4 Tdo 1289/2012-23
U S N E S E N Í
Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky rozhodl dne 19. října 2012 v trestní věci obviněného P. Z., t a k t o :
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. s e p ř e r u š u j e obviněnému P. Z. výkon rozhodnutí a to rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 4 T 64/2012 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012 ve výroku o trestu do doby rozhodnutí o podaném dovolání nejvyššího státního zástupce a obviněného.
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 4 T 64/2012 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012 byl obviněný P. Z. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, který po skutkové stránce spočíval v jednání popsaném v rozhodnutí soudu prvního stupně. Za tento přečin byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s ostrahou, který t. č. vykonává.
Proti výše cit. usnesení Krajského soudu v Ostravě podal dovolání jednak nejvyšší státní zástupce, a to ve prospěch obviněného a jednak prostřednictvím obhájce sám obviněný. V obou dovoláních, kromě jiných dovolacích důvodů, byl uplatněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., tedy že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoli bylo podle zákona nepřípustné.
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Aniž by bylo jakkoli předjímáno rozhodnutí Nejvyšší soudu o shora podaných dovoláních, aplikoval předseda senátu Nejvyššího soudu po prostudování předloženého spisu své právo ve smyslu ustanovení § 265o odst. 1 tr. ř., neboť má za to, že v daném případě k tomuto postupu existují důvody a rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný vykonává na základě výše uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále a Krajského soudu v Ostravě. Toto přerušení výkonu rozhodnutí platí do doby, než bude o podaných dovoláních nejvyššího státního zástupce a obviněného Nejvyšším soudem rozhodnuto.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustný.
V Brně dne 19. října 2012
Předseda senátu : JUDr. František H r a b e c
Soud: Nejvyšší soud
Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. e) tr.ř.
Spisová značka: 4 Tdo 1289/2012
Datum rozhodnutí: 19.10.2012
Typ rozhodnutí: USNESENÍ
Heslo: Ublížení na zdraví
Dotčené předpisy: § 265k odst. 1,2 tr. ř., § 265l odst. 1 tr. ř., § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí: D
4 Tdo 1289/2012-I-49
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. prosince 2012 o dovolání obviněného P. Z., a o dovolání nejvyššího státního zástupce podaného ve prospěch tohoto obviněného, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 64/2012, t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012 a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 4 T 64/2012.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Okresnímu soudu v Bruntále p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. s e dovolání obviněného P. Z. o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :
Obviněný P. Z. byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 4 T 64/2012 uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, protože dne 27. 1. 2012 okolo 15.30 hodin v R. na N. S. v bytě jeho manželky Z. Z. pod vlivem alkoholických nápojů nejprve v obývacím pokoji hrubými vulgárními výrazy bezdůvodně urážel Z. Z., poté ji uchopil oběma rukama za krk, čemuž se Z. Z. po krátké chvíli vymanila a utekla do kuchyně, kde ji dostihl, oběma rukama ji uchopil za paže, přitiskl ji k sobě a jedním skusem zubů ji zcela odkousl trojúhelníkovou část pravého ušního boltce i s okrajovou částí chrupavky o rozměrech 5 x 1 x 0,5 cm, přičemž toto zranění si vyžádalo okamžité ošetření na chirurgické ambulanci Podhorské nemocnice v B., kde jí byla ihned oddělená část ušního boltce přišita zpět, s následnou léčbou antibiotiky a pravidelnými převazy, avšak přišitá část amputovaného boltce nebyla tkání přijata a neuchytila se a poškozená Z. Z. tak podstoupí v nejbližší době plastickou operaci.
Za to byl obviněný odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, k jehož výkonu byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně se sídlem O. – V., J. náhradu škody ve výši 6.189, - Kč.
Proti výroku o vině i trestu uvedeného rozhodnutí soudu prvního stupně podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Bruntále a to v neprospěch obviněného. O tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012 tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.
Následně proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce ve prospěch obviněného dovolání a to na základě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě, protože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.
Dovolatel v odůvodnění dovolání poukázal na dosavadní průběh trestního řízení proti obviněnému, zejména pak na to, že na něho byla u Okresního soudu v Bruntále podána obžaloba pro závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za jednání, jehož se dopustil vůči své manželce blíže popsané v obžalobě. Okresní soud ale jednání obviněného po provedeném hlavním líčení ve svém rozsudku právně kvalifikoval pouze jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Krajský soud pak odvolání státního zástupce v neprospěch obviněného jako nedůvodné zamítl. Nejvyšší státní zástupce konstatuje, že s argumentací odvolacího soudu, byť se může jevit jako hraniční, se lze ztotožnit.
V takovém případě ale oba soudy, pokud věc kvalifikovaly toliko jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, podstatně pochybily, pokud se při této právní kvalifikaci skutku současně nezabývaly otázkou souhlasu poškozené s trestním stíháním ve smyslu § 163 odst. 1 tr. ř. Poškozená byla v době řízení před soudem manželkou obviněného, byť ve fázi po podání návrhu na rozvod manželství, má s obviněným nezletilé děti a je tak ve vztahu k obviněnému osobou, která může odepřít výpověď podle § 100 odst. 2 tr. ř. V rámci hlavního líčení sama uvedla, že to, co obviněný udělal, je špatné, ale stále k němu „něco cítí a děti ho potřebují“ a pokud by mohla, „asi by nedala souhlas s trestním stíháním“.
Podle dovolatele je v takovém případě celé trestní řízení před soudem zatíženo podstatnou procesní vadou, která je napravitelná cestou dovolání. Oba soudy pochybily, pokud měly v úmyslu věc kvalifikovat toliko podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a poškozené se nedotázaly na výslovný souhlas s trestním stíháním obviněného. Jeho trestní stíhání je tak podle § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř. nepřípustné.
V závěru proto nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené rozhodnutí odvolacího soudu i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která tímto pozbudou svého podkladu. Poté aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Bruntále k novému projednání a rozhodnutí. Současně vyjádřil souhlas, aby Nejvyšší soud projednal podané dovolání v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání rovněž obviněný a to prostřednictvím svého obhájce z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. e), g) tr. ř. V odůvodnění dovolání zrekapituloval dosavadní průběh trestního řízení včetně konečného rozhodnutí soudů a dospívá k závěru, že jsou zde zákonné podmínky pro jejich zrušení. Je tomu proto, že soudy nevyslechly poškozenou - manželku obviněného – k otázce jejího souhlasu se stíháním obviněného vzhledem k zamýšlené právní kvalifikaci činu podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Je vysoce pravděpodobné, že poškozená svůj souhlas s pokračováním trestního stíhání nedá a pak bude na místě zastavení trestního stíhání s ohledem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř.
Obviněný proto v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu okresního včetně ostatních obsahově navazujících rozhodnutí a přikázal Okresnímu soudu v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání nejvyššího státního zástupce se obviněný písemně vyjádřil. Vyslovil souhlas s jeho názorem a plně se ztotožnil i s jeho konečným návrhem.
Naproti tomu státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zaslal Nejvyššímu soudu sdělení, že se k podanému dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou výše uvedená dovolání přípustná, zda byla podána včas a oprávněnou osobou, zda mají všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytují podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
Dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012, byť bylo podáno v zákonné lhůtě a prostřednictvím obhájce a splňuje i požadované obsahové náležitosti, je z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., které v konkrétním případě jediné přichází v úvahu, nepřípustné. Je tomu tak proto, že podle citovaného ustanovení trestního řádu napadeným rozhodnutím odvolacího soudu nebyl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně, resp. samotné odvolací řízení a tudíž ani rozhodnutí odvolacího soudu nebylo iniciováno z podnětu podání řádného opravného prostředku obviněného. I když v daném případě ve věci rozhodoval soud ve druhém stupni, ale jeho rozhodnutí bylo vyvoláno výhradně podáním odvolání státního zástupce, přičemž postavení obviněného vyplývající z rozsudku soudu prvního stupně se rozhodnutím odvolacího soudu nikterak nezměnilo (odvolání státního zástupce bylo zamítnuto). Obviněný proto v takové procesní situaci není oprávněn dovolání podat a učiní-li tak, jde o dovolání nepřípustné.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud podané dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Opačná situace je u dovolání nejvyššího státního zástupce. Ten, jak Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, podal dovolání jako osoba k tomu oprávněná (§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.), učinil tak včas a na správném místě (§ 265e tr. ř.) a jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je z jeho strany dovolání přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.]. Státní zástupce totiž v předchozím průběhu řízení podal odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, o němž odvolací soud rozhodl usnesením, které je nyní napadáno podaným dovoláním. Podané dovolání rovněž obsahuje veškeré stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. ř.).
Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 a 4 tr. ř. z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012, i řízení mu předcházející, a to v rozsahu odpovídajícím uplatněným dovolacím námitkám a dospěl k závěru, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné.
Pokud jde o dovolací důvod, nejvyšší státní zástupce v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože v předchozím řízení byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Podle posledně citovaného ustanovení trestního řádu lze dovolání podat, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné.
Podle § 11 odst. 1 písm. i) tr. ř. trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, je-li trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět.
Podle § 163 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání mj. pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného.
Podle § 100 odst. 2 tr. ř. svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
Na základě obsahu přezkoumávaného spisu i obou rozhodnutí soudů nižších stupňů lze učinit závěr, že v řízení před soudem prvního stupně nebylo postupováno v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními. Z provedených důkazů bylo zjevné, že poškozená Z. Z. je stále manželkou obviněného a má s ním dvě nezletilé dcery, čili obviněný byl vůči ní ve vztahu, který ji opravňoval v projednávané věci jako svědek odepřít výpověď. Takže pokud okresní soud uvažoval o změně právní kvalifikace skutku, oproti podané obžalobě, na přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, podléhalo v takovém případě další trestní stíhání obviněného souhlasu poškozené. V takové procesní situaci byl soud povinen vyzvat poškozenou k vyjádření, zda pro takový případ s dalším trestním stíháním obviněného souhlasí, případně měl postupovat podle § 163a odst. 2 tr. ř. a poskytnout jí k takovému vyjádření přiměřenou lhůtu. Nic takového ale soud prvního stupně neučinil a bez výslovného vyjádření souhlasu poškozené s dalším trestním stíháním obviněného ve věci vyhlásil odsuzující rozsudek. Předmětnou skutečnost pak nenapravil ani soud odvolací, který odvolání státního zástupce v neprospěch obviněného sice zamítl, jako nedůvodné, ale nezaznamenal, že pro další vedení trestního stíhání obviněného pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku byl nezbytný předchozí souhlas poškozené. V existujícím případě tak došlo k pokračování v trestním stíhání a posléze k pravomocnému odsouzení obviněného, ačkoli pro takový postup a rozhodnutí nebyly splněny zákonem vyžadované procesní podmínky.
Na základě výše uvedených zjištění a závěrů Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. byl v předchozím řízení dán ještě dříve, než ve věci rozhodoval odvolací soud, takže i další z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl nejvyšším státním zástupcem uplatněn opodstatněně. Proto Nejvyšší soud na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2012 sp. zn. 6 To 254/2012, jakož i rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. 4. 2012 sp. zn. 4 T 64/2012. Současně zrušil i všechna obsahově navazující rozhodnutí, jež v důsledku tohoto rozhodnutí pozbyla svého podkladu (§ 265k odst. 1, 2 tr. ř.). Nejvyšší soud pak přikázal Okresnímu soudu v Bruntále, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§ 265l odst. 1 tr. ř.).
To v podstatě znamená, že soud nejprve zjistí, zda i nadále přetrvává vztah poškozené a obviněného, který vyžaduje souhlas poškozené s dalším trestním stíháním obviněného v předmětné věci. Pokud bude zjištění pozitivní, soud se následně dotáže poškozené, zda souhlasí s dalším trestním stíháním obviněného pro skutek obsažený v podané obžalobě a soudem kvalifikovaný jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud poškozená s dalším trestním stíháním obviněného vysloví souhlas, okresní soud ve věci znovu rozhodne s tím, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§ 265s odst. 2 tr. ř.). V opačném případě bude soud povinen trestní stíhání obviněného zastavit.
Ve smyslu ustanovení § 265s odst. 1 tr. ř. je orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud a je povinen provést jím nařízené úkony a doplnění.
Za splnění podmínek ustanovení § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 12. prosince 2012
Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c