USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 7. 2021 o
dovolání obviněného R. U., nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To
20/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp.
zn. 2 T 195/2019, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 9. 2020, sp.
zn. 2 T 195/2019, byl obviněný R. U. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z
nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem neposkytnutí pomoci
řidičem dopravního prostředku podle § 151 tr. zákoníku. Za tato jednání byl
obviněný R. U. odsouzen podle § 151 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr.
zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedm) měsíců. Podle § 81
odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně
odložen na zkušební dobu 1 (jednoho) roku. Podle § 73 odst. 1,3 tr. zákoníku
byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti, a to řízení motorových
vozidel všeho druhu na dobu 1 (jednoho) roku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 2
T 195/2019, podal obviněný a státní zástupkyně Okresního státního
zastupitelství v Havlíčkově Brodě odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v
Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, sp. zn.
13 To 20/2021, tak, že napadený rozsudek z podnětu odvolání státní zástupkyně
podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o trestu a podle
§ 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému R. U. uložil za přečiny
ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku a neposkytnutí
pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 tr. zákoníku, ohledně nichž
zůstal výrok o vině nezměněn, podle § 151 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1
tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody na jeden (1) rok. Podle § 81 odst. 1
tr. zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr.
zákoníku byla stanovena zkušební doba na dva (2) roky. Podle § 73 odst. 1,
odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v
zákazu řízení motorových vozidel na dva (2) roky. V dalších výrocích zůstal
napadený rozsudek nezměněn.
Odvolání obviněného R. U. odvolací soud usnesením ze dne 26. 1. 2021, sp. zn.
13 To 20/2021, zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané.
Obviněný proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v
Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, podal prostřednictvím
svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm.
g) tr. ř. Od počátku tvrdí a je přesvědčen o tom, že nedošlo k jakémukoliv
nárazu jeho automobilu do poškozeného či jeho bicyklu. Obviněný je přesvědčen,
že k pádu poškozeného došlo v důsledku toho, že poškozený v momentě, kdy jej
svým automobilem předjížděl, rukou udeřil do vozidla, čímž ztratil stabilitu a
došlo k následnému pádu. Svou verzi událostí, tedy, že poškozený udeřil do
automobilu a tím si de facto sám přivodil nehodu, podporuje znaleckým posudkem
Ing. Jaroslava Slavíka. Obecným soudům v návaznosti na uvedené vytkl chybné
hodnocení provedených důkazů, stejně jako vadu tzv. opomenutých důkazů
založenou tím, že soudy neprovedly výslechy svědkyně M. O. a znalce Ing.
Jaroslava Slavíka. Tyto nedostatky podle jeho mínění činí rozhodnutí soudů
nesprávnými a nepřezkoumatelnými. V další části svého dovolání namítl, že mu
soud prvního stupně upřel právo na obhajobu, a to velmi závažným způsobem tak,
že daný procesní postup je v evidentním rozporu se zaručenými základními právy
obviněného, konkrétně tedy s právem na spravedlivý proces. Na základě shora
uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského
soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 20/2021, ze dne
23. 2. 2021, jakož i rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 2 T
195/2019-157, ze dne 10. 9. 2020 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu
řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k
dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní
průběh trestního řízení a dále uvedl, že v podaném dovolání uplatnil obviněný
dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své námitky směřoval
výlučně proti výroku o vině, o níž rozhodl již Okresní soud v Havlíčkově Brodě.
V této souvislosti státní zástupce připomíná, že podaným dovoláním může
obviněný napadat rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v
jakém byl tento (tedy odvolací) soud oprávněn přezkoumat, eventuálně změnit,
rozhodnutí soudu prvního stupně. Právě uvedené vyplývá jednoznačně například z
rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr. Podle
něj totiž, jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu z
rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 trestního
řádu přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku
rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, může
dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním jen v tom rozsahu, v
jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně.
Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával
podle § 254 odst. 1 trestního řádu a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §
254 odst. 2, 3 trestního řádu, musí být takové dovolání odmítnuto jako
nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu. Krajský soud v Hradci
Králové – pobočka v Pardubicích pak podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal
zákonnost a odůvodněnost pouze výroku o trestu, jakož i správnost postupu
řízení, které jeho vydání předcházelo.
Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný mohl své dovolání proti rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021,
sp. zn. 13 To 20/2021, směřovat výhradně vůči výroku o trestu. Neučinil-li tak
a napadl-li pouze výrok o vině, jeho dovolání je nepřípustné. Závěrem svého
vyjádření proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby
Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v souladu s § 265r odst. 1
tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud byl nejdříve povinen zkoumat, zda je vůbec v posuzované
věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle
ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že
dovolání není přípustné.
Podle § 265a tr. ř. lze dovoláním napadnout rozhodnutí soudu ve věci samé,
jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Z tohoto obecného
principu vyplývá, že dovoláním lze napadnout rozhodnutí soudu druhého stupně
pouze v tom rozsahu, v jakém přezkoumával a byl povinen přezkoumat rozhodnutí
soudu prvého stupně.
Podle § 254 odst. 1 tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti
odvolacího soudu obsahem podaného odvolání. Z podnětu odvolání přezkoumává soud
druhého stupně zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku,
proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim
předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad.
Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí publikovaného
pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr.), obviněný může svým dovoláním napadnout
rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud
oprávněn a povinen přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto
dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1
tr. ř., a který neměl povinnost přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.,
musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm.
a) tr. ř.
Z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové –
pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 13 To 20/2021, jednoznačně
vyplývá, že tento soud zde projednával výlučně odvolání státní zástupkyně
podané v neprospěch obviněného, a to toliko proti výroku o trestu. Odvolací
soud pak také svoji přezkumnou činnost soustředil výhradě na odvoláním napadený
výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, když nepokládal
za potřebné zabývat se též odvoláním nenapadeným výrokem o vině, který zjevně
shledal souladným se zákonem. Odvolání obviněného bylo zamítnuto podle § 253
odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané, proti čemuž obviněný dovolání nepodal.
Pokud tedy s ohledem na výše uvedené podal obviněný R. U. dovolání proti výroku
o vině a odvolací soud tento výrok nepřezkoumal ani nebyl povinen přezkoumat,
pak je zřejmé, že odvolací soud o tomto výroku nerozhodoval. Takové dovolání je
nepřípustné, neboť směřuje proti výroku, který nebyl předmětem přezkumu
odvolacího soudu. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že pokud obviněný R. U.
podal své dovolání pouze proti výroku o vině, nelze považovat jeho dovolání za
přípustné. Dovolání obviněného bylo proto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
jako nepřípustné odmítnuto.
Nejvyšší soud tak učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 7. 2021
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu