4 Tdo 1398/2011-48
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29.
listopadu 2011 o dovolání obviněného P. C., proti usnesení Krajského soudu v
Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2011 sp. zn. 6 To 485/2010, v trestní věci vedené
u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 113/2009, t a k t o:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného P. C. o d m í t
á .
1) v době kolem 22:25 hodin dne 21. května 2008 v Ú. n. L., S., přelezl
plot zahrady o výšce 120 centimetrů, poté vylezl na verandu ve výšce 250
centimetrů od země, ze které vylezl oknem ve výšce 130 centimetrů od úrovně
verandy na chodbu domu, kde odcizil finanční hotovost ve výši 300,-- Kč ke
škodě poškozené V. K. a z místa činu utekl,
2) v přesně nezjištěné době od 11. června 2008 do 14. června 2008 v Ú. n. L., B. ul., vylezl po hromosvodu na balkón ve výšce 3 metry od země, rozbil
skleněnou výplň balkónových dveří a vnikl do bytu, ze kterého odcizil nejméně
finanční hotovost ve výši 200,-- Kč ke škodě poškozené O. H. a rozbitím
skleněné výplně balkónových dveří způsobil poškozené další škodu ve výši
1.000,-- Kč,
3) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí
vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 16:00 hodin dne 14. listopadu 2008
do večerních hodin dne 15. listopadu 2008 v Ú. n. L., O. ulici, po vytlačení
okna vnikl do přízemního bytu, ze kterého odcizil nejméně LCD televizor zn. LG
42PC55 s dálkovým ovladačem v hodnotě 22.490,-- Kč, kytaru zn. Furch v hodnotě
nejméně 21.000,-- Kč, pětistrunné benjo nezjištěné značky v hodnotě 8.400,--
Kč, dálkový ovladač zn. LG pro barevný televizor v hodnotě 2.700,-- Kč,
kazašský leptaný nůž v hodnotě 2.802,-- Kč, finanční hotovost ve výši nejméně
1.200,-- Sk (v přepočtu 1.001,-- Kč), prsten ze slitiny zdobený safírem v
hodnotě 4.000,-- Kč, pár zlatých snubních prstenů s datem svatby v hodnotě
7.200,-- Kč, přesně neurčený stříbrný řetízek v hodnotě nejméně 900,-- Kč,
stříbrný prsten s kamenem bílé barvy v hodnotě 450,-- Kč, čímž poškozeným
manželům I. K. a R. K., způsobil škodu v celkové výši nejméně 70.943,-- Kč,
4) společným jednáním s M. B. a J. C., jejichž trestní stíhání jsou
vedena samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v době od 15:00 hodin do 18:00
hodin dne 3. prosince 2008 ve V., v okr. Ú. n. L., po vypáčení okna na verandě
vnikli do rodinného domu, ze kterého odcizili notebook zn. ADVENT v hodnotě
14.000,-- Kč, dámské hodinky zn. Festina v hodnotě 4.200,-- Kč, dva kusy
dámských hodinek zn. STORM, pánské hodinky zn. STORM, pánské hodinky zn. CASIO,
dámské hodinky zn. SCREEM a pánské hodinky zn. Festina, vše v celkové hodnotě
12.270,-- Kč, prsten ze slitiny zdobený průhlednými kameny v hodnotě 2.000,--
Kč, stříbrný řetízek s přívěskem zn. Swarovski do tvaru srdce v hodnotě
2.000,-- Kč, pár stříbrných náušnic zn. Swarovski v hodnotě 940,-- Kč, stříbrný
prsten s kamenem bílé barvy v hodnotě 450,-- Kč, masivní prsten s bílým kamenem
v hodnotě 750,-- Kč, mobilní telefon zn. APPLE Iphone 3G v hodnotě nejméně
10.000,-- Kč, vše v celkové výši 46.610,-- Kč ke škodě manželů L. T. a D. T.
K., dále finanční hotovost ve výši 300,-- EURO (v přepočtu 7.695,-- Kč) a
finanční hotovost ve výši 10.350,-- Kč, pár zlatých kruhových náušnic v hodnotě
1.500,-- Kč, pár náušnic ze slitiny ve tvaru částečně překroucených slz v
hodnotě 2.000,-- Kč, pár zlatých visacích náušnic s třemi kratšími řetízky se
zavěšenými srdíčky na protaženém trojúhelníku v hodnotě 5.500,-- Kč, pár
zlatých dětských náušnic s kameny vínové barvy v hodnotě 1.200,-- Kč, pár
zlatých dětských náušnic s ozdobou ve tvaru lístku s třemi kuličkami v hodnotě
1.200,-- Kč, zlatý řetízek s přívěskem do tvaru srdíčka s kamenem vínové barvy
v hodnotě 1.150,-- Kč, zlatý řetízek o délce 42 cm v hodnotě 1.900,-- Kč,
masivní zlatý řetízkový náramek v hodnotě 4.000,-- Kč, dětský zlatý prsten bez
kamenu v hodnotě 450,-- Kč, zlomkové zlato v hodnotě 500,-- Kč a boty zn. Nike,
vše v celkové škodě ve výši nejméně 37.445,-- Kč ke škodě A. K. a poškozením
okna způsobili poškozené A. K. další škodu ve výši 1.000,-- Kč,
5) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí
vzájemné dohodě, v době od 16:00 hodin do 17:00 hodin dne 12. prosince 2008 v
B., v okor. T., F. ulici, rozbil skleněnou výplň okna v zadní části domu, vnikl
dovnitř, dům prohledal v úmyslu odcizit zde věci vhodné pro další zpeněžení,
nic zde neodcizil, neboť byl vyrušený poškozenou J. S. a z domu utekl, kdy
poškozením okna způsobil poškozené škodu ve výši 1.000,-- Kč,
6) společným jednáním s dosud neustanoveným spolupachatelem po předchozí
vzájemné dohodě, v době od 18:15 hodin do 19:00 hodin dne 12. prosince 2008 v
B., v okr. T., B. ulici, vytrhli silou vstupní dveře a vnikli do domu, odkud
odcizili digitální fotoaparát zn. Olympus v hodnotě 3.500,-- Kč, bezdrátový
telefon zn. Philips DECT 521 v hodnotě 1.796,-- Kč, dámský zlatý prsten s
kamenem bílé barvy v hodnotě 1.550,-- Kč, zlatý hladký dámský prsten s ozdobou
do tvaru lístku v hodnotě 1.200,-- Kč, dámský platinový prsten s ozdobou
květiny se zafasovaným briliantem v hodnotě 27.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě
35.046,-- Kč ke škodě poškozené L. P. a dále odcizili pár zlatých dětských
náušnic s kamenem modré barvy v hodnotě 1.000,-- Kč, dva páry dámských zlatých
prstenů s kamenem bílé barvy v hodnotě 1.600,-- Kč, zlatý dámský přívěšek s
pannou v hodnotě 450,-- Kč, dvě blíže nepopsané stříbrné mince v nominální
hodnotě 200,-- Kč s blíže nespecifikované série ražených ze stříbra v hodnotě
400,-- Kč, dva kusy dětských zlatých řetízků v hodnotě 1.400,-- Kč, vše v
celkové hodnotě 4.850,-- Kč ke škodě J. P. a poškozením dveří způsobili
poškozené J. P. další škodu ve celkové výši 2.500,-- Kč,
7) v době od 21:00 hodin do 21:15 hodin dne 20. prosince 2008 v Ú. n. L., ulici N. Z., rozbil skleněnou výplň okna, které následně otevřel a vnikl do
sklepa rodinného domu, který prohledával v úmyslu odcizit zde věci vhodné pro
další zpeněžení, nic však zde neodcizil, protože byl vyrušený poškozeným J. V. a způsobil mu rozbitím skleněné výplně okna škodu ve výši 150,-- Kč,
8) společným jednáním s M.
B., jehož trestní stíhání je vedeno
samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 12:00
hodin do 19:50 hodin dne 25. prosince 2008 v Ú. n. L., D. ulici, po vypáčení
vstupních dveří vnikli do domu, ze kterého odcizili diaprojektor v hodnotě
1.000,-- Kč, digitální fotoaparát zn. Kodak v hodnotě 3.060,-- Kč, notebook zn. Fujitsu-Siemens H250 v hodnotě 41.800,-- Kč, videokameru zn. JVC v hodnotě
2.160,-- Kč v koženkové brašně v hodnotě 200,-- Kč s bateriemi do videokamery v
hodnotě 690,-- Kč, finanční částku ve výši 50,-- Kč EURO (v přepočtu 1.316,--
Kč), finanční hotovost ve výši 2.000,-- Kč, masivní dámský fazónový prsten ze
zlaté dvoubarevní slitiny v hodnotě 5.500,-- Kč, hladký řetízek v hodnotě
3.000,-- Kč, stříbrný dámský prsten zn. Swarovski v hodnotě 490,-- Kč, pár
náušnic v hodnotě zn. Swarovski v hodnotě 1.200,-- Kč, dámský stříbrný prsten v
hodnotě 250,-- Kč, zlatý dámský prsten s drobným bílým kamínkem v hodnotě
1.500,-- Kč, soupravu stříbrných náušnic a přívěsku v hodnotě 1.000,-- Kč,
zlatý řetízek s přívěskem s kamenem bílé barvy v hodnotě 2.200,-- Kč, zlatou
soupravu šperků v hodnotě 3.500,-- Kč, stříbrný plochý řetízek v hodnotě 340,--
Kč, zlatý snubní prsten s vnitřní rytinou v hodnotě 2.400,-- Kč, zlatý dámský
prsten s hlavou do tvaru slzy v hodnotě 2.400,-- Kč, zlatý dámský prsten s
rubínem v hodnotě 1.950,-- Kč, pár zlatých náušnic s ozdobou ve tvaru spirály v
hodnotě 3.550,-- Kč, pár dámských náušnic ze slitiny dvou barev v hodnotě
2.500,-- Kč, zlatý prsten do tvaru písmene „V“ v hodnotě 1.100,-- Kč, jemný
zlatý řetízek v hodnotě 850,-- Kč, pár masivních zlatých náušnic v hodnotě
2.800,-- Kč, pět různých zlatých přívěšků v hodnotě 2.000,-- Kč, soupravu
stříbrných náušnic a řetízku s přívěskem v hodnotě 2.000,-- Kč, zlatý článkový
náramek v hodnotě 1.500,-- Kč, stříbrný masivní článkový náramek v hodnotě
1.400,-- Kč, zlatý dámský prsten s protáhlou hlavou zdobený třemi kameny v
hodnotě 1.500,-- Kč, dámský zlatý prsten v hodnotě 850,-- Kč, tři přetržené
kusy řetízků v hodnotě 900,-- Kč, vše v celkové hodnotě 95.506,-- Kč ke škodě
manželů R. N. a Z. N. a poškozením dveří a dalších věcí způsobili poškozeným
další škodu ve výši nejméně 2.000,-- Kč,
9) společným jednáním s M. B., jehož trestní stíhání je vedeno
samostatně, po předchozí vzájemné dohodě, v přesně nezjištěné době od 18:00
hodin dne 25. prosince 2008 do 16:00 hodin dne 27. prosince 2008 v Ú. n. L.,
ulici M. Š., po vypáčení vstupních dveří vnikli do domu, který prohledali a z
domu odcizili nejméně digitální fotoaparát zn. Kodak EASY SHARE 612 v hodnotě
4.900,-- Kč a hnědou koženou bundu v hodnotě 5.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě
9.900,-- Kč ke škodě poškozeného L. K., dále odcizili notebook zn. IBM Z-60 v
hodnotě 24.500,- Kč ke škodě poškozeného Z. K. a notebook zn. ASUS F3T v
hodnotě 5.000,-- Kč ke škodě poškozeného P. S. a poškozením dveří a skleněné
výplně dveří způsobili poškozenému L. K. další škodu ve výši nejméně 1.200,--
Kč,
10) v přesně nezjištěné době od 17.00 hodin dne 29. prosince 2008 do
09:10 hodin dne 30. prosince 2008 v Ú. n. L., P.
ulici, vypáčil dřevěnou lištu
okna vstupních dveří, vysadil skleněnou výplň dveří a vnikl do rodinného domu,
ze kterého odcizil finanční hotovost ve výši 200,-- EURO, zlatý pánský snubní
prsten s vnitřní rytinou v hodnotě 2.000,-- Kč, zlatý dámský prsten s kamenem
fialové barvy v hodnotě 1.850,-- Kč, zlatý dámský prsten zdobený rubínem v
hodnotě 1.850,-- Kč, dámský fazonový prsten ze slitiny dvou barev v hodnotě
900,-- Kč, zlatý dámský náramek se vzájemně propojenými kroužky v hodnotě
4.000,-- Kč, vše v celkové hodnotě 15.926,-- Kč ke škodě manželů P. V. a V. V.,
11) v přesně nezjištěné době od 19:30 hodin dne 31. prosince 2008 do
02:00 hodin dne 1. ledna 2009 v Ú. n. L., K. ulici, po rozbití skleněné výplně
okna vnikl do rodinného domu, ze kterého odcizil finanční hotovost ve výši
3.000,-- Kč a finanční hotovost ve výši 120,-- EURO (v přepočtu 3.196,-- Kč) a
dva zlaté snubní prsteny v hodnotě 3.500,-- Kč, vše v celkové hodnotě 9.696,--
Kč ke škodě S. K., notebook zn. Fujitsu Siemens v hodnotě 18.900,-- Kč, mobilní
telefon zn. Samsung v hodnotě 2.000,-- Kč, finanční hotovost ve výši 5.000,--
Kč, náramek zdobený zavěšenými mušličkami z chirurgické oceli v hodnotě 350,--
Kč, stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru srdce v hodnotě 350,-- Kč, masivní
zlatý řetízek s gravitovaným nápisem v hodnotě 3.500,-- Kč, set zlatého
přívěšku, náušnic a prstenu v celkové hodnotě 5.000,-- Kč, sedm párů zlatých
náušnic v hodnotě nejméně 5.600,-- Kč, tři páry stříbrných náušnic bez bližší
specifikace v celkové hodnotě nejméně 750,-- Kč, nejméně pět zlatých náramků
bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 7.500,-- Kč, pět stříbrných náramků
bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 2.000,-- Kč, nejméně tři zlaté řetízky
bez bližší specifikace v hodnotě nejméně 3.600,-- Kč a dva stříbrné řetízky bez
bližší specifikace v hodnotě nejméně 700,-- Kč, vše v celkové hodnotě 55.250,--
Kč ke škodě T. K. a poškozením okna způsobil poškozenému další škodu ve výši
3.000,-- Kč,
a těchto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v
Ústí nad Labem ze dne 29. dubna 2003 č. j. 6 T 63/2003-97, který nabyl právní
moci dne 13. listopadu 2003, uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §
202 odst. 1 trestního zákona, trestným činem ublížení na zdraví podle § 221
odst. 1 trestního zákona a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, písmena
b) trestního zákona, kdy výrok o trestu byl zrušený rozsudkem Okresního soudu v
Ústí nad Labem ze dne 25. března 2004 č. j. 3 T 2/2004-152, který nabyl právní
moci dne 16. srpna 2005, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad
Labem čj. 5 To 370/2005-228, mu byl uložený souhrnný trest odnětí svobody v
délce trvání 5,5 roku, se zařazením do věznice s ostrahou, za současného
zrušení výroku o trestu shora uvedeného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad
Labem sp. zn. 6 T 63/2003, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok
obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla
podkladu, kdy z výkonu tohoto trestu byl podmíněně propuštěný usnesením
Okresního soudu v Chomutově ze dne 27. prosince 2007 sp. zn. 2 PP 995/2007,
které nabylo právní moci téhož dne a byla mu stanovena zkušební doba v délce
trvání čtyř roků.
V tomto jednání byly soudem spatřovány: Trestný čin porušování domovní svobody
podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve
spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., trestný čin krádeže podle § 247
odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve
spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stádiu
pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. a trestný čin poškozování cizí věci podle §
257 odst. 1 tr. zák. dílem samostatným jednáním, dílem ve spolupachatelství
podle § 9 odst. 2 tr. zák. Tato právní kvalifikace byla učiněna podle trestního
zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009, dále jen tr.
zák.).
Za to byl obviněný P. C. odsouzen podle § 238 odst. 2 a § 35 odst. 1 tr. zák. k
úhrnnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců, k jehož výkonu byl podle § 39a
odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Dále bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě škody
poškozeným, přičemž se zbytkem svých nároků byli vyjmenovaní poškození
odkázáni podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o kterém
rozhodoval Krajský soud v Ústí nad Labem, jenž svým usnesením ze dne 10. 5.
2011 sp. zn. 6 To 485/2010 toto odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2011 (byť je v
dovolání chybně uvedeno 10. května 1967) sp. zn. 6 To 485/2010 podal obviněný
prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle ustanovení
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel namítl, že
obžaloba měla být předběžně projednána, což by vedlo k včasnému podchycení
některých skutkových problémů, které se později projevily a vedly k pochybením
dovolatelem vytýkaným. Ve věci došlo ke změnám v ocenění jednotlivých předmětů,
někteří poškození obdrželi úhradu i když jim byla část škody zaplacena
pojišťovnou. Pokud krajský soud připustil oprávněnost projednání obžaloby
okresním soudem, přičemž zmíněný uplatněný nedostatek považuje za opožděný, tak
dovolatel s takovým závěrem nesouhlasí a poukazuje na ustanovení § 1 odst. 1
tr. ř. o účelu trestního řízení. Náležité zjištění trestného činu dává do přímé
souvislosti s řádně zjištěným skutkovým stavem, k čemuž ale nedošlo v důsledku
absence předběžného projednání obžaloby okresním soudem.
Dovolatel dále poukazuje na to, že obviněný měl být od 21. 5. 2008 do 31. 12.
2008 v Anglii, s čímž se krajský soud vypořádal tak, že tuto okolnost
bagatelizoval s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti. Dovolatel je ale
názoru, že měl být časově ozřejmen pobyt obviněného v cizině, aby bylo možné
určit dobu, která vylučuje jeho účast na spáchání trestné činnosti.
Další námitka dovolatele spočívá v poukazu na určitou psychickou abnormitu
obviněného, který se během hlavního líčení i v řízení odvolacím jevil jako
narušená osobnost s možným psychickým defektem. V takovém případě měl soud
obviněnému ustanovit znalce z oboru psychiatrie, který by toto objasnil. Ze
spisu je současně zřejmé, že obviněný je osobou pod silným vlivem narkotik,
které pravidelně a ve velkém rozsahu užíval a to i během páchání trestné
činnosti. Byť požití drog vylučuje uplatnění na případné zjištění nepříčetnosti
nebo zmenšené příčetnosti, může znalecké posouzení osobnosti obviněného přispět
k některým okolnostem, které jsou uplatnitelné v jeho prospěch, např. motivace,
stupeň závislosti, manipulativnost jinými osobami apod. To může mít význam i
ohledně námitek obviněného, že byl policií přemlouván k doznání atd.
V závěru dovolatel shrnul, že dovoláním napadá neprovedení předběžného
projednání obžaloby okresním soudem, nezjištění doby pobytu obviněného v
zahraničí, neopatření znaleckého psychiatrického posudku na obviněného,
spornost přiznané náhrady škody poškozeným. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud
zrušil rozsudek soudu prvního stupně i na něj navazující usnesení soudu
odvolacího a přikázal soudu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého
práva a k věci se písemně vyjádřila. Poukázala, že obviněný podal proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního
soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím obhájce dovolání, když tento mimořádný
opravný prostředek podpořil dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř.
Konkrétně obviněný v dovolání zpochybnil procesní postup nalézacího
soudu, kterému vytkl, že měl podanou obžalobu předběžně projednat. To, že
obžaloba nebyla předběžně projednána, podle představ obviněného zapříčinilo
neúplnost provedeného dokazování. Obviněný dále vytkl soudům, že mu přisoudily
jednání, kterého se nemohl dopustit pro objektivní překážku, neboť se po část
inkriminované doby, v rámci níž se měl dopouštět trestné činnosti, nacházel v
Anglii. V dovolání uvádí, že pokud nebyl jasně stanoven časový úsek jeho pobytu
v cizině, nebylo možné jednoznačně učinit závěr o tom, zda se konkrétního útoku
na zájem chráněný trestním zákonem dopustil, či nedopustil. Neúplnost
provedeného dokazování obviněný spatřuje také v tom, že nebyl pořízen znalecký
posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ohledně jeho duševního
zdraví, na základě něhož by si mohly soudy vyřešit otázku jeho příčetnosti.
Zdůraznil, že pravidelně a ve velkém rozsahu užíval narkotika, což mohlo mít
vliv na jeho příčetnost a tím potažmo i na trestní odpovědnost. Své výhrady
obviněný směřoval i do výroku o náhradě škody s tím, že poškozeným byla
přiznána náhrada škody ve sporné výši. Obviněný se domáhá toho, aby Nejvyšší
soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů ve věci a aby přikázal Okresnímu soudu
v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Jestliže obviněný dovolání uplatnil z důvodu podle § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř., tak podle tohoto dovolacího důvodu je možné namítat, že
skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován
jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo
o jiný trestný čin, nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se
týkají právního posouzení skutku, je možné vytýkat také jiné nesprávné hmotně
právní posouzení, kterým se rozumí právní posouzení skutkové okolnosti, která
má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. totiž vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním
namítat pouze vady právní. Dovolací soud není proto oprávněn v dovolacím řízení
přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale
vychází pouze z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a
v návaznosti na tato stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost
aplikovaného hmotně právního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a
to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném
hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1
písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková
zjištění, která jsou vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí
ve věci samé, popř. i další soudy zjištěné okolnosti relevantní z hlediska
norem hmotného práva, především trestního, ale i jiných právních odvětví. V
posuzované trestní věci však uplatněné námitky obviněného směřují výlučně do
oblasti skutkových zjištění.
Obviněný totiž soudům vytýká nesprávné hodnocení důkazů, z nichž
dovodily jak to, že byl pachatelem trestné činnosti, tak rozsah odcizených
věcí. Vadná skutková zjištění obviněný shledává i ohledně zjištění své
příčetnosti. Je sice pravdou, že prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat nedostatek trestní odpovědnosti obviněného
pro jeho nepříčetnost ve smyslu § 12 tr. zák., avšak taková námitka musí mít
povahu námitky právní, nikoli skutkové. Právní námitka odpovídající dovolacímu
důvodu musí vycházet z toho, co soud zjistil o povaze, rozsahu a závažnosti
případné duševní poruchy obviněného a o jejím vlivu na schopnosti obviněného
rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a toto jednání ovládat.
Skutková námitka pak směřuje proti tomu, že ze zjištěné diagnózy, případně z
projevů obviněného a z možnosti ovlivnění rozpoznávací a ovládací schopnosti,
soud učinil nesprávný závěr o tom, že na tato zjištění neaplikoval ustanovení §
12 tr. zák. o nepříčetnosti. Mimo zákonný dovolací důvod jsou proto námitky,
kterými dovolatel polemizuje se zjištěními, které soudy na základě znaleckých
posudků učinily ohledně diagnózy a o jejím vlivu na jeho rozpoznávací a
ovládací schopnosti, stejně tak jako námitky, kdy obviněný soudům vytýká
neúplnost provedeného dokazování, pokud jeho příčetnost prostřednictvím
pořízení znaleckého posudku vůbec nezjišťovaly, a to zejména tehdy, pokud pro
to není žádný důvod, stejně tak jako v posuzované trestní věci.
Mimo dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
evidentně směřuje i námitka obviněného, že mělo dojít k předběžnému projednání
obžaloby. Předběžné projednání obžaloby je fakultativním stádiem řízení, v níž
podanou obžalobu přezkoumává předseda senátu a podle jejího obsahu a podle
obsahu spisu posuzuje, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu
anebo zda může o ní nařídit hlavní líčení. Výsledkem tohoto přezkoumávání může
být zejména nařízení hlavního líčení, vrácení věci státnímu zástupci k
došetření, postoupení jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání. Účelem
předběžného projednání obžaloby není v žádném případě řešit otázku viny
obviněného, takže v tomto směru není generální zkouškou ani náhradou za hlavní
líčení. Jeho účelem není ani odstraňovat vady přípravného řízení. Hlavním cílem
institutu předběžného projednání obžaloby je přezkoumat podanou obžalobu z
toho hlediska, zda pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad, zejména
prověřit, zda je dána věcná a místní příslušnost k projednání věci, zda v
přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit
řízením před soudem a zda byly v přípravném řízení objasněny základní
skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a v něm rozhodnout.
Ze shora uvedených zásad je zřejmé, že institut předběžného projednání obžaloby
je institut procesní, na který nelze vztáhnout dovolací důvod podle § 265b
odst. 1 písm, g) tr. ř., neboť předběžné projednání obžaloby v konečném
důsledku neřeší hmotně právní posouzení skutku. Uvedená otázka je v případě
předběžného projednání relevantní pouze v případě, pokud by vznikly pochybnosti
o příslušnosti soudu.
Jestliže obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutku a
jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale tento svůj názor ve skutečnosti
dovozoval především z tvrzeného nesprávného hodnocení důkazů a vadných
skutkových zjištění, pak soudům nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, ale
porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice
také může být důvodem dovolání, nikoli však podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů.
Protože obviněným vznesené námitky svým obsahem neodpovídají
dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., státní zástupkyně
navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b)
tr. ř. odmítl. Současně navrhla, aby tak Nejvyšší soud učinil v souladu s
ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše
uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má
všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné
přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí
dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
Dovolání obviněného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10.
5. 2011 sp. zn. 6 To 485/2010 je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst.
1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.
osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu,
který se jí bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu
dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., obviněný podal prostřednictvím svého
obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v
ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v
ustanovení § 265b tr. ř. Současně je třeba dodat, že z hlediska ustanovení §
265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z
důvodů vymezených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na
toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném
dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem
spatřovány. Nejvyšší soud musí dále posoudit, zda obviněným uplatněný dovolací
důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož
existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí
dovolacím soudem.
Nejvyšší soud se proto zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněného
dovolacího důvodu. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán
v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo
jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje,
že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud
tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle
norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací
důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti
nesprávnému hmotně právnímu posouzení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1.
9. 2004 sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání
hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy
byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s
příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod
totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového
stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů
ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze
dne 15. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 449/03).
Opakovaně již bylo vysloveno, že Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již
třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu (srov. usnesení Ústavního soudu ze
dne 27. 5. 2004 sp. zn. IV. ÚS 73/03). Případy, na které dopadá ustanovení §
265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je
rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí
vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a
jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen
zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání
v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový
stav. Jinak řečeno, v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený
v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou
výhrad dovolatele a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo
tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj.
zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný
v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly, neboť
jimi učiněné skutkové zjištění nevyjadřuje naplnění všech zákonných znaků
skutkové podstaty trestného činu, za nějž byl obviněný odsouzen. Dovolatel pak
s poukazem na tento dovolací důvod musí namítat, že skutek buď vykazuje zákonné
znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem. To pak
znamená, že v případě dovolání podaného obviněným či v jeho prospěch dovolatel
v rámci tohoto dovolacího důvodu musí uplatnit tvrzení, že obviněný měl být
uznán vinným mírnějším trestným činem nebo měl být obžaloby zproštěn, a to
zejména odkazem na ustanovení § 226 písm. b) tr. ř. ( tj. že v žalobním návrhu
označený skutek není trestným činem ).
V dovolání podaném z dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
musí tedy dovolatel brojit proti subsumpci jednání obviněného pod určité
(určitá) ustanovení trestního zákona a právě tím vymezit rozsah svého dovolání.
Proto musí důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první
alternativě směřovat vždy proti konkrétní přesně určené právní kvalifikaci,
přičemž dovolací námitka by měla být vyargumentována konkrétními skutečnostmi
brojícími proti určité právní kvalifikaci. Proto se nelze spokojit pouze s
obecným tvrzením dovolatele, že skutek není trestným činem. (Srov. k tomu
usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 1706/08 a
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2009 sp. zn. 5 Tdo 247/2009).
Obviněný ve svém dovolání předně soudu prvního stupně vytýká, že neprovedl
předběžné projednání obžaloby ve smyslu § 186 tr. ř., za účelem odstranění
nedostatků pokud jde o odcizené věci a jejich hodnotu.
Zde je třeba kategoricky prohlásit, že takováto námitka nejenom nenaplňuje
uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.g) tr. ř., ale ani žádný z
dalších důvodů dovolání upravených trestním řádem. Dovolací soud se proto takto
uplatněnou námitkou nezabýval. Pouze pro úplnost je třeba dodat, že předběžné
projednání obžaloby zejména z důvodu podle § 186 písm. f) tr. ř. bylo významně
omezeno novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. a pokud
okresní soud po podání obžaloby vyhodnotil, že její případné nepřesnosti
odstraní sám v řízení před soudem a ve věci nařídil rovnou hlavní líčení, nelze
mu takový postup vytýkat.
Pokud dále obviněný zpochybňoval spáchání některých skutků svojí osobou z
důvodu, že se v kritické době měl nacházet v Anglii, reagoval na jeho výhradu
již odvolací soud ve svém rozhodnutí. V rámci dovolání nelze úspěšně takovouto
námitku vznést, jelikož se jejím prostřednictvím zpochybňuje soudy nižších
stupňů zjištěný skutkový stav, jenž je zachycen ve výrokové části odsuzujícího
rozsudku. Jak již ale bylo zdůrazněno shora, proti skutkovým zjištěním nelze
primárně dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, podat, zejména když se
soud prvního stupně velice podrobně a úplným způsobem vypořádal s veškerými
námitkami obviněného v daném směru a rovněž odvolací soud ve svém rozhodnutí
přiměřeně reagoval na obdobné odvolací námitky obviněného.
Požadavek na psychiatrické zkoumání duševního stavu obviněného sice budí zdání,
že má hmotně právní povahu, jelikož otázka příčetnosti pachatele (viz § 12 tr.
zák.) bezpochyby souvisí se závěrem, zda obviněný mohl být subjektem spáchaných
trestných činů.
Na tomto místě je ale nutné uvést, že ani dovolatel ve skutečnosti v dovolání
nezpochybňuje, že obviněný se činů dopouštěl v příčetném stavu. Pouze
naznačuje, že se v jeho případě může jednat o určitou osobnostní abnormitu,
přičemž vychází z chování a jednání obviněného vůči jeho prvnímu obhájci, a z
některých jeho reakcí u hlavního líčení. Zároveň povšechně zmiňuje i jeho
údajné zneužívání drog. Z toho pak dovozuje, že v rámci zkoumání duševního
stavu obviněného by mohly být zjištěny poznatky využitelné ve prospěch
obviněného.
Tento v dovolání uplatněný požadavek v situaci, kdy v předchozím řízení
obviněný ani jeho obhájce nenavrhovali soudu opatření znaleckého posudku ke
zjištění, zda se obviněný činů, z nichž byl obžalován, dopouštěl v příčetném
stavu a zda je tudíž za ně trestně odpovědný, kdy současně z obsahu spisového
materiálu, zejména z výpovědí obviněného a z jeho reakcí zaznamenaných v
protokolech o hlavním líčení, vyplývá, že u obviněného není rozhodně důvodné
předpokládat, že se spáchaných činů dopustil ve stavu nepříčetnosti, nelze v
rámci dovolacího řízení takto vznesený požadavek úspěšně uplatnit. Takovýmto
požadavkem dovolatel ve skutečnosti pouze brojí proti správnosti a úplnosti
provedeného dokazování. Jak již ale bylo shora upozorněno, problematika
úplnosti dokazování či hodnocení důkazů samotných není obsahem přezkumu v
dovolacím řízení, zejména když zde v žádném případě nelze konstatovat extrémní
nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním učiněným soudy nižších
stupňů, zde pak konkrétně v otázce důvodnosti dodatečného zkoumání příčetnosti
obviněného.
Pokud dovolatel v pořadí poslední námitkou zpochybnil správnost výroku o
náhradě škody, jak jej vyslovil ve svém rozsudku soud prvního stupně a odvolací
soud se s tím ztotožnil, nelze než uvést, že takováto výhrada není způsobilá
naplnit uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani
jiný z dovolacích důvodů jež obsahuje trestní řád a dovolací soud se takovouto
námitkou zabývat nemohl. Zde je pak třeba pouze nad rámec poznamenat, že podané
dovolání absolutně postrádá jakékoli podrobnosti týkající se tvrzené
nesprávnosti výroku o náhradě škody.
Je tudíž třeba prohlásit, že Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu podaného
dovolání shledal, že obviněný sice dovolání označil jako podané z důvodu podle
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl
nesprávnost právního posouzení skutku, ale fakticky napadl výhradně soudy
učiněná skutková zjištění s tím, že soudy nedostatečně zjistily skutkový stav,
když nesprávně hodnotily provedené důkazy. Výhrady dovolatele se tedy
soustředily především proti správnosti zjištění, že se trestné činnosti, za níž
byl uznán vinným, dopustil, případně proti jiným skutkovým závěrům soudů
nižších stupňů. Z charakteru jeho námitek je evidentní, že tyto mají výhradně
povahu vad skutkových, kterými se snaží primárně dosáhnout změny zjištění
skutkového stavu, a teprve na základě toho poukazuje na údajnou nesprávnost
právního posouzení skutku. Takové námitky jsou však z pohledu uplatněného
dovolacího důvodu irelevantní a dovolací soud se jimi není oprávněn zabývat.
Na základě obsahu spisu je ale pro úplnost třeba zdůraznit, že mezi skutkovými
zjištěními, která soudy po zhodnocení provedených důkazů učinily, a právním
posouzením věci není dán žádný zásadní rozpor. Soudy své skutkové závěry opřely
o konkrétní zjištění učiněná na základě provedených důkazů. Z obsahu spisu je
zároveň zřejmé, že se soudy ve smyslu požadavků vyplývajících z ustanovení § 2
odst. 5, 6 tr. ř. náležitě vypořádaly se skutečnostmi důležitými pro své
rozhodnutí a Nejvyšší soud v tomto směru neshledal důvodu k podstatnějším
výtkám na jejich adresu. V podrobnostech proto Nejvyšší soud odkazuje na
odůvodnění předmětných rozhodnutí soudů nižších stupňů.
Lze tedy uzavřít, že se v tomto případě nejedná o situaci, kdy jsou skutkové
závěry soudů v extrémním nesouladu s provedenými důkazy anebo z nich v žádné
možné interpretaci odůvodnění soudních rozhodnutí nevyplývají, a kdy je nutno
takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (srov. usnesení Ústavního
soudu ze dne 3. února 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04 ).
Nejvyšší soud dospěl ke konečnému závěru, že dovolací námitky tak,
jak byly koncipovány a uplatněny obviněným, nejsou z výše uvedených důvodů
podřaditelné pod zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a
stojí mimo jeho rámec. Dovolatel totiž na jedné straně deklaroval zákonný
dovolací důvod podle citovaného ustanovení, avšak konkrétně uplatnil pouze
námitky, které tento dovolací důvod svým obsahem nenaplňují. Z těchto jen
stručně uvedených důvodů (viz § 265i odst. 2 tr. ř.) pak Nejvyšší soud odmítl
dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o odmítnutí
dovolání Nejvyšší soud učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a)
tr. ř. v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek přípustný ( § 265n tr. ř.).
V Brně dne 29. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec