Nejvyšší soud Usnesení trestní

4 Tdo 495/2014

ze dne 2014-04-22
ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.495.2014.1

4 Tdo 495/2014-42

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2014 o

dovolání obviněného R. Z. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2.

2013, sp. zn. 11 To 1/2013, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci

vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. 52 T

13/2011, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného R. Z. o d m í t

á .

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 16. 10.

2012, sp. zn. 52 T 13/2011, byl obviněný R. Z. (dále jen „obviněný“, příp.

„dovolatel“) uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s

omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. d),

odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině

uvedeného rozsudku dopustil tak, že

„1)) v přesně nezjištěné době od října 2007 do září 2009 v H. n. N., L. a také

jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal J.

C. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 5 g,

2) v přesně nezjištěné době od října 2007 do října 2009 a dále od června 2010

do srpna 2010 v H. n. N., L. a také jinde na území L. kraje, v nezjištěném

množství předávek neoprávněně zčásti prodal a zčásti výměnou za různé věci

předal J. Č. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství

nejméně 64 g,

3) v přesně nezjištěné době od léta 2010 do konce roku 2010 v L. a také jinde

na území L. kraje, ve 40 případech neoprávněně prodal M. Č. psychotropní látku

metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 10,5 g,

4) v přesně nezjištěné době od počátku roku 2008 do podzimu 2010 v L. a také

jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně zčásti

prodal a zčásti daroval M. Č. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 20 g,

5) v přesně nezjištěné době od března 2010 do ledna 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal A. F.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 25 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši 25.000,- Kč,

6) v přesně nezjištěné době od července 2010 do září 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně zčásti prodal a v

jednom případě výměnou za mobilní telefon předal J. H. psychotropní látku

metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně l0 g,

7) v přesně nezjištěné době od října 2010 do ledna 2011 v H. n. N., v G. a také

jinde na území L. kraje, neoprávněně ve třech případech prodal a v jednom

případě výměnou za oblečení předal M. H. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 3 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu

obdržel částku ve výši nejméně 3.000,- Kč,

8) v přesně nezjištěné době od počátku roku 2001 do podzimu 2010 v L. a také

jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal P.

H. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 120

g,

9) v přesně nezjištěné době od léta 2008 do počátku roku 2011 v N. M. p. S. a

také jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně

zčásti prodal a zčásti daroval A. H. psychotropní látku metamfetamin (pervitin)

v celkovém množství nejméně 11,5 g,

10) v přesně nezjištěné době od léta 2010 do podzimu 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal J. J.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 15 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši nejméně 5.000,- Kč,

11) v přesně nezjištěné době od léta 2010 do vánoc 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, nejméně v 15 případech neoprávněně prodal D. J. psychotropnÍ

látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 3 g,

12) v přesně nezjištěné době od září 2008 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně zčásti prodal a

zčásti daroval Š. K. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém

množství nejméně 15 g,

13) v přesně nezjištěné době od dubna 2010 do září 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně zčásti prodal a

zčásti výměnou za různé věci předal T. K. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 40 g,

14) v přesně nezjištěné době od podzimu 2008 do prosince 2010 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěnérm množství předávek neoprávněně zčásti prodal a

zčásti výměnou za různé věci předal M. K. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 20 g,

15) v přesně nezjištěné době od léta 2007 do 4. 2. 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal T. K.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 27g,

16) v přesně nezjištěné době od zimy 2009 do prosince 2010 v H. n. N. a také

jinde na území L. kraje, nejméně ve 20 případech neoprávněně prodal R. K.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 20 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši nejméně 20.000,-

Kč,

17) v přesně nezjištěné době od podzimu 2007 do podzimu 2008 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal B. L.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 30 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši nejméně 30.000,- Kč,

a tohoto jednání se dopustil v době, kdy odběratel byl mladší 15 let a následně

i mladší 18 let, a obžalovaný o jejím věku vědět měl a mohl,

18) v přesně nezjištěné době od prosince 2009 do prosince 2010 v L. a jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal J. L.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 10 g,

19) v přesně nezjištěné době od ledna 2007 do počátku roku 2009 v L. a také

jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně

prodal a částečně daroval V. M. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 174 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel

částku ve výši nejméně 174.000,- Kč a tohoto jednání se dopustil v době, kdy

odběratel byl mladší 18 let, a obžalovaný o jejím věku věděl,

20) v přesně nezjištěné době od léta 2006 do konce roku 2008 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně zčásti prodal a

zčásti výměnou za různé věci předal J. M. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 50 g,

21) v přesně nezjištěné době od léta 2008 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal a zčásti

výměnou za různé věci předal T. M. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 15 g a tohoto jednání se částečně dopustil v době,

kdy byl odběratel mladší 18 let, a obžalovaný o jeho věku věděl,

22) v přesně nezjištěné době od počátku roku 2008 do konce roku 2008 v L. a

také jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně

prodal J. M. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství

nejméně 70 g,

23) v přesně nezjištěné době od jara 2010 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, nejméně ve 40 případech neoprávněně prodal M. N. psychotropní

látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 10 g,

24) v přesně nezjištěné době od dubna 2008 do prosince 2008 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal A. N.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 10 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši nejméně 10.000,- Kč,

25) v přesně nezjištěné době v listopadu 2010 v H. n. N. nejméně ve dvou

případech neoprávněně prodal J. N. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 0,8 g kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel

částku ve výši nejméně 1.000,-Kč,

26) v přesně nezjištěné době od února 2008 do léta 2008 a dále od léta 2009 do

února 2011 v L., v H. n. N., v O. n. H., v D. S. a také jinde na území L.

kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal V. O. psychotropní

látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 40 g,

27) v přesně nezjištěné době od ledna 2008 do prosince 2010 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně prodal

a částečně daroval P. P. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém

množství nejméně 19 g,

28) v přesně nezjištěné době od prosince 2008 do února 2011 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal M. P.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 25 g,

29) v přesně nezjištěné době od října 2010 do listopadu 2010 v H. n. N. nejméně

ve 2 případech neoprávněně prodal O. P. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 0,5 g,

30) v přesně nezjištěné době od ledna 2007 do prosince 2008 v L. a také jinde

na území L. k., v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal J. P.

psychotropni látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 20 g,

kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve výši nejméně 20.000,- Kč,

31) v přesně nezjištěné době od prosince 2008 do prosince 2009 v L. a také

jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně

prodal a částečně výměnou za mobilní telefon předal Z. P. psychotropní látku

metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 2 g,

32) v přesně nezjištěné době od podzimu 2009 do ledna 2011 v H. n. N., v L. a

také jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně

prodal A. R. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství

nejméně 5,8 g,

33) v přesně nezjištěné době od února 2008 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje,v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal L. R.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 18 g,

34) v přesně nezjištěné době od jara 2008 do prosince 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, ve 4 případech neoprávněně prodal A. S. psychotropní látku

metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 1g,

35) v přesně nezjištěné době od ledna 2010 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně prodal a

částečně daroval M. S. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém

množství nejméně 15 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve

výši nejméně 15.000,- Kč,

36) v přesně nezjištěné době od léta 2002 do roku 2006 a dále od listopadu 2009

do ledna 2010 a od září 2010 do února 2011 v L. a také jinde na území L. kraje,

v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal M. S. psychotropní látku

metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 60 g a tohoto jednání se

dopustil v době, kdy odběratel byl mladší 18 let, a obžalovaný o jeho věku

vědět měl a mohl,

37) v přesně nezjištěné době od roku 2009 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně prodal P. Š.

psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství nejméně 10 g,

38) v přesně nezjištěné době od listopadu 2010 do února 2011 v L. a také jinde

na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně prodal

a částečně daroval I. Š. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém

množství nejméně 2 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel částku ve

výši nejméně 1.500,- Kč,

39) v přesně nezjištěné době od prosince 2010 do února 2011 v H. n. N., ve 3

případech neoprávněně prodal R. T. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 1,5 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel

částku ve výši nejméně 1.500,- Kč,

40) v přesně nezjištěné době od léta 2006 do zimy 2010 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně prodal a

částečně výměnou za oblečení předal V. V. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 50 g,

41) v přesně nezjištěné době od prosince 2009 do února 2011 v L., v H. n. N. a

také jinde na území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně

prodal E. V. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v celkovém množství

nejméně 240 g,

42) v přesně nezjištěné době od února 2008 do února 2011 v L. a také jinde na

území L. kraje, v nezjištěném množství předávek neoprávněně částečně prodal a

částečně výměnou za služby předal P. W. psychotropní látku metamfetamin

(pervitin) v celkovém množství nejméně 20 g,

43) v přesně nezjištěné době od října 2010 do ledna 2011 v H. n. N., v L., ve 4

případech neoprávněně prodal P. Ž. psychotropní látku metamfetamin (pervitin) v

celkovém množství nejméně 2 g, kdy celkově za prodej metamfetaminu obdržel

částku ve výši nejméně 2.100,- Kč,

přičemž metamfetamin zvaný pervitin je jako psychotropní látka zařazen do

seznamu II. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách, který je uveden v příloze

č. 5 k zákonu č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků“.

Za to mu uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání

devíti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do

věznice s ostrahou, a podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí

věci, a to 0,4 g metamfetaminu (položka č. 1, č. 0066483), kterou obviněný

vydal dne 7. 2. 2011.

Rozsudek obsahuje i zprošťující výrok a výroky týkající se obviněných E. V. a

L. C., které dovolání nepodaly.

Proti citovanému rozsudku podali obviněný, E. V., L. C. a státní zástupkyně

Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (ta tak

učinila v neprospěch obviněného) odvolání, o nichž Vrchní soud v Praze

rozsudkem ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 11 To 1/2013, rozhodl tak, že z podnětu

odvolání E. V. a L. C. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený

rozsudek zrušil ohledně E. V. ve výroku o trestu odnětí svobody a ohledně L. C.

ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. o

těchto výrocích nově rozhodl. Podle § 256 tr. ř. odvolání státní zástupkyně a

obviněného zamítl.

Obviněný však s takovýmto rozhodnutím soudu druhého stupně nesouhlasil a

prostřednictvím obhájce podal proti němu dovolání, které opřel o dovolací důvod

podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Především namítl, že rozhodnutí spočívá na

nesprávném právním posouzení skutku, které spatřuje v kvalifikaci jeho jednání

jako zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a

psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3

písm. c) tr. zákoníku, když v něm absentuje znak ve velkém rozsahu a také ve

větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti

mladšímu 15 let. Domnívá se, že skutková zjištění soudů, která v tomto směru

učinily, jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, neboť téměř všichni

svědci uvedli, že pervitin, který distribuoval, nebyl příliš kvalitní, a také

se nepodařilo prokázat, kolik obsahoval účinné látky. Jen v případě, že nelze

zjistit přesné množství účinné látky, lze vycházet z celkového množství drogy,

kterou pachatel neoprávněně vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl atd. ve

smyslu § 283 odst. 1 tr. zákoníku, což vyplývá z nařízení vlády č. 467/2009

Sb. V jeho případě však tyto pochybnosti dány jsou a soudy obou stupňů se s

nimi nijak nevypořádaly. Před distribucí drogu ředil glukopurem, který u něj

nakonec byl nalezen v době zadržení v množství asi 6,8 gramů. V bílé

krystalické látce, která se u něj v době zadržení našla, byl stanoven obsah

báze metamfetaminu na 58, 5%, což odpovídá 0,35 g čistého metamfetaminu v 0,6 g

zajištěného materiálu. Většina svědků uvedla, že pervitin neměl obvyklou

kvalitu, proto jej často po reklamaci nahrazoval větším množstvím, ale opět

této zředěné látky. Některých svědků se na kvalitu distribuované drogy soud

prvního stupně neptal, část svědeckých výpovědí je v tomto směru nevěrohodná

nebo bez jakékoliv vypovídací hodnoty. K tomu obviněný zmínil rozhodnutí

trestního kolegia ze dne 23. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, které se

zabývalo množstvím účinné látky v omamných a psychotropních látkách. Dovolatel

zdůraznil, že aby byl naplněn znak velkého rozsahu podle § 283 odst. 3 písm. c)

tr. zákoníku, muselo by se jednat alespoň o 2400 g účinné látky, což v

provedeném dokazování zjištěno nebylo, neboť dle závěru odvolacího soudu se mu

podařilo prokázat pouze distribuci 1310,6 g drogy. Takto zjištěné množství je

třeba taktéž relativizovat, neboť osoby, které k tomu vypovídaly, si nemohly

bez jakýchkoliv pochybností pamatovat, kolik drogy od něj přesně získaly. Až na

jednoho svědka si ji nepřevažovaly, on ji prodával odhadem, nikoliv podle

přesného odvážení. Část svědků u hlavního líčení relativizovala množství

nakoupené drogy s odůvodněním, že na ně byl ze strany policejních orgánů

vyvíjen nátlak a i on se s nepřiměřeným chováním policistů setkal, stejně tak

jako jeho rodinní příslušníci. Tato okolnost však byla soudy ignorována.

Obviněný dále namítl, že podobné nedostatky lze dohledat i ve vztahu ke

kvalifikační okolnosti uvedené v § 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, tedy že

měl vědět o věku svědků B. L., V. M. aj. M. Jejich výpovědi jsou nevěrohodné a

rozporuplné. Soudy obou stupňů ignorovaly zásadu spravedlivého procesu, tedy

aby právní posouzení odpovídalo skutkovým zjištěním, přičemž interpretace

provedených důkazů neodpovídala základním zásadám trestního řízení a principu

presumpce neviny, ze které vyplývá i princip in dubio pro reo. Tyto stěžejní

zásady nebyly v rozhodnutích dodrženy a hodnocení důkazů bylo provedeno na

nejméně příznivém výkladu provedených důkazů pro jeho osobu.

Z těchto důvodů dovolatel v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud

zrušil napadené usnesení (správně mělo být rozsudek) v celém rozsahu, a podle §

265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal krajskému soudu k novému projednání a

rozhodnutí.

K podanému dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce

činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který

uvedl, že obviněným vymezenému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g)

tr. ř. odpovídá pouze část jeho námitek. V provedeném řízení nelze shledat

obviněným tvrzený extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými

zjištěními, přičemž takový extrémní nesoulad obviněný ani nijak blíže

nekonkretizoval. Za relevantní lze považovat pouze námitky obviněného, že jeho

jednání nenaplňovalo znak „ve velkém rozsahu“ a „ve větším rozsahu vůči dítěti

nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let“, ale to jen

potud, pokud obviněný nedovozoval nenaplnění těchto znaků od zpochybnění

výpovědí jednotlivých odběratelů. Ani v tomto směru však dle názoru státního

zástupce dovolateli přisvědčit nelze. Pokud obviněný v podaném dovolání cituje

sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, tak k jeho

závěrům přistupuje značně selektivně. Nejprve odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího

soudu sp. zn. 8 Tdo 1103/2011, který příslušný rozsah trestné činnosti spojené

s distribucí drog odvozuje od dvacetinásobku referenční hodnoty, jíž je

množství větší než malé ve smyslu nyní již neúčinného nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Sjednocující rozhodnutí Nejvyššího soudu však stanoví pro určení

konkrétního rozsahu drogy kritérium desetinásobku. Obviněný si přitom

referenční hodnotu sám stanovil na 240 g metamfetaminu báze, k níž dospěl na

základě staršího kritéria dvacetinásobku, a teprve takto účelově stanovenou

referenční hodnotu násobil nově stanoveným desetinásobkem ve smyslu shora

uvedeného sjednocujícího rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia. Pokud jde

o naplnění znaku ve velkém rozsahu, které je zjednodušeně řečeno desetinásobkem

značného rozsahu, tedy desetinásobkem většího rozsahu a ten zas desetinásobkem

výchozí hodnoty, která činí pro pervitin 2 gramy substance obsahující

metamfetamin, resp. 0,6 gramu metamfetaminu báze, popřípadě 0,72 gramu

metamfetaminu hydrochloridu. Obviněný sám poukazuje na skutečnost, že jím

distribuovaný pervitin dosahoval dle skutkových zjištění cca 58,5%

metamfetaminu báze. Pokud se vyjde z celkového množství obviněným distribuované

směsi 1310,6 gramů, činilo by při této čistotě množství účinné látky celkem

766,7 gramů. Jednalo by se tedy jednoznačně o velký rozsah ve smyslu § 283

odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, který lze stanovit na 600 g metamfetaminu báze,

resp. 720 g metamfetaminu hydrochloridu. Tato námitka obviněného je tak

neopodstatněná. Stejně tak nemůže obstát námitka obviněného, že jím

distribuovaný pervitin neměl tzv. obvyklou čistotu. Z dostupných zdrojů lze

zjistit, že čistota pervitinu v rámci distribučního řetězce kolísá mezi 45 -

80%. Pervitin, který obviněný distribuoval (58, 5 % metamfetaminu báze) byl v

jeho obvyklé kvalitě, dokonce spíše kvalitnější.

Státní zástupce přitom

poukázal na citované sjednocující rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, z

něhož lze dovodit, že obviněný naplnil i další kritéria kvalifikačního znaku ve

velkém rozsahu, a to že pervitin distribuoval po dobu několika let více než

čtyřem desítkám osob, kdy se jednalo o stovky případů distribuce.

K námitkám proti kvalifikaci podle § 283 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku státní

zástupce poukázal součet množství drogy v bodech 17), 19), 21) a 36) rozsudku.

Jednalo se celkem o 279 g směsi, přičemž větší rozsah činí v případě směsi

nejméně 20 g, a to i při zohlednění samotné účinné látky (58,5% metamfetaminu

báze), což činí 163,2 g metamfetaminu báze, tedy hodnotu vysoce a mnohonásobně

překračující hranici jak množství většího než malého, tak i hranici většího

rozsahu. Dovolání obviněného pak i v tomto směru považuje za zjevně

neopodstatněné, soudy použitou právní kvalifikaci za zcela správnou a zákonnou.

Z těchto důvodů státní zástupce v závěru svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší

soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako

zjevně neopodstatněné, a aby toto rozhodnutí učinil za podmínek § 265r odst. 1

písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně vyjádřil ve smyslu § 265r odst.

1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s tím, aby i jiné nežli navrhované

rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že v této trestní

věci je dovolání přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou

oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na

místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i

obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §

265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný

dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona,

jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí

dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska § 265i odst. 1 písm.

b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v §

265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale

tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn

konkrétními vadami.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže

rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném

hmotně právním posouzení. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat,

že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako

trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než

kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze

proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž

je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování

a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř.,

poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv

hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze

vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení

otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním

posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Nejvyšší soud není další odvolací instancí, nemůže přezkoumávat a

posuzovat postup hodnocení důkazů ze strany soudů obou stupňů. V takovém

případě by se totiž dostával do pozice soudu druhého stupně a suploval jeho

činnost (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS

412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02). Dovolací soud je naopak

povinen vycházet ze skutkových zjištění soudů prvního (a event. druhého) stupně

a teprve v návaznosti na jimi zjištěný skutkový stav může posuzovat hmotně

právní posouzení skutku. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z

hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné

prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.) a v určitém

rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.).

Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu zjistil, že

některé z námitek, které obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku

uplatnil a o něž existenci citovaného dovolacího důvodu opřel, v tomto ohledu

nemohly obstát. Jednalo se především o ty výhrady, jimiž namítal, že jím

distribuovaný pervitin neměl obvyklou kvalitu, když zpochybňoval množství

drogy, jak ji určily soudy, ale také v té části podaného dovolání, v níž

namítal nevěrohodnost výpovědí svědků B. L., V. M. aj. M., ohledně jeho

vědomosti o jejich věku apod.

Je třeba konstatovat, že v tomto směru se obviněný svým dovoláním pouze domáhá,

aby na základě jiného hodnocení důkazů byly jiným způsobem posouzeny skutky,

pro které byl stíhán.

Stejně tak nelze za relevantní výhradu považovat tvrzení dovolatele, že soudy

nepostupovaly v souladu se zásadou „in dubio pro reo“. Tato námitka směřuje

výlučně do skutkových zjištění a hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak

proto, že pravidlo „in dubio pro reo“ vyplývá ze zásady presumpce neviny

zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr.

ř., a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě

provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. ř.),

kdy platí „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Je tudíž zjevné, že toto

pravidlo se týká právě jen otázek skutkových, nikoliv otázky právního posouzení

skutku či otázky jiného hmotně právního posouzení.

Z povahy takto vytýkaných vad je mimo jakoukoliv pochybnost, že ačkoli

dovolatel ve svém podání formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst.

l písm. g) tr. ř., po stránce věcné uplatnil námitky skutkové, resp. procesní,

jež však žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř. nezakládají, a proto

neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání

přezkoumat (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn.

II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.).

Zásah do skutkových zjištění lze v rámci řízení o dovolání připustit jen tehdy,

existuje-li extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právními

závěry soudu a učiní-li dovolatel (současně) tento nesoulad předmětem dovolání.

V daném případě se však ani o takovou situaci nejednalo, neboť z odůvodnění

rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými

důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a

právními závěry soudů na straně druhé.

Jestliže by uvedené výhrady obviněného měly být považovány za zpochybnění

správnosti a přesvědčivosti odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, pak Nejvyšší

soud připomíná, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (srov.

§ 265a odst. 4 tr. ř.).

Lze tak uzavřít, že všechny doposud zmíněné námitky dovolatele stojí mimo jím

zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto pokud by

uplatnil pouze tyto výhrady, musel by Nejvyšší soud jeho dovolání odmítnout

podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden

v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však obviněný uplatnil

relevantně v té části svého dovolání, v níž zpochybnil správnost právního

posouzení jeho jednání jako zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s

omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm.

c) tr. zákoníku s tím, že v něm absentuje jeden ze zákonných znaků předmětné

skutkové podstaty, a to znak „ve velkém rozsahu“.

Nejvyšší soud však současně shledal, že tato výhrada je zjevně neopodstatněná.

Na tomto místě je vhodné uvést (toliko ve stručnosti a jen v obecné rovině), že

zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními

látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. d), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku

se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne,

zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává

omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní

látku, prekursor nebo jed, spáchá-li uvedený čin ve větším rozsahu vůči dítěti

nebo osobě mladší 15 let v rozsahu větším než malém [odst. 2 písm. d) tr.

zákoníku] a čin spáchá ve velkém rozsahu [odst. 3 písm. c) tr. zákoníku].

Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl (§ 15 tr. zákoníku). Protože jde o

ohrožovací trestný čin, je dokonán již vyrobením, dovezením, provezením,

nabídnutím, zprostředkováním, prodáním nebo jiným opatřením jinému nebo

přechováváním uvedených látek pro jiného, jestliže se tak děje neoprávněně.

Pokud jde o zavinění ve vztahu ke kvalifikovaným skutkovým podstatám, postačí

ve smyslu § 17 písm. b) tr. zákoníku nedbalost (§ 16 tr. zákoníku).

Z hlediska obsahu podaného dovolání se otázkou zásadního významu jeví to, zda

obviněný spáchal posuzovaný čin „ve velkém rozsahu“, jak to předpokládá

ustanovení § 283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku.

K tomu lze (zase jen v obecné rovině) shrnout, že závěr o naplnění určitého

typu rozsahu je nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní

látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo

jedu, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení § 283 odst.

1 tr. zákoníku, a to i s ohledem na druh a kvalitu této látky.

Rozsah, v němž je trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a

psychotropními látkami a s jedy spáchán, představuje z hlediska ustanovení §

283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku kvalifikační

okolnost. V tomto ohledu trestní zákoník rozlišuje spáchání činu „v množství

větším než malém“, „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém

rozsahu“. Vzájemný vztah a návaznost citovaných ustanovení svědčí pro

jednoznačný závěr, že uvedené pořadí vyjadřuje posloupnost od nejmenšího po

největší množství drog, jež je východiskem pro úvahy o naplnění (či absenci)

příslušného kvalifikačního znaku v tom kterém konkrétním případě. Sám trestní

zákoník toto množství nikterak přesně nevymezuje. Velký senát Nejvyššího soudu

pod sp. zn. 15 Tdo 1003/2012 stanovil kvalifikační znak naplňující množství

drogy, a to desetinásobkem výchozí hodnoty, čímž je stanoven větší rozsah,

značný rozsah je desetinásobkem většího rozsahu a velký rozsah je

desetinásobkem značného rozsahu. Současně s odkazem na dosavadní judikaturu

Nejvyššího soudu (rozhodnutí č. 1/2006 Sb. rozh. trest.) však uvedl, že pro

závěr o naplnění znaku ve větším rozsahu, ve značném rozsahu nebo ve velkém

rozsahu je třeba podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin

spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal,

dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimž je např. opatřil, prodal nebo pro

ně přechovával, výši peněžité částky, kterou za jejich prodej získal, případně

i jiné skutečnosti.

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/2012 zrušil ustanovení § 289 odst. 2 tr.

zákoníku ve slovech „a jaké je množství větší než malé u omamných látek,

psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů“, a to dnem vyhlášení

Nálezu ve Sbírce zákonů. Současně zrušil ustanovení § 2 a přílohu č. 2 nařízení

vlády č. 467/2009 Sb., ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb. Trestní kolegium

Nejvyššího soudu pod sp. zn. Tpjn. 301/2013 ze dne 13. 3. 2014 judikatorně

stanovilo orientační hodnoty určující „množství větší než malé“ u omamných

látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících. Z přílohy k tomuto

stanovisku bylo pro metamfetamin takto stanoveno množství větší než malé 1,5

gramu substance obsahující metamfetamin, resp. jeho 0,5 g účinné látky,

popřípadě 0,6 g hydrochloridu. To konkrétně znamená, že hodnota velkého rozsahu

činí takovým postupem nejméně 1500 g směsi, s obsahem nejméně 500 g účinné

psychotropní látky (metamfetaminu), případně 600 g hydrochloridu.

Aplikují-li se tyto obecné zásady, teoretická východiska a judikatura

Nejvyššího soudu na posuzovaný případ, v němž jde o zodpovězení otázky, zda je

či není spácháním činu „ve velkém rozsahu“ nelegální nakládání s množstvím

nejméně 1310,6 g pervitinu v běžné na trhu se vyskytující kvalitě, je třeba

dospět k závěru (v plné shodě s vyjádřením státního zástupce k podanému

dovolání), že právní kvalifikace použitá soudem druhého stupně je zcela správná

a v souladu se zákonem, byť uvedené množství nedosahuje tisíci násobku

stanoveného množství většího než malého, tedy 1500 g substance metamfetaminu.

Jak již bylo shora uvedeno, množství vyrobené, dovezené, vyvezené, nabídnuté,

prodané atd. substance a dokonce ani množství účinné psychotropní látky v ní

obsažené nejsou jediným kritériem při stanovení kvalifikačního znaku, v tomto

případě - velkého rozsahu. Při akceptaci výše naznačených obecných hledisek, za

stavu, kdy obviněný v distribuci metamfetaminu (pervitinu) pokračoval po

dlouhou dobu (několika let), ve stovkách případů vůči většímu počtu osob

(nejméně 43 osobám), dopustil se jí v několika případech i vůči osobám mladším

osmnácti let a dokonce v bodě 17) i osobě mladší patnácti let, prodejem

pervitinu si opatřoval prostředky k obživě, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že

se obviněný takového jednání dopustil ve velkém rozsahu a naplnil tak znaky

skutkové podstaty zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a

psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku.

Z těchto důvodů (srov. § 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného

odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř jako zjevně neopodstatněné. Učinil

tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném

zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy

řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 22. dubna 2014

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal

Vypracoval:

JUDr. Drahomír Drápal