Nejvyšší soud Usnesení trestní

4 Pzo 9/2015

ze dne 2016-01-13
ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.9.2015.1

4 Pzo 9/2015-24

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. ledna

2016 návrh Ing. J. P., na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Olomouci dne 13. 7. 2010

pod sp. zn. 0 Nt 6035/2010, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě,

pobočka v Olomouci, pod sp. zn. 29 T 6/2012 a rozhodl takto:

Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v

Olomouci ze dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 Nt 6035/2010, byl porušen zákon v

ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Dne 16. 11. 2015 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh Ing. J. P. na

přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

vydaného Okresním soudem v Olomouci dne 13. 7. 2010 pod sp. zn. 0 Nt 6035/2010.

V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu Ing. J. P. uvedl, že příkaz k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. 7.

2010, sp. zn. 0 NT 6035/2010, nebyl dle zákona řádně odůvodněn, neobsahoval

požadované náležitosti a byl vydán místně nepříslušným soudem. Navrhovatel

uvedl, že příkaz neobsahuje odůvodnění konkrétními skutkovými okolnostmi. Je

odůvodněn pouze tak, že je „předpoklad, že podezřelý L. bude i nadále ve své

činnosti pokračovat a nadále se kontaktovat s podezřelým J. P.“. Vůči

podezřelému Ing. P. byl příkaz vydán proto, že: „podezřelý L. se bude nadále

kontaktovat s podezřelým P.“, což není důvod pro nařízení příkazu, a i kdyby

ano, pak vůči podezřelému L. Obdobně nelze příkaz nařídit proto, že: „podezřelý

L. bude i nadále ve své činnosti pokračovat“. Příkaz dále uvádí nesprávnou

uživatelskou adresu, když je nesprávně místo ulice Z. uvedena adresa Z.,

přičemž jde o dvě existující adresy ve S. Navrhovatel dále konstatuje, že

nařizující soud, tedy Okresní soud v Olomouci, nebyl k vydání příkazu místně

příslušný, když nebylo místně příslušné Krajské státní zastupitelství v

Ostravě.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k návrhu Ing.

J. P. nebude vyjadřovat.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě

naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 314l tr. ř. na návrh uvedený v § 88 odst. 8 tr. ř.

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu.

Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu

podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí

byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu.

V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Ing. J. P. je

dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat

předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou a o tom

mu byla doručena informace. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v

zákonné lhůtě.

Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k

závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu vydaným 13. 7. 2010 Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. 0 NT

6035/2010 byl porušen zákon.

V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že trestní řízení bylo vedeno pro

podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu výroba a jiné nakládání s

látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr.

zákoníku, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí

12 let, proto je v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 tr. ř.

Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného

Okresním soudem v Olomouci dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 NT 6035/2010, vyplývá,

že byl vydán na návrh státní zástupkyně Krajského zastupitelství v Ostravě,

pobočka v Olomouci, ze dne 12. 7. 2010, sp. zn. 2 KZN 7/2010/V. Státní

zástupkyně v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu popsala podezření ze spáchání trestné činnosti L. L. (§ 288 odst. 1, 4

písm. c) tr. zákoníku), které se měl dopouštět s Ing. J. P., a vzhledem k

podezření, že budou v trestné činnosti pokračovat, navrhla vydání příkazu k

odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený

Okresním soudem v Olomouci ze dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 NT 6035/2010, nebyl

řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §

88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Okresní soud v Olomouci v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu ze dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 NT 6035/2010, popsal

podezření z trestné činnosti L. L., kterou měl páchat spolu s Ing. J. P., a

uvedl, že existuje předpoklad, že podezřelý L. bude i nadále ve své činnosti

pokračovat a i nadále se kontaktovat s podezřelým Ing. J. P. Vzhledem k

důvodnosti podezření je toto třeba dále prošetřovat procesním způsobem, a proto

soud za splnění všech zákonných podmínek rozhodl vydáním příkazu k odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu, neboť takto mohou být zjištěny skutečnosti

významné pro trestní řízení vedoucí k zahájení trestního stíhání. Jedná se o

podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2010, je-li

vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný

čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán

příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně

předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a

nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení

podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro

potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.

Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a

obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen

záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti

dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Podle ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2010,

nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda

senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k

odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí

být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v

případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání

tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a

osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude

odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší

než čtyři měsíce, v odůvodnění musí být uvedeny skutkové okolnosti, které

vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu

a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V

přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.

V posuzovaném případě však Okresní soud v Olomouci podle uvedených ustanovení

nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen

- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné

skutečnosti pro trestní řízení a

- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho

dosažení podstatně ztížené.

Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak

nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v

souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v § 2 odst. 4 tzv.

subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o

omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na

případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak

jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního

provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad,

že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být

zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení

nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v

trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.

Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí

uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního

provozu a podle výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 tr. ř. zde musí být

uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba

uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní

řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu

prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být

uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují

(včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného

účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené,

odůvodněna musí být délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu

telekomunikačního provozu. V posuzovaném příkaze Okresního soudu v Olomouci

však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují,

absentují a rovněž nejsou uvedeny a vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného

účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené -

§ 88 odst. 1 tr. ř. Nebyla odůvodněna ani délka trvání odposlechu. Okresní soud

v Olomouci se omezil toliko na popis stíhaného skutku (resp. jednání

podezřelého) a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit

skutečnosti významné pro trestní řízení vedoucí k zahájení trestního stíhání

proti konkrétní osobě, přičemž je předpoklad, že podezřelý L. bude ve své

činnosti pokračovat a kontaktovat se s podezřelým J. P.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní

soud v Olomouci příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze

dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 Nt 6035/2010, porušil zákon v ustanovení § 88 odst.

1, odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle ustanovení § 314m tr. ř.

vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu

Okresního soudu v Olomouci ze dne 13. 7. 2010, sp. zn. 0 Nt 6035/2010, byl

porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.

Pro úplnost zbývá dodat, že Okresní soud v Olomouci byl v souladu s ustanovením

§ 26 odst. 1 tr. ř. příslušný k vydání předmětného příkazu, ve kterém však

chybně označil uživatelskou adresu Ing. J. P. – místo ul. Z. nesprávně uvedl

ul. Z.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. ledna 2016

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu