4 Tdo 354/2024

4 Tdo 354/2024-7223

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 5. 2024 o dovolání obviněného Denise Žáka, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 8 To 100/2023, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 9/2022, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 T 9/2022, byl obviněný Denis Žák uznán vinným ze spáchání ad I zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2016, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, ad. II zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů):

„I. Obžalovaní Denis Žák a L. B. ve vzájemné součinnosti, v úmyslu získat neoprávněný prospěch, obžalovaný Denis Žák jako jediný jednatel a společník Powenta holding s. r. o., IČ 28143515, se sídlem Praha 2, Korunní 588/4, registrované jako čtvrtletní plátce daně z přidané hodnoty, nepodal do současné doby správci daně, Územnímu pracovišti pro Prahu 2 Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, za uvedenou společnost přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2015, které byl povinen podat do 25. dubna 2015 a za 2. čtvrtletí roku 2015, které byl povinen podat do 25. července 2015, přestože společnost Powenta holding s. r. o. pořídila v tomto období zboží z jiných členských států, a to od společnosti Grants and Funding Limited IČ 08519372, se sídlem United Kingdom, Essex, Colchester Moorside unit 31, Moorside Business park, společností AB SORTIMENT spol. s r. o. IČ 31398251, se sídlem Slovenská republika, Zvolen, J. Bottu 2098/30 a TOP CHEMIA s. r. o. IČ 45844879, se sídlem Slovenská republika, Zvolen, Podbeĺová 8280/1, následně společnost Powenta Holding s.r.o. toto zboží prodala společnosti ETYMA GROUP s. r. o. IČ 02735971, se sídlem Praha 1, Rybná 716/24, přičemž olej byl dodáván přímo do areálu odběratele spol. ETYMA GROUP s.r.o. - společnosti Povltavské tukové závody Trading a.s. IČ: 28581067 se sídlem Zagarolská 163, Nelahozeves, když na řízení a zastupování společnosti Powenta holding s.r.o. se s vědomím zneužití systému daně z přidané hodnoty podílel a dodání zboží do Nelahozevsi se osobně účastnil L. B., který opatřoval razítkem společnosti Powenta holding s.r.o. doklady k dodávkám řepkového oleje, následně prováděl obžalovaný Denis Žák výběry finančních částek z účtu č. XY majitele společnosti Powenta holding s. r. o. v souvislosti s činností společnosti k nezjištěnému účelu, takto obžalovaný Žák v součinnosti s obžalovaným B. zkrátili daň z přidané hodnoty na základě daňových dokladů, vystavených dodavatelem Powenta holding s. r. o. odběrateli ETYMA GROUP s. r. o. v době od 9. 1. 2015 do15. 4. 2015 (faktury podrobně rozepsaných ve výroku rozsudku), čímž nepřiznali daň na výstupu na dani z přidané hodnoty za období 1. čtvrtletí 2015 ve výši 17.753.942 Kč a za období 2. čtvrtletí 2015 ve výši 849 334 Kč a takto úmyslně zkrátili daň z přidané hodnoty a způsobili škodu České republice, zastoupené Finančním úřadem pro hl. m. Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 2, se sídlem Vinohradská 2488/49, 120 00 Praha 2, v celkové výši 18 603 276 Kč za zdaňovací období 1. a 2. čtvrtletí roku 2015,

II. Obžalovaný Denis Žák sám a) přijal finanční prostředky z účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY, zřízeného předchozím jednatelem a společníkem Powenta holding s. r. o. Karlem Smolkou na svůj soukromý účet č. XY, který si dne 12. 1. 2015 za tímto účelem zřídil u UniCreditBank Czech republic and Slovakia a.s., v Žilině, Slovensko, s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti a to:

- 14. 1. 2015 částku 6.000 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 169.380 Kč,

- 15. 1. 2015 částku 400 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 11.136 Kč,

- 19. 1. 2015 částku 2.500 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 69.700 Kč,

- 23. 1. 2015 částku 5.100 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 141.958,50 Kč,

- 29. 1. 2015 částku 12.539 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 348.584 Kč,

b) jako jediná osoba zmocněná k přihlašování do aplikace přímého bankovnictví k účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY, převedl nebo nechal převést finanční prostředky z tohoto účtu na svůj soukromý účet č. XY, vedený u UniCreditBank Czech republic and Slovakia a.s., v Žilině s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti:

- 6. 2. 2015 částku 6.700 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 185.556,50 Kč,

- 13. 2. 2015 částku 10.500 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 290.220 Kč,

- 17. 2. 2015 částku 1.200 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 33.144 Kč,

- 27. 2. 2015 částku 7.000 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 192.010 Kč,

přičemž z tohoto svého osobního účtu provedl Denis Žák hotovostní výběry na pokladnách bank:

- dne 16. 1. 2015 částky ve výši 6.300 €, dle měnového kurzu ČNB 175.077 Kč,

- dne 23. 1. 2015 částky ve výši 7.600 €, dle měnového kurzu ČNB 211.546 Kč,

- dne 30. 1. 2015, částky ve výši 10.000 € dle měnového kurzu ČNB 277.950 Kč, - dne 30. 1. 2015 částky ve výši 2.500 € dle měnového kurzu ČNB 69.487,50 Kč,

- dne 6. 2. 2015 částky ve výši 6.700 € dle měnového kurzu ČNB 185.556,50 Kč,

- dne 13. 2. 2015 částky ve výši 10.000 € dle měnového kurzu ČNB 276.400 Kč,

- dne 13. 2. 2015 částky ve výši 530 €, dle měnového kurzu ČNB 14.649 Kč,

- dne 20. 2. 2015 částky ve výši 1.200 €, dle měnového kurzu ČNB 33.006 Kč

- dne 27. 2. 2015 částky ve výši 7.000 €, dle měnového kurzu ČNB 172.010 Kč,

se kterými dále naložil dosud nezjištěným způsobem,

dále Denis Žák jako jediná osoba zmocněná k přihlašování do aplikace přímého bankovnictví k účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY převedl s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti, finanční prostředky ve prospěch účtů č. XY, vedeného u UniCreditBank Czech republic and Slovakia a. s. a č. XY vedeného u TATRA BANKY a. s. v Žilině, Slovensko pro klienta - neexistující osobu A. A., ke kterým měl dispoziční právo obžalovaný R. N., a to:

- dne 11. 3. 2015 částku 9.700 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 264.713 Kč,

- dne 6. 3. 2015 částku 6.000 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 163.800 Kč,

- dne 10. 3. 2015 částku 8.700 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 237.379,50 Kč,

- dne 27. 3 2015 částku 600 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 16.515 Kč,

- dne 27. 3. 2015 částku 3.000 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 82.575 Kč,

takto obžalovaný Žák přijal na svůj soukromý účet celkem 77.230 €, v přepočtu podle měnového kurzu ČNB celkem 2 116 612,50 Kč a převedl na účty, s kterými disponoval obžalovaný R. N., celkem 28.000 €, tedy v přepočtu podle měnového kurzu ČNB celkem 764 982,50 Kč, s cílem zastřít původ finančních prostředků pocházejících z výše uvedeného trestného činu“.

2. Za uvedené jednání byl obviněný Denis Žák odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.

3. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v činnosti statutárního orgánu obchodní korporace či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní korporace či jeho člena a dále funkci prokuristy obchodní korporace včetně jejich zastupování na základě plné moci, na dobu 6 (let) let.

4. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněných L. B. a R. N.

5. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 T 9/2022, podali obvinění Denis Žák, L. B. a R. N. odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 8 To 100/2023, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání obviněných částečně zrušil, a to ve výrocích uvedených pod bodem A napadeného rozsudku ohledně obviněných Denise Žáka, L. B. a R. N., podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného Denise Žáka uznal vinným ze spáchání ad. A zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a ad. B zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 5. 2015, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů):

„A. Obžalovaný Denis Žák

v úmyslu získat neoprávněný prospěch jako jediný jednatel a společník Powenta holding s. r. o., IČ 28143515, se sídlem Praha 2, Korunní 588/4, registrované jako čtvrtletní plátce daně z přidané hodnoty, nepodal do současné doby správci daně, Územnímu pracovišti pro Prahu 2 Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, za uvedenou společnost přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2015, které byl povinen podat do 25. dubna 2015 a za 2. čtvrtletí roku 2015, které byl povinen podat do 25. července 2015, přestože společnost Powenta holding s. r. o. pořídila v tomto období zboží z jiných členských států, a to od společnosti Grants and Funding Limited IČ 08519372, se sídlem United Kingdom, Essex, Colchester Moorside unit 31, Moorside Business park, společností AB SORTIMENT spol. s r. o. IČ 31398251, se sídlem Slovenská republika, Zvolen, J. Bottu 2098/30 a TOP CHEMIA s. r. o. IČ 45844879, se sídlem Slovenská republika, Zvolen, Podbeĺová 8280/1, následně společnost Powenta Holding s.r.o. toto zboží prodala společnosti ETYMA GROUP s. r. o. IČ 02735971, se sídlem Praha 1, Rybná 716/24, přičemž olej byl dodáván přímo do areálu odběratele spol. ETYMA GROUP s.r.o. - společnosti Povltavské tukové závody Trading a.s. IČ: 28581067 se sídlem Zagarolská 163, Nelahozeves, následně prováděl obžalovaný Denis Žák výběry finančních částek z účtu č. XY majitele společnosti Powenta holding s. r. o. v souvislosti s činností společnosti k nezjištěnému účelu, takto obžalovaný Žák zkrátil daň z přidané hodnoty na základě daňových dokladů, vystavených dodavatelem Powenta holding s. r. o. odběrateli ETYMA GROUP s. r. o. v době od 9. 1. 2015 do 15. 4. 2015 (faktury podrobně rozepsaných ve výroku rozsudku), čímž nepřiznal daň na výstupu na dani z přidané hodnoty za období 1. čtvrtletí 2015 ve výši 17.753.942 Kč a za období 2. čtvrtletí 2015 ve výši 849 334 Kč a takto úmyslně zkrátil daň z přidané hodnoty a způsobil škodu České republice, zastoupené Finančním úřadem pro hl. m. Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 2, se sídlem Vinohradská 2488/49, 120 00 Praha 2, v celkové výši 18 603 276 Kč za zdaňovací období 1. a 2. čtvrtletí roku 2015,

B. Obžalovaný Denis Žák

a) přijal finanční prostředky z účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY, zřízeného předchozím jednatelem a společníkem Powenta holding s. r. o. Karlem Smolkou na svůj soukromý účet č. XY, který si dne 12. 1. 2015 za tímto účelem zřídil u UniCreditBank Czech Republic and Slovakia a.s., v Žilině, Slovensko, s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti a to:

- 14. 1. 2015 částku 6.000 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 169.380 Kč, - 15. 1. 2015 částku 400 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 11.136 Kč, - 19. 1. 2015 částku 2.500 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 69.700 Kč, - 23. 1. 2015 částku 5.100 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 141.958,50 Kč, - 29. 1. 2015 částku 12.539 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 348.584 Kč,

b) jako jediná osoba zmocněná k přihlašování do aplikace přímého bankovnictví k účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY, převedl nebo nechal převést finanční prostředky z tohoto účtu na svůj soukromý účet č. XY, vedený u UniCreditBank Czech Republic and Slovakia a.s., v Žilině s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti:

- 6. 2. 2015 částku 6.700 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 185.556,50 Kč, - 13. 2. 2015 částku 10.500 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 290.220 Kč, - 17. 2. 2015 částku 1.200 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 33.144 Kč, - 27. 2. 2015 částku 7.000 €, tedy dle měnového kurzu ČNB 192.010 Kč,

přičemž z tohoto svého osobního účtu provedl Denis Žák hotovostní výběry na pokladnách bank:

- dne 16. 1. 2015 částky ve výši 6.300 €, dle měnového kurzu ČNB 175.077 Kč, - dne 23. 1. 2015 částky ve výši 7.600 €, dle měnového kurzu ČNB 211.546 Kč, - dne 30. 1. 2015, částky ve výši 10.000 € dle měnového kurzu ČNB 277.950 Kč, - dne 30. 1. 2015 částky ve výši 2.500 € dle měnového kurzu ČNB 69.487,50 Kč, - dne 6. 2. 2015 částky ve výši 6.700 € dle měnového kurzu ČNB 185.556,50 Kč, - dne 13. 2. 2015 částky ve výši 10.000 € dle měnového kurzu ČNB 276.400 Kč, - dne 13. 2. 2015 částky ve výši 530 €, dle měnového kurzu ČNB 14.649 Kč, - dne 20. 2. 2015 částky ve výši 1.200 €, dle měnového kurzu ČNB 33.006 Kč - dne 27. 2. 2015 částky ve výši 7.000 €, dle měnového kurzu ČNB 172.010 Kč,

se kterými dále naložil dosud nezjištěným způsobem,

dále Denis Žák jako jediná osoba zmocněná k přihlašování do aplikace přímého bankovnictví k účtu společnosti Powenta holding s.r.o. č. XY převedl s vědomím, že nejsou provázeny žádným relevantním platebním titulem a pocházejí z trestné činnosti, finanční prostředky ve prospěch účtů č. XY, vedeného u UniCreditBank Czech Republic and Slovakia a. s. a č. XY vedeného u TATRA BANKY a. s. v Žilině, Slovensko pro klienta – neexistující osobu A. A., ke kterým měl dispoziční právo obžalovaný R. N., a to:

- dne 11. 3. 2015 částku 9.700 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 264.713 Kč, - dne 6. 3. 2015 částku 6.000 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 163.800 Kč, - dne 10. 3. 2015 částku 8.700 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 237.379,50 Kč, - dne 27. 3 2015 částku 600 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 16.515 Kč, - dne 27. 3. 2015 částku 3.000 € na účet č. XY, dle měnového kurzu ČNB 82.575 Kč,

takto obžalovaný Žák přijal na svůj soukromý účet celkem 51 939 €, v přepočtu podle měnového kurzu ČNB celkem 1 441 689 Kč a převedl na účty, s kterými disponoval obžalovaný R. N., celkem 28.000 €, tedy v přepočtu podle měnového kurzu ČNB celkem 764 982,50 Kč, s cílem zastřít původ finančních prostředků pocházejících z výše uvedeného trestného činu“.

6. Za uvedené jednání byl obviněný Denis Žák odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.

7. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v činnosti statutárního orgánu obchodní korporace či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní korporace či jeho člena a dále funkci prokuristy obchodní korporace včetně jejich zastupování na základě plné moci, na dobu 6 (šesti) let.

8. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněného R. N.

9. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, sp. zn. 8 To 100/2023, podal následně obviněný Denis Žák prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný uvádí, že přijal nabídku být jednatelem společnosti Powenta Holding. Bylo mu řečeno, že se jedná o přechodné období, než bude dosazen někdo jiný. Uvádí, že nedisponoval žádnými přístupy k elektronickému bankovnictví ani neobdržel žádnou dokumentaci v této věci. Nikdy za společnost v rámci její obchodní činnosti nic nepodepsal a nepřijímal žádné faktury.

Ihned počátkem roku 2015 se dožadoval vymazání a ukončení jednatelství, což mu bylo přislíbeno. O tom, že ve společnosti stále figuruje, se dozvěděl právě ve chvíli, kdy byl osloven policií, respektive celním úřadem a velmi jej to překvapilo. Uvádí, že ve světle těchto tvrzení a důkazů je namístě zkoumat určitou intelektuální zdatnost obviněného, a to zejména ve chvíli, kdy prvotní znalecké zkoumání psychologa Vašíčka, které bylo zadáno policií ČR v roce 2018, ukázalo a potvrdilo, že je intelektově podprůměrný.

Relativně překvapivě byl zadán nový znalecký posudek. Důvod, proč byl zadán nový psychologický posudek, nebyl uveden a nikterak zdůvodněn. Obviněný považuje za pochybení, že v době rozhodování zde byly dva znalecké posudky z oboru psychologie, které zejména v oblasti intelektové vyvozovaly dva naprosto odlišné názory. Byť navrhoval revizní znalecký posudek z oboru psychologie, nebylo mu vyhověno a návrh byl zamítnut. Obviněný v rámci své obhajoby a znalosti spisu vycházel ze znaleckého posudku pana Vašíčka, kdy měl za to, že dle jeho závěru nebyl schopen intelektuálně posoudit a zhodnotit a pochopit smysl trestné činnosti, která je mu kladena za vinu.

Primárně však poukazuje na to, že bylo zkráceno jeho právo na spravedlivý proces, když byl zamítnut důkazní návrh na vypracování revizního znaleckého posudku, když dva znalecké posudky z oboru psychologie vyvodily diametrálně rozdílné závěry stran inteligence obviněného a jeho schopnosti vnímat důsledky trestné činnosti kladené mu za vinu. S ohledem na výše uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil obě napadená rozhodnutí a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Jelikož již nastoupil výkon trestu odnětí svobody, navrhl dále, aby do doby samotného rozhodnutí o dovolání byl přerušen výkon jeho trestu.

10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí variantě. Státní zástupce ovšem uvádí, že výhrada obviněného směřující proti úplnosti provedeného dokazování není opodstatněná a posuzovaná trestní věc není stižena vadou nedůvodně neprovedených důkazů (tzv. opomenutých důkazů). Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku přesvědčivě vysvětlil, proč zamítl návrh dovolatele na doplnění dokazování v podobě vypracování revizního znaleckého posudku z oboru psychologie s ohledem na jeho nadbytečnost. Odvolací soud se s těmito závěry identifikoval a současně vyložil, z jakých důvodů ani on nevyhověl návrhu na vypracování revizního znaleckého psychologického posudku na osobu obviněného. Z těchto vyjádření je podstatný výstup, že rozhodným skutkovým zjištěním, které je určující pro naplnění znaků trestného činu, je závěr o příčetnosti obviněného v době páchání skutku, tzn. zachování jeho schopnosti ovládací a rozpoznávací. Odborný závěr v těchto otázkách nemohl podat PhDr. Jan Vašíček, který byl přibrán v přípravném řízení, pokud uvedl, že není psychiatrem. Toto určité pochybení policejního orgánu z přípravného řízení stran absence znaleckého zkoumání zachování ovládací a rozpoznávací schopnosti u obviněného napravil prvoinstanční soud zadáním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie znalcům MUDr. Gabriele Leblové a PhDr. Marku Preissovi, PhD. V řízení tedy byl zadán a k důkazu proveden toliko jeden znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který je určující pro závěr o příčetnosti obviněného. O opomenutý důkaz se v případě návrhu obviněného na vypracování revizního znaleckého posudku však nejedná, protože oba soudy považovaly tento návrh za nadbytečný, což také v odůvodnění svých rozhodnutí náležitě vysvětlily. Vzhledem ke shora uvedenému státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítnul podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání nejen za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., ale i v případě odlišného stanoviska Nejvyššího soudu a jiného rozhodnutí podle § 265r odst. 1 písm. c) tř. ř.

11. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. a v souladu s § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu § 265e tr. ř. zachována.

12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

13. Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem–advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

14. Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto dovolacího důvodu lze dovolání podat, pokud rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. K uvedenému dovolacímu důvodu lze uvést, že o zjevný rozpor se jedná tehdy, když skutková zjištění postrádají obsahovou spojitost s důkazy nebo když skutková zjištění soudu nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení nebo dokonce jsou skutková zjištění soudů opakem toho, co je obsahem provedených důkazů. Z pohledu těchto závěrů je ovšem zároveň třeba zdůraznit, že Nejvyšší soud je povolán korigovat pouze nejextrémnější excesy (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, a další), tedy takové, které ve svém důsledku mají za následek porušení práva na spravedlivý proces. Současně je třeba připomenout, že dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, nelze právně relevantně založit toliko na zpochybňování hodnocení důkazů soudy nižších stupňů, nýbrž je nutno uvést konkrétní argumentaci, dokládající a odpovídající tomu, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 6 Tdo 152/2017).

15. V rámci zmíněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný oběma soudům primárně vytkl, že bylo zkráceno jeho právo na spravedlivý proces, protože byl zamítnut důkazní návrh na vypracování revizního znaleckého posudku v oboru psychologie za situace, kdy dva znalecké posudky z oboru psychologie vyvodily diametrálně rozdílné závěry stran inteligence obviněného a jeho schopnosti vnímat důsledky trestné činnosti kladené mu za vinu.

16. Nejvyšší soud ke zmíněné námitce uvádí, že by bylo možné ji podřadit pod třetí variantu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., která předpokládá nedůvodné neprovedení podstatného důkazu k rozhodným skutkovým zjištěním, nelze jí ovšem považovat za opodstatněnou. V posuzované věci se nejedná ani o případ tzv. opomenutých důkazů, neboť Městský soud v Praze se v bodě 136 odůvodnění svého rozsudku zabývá právě otázkou, proč neshledal návrh na doplnění dokazování důvodným. Stejně tak odvolací soud v bodě 18. vyložil, z jakých důvodů ani on nevyhověl návrhu na vypracování revizního znaleckého psychologického posudku na osobu obviněného. Nejvyšší soud dodává, že znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie MUDr. Leblové a Doc. PhDr. Preisse, PhD., podává dostačující závěry týkající se poruchy osobnosti obviněného Žáka. Lze proto souhlasit s názory soudů nižších stupňů, že další závěry o psychickém stavu obviněného by byly nadbytečné.

17. Nejvyšší soud k uvedenému konstatuje, že v průběhu přípravného řízení byl zadán znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací klinické psychologie, znalce PhDr. Jana Vašíčka, který uvedl, že obviněný byl ve svém rozhodování ovlivněn sníženými rozumovými schopnostmi a vysokou mírou motivace k získání finančního zisku. Dále uvedl, že na základě duševních schopností, vlastností a stupně intelektu měl částečně snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti ve vztahu k projednávanému skutku. K rozumovým schopnostem obviněného uvedl, že jsou podprůměrné a že rozumová úroveň odpovídá sníženému pásmu inteligence, přičemž dodal že obviněný chápe své vlastní zavinění v posuzované věci, hloubku a míru zavinění si ovšem nepřipouští. Dodal, že obviněný netrpěl duševní poruchou v době spáchání trestného činu a je schopen chápat smysl trestního řízení, je mu však těžké pochopit, že spáchal trestný čin, když si chtěl pouze přivydělat. V hlavním líčení však znalec uvedl, že on sám je psycholog a k vyjádření ohledně ovládacích a rozpoznávacích schopností či přítomnosti duševní poruchy u obviněného je příslušný psychiatr. S ohledem na tuto výpověď rozhodl soud prvního stupně o přibrání nového znalce, tedy znalce z odvětví psychiatrie, který má dostatečné vzdělání k tomu, aby se vyjadřoval k otázce zachování ovládacích a rozpoznávacích schopností obviněného a k tomu, zda trpí či netrpí duševní poruchou. Námitce obviněného, že nebylo zdůvodněno, proč byl zadán nový psychologický posudek, proto nelze přisvědčit.

18. Ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie znalců MUDr. Gabriely Leblové a Doc. PhDr. Marka Preisse, PhD., kteří se odborně vyjádřili k ovládacím a rozpoznávacím schopnostem obviněného a k tomu, zda trpěl duševní poruchou, vyplývá, že v inkriminované době, kdy se dopouštěl trestné činnosti, netrpěl žádnou forenzně významnou duševní poruchou a jeho schopnosti rozpoznat protiprávnost vyšetřovaného jednání a schopnosti toto jednání následně ovládat byly plně zachovány.

Obviněný byl schopen chápat smysl trestního řízení a byl schopen posoudit dosah následků svého jednání. K námitce obviněného, že znalecké posudky vyvodily diametrálně rozdílné závěry stran jeho inteligence a schopnosti vnímat důsledky trestné činnosti kladené mu za vinu, Nejvyšší soud uvádí, že jediným rozporem mezi výše uvedenými znaleckými posudky bylo posouzení věrohodnosti obviněného. V rozporu se závěry znaleckého posudku znalce PhDr. Jana Vašíčka, který uvedl, že osobnost obviněného je důvěřivá a jeho věrohodnost je spolehlivá, shledali znalci MUDr.

Leblová a Doc. PhDr. Preiss, PhD. U obviněného sníženou obecnou věrohodnost. Znalci proto nesouhlasili s předchozím znaleckým posudkem, že je obviněný důvěryhodný. Nejvyšší soud ovšem dodává, že otázku obecné věrohodnosti obviněného nelze považovat za problematiku, jež by měla mít určující vliv pro rozhodná skutková zjištění z hlediska naplnění znaků trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku, trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 tr.

zákoníku či jakéhokoliv jiného trestného činu. Dle názoru Nejvyššího soudu jsou stěžejní otázky týkající se vlivu duševní poruchy obviněného na jeho schopnosti ovládací a rozpoznávací v době spáchání trestné činnosti, tedy závěr o příčetnosti obviněného v době páchání skutku.

19. K námitce obviněného, že zamítnutím důkazního návrhu na vypracování revizního znaleckého posudku bylo zkráceno jeho právo na spravedlivý proces, Nejvyšší soud uvádí, že žádný zásah do práva na spravedlivý proces neshledal. Skutečnost, že obviněnému byla diagnostikována panická porucha, či že dochází na psychiatrii, sama o sobě neznamená, že v době činu nebyl trestně odpovědný. Soudy nepochybily, když vyšly při svém rozhodování ze znaleckého posudku MUDr. Gabriely Leblové a Doc. PhDr. Marka Preisse, PhD., a když u otázek, týkajících se ovládacích a rozpoznávacích schopností obviněného a skutečnosti, zda trpěl duševní poruchou, nevycházely ze znaleckého posudku psychologa PhDr. Vašíčka, který pro posouzení předmětných otázek neměl odbornou kvalifikaci. Soudy tedy plně respektovaly veškerá procesní práva obviněného, včetně práva na obhajobu, jejich rozhodnutí přitom odpovídají i právu hmotnému. Je proto možno učinit závěr, že v průběhu daného trestního řízení bylo prokázáno, že obviněný Denis Žák svým předmětným jednáním naplnil všechny zákonné znaky zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 5. 2015, příslušné skutky byly bez jakýchkoliv pochybností objasněny, nalézací soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím. Nejvyšší soud proto souhlasí se závěry, které učinil v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé, přičemž dovolací soud mezi nimi neshledal žádný rozpor.

20. Nejvyšší soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, že dovolání obviněného Denise Žáka odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

21. Předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal důvody pro postup podle § 265o tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 5. 2024

JUDr. Jiří Pácal předseda senátu