4 Tdo 1430/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19.
prosince 2007 dovolání obviněného M. M. proti usnesení Krajského soudu v
Ostravě ze dne 11. 6. 2007, sp. zn. 7 To 182/2007, jako soudu odvolacího v
trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. 4 T
8/2007, a rozhodl t a k t o :
Dovolání M. M. se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 20. 2. 2007, sp. zn. 4 T
8/2007, byl obviněný M. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247
odst. 1 písm. e) tr. zákona, za který byl podle § 247 odst. 1 písm. e) tr.
zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Pro výkon tohoto
trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona zařazen do věznice s
dozorem.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne
9. 1. 2007 kolem 10:00 hodin ve F. – M. na ulici S., na prodejní ploše
supermarketu B., odcizil z regálu tři šampóny zn. Elséve, které uschoval pod
svrchní oděv, bez jejich zaplacení prošel kolem pokladen, a poškozené obchodní
společnosti B., s.r.o., se sídlem v Ř. u P., M., tak způsobil škodu ve výši
249,70 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního
soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. 4 T 83/2004, který nabyl právní moci 27. 1.
2005, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr.
zákona, za což mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300
hodin, který mu byl přeměněn usnesením Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze
dne 21. 3. 2006, sp. zn. 4 T 83/2004 ve spojení s usnesením Krajského soudu v
Ostravě ze dne 5. 1. 2007, sp. zn. 7 To 523/2006, které nabylo právní moci 5.
1. 2007.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal
obviněný M. M. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne
11. 6. 2007 Krajský soud v Ostravě. Ten svým usnesením sp. zn. 7 To 182/2007,
odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné.
Prostřednictvím své obhájkyně podal obviněný ve lhůtě v ustanovení § 265e tr.
řádu proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem
Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 20. 2. 2007, sp.zn. 4 T 8/2007,
dovolání, ve kterém napadá rozhodnutí soudu druhého stupně ve spojení s
rozhodnutím soudu nalézacího v celém rozsahu. Dovolací důvod je v písemném
odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku citován dle neexistujícího
zákonného ustanovení - § 258 odst. 1 písm. g) tr. řádu, zřejmě je však míněn
dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jak
vyplývá z následné citace tohoto zákonného ustanovení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že v důsledku
vadného procesního postupu oba soudy nezjistily všechny rozhodné skutečnosti a
okolnosti, neprovedly dokazování v náležitém rozsahu, přičemž ani soud
druhého stupně nevzal v potaz skutečnosti, které mu polehčovaly, nýbrž naopak
akcentoval pouze okolnosti přitěžující. Dovolatel nepovažuje skutková zjištění
obou soudů za správná a úplná s tím, že při dokazování došlo k porušení § 2
odst. 5, 6 tr. řádu.
V dovolání obviněný nesouhlasil ani s výší uloženého trestu, když zpochybnil
závěry soudu, že nevykonal podstatnou část dřívějším rozsudkem uloženého trestu
obecně prospěšných prací, přičemž on sám nevidí důvody proč mu byl zbytek
nevykonaného trestu obecně prospěšných prací přeměněn v nepodmíněný trest
odnětí svobody. Nyní uložený trest odnětí svobody považuje s ohledem na
zjištěný stupeň společenské nebezpečnosti posuzovaného trestného činu za
nepřiměřeně tvrdý. V této souvislosti rovněž poukazoval na to, že soudy nevzaly
ani při rozhodování o trestu do úvahy okolnosti svědčící v jeho prospěch, jako
např. že se k činu doznal, že svého jednání litoval a spolupracoval s orgány
činnými v trestním řízení.
V petitu svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil v
celém rozsahu rozsudek (zřejmě míněno usnesení) odvolacího soudu, a aby věc
přikázal (zřejmě míněno témuž soudu) k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního
zastupitelství. Konstatovala, že obviněný se svými námitkami uplatněnými v
dovolání ocitl mimo rámec dovolacího důvodu stanoveného v § 265b odst. 1 písm.
g) tr. řádu, jakož i mimo rámec ostatních zákonných dovolacích důvodů. Proto
navrhla, aby dovolání obviněného M. M. bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1
písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací
nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §
265a tr. řádu, a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst.
1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni,
dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti
rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, a odvolacím soudem
byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž podle ustanovení
§ 265d odst. 1 tr. ř. osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného
prostředku
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr.
řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze
považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je
zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem
podle § 265i odst. 3 tr. řádu.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán tehdy, jestliže je
napadené rozhodnutí založeno na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném
nesprávném hmotně právním posouzení.
V posuzovaném případě je zcela zjevné, že výše uvedený dovolací důvod byl
obviněným v jeho mimořádném opravném prostředku uplatněn ryze formálně, aniž by
tomuto dovolacímu důvodu obsah námitek obviněného jakýmkoliv způsobem odpovídal.
Z formulace námitek dovolatele je totiž zřejmé, že jejich smyslem je revize a
přehodnocení samotných skutkových zjištění soudu, a teprve v závislosti na tom
dovozuje nutnost přehodnocení právního posouzení, popřípadě změnit výrok o
trestu. Jde fakticky pouze o námitky proti rozsahu dokazování a způsobu
hodnocení důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu. Dovolatel ostatně sám ve
svém mimořádném opravném prostředku výslovně uvádí, že „příslušný okresní i
krajský soud vycházel při rozhodování z neúplného a nejasně zjištěného
skutkového stavu a protože nesouhlasí s výrokem o vině, nemůže ani souhlasit s
výrokem o uloženém trestu a v návaznosti na toto nesouhlasí rovněž se
zamítnutím svého odvolání v celém rozsahu“.
Je mimo pochybnost, že pokud dovolatel alespoň zčásti napadá i právní posouzení
skutku či jiné nesprávné hmotně právní posouzení, činí tak až v závislosti na
primárně zpochybněných skutkových zjištění soudu, rozhodných jak z hlediska
závěru soudu o vině, tak z hlediska úvah o uloženém trestu.
Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku však není určeno
k přezkumu skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, dovolací soud
není soudem třetí instance, naopak skutková zjištění jsou pro dovolací soud
závazná. Ani zcela výjimečný zásah do skutkových závěrů soudu prvního či
druhého stupně, který by mohl být přípustný v případě extrémního nesouladu
skutkových zjištění s jejich právní kvalifikací, v daném případě evidentně
nepřipadá v úvahu, neboť takovýto nesoulad Nejvyšším soudem zjištěn nebyl.
Nemožnost revize učiněných skutkových zjištění v rámci řízení o dovolání se
nevztahuje pouze k dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, na
který se odkazuje obviněný M. M., ale také k ostatním dovolacím důvodům
uvedeným v taxativním výčtu v § 265b odst. 1 tr. řádu. Námitky dovolatele
neodpovídají svým obsahem žádnému z těchto důvodů.
Za tohoto stavu věci Nejvyššímu soudu konstatuje, že dovolání bylo podáno z
jiného než z některého ze zákonných dovolacích důvodů.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li
podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že
Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že obsah dovolání není v souladu
s uplatněným dovolacím důvodem, jakož ani s jiným ze zákonných důvodů
uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak,
že se dovolání M. M. odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo
o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 19. prosince 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á