4 Tz 11/2005
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. února 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. S., proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. S.
Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu ohledně obviněného R. S. .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný R. S. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. 2 T 52/2003, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 17. 3. 2003 kolem 17.00 hodin v H., okres S., v ulici D., řídil osobní automobil tovární značky OPEL KADETT bez registrační značky, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odboru vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, čj. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 5. 2003.
Dále byl obviněný R. S. odsouzen rovněž rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003, jenž nabyl právní moci dnem vyhlášení, pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil dne 2. 5. 2003 v 00.25 hod. v H., okres S., ulice H., kde řídil osobní automobil tovární značky ŠKODA 105, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odboru vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl mimo jiné uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku. Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, sp. zn. 2 T 52/2003.
Následně byl pak obviněný R. S. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 2 T 110/2003, a to trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zák. a pokračujícím trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jichž se dopustil následujícím způsobem:
1. Společně s D. M., J. B., M. K. H. a M. S. dne 3. 2. 2003, v době kolem 5.00 hod. v H., D. Č., část N. R., okres S., po předchozí domluvě vytrhali dřevěné plaňky oplocení u rodinného domu, poté vnikli na pozemek rodinného domu, kde za pomoci přineseného krumpáče udělali otvor do bočních dveří garáže, ze které odcizili kanystr s obsahem 22 litrů benzínu a 9 kg balení pracího prášku zn. TENZA, poté pomocí krumpáče vypáčili plastové dveře vedoucí z terasy do kuchyně, kde odcizili ozdobné naběračky a soupravu šesti kusů kuchyňských nožů, při vyhledávání dalších věcí k odcizení byli vyrušeni majitelem domu V. M., z místa utekli, uvedené věci vzali s sebou, čímž majitelům V. a V. M. způsobili odcizením věcí škodu ve výši nejméně 1 438,- Kč a poškozením oplocení a zařízení domu způsobili další škodu ve výši 2 800,- Kč. Tohoto jednání se obviněný R. S. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 1. 2001, sp. zn. 5 T 287/97, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který vykonal dne 1. 9. 2002.
2. Obviněný R. S. sám dne 6. 5. 2003 kolem 19.40 hod. po místní účelové komunikaci v obci H., na okrese S., řídil malý motocykl zn. Babeta, a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.
3. Jmenovaný obviněný sám dne 9. 5. 2003 kolem 20.30 hod. po místních komunikacích v obci H., okres S., řídil osobní automobil tovární zn. Škoda 105 L , a to přesto, že rozhodnutím Městského úřadu Sokolov, odbor vnitřních věcí ze dne 30. 1. 2003, č. j. VV – 0016/03, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2003, mu byl uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.
Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 1. 7. 2004.
Prakticky souběžně byl obviněný R. S. souzen a odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, pro pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., jehož se dopustil společně s J. Č. a Š. Č. v B., okr. S., dne 31. 7. 2001 kolem 01.25 hodin, kdy po vypáčení pravého křídla vrat a poškození zámku Fab, čímž způsobili škodu ve výši 270,- Kč, vnikli do řadové garáže v prostoru u hřbitova v úmyslu odcizit zde věci, které by se daly zpeněžit, přičemž žádné věci neodcizili, neboť byli vyrušeni a následně zajištěni hlídkou Obvodního oddělení Policie ČR H.. Násilným vniknutím do garáže J. R., bytem B., způsobili škodu ve výši 270,- Kč a daného jednání se obžalovaný R. S. dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 22. 5. 2000, sp. zn. 6 T 14/99, odsouzen za trestný čin podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, který do 31. 7. 2001 nevykonal.
Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Tento rozsudek ohledně obviněného nabyl právní moci dne 12. 3. 2004.
Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. S., a to proti posledně citovanému rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2002, sp. zn. 4 T 183/2001. Tímto rozsudkem byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného.
Obviněný R. S. byl totiž rovněž odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 2. 2004, sp. zn. 2 T 110/2003, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2004, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 3 tr. zák. a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně a trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Proto Okresní soud v Sokolově ve věci sp. zn. 4 T 183/2001 pochybil, když nevyčkal právní moci rozsudku téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003 a ve výroku o trestu opětovně nesprávně zrušil v té době ještě nepravomocně zrušený rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003. Tento výrok o uložení souhrnného trestu v napadeném rozsudku proto nemůže obstát.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, byl porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného R. S. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu, a aby bylo následně postupováno podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 4 T 183/2001, Nejvyšší soud zjistil, že okresní soud byl o předchozím nepravomocném odsouzení obviněného týmž okresním soudem informován, neboť obviněný u hlavního líčení uvedl, že byl nepravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a podal si v této věci odvolání. Přesto si okresní soud k hlavnímu líčení spis ani opis doposud nepravomocného rozsudku téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003 neopatřil, a proto nezjistil, že jiný senát téhož soudu dne 10. 2. 2004 nepravomocně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 6. 2003, sp. zn. 2 T 83/2003.
Vzhledem k tomu, že si okresní soud uvedenou skutečnost neprověřil, rozhodoval na základě neúplných důkazů, jakož i nedostatečně zjištěného skutkového stavu ( viz ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ) právě ve vztahu k ukládanému trestu. V důsledku tohoto pochybení pak okresní soud obviněnému uložil souhrnný trest za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 2 T 83/2003, jenž byl v té době zatím nepravomocně zrušen rozsudkem téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003, kterým byl obviněnému ukládán rovněž trest souhrnný.
Z výše uvedených rozhodnutí je zřejmé, že obviněný spáchal poprvé trestnou činnost v napadené věci Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 4 T 183/2001, a to dne 31. 7. 2001. Poté se obviněný dopustil trestného činu dne 3. 2. 2003 ve věci téhož soudu sp. zn. 2 T 110/2003, následně pak dne 17. 3. 2003 ve věci téhož soudu sp. zn. 2 T 52/2003. Poté dne 2. 5. 2003 ve věci stejného soudu sp. zn. 2 T 83/2003 a dne 6. 5. 2003 i dne 9. 5. 2003 v již zmíněné věci sp. zn. 2 T 110/2003. První odsuzující rozhodnutí pak bylo obviněnému vyhlášeno rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 15. 5. 2003, pod sp. zn. 2 T 52/2003. Z tohoto zjištění lze vyslovit závěr, že trestný čin obviněného spáchaný dne 31. 7. 2001 byl k ostatním shora uvedeným trestným činům obviněného ve vztahu vícečinného souběhu a obviněnému měl být tudíž uložen jeden souhrnný trest za veškerou sbíhající se trestnou činnost, a to až poté, co rozsudek sp. zn. 2 T 110/2003 nabyl právní moci, jíž měl soud ve věci sp. zn. 4 T 183/2001 vyčkat.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 4 T 183/2001, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. S., když ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. o souhrnném trestu bylo na obviněného důvodné aplikovat, ale způsobem jak byl popsán shora v tomto rozsudku a nikoliv tak, jak to okresní soud učinil. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. byl napadený rozsudek zrušen ve výroku o trestu ohledně obviněného R. S., a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak byla věc přikázána Okresnímu soudu v Sokolově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To jinými slovy znamená, že okresní soud si vyžádá nový opis z rejstříku trestů obviněného a na základě všech relevantních důkazních materiálů, včetně všech potřebných přílohových trestních spisů nově rozhodne o odpovídajícím trestu za sbíhající se trestnou činnost obviněného, popř. postupem podle § 37 tr. zák. upustí od uložení souhrnného trestu, pokud učiní závěr, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného i to, že je podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c