Nejvyšší soud Rozsudek trestní

4 Tz 105/2008

ze dne 2009-01-29
ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.105.2008.1

Z ustanovení § 314e odst. 1 tr. ř. vyplývá, že samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Podle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Základní podmínkou pro vydání trestního příkazu je podle § 314e odst. 1 tr. ř. spolehlivé prokázání skutkového stavu opatřenými důkazy. Samosoudce musí hodnotit předložené důkazy spolu s podanou obžalobou (návrhem na potrestání) v tom směru, zda jimi je prokázán skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu nezbytném pro vydání trestního příkazu. Samosoudce je omezen ve svých úvahách tím, že důkazy nebyly před soudem provedeny při zachování základních zásad trestního řízení, a proto musí zvláště pečlivě zvažovat, zda opatřené důkazy skutečně spolehlivě prokazují skutkový stav a zda bez projednání věci v hlavním líčení může vydat trestní příkaz, jenž má povahu a účinky odsuzujícího rozsudku. Jestliže nedojde v tomto smyslu k pozitivnímu závěru o vině obviněného, trestní příkaz vydat nesmí, i když by jinak byly dány ostatní formální podmínky, a pokud neučiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř., je povinen projednat věc v hlavním líčení. Pokud jde o zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vychází teorie a praxe trestního práva z principu, že takto je skutkový stav zjištěn tehdy, když z provedených důkazů tvořících uzavřený řetězec lze vyvodit na základě jejich hodnocení jednoznačné skutkové závěry, o nichž nelze racionálně pochybovat.

Dle zjištění Nejvyššího soudu České republiky samosoudce Okresního soudu v Ostravě rozhodl v souladu s § 314e odst. 1 tr. ř., neboť skutkový stav byl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, současně však rozhodl v rozporu se zákonným ustanovením § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř., když obviněnému F. B. uložil trest odnětí svobody na čtrnáct měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let, přestože dle § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody pouze do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné trestní sazby stanovené pro trestní příkaz zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2008, sp. zn. 70 T 39/2008, byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného F. B., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v části týkající se obviněného F. B., neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část trestního příkazu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného F. B. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. Bude-li Okresní soud v Ostravě ukládat obviněnému F. B. podmíněný trest odnětí svobody přesahující 1 rok, musí tak učinit v hlavním líčení rozsudkem. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného F. B., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2009

Předseda senátu:

JUDr. J. P.

Vypracoval:

JUDr. P. Š.