U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. dubna 2012 dovolání obviněného A. Z., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 6 To 469/2011, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 229/2009, a rozhodl t a k t o :
Dovolání obviněného A. Z. se podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 70 T 229/2009, byl obviněný A. Z. uznán vinným dvěma přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se dopustil tím, že
1) dne 10. 10. 2009 v době kolem 02:55 hodin v O.-H. na ulici M. po předchozím vědomém požití alkoholických nápojů a v podnapilém stavu řídil osobní motorové vozidlo zn. Mercedes-Benz, kdy byl v blízkosti čerpací stanice společnosti S. kontrolován policejní hlídkou, následně se podrobil opakovaně orientační dechové zkoušce a v jeho dechu byla zjištěna přítomnost alkoholu v hodnotě 1,72 ‰ a 1,65‰,
2) dne 5. 4. 2010 v době kolem 00:30 hodin v O.-M. O. na ulici V. řídil po předchozím požití alkoholických nápojů osobní motorové vozidlo zn. Renault Clio, nerespektoval dopravní značení a rovněž tak pokyny motorizované hlídky Městské policie v Ostravě k zastavení a snažil se o ujetí, avšak po krátkém pronásledování byl dostižen v O.-M. H. na ulici H. a následnou dechovou zkouškou byla v jeho dechu prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě nejméně 1‰.
Za tyto přečiny byl obviněný odsouzen podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím svého obhájce blanketní odvolání s dodatkem, že toto odvolání bude obhájcem odůvodněno dodatečně.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 6 To 469/2011, bylo odvolání obviněného podle § 253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto s tím, že ve lhůtách stanovených soudem prvního stupně nebyly odstraněny vady podaného odvolání, přičemž písemné vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně obsahovalo správné a úplné poučení.
Ve lhůtě stanovené v § 265e tr. řádu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce proti označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání s tím, že tímto usnesením byl odmítnut jeho řádný opravný prostředek, aniž by pro tento procesní postup byly dány zákonné předpoklady. I když dovolatel výslovně neodkázal na příslušné ustanovení trestního řádu upravující zákonné dovolací důvody, je z obsahu dovolání zjevné, že ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
V odůvodnění dovolání obviněný A. Z. uvedl, že soud prvního stupně vůči němu nepostupoval v souladu s ustanovením § 251 odst. 1 tr. řádu. Dovolatel podal v zákonné lhůtě proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě blanketní odvolání s tím, že toto odvolání odůvodní dodatečně. Přípisem soudu ze dne 19. 9. 2011 bylo odůvodnění odvolání soudem urgováno. Přípisem soudu ze dne 29. 9. 2011 bylo odůvodnění odvolání opět urgováno s tím, že dále bude postupováno podle § 253 odst. 3 tr. řádu. Dalším přípisem soudu – ze dne 3. 11. 2011 – bylo opět odůvodnění odvolání urgováno s tím, že pokud k odůvodnění odvolání nedojde ve lhůtě tří dnů, bude dále postupováno dle § 253 odst. 3 tr. řádu.
Podle názoru dovolatele ani jedna z těchto výzev nesplňuje požadavek řádného poučení o požadovaném obsahu odvolání, neobsahuje zákonnou lhůtu pěti dnů a neobsahuje ani poučení o tom, že jinak bude odvolání odmítnuto, když nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení § 253 odst. 3 tr. řádu. Místo pětidenní lhůty soud stanovil pouze lhůtu třídenní a žádné z poučení neobsahuje konkretizaci toho, v čem jsou vady odvolání spatřovány a jak mají být odstraněny.
V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě a věc vrátil soudu prvního stupně k odstranění vytýkaných procesních vad.
Přípisem ze dne 20. 4. 2012, sp. zn. 1 NZO 179/2012, se k obsahu podaného dovolání vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství.
Státní zástupce konstatoval, že dovolání je svým obsahem v souladu s uplatněným zákonným dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Pokud jde o důvodnost podaného dovolání, státní zástupce argumentaci dovolatele nepřisvědčil a dovolání označil za zjevně neodpodstatněné. Dle jeho názoru povinnosti vyplývající z ustanovení § 251 odst. 1 tr. řádu Okresní soud v Ostravě respektoval, když výzva obhájci ze dne 29. 9. 2011 obsahovala zcela ve smyslu § 251 odst. 1 tr. řádu pokyn odstranit konkrétní vadu spočívající v absenci odůvodnění odvolání, jakož i pokyn učinit tak ve lhůtě pěti dnů počínaje dnem doručení výzvy, i sdělení, že jinak bude postupováno podle § 253 odst. 3 tr. řádu. Poučení, kterého se tak obhájci obviněného dostalo, bylo dle názoru státního zástupce zcela dostatečné a vylučovalo jinou interpretaci, než že podání je neúplné (absentuje odůvodnění) a pokud bude obhájce nadále ve stanovené lhůtě nečinný, bude odvolání odmítnuto.
Pokud jde o další výzvu soudu ze dne 3. 11. 2011, označil ji státní zástupce za již nadbytečnou s tím, že postup soudu ohledně této výzvy sice lze označit za jeho určité pochybení, avšak učiněného ve prospěch obviněného, neboť třídenní lhůta v této výzvě obsažená již byla nad rámec zákonné pětidenní lhůty obsažené ve výzvě předchozí.
S ohledem na to, že státní zástupce označil podané dovolání za zjevně neopodstatněné, navrhl jeho odmítnutí podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu. Současně vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud České republiky učinil rozhodnutí za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání a pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu České republiky rovněž souhlasil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §
265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl odmítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opřel, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění je základní podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení dovolacím soudem podle ustanovení § 265i odst. 3 tr. řádu.
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).
Z obsahu podaného dovolání je zjevné, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu byl dovolatelem uplatněn v jeho první variantě, neboť dovolatel v souladu s citovaným ustanovení namítl, že nebyly splněny procesní podmínky pro odmítnutí jeho řádného opravního prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byl uznán vinným a uložen mu trest. V posuzovaném případě tedy nebyl shledán důvod k odmítnutí podaného dovolání dle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť dovolání odpovídá uplatněnému zákonnému dovolacímu důvodu.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Jestliže podstatou dovolacích námitek je údajné nesplnění povinností soudu prvního stupně vyplývajících mu z ustanovení § 251 odst. 1 tr. řádu, pak je z trestního spisu Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 229/2009, zjevné, že těmto námitkám nelze přisvědčit.
Podle § 251 odst. 1 věty prvé tr. řádu nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3.
Z obsahu předloženého trestního spisu jednoznačně vyplývá, že v zákonné lhůtě podal za A. Z. jeho obhájce toliko blanketní odvolání s tím, že toto odvolání bude odůvodněno dodatečně. Již z této skutečnosti je evidentní, že obhájce obviněného věděl, že odvolání postrádá odůvodnění, tedy náležitost nutnou dle § 249 odst. 1 tr. řádu. Toto zákonné ustanovení přikazuje, že odvolání musí být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Přesto – po první stručné urgenci ze dne 19. 9. 2011 – dal předseda senátu soudu prvního stupně dne 29. 9. 2011 soudní kanceláři pokyn k zaslání výzvy obhájci, aby ve lhůtě pěti dnů podané odvolání odůvodnil s tím, že jinak bude postupováno podle § 253 odst. 3 tr. řádu. Tato okolnost vyplývá z referátu předsedy senátu, který je ve spise založen na čl. 141 verte.
Podle § 253 odst. 3 tr. řádu odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Z tohoto stručného a jednoznačného ustanovení nelze ani jakýmkoli výkladem dovodit nic jiného, než to, co vyplývá přímo z jeho dikce, tedy odvolání bude odmítnuto, jestliže nebude splňovat náležitosti obsahu. Z tohoto pohledu nelze přisvědčit tvrzení dovolatele, že odkaz na ustanovení § 253 odst. 3 tr. řádu není dostačující.
Nejvyšší soud proto konstatuje, že obhájce obviněného byl řádně vyzván, aby v zákonné lhůtě pěti dnů odstranil vadu podání spočívající v absenci odůvodnění podaného odvolání a rovněž byl řádně poučen o tom, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude odvolání podle § 253 odst. 3 tr. řádu odmítnuto.
Námitku dovolatele, že v následující výzvě soudu ze dne 3. 11. 2011 již byla uvedena pouze třídenní lhůta a nikoli lhůta pětidenní, je nutno považovat za námitku irelevantní. Nejvyšší soud se ztotožnil s výše uvedeným názorem státního zástupce, že postup soudu prvního stupně při této výzvě lze sice považovat za určité pochybení a tato výzva již byla nadbytečná, z hlediska konečného výsledku pro obviněného jde o nepodstatnou okolnost, neboť se jednalo o postup činěný z opatrnosti spíše ve prospěch obviněného, kterému nad rámec zákonné lhůty pěti dnů soud poskytl zbytečně a nadstandardně ještě lhůtu další. Za rozhodující Nejvyšší soud považuje, že k vytýkanému porušení povinností soudem prvního stupně podle § 251 odst. 1 tr. řádu nedošlo, tudíž byly splněny procesní předpoklady pro postup odvolacího soudu podle § 253 odst. 3 tr. řádu, jímž bylo odvolání obviněného odmítnuto.
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání dovolání zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání je zjevně neopodstatněné, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného A. Z. odmítá, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 26. dubna 2012
Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á