavit pan P. na nějakou poslední konzultaci. Z tohoto dle policejního orgánu vyplývá, že se měl J. P. pravděpodobně podílet na projektové dokumentaci. Na závěr policejní orgán dodal, že s ohledem na shora uvedené lze důvodně předpokládat, že pomocí informací o uskutečněném telekomunikačním provozu budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení.
V návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. V 14-24/2015 – 4 VZN 1508/2015, jsou podrobně uvedeny jednotlivé skutečnosti související s ovlivňováním veřejných zakázek. Konkrétně jde o výběrové řízení na zakázku „XY“, které bylo ovlivněno tak, aby v něm zvítězila společnost KAISER, s. r. o. Dalším projektem mělo být „XY“, kde z dosavadních výsledků nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního hovoru vyplynulo, že se zástupci stavebních společností bylo jednáno ještě před vyhlášením výběrového řízení. Co se navrhovatele J. P. týká, jsou v návrhu státního zástupce uvedeny totožné skutečnosti, jako v podnětu policejního orgánu.
Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a tr. ř. dále uvedl, že je pravděpodobné, že podezřelí a výše uvedené osoby byli již v minulosti v telefonickém kontaktu jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti. Zejména za účelem zjištění míst a časů dřívějších vzájemných kontaktů těchto osob je dle jeho názoru proto pro potřeby trestního řízení třeba zjistit provozní a lokalizační údaje k jimi užívaným účastnickým číslům.
S ohledem na konspirativní charakter prověřované trestné činnosti by bez vydání požadovaných údajů bylo zjištění všech skutečností důležitých pro trestní řízení podstatně ztížené či nemožné. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze proto po přezkoumání výše uvedených poznatků dospěl k závěru, že zákonné podmínky podle § 88a odst. 1 tr. ř. byly splněny, protože se v této věci jedná o podezření ze spáchání úmyslných trestných činů s horními hranicemi trestní sazby převyšující tři roky.
Dále dodal, že je zřejmé, že pro charakter této trestné činnosti, která je spojena s konspirativním jednáním stále dosud přesně neurčeného okruhu podezřelých pravděpodobně tvořících organizovanou skupinu, probíhajících na místech veřejnosti nepřístupných, nelze v rámci prověřování použít pouze instituty méně zasahující do jejich práv. V návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a tr. ř. státní zástupce VSZ v Praze dále uvedl, že důkazy o trestné činnosti v této věci nelze získat jiným způsobem, přičemž zásah do individuálních práv uživatelů předmětných účastnických čísel je odůvodněn závažností prověřované trestné činnosti, kdy došlo k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném hospodaření s majetkem státu a na řádném a transparentním zadávání veřejných zakázek.
Co se samotného příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 17. 4. 2015 pod sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015 týká, tento byl vydán na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. V 14-24/2015 – 4 VZN 1508/2015. Příkaz kopíruje skutečnosti uvedené ve výše uvedeném návrhu státního zástupce ze dne 13. 4. 2015. Soudce okresního soudu příkaz odůvodnil tím, že podezřelí B., G. a další v příkaze uvedené osoby byli již v minulosti v telefonickém kontaktu jak spolu, tak i s dalšími osobami zapojenými do prověřované trestné činnosti.
Za účelem zjištění míst a časů dřívějších vzájemných kontaktů osob v příkaze uvedených je proto pro potřeby trestního řízení nutno zjistit provozní a lokalizační údaje k jimi užívaným účastnickým číslům. Soudce v příkaze dále uvedl, že po přezkoumání návrhu státního zástupce a po seznámení se s předloženým spisovým materiálem lze dospět k závěru, že návrh je důvodný. Ze spisového materiálu vyplynulo, že úkony trestního řízení byly podle § 158 odst. 3 tr. ř. zahájeny dne 17. 2. 2015, a to ve věci úmyslného trestného činu, jehož horní hranice trestní sazby podstatně převyšuje požadované tři roky.
Spisovým materiálem byl dostatečně podložen i závěr, že předmětné telefonní stanice užívají podezřelí B. a G., jakož i ostatní osoby v příkazu uvedené, které se na předmětných v trestním řízení prověřovaných zakázkách rovněž podílejí. V daném případě proto dle okresního soudu údaje, které mohou být zjištěny na základě tohoto příkazu, mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zejména potvrzení či naopak vyloučení vzájemných kontaktů uvedených osob s předmětnou trestnou činností, kdy jelikož pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti formou konspirativního jednání, bylo by bez vydání požadovaných údajů zjištění těchto skutečností pro trestní řízení podstatně ztížené či dokonce nemožné.
K navrhovateli J. P. byly opět pouze stručně uvedeny skutečnosti totožné jako v podnětu policejního orgánu.
Podle ustanovení § 88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§ 365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle ustanovení § 88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e).
Pro úplnost lze uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku na ty případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Nejvyšší soud dále uvádí, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
K naplnění náležitostí a dostatečnosti odůvodnění příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015, Nejvyšší soud konstatuje následující. V posuzovaném příkazu soudce Okresního soudu v Rakovníku správně uvedl, že byly splněny formální podmínky přípustnosti pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, neboť trestní řízení je vedeno pro podezření ze spáchání zločinu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejní dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, u nichž je použití tohoto operativně pátracího prostředku podle § 88a odst. 1 tr. ř. přípustné. Taktéž uvedl, že údaje, které mohou být zjištěny na základě příkazu, mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení a jelikož pachatelé jednají s vysokou mírou obezřetnosti, bylo by bez vydání požadovaných údajů zjištění těchto skutečností pro trestní řízení podstatně ztížené či dokonce nemožné.
Nejvyšší soud ovšem konstatuje, že ve vztahu k navrhovateli J. P. však není z výše uvedeného příkazu seznatelné, ze spáchání jaké trestné činnosti je osobou podezřelou a jak se měl konkrétně svým jednáním na jejím páchání podílet. Ačkoliv jsou jak návrh státního zástupce, tak i předmětný příkaz podrobně zdůvodněné, nejsou v nich obsaženy takové skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné podezření, zda vůbec a jakou trestnou činnost měl navrhovatel páchat. Podstatné je, že to však nevyplývá ani z doloženého důkazního materiálu. V příkazu okresního soudu je pouze uvedeno, že spisovým materiálem byl dostatečně podložen závěr, že předmětné telefonní stanice užívají podezřelí B. a G., jakož i ostatní osoby v příkazu uvedené, tedy i navrhovatel J. P., které se na předmětných v trestním řízení prověřovaných zakázkách rovněž podílejí, přičemž specifikace konkrétního protiprávního jednání navrhovatele chybí.
V podnětu policejního orgánu, v návrhu státního zástupce, a tudíž ani v příkaze Okresního soudu v Rakovníku (test účinnosti trojí kontroly) není dostatečně popsáno, jakými důkazy jsou konkrétní skutkové okolnosti v nich uvedené podloženy a zdůvodněny. Jestliže je konstatováno, že měl být navrhovatel v telefonickém i osobním kontaktu s osobami M. D., G. a případně dalšími, pak je k tomu třeba uvést, že ze spisového materiálu nevyplývá, že by měl být v kontaktu s těmito jmenovanými osobami v souvislosti s předmětnou trestnou činností. Nedostačující jsou rovněž poznatky ze zajištěné komunikace mezi navrhovatelem a G., které měly svědčit pro závěr, že se navrhovatel podílel na zpracování projektové dokumentace, čímž měl ovlivňovat výběrové řízení na zhotovitele staveb. Bylo-li tak dovozováno rovněž na základě setkání navrhovatele s G., pak ani tyto zjištěné skutečnosti neodůvodňují závěr, že by měl svým aktivním vystupováním ovlivňovat výběrové řízení a tím se podílet na páchání trestné činnosti.
Jediná skutečnost, vztahující se k navrhovateli J. P., uvedená v podnětu policejního orgánu, která byla převzata do návrhu státního zástupce i do samotného příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu je následující: „E. G. je v kontaktu s osobou M. D., který je generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Jedním z kolegů, které D. zmiňoval, je J. P., zaměstnance společnosti E. C., o kterém hovořil Z., zaměstnanec společnosti V. D., v hovoru s G. G. v tomto hovoru Z. připomíná, že se blíží termín, kdy mají odevzdat projekt. Z. mu sděluje, že se u nich má zastavit pan P. na nějakou poslední konzultaci.“ Nejvyšší soud ovšem konstatuje, že z výše uvedeného nelze vyvodit závěr, že by měl navrhovatel svým aktivním vystupováním jakkoliv ovlivňovat výběrové řízení.
V těchto souvislostech nelze pominout ani fakt, že v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení není ani zmínka o J. P.
S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uzavřít, že z předmětného příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015, není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatele J. P. spatřovány a jakým způsobem se měl na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.
Po konstatování těchto závěrů je zcela irelevantní se blíže zabývat splněním dalších náležitostí příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015 ve smyslu § 88a odst. 2 tr. ř. I pokud by jinak totiž bylo možno považovat formální náležitosti za splněné, absentuje v něm zcela zásadní poznatek, a to zdůvodnění toho, jak měl být navrhovatel J. P. zapojen do trestné činnosti, pro níž bylo vedeno trestní řízení.
Nejvyšší soud proto stran příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu ze dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015 uzavírá, že ve vztahu k navrhovateli J. P. nebyly splněny všechny zákonem požadované podmínky k jeho vydání, a nebyl proto vydán v souladu se zákonem.
Nejvyšší soud proto s ohledem na vše uvedené rozhodl podle § 314m odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, vydaným Okresním soudem v Rakovníku dne 17. 4. 2015, sp. zn. V 7-2/2015 – 10 Nt 7/2015, byl porušen zákon v částech týkajících se navrhovatele v ustanovení § 88a odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek (§ 314m odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Jiří Pácal předseda senátu