Nejvyšší soud Rozsudek trestní

4 Tz 111/2007

ze dne 2008-02-12
ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.111.2007.1

4 Tz 111/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. února 2008 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného F. J., proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného F. J.

Napadený trestní příkaz se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu Plzeň - jih s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný F. J. byl trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 1 T 74/2005, který nabyl právní moci dne 28. 6. 2005, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil skutkem spáchaným dne 8. 5. 2005. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin a dále k trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu 2 roků. Výkon trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen rozhodnutím Okresního soudu v Písku ze dne 12. 6. 2007 sp. zn. 18 Nt 358/2007.

Dále byl jmenovaný obviněný odsouzen trestním příkazem téhož okresního soudu ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007, který nabyl právní moci dne 4. 9. 2007, pro pokračující trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil jednáním ze dne 16. 9. 2006. Za to byl obviněný odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. 5 T 19/2007. Výkon tohoto trestu nebyl dosud nařízen.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného F. J. proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.

V odůvodnění stížnosti pro poručení zákona stěžovatel uvedl, že při rozhodování v trestní věci sp. zn. 1 T 127/2007 samosoudkyně Okresního soudu Plzeň – jih podcenila záznam o soudní lustraci ze dne 12. 7. 2007 vyznačený na podané obžalobě a rovněž údaj o předchozím odsouzení F. J. ve věci pod sp. zn. 1 T 74/2005 Okresního soudu Plzeň – jih, zřejmý z opisu rejstříku trestů obviněného. Tyto údaje nepřezkoumávala a neopatřila si k důkazu spis o předchozím odsouzení obviněného Okresním soudem Plzeň – jih v citované věci. Taktéž se nezabývala, zda tento předchozí trest obecně prospěšných prací v trvání 150 hodin byl nařízen a vykonán. Následně pak vydala dne 13. 8. 2007 napadený trestní příkaz pod sp. zn. 1 T 127/2007, kterým obviněnému uložila další trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. V důsledku uvedených skutečností a nerespektování výše zmíněných ustanovení trestního řádu a trestního zákona byla u obviněného F. J. překročena maximální hranice výměry trestu obecně prospěšných prací o 50 hodin.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007 byl porušen zákon v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a to v neprospěch obviněného F. J. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na tento trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu, a následně aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu Plzeň – jih, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Jednotlivá rozhodnutí a další listinné materiály prokazují následující skutečnosti.

Z pravomocného trestního příkazu ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 1 T 74/2005 (viz č. l. 30 spisu) vyplývá, že Okresní soud Plzeň - jih obviněnému uložil mj. trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Trestní list byl na rejstřík trestů odeslán dne 30. 6. 2005. Z písemného podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona Probační a mediační služby středisko v Písku ze dne 8. 11. 2007, založeného v trestním spisu na č. l. 62, lze kromě jiného zjistit, že výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací je u Okresního soudu v Písku veden pod sp. zn. 18 Nt 358/2007, ale do té doby s jeho výkonem započato nebylo. Obviněnému byl však mezitím uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, a to napadeným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007.

Z obsahu tohoto spisu (sp. zn. 1 T 127/2007) je pak patrné, že samosoudkyně Okresního soudu Plzeň – jih při svém rozhodování skutečně nevzala v úvahu lustraci vyznačenou na podané obžalobě (viz č. l. 93 spisu), ani opis rejstříku trestů na obviněného (viz č. l. 95 spisu), v nichž obou se nacházela informace o předchozím odsouzení F. J. Okresním soudem Plzeň – jih pod sp. zn. 1 T 74/2005. Prostým připojením tohoto trestního spisu jako spisu přílohového by pak bylo možné z jeho obsahu zjistit, zda obviněný z uloženého trestu obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin již něco vykonal a tento poznatek pak měl být využit kromě jiného i při ukládání trestu ve věci sp. zn. 1 T 127/2007. To se však nestalo a obviněnému byl bez dalšího uložen další trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.

Nejvyšší soud konstatuje, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podle § 36 tr. zák. věty prvé, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Z výše uvedeného je patrno, že v okamžiku rozhodování Okresního soudu Plzeň – jih v trestní věci sp. zn. 1 T 127/2007, tj. dne 13. 8. 2007, měl obviněný v jiné trestní věci téhož soudu pravomocně uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, z něhož podle střediska Probační a mediační služby v Písku neměl nic vykonáno. V důsledku toho došlo k tomu, že obviněný má uloženy dva nevykonané tresty obecně prospěšných prací, překračující ve své celkové výměře horní hranici zákonné trestní sazby.

Je tudíž možno konstatovat, že v posuzované věci došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 150 a 300 hodin, kdy z prvého z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.

Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 145/2006).

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6. tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Je zcela zřejmé, že k výše popsanému hmotněprávnímu pochybení jednoznačně došlo proto, že Okresní soud Plzeň – jih nezjistil řádně skutkový stav věci, při současném hodnocení neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 13. 8. 2007 sp. zn. 1 T 127/2007, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného F. J. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu Plzeň - jih přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud si vyžádá aktuální opis z rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a mediační služby ČR o stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací a dále potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.

Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. února 2008

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec