4 Tz 142/2000
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12.
července 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. A. D. a
JUDr. F. H., stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti
České republiky v neprospěch obviněné M. J., proti pravomocnému rozsudku
Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 12. 1999, sp. zn. 2 T 323/99, a podle §
268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. za splnění podmínek uvedených
v § 272 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 12. 1999, sp. zn. 2
T 323/99, a v řízení mu předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v
ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ve prospěch obviněné M. J.
Tento rozsudek s e z r u š u j e v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově
navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 9 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném
rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 12. 1999, sp. zn. 2 T 323/99,
byla obviněná M. J. uznána vinnou trestným činem nedovolené výroby a držení
omamných látek a jedů podle § 187a odst. 1 tr. zák. na tom skutkovém základě,
že dne 10. 10. 1999 v P. 9 - P., měla v osobním automobilu tov. zn. Chevrolet
Camaro SPZ PHJ 75-99, který řídila, uloženy dva igelitové sáčky obsahující
celkem 49,65 gramů pervitinu, který obsahoval 35,75 gramů metamfetaminu, a dále
zde měla čtyři igelitové sáčky obsahující nejméně 6 gramů žluté látky, ve které
byla zjištěna přítomnost metamfetaminu, amfetaminu a efedrinu, přičemž tuto
drogu měla pro vlastní potřebu. Za uvedený trestný čin byl obviněné M. J. podle
§ 187a odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců,
jehož výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dva a půl
roku. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl týmž rozsudkem obviněné uložen
trest propadnutí věci, a to miniváhy a sady dávkovacích sáčků.
Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 7. 1. 2000 a ne 6. 1. 2000, jak je na
jeho vyhotovení nesprávně uvedeno.
Proti výše uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 podal ministr
spravedlnosti České republiky ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro
porušení zákona v neprospěch obviněné M. J. Vytkl v ní porušení zákona v
ustanoveních § 2 odst. 6 tr. ř. a § 187a odst. 1 tr. zák.
Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti mimo jiné na
to, že uvedený soud vydal odsuzující rozsudek na základě správně zjištěného
stavu věci po úplném dokazování. Pochybil však v tom, že jednání obviněné M.
J. nekvalifikoval jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a
psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák., nýbrž jako
trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů
podle § 187a odst. 1 tr. zák. Objektem chráněným ustanovením § 187a tr. zák. je
zájem společnosti na kontrole oběhu omamných a psychotropních látek či jedů,
neboť se jedná o takové látky, které mohou výrazně ohrozit zdraví člověka nebo
jeho život. Metamfetamin je psychotropní látka, jak vyplývá z přílohy č. 5
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Vzhledem k tomu, že trestný čin
dle § 187a tr. zák. je trestným činem ohrožujícím, je třeba zvažovat
potencionální možnost zajištěného množství ohrozit lidské zdraví nebo život. V
této souvislosti lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 To
55/81, podle kterého vydáním lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví
ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení podle § 179
odst. 1 tr. zák. se rozumí ohrožení nejméně sedmi osob. Zajištěné množství
metamfetaminu v případě obviněné M. J. několikrát převyšuje dávku, která by
mohla vážným způsobem ohrozit zdraví nejméně sedmi osob.
Při úvaze, zda lze v případě spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů konkrétním pachatelem použít základní
skutkovou podstatu (§ 187a odst. 1 tr. zák.), nebo skutkovou podstatu
kvalifikovanou (§ 187a odst. 2 tr. zák.), nutno vycházet podle názoru
stěžovatele z druhu psychotropní látky v návaznosti na množství, které pachatel
přechovává, nebo výstižněji konstatováno, na množství drogy aplikovatelné pro
člověka v jejich dávkách. U obviněné M. J. bylo zajištěno nejméně 35,75 gramů
metamfetaminu (množství metamfetaminu ze 6 gramů směsi látky žluté barvy se ani
chemickou analýzou nepodařilo specifikovat - č. l. 36 a násl. spisu), přičemž z
lékařsko-klinických zkušeností vyplynulo, že aplikovatelná dávka u této
psychotropní látky činí pro člověka 50 mg. Z uvedeného se dovozuje, že množství
metamfetaminu zajištěného u M. J. při silniční kontrole dne 10. 10. 1999 v
Praze mohlo být použito pro lidský organismus nejméně v 764 případech. Skutková
podstata trestného činu podle § 187a tr. zák. spočívá v pouhém přechovávání
omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, avšak při stanovení stupně
nebezpečnosti činu pro společnost je nutno přihlédnout vždy i k množství
uvedených látek, které pachatel přechovává, a v návaznosti na to, v jakém
rozsahu může ohrozit zdraví a život člověka. Množství 35,75 gramů metamfetaminu
odpovídajícímu 764 aplikovatelným dávkám je kvantita, kterou nelze považovat
pouze za množství větší než malé, nýbrž za větší rozsah přechovávané drogy ve
smyslu terminologické dikce zakotvené v ustanovení § 187a odst. 2 tr. zák.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby
Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona ve výše
uvedeném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil
včetně rozhodnutí obsahově navazujících a dále aby postupoval podle § 270 odst.
1 tr. ř.
Z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud podle § 267 odst.
1 tr. ř. ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. přezkoumal správnost všech výroků
napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a zjistil, že zákon
porušen byl.
Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl
zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu,
který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně
pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného.
Podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotí orgány činné v trestním řízení důkazy podle
svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností
případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle § 187a odst. 1 tr. zák. se trestného činu nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů dopustí, kdo bez povolení přechovává
omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém.
Podle § 187a odst. 2 tr. zák. se trestného činu nedovolené výroby a držení
omamných a psychotropních látek a jedů dopustí, kdo čin uveden v odst. 1 spáchá
ve větším rozsahu.
Předně je třeba konstatovat, že orgány činné v daném trestním řízení se
důsledně neřídily ustanovením § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. při zjišťování
skutkového stavu věci ve vztahu k případnému naplnění znaku skutkové podstaty
trestného činu podle § 187a odst. 2 tr. zák. - spáchá čin uvedený v odstavci 1
ve větším rozsahu, přičemž ve vztahu k naplnění znaků skutkové podstaty
trestného činu nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů podle § 187a
odst. 1 tr. zák. k porušení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. nedošlo, ostatně v
tomto směru stížnost pro porušení zákona napadenému rozhodnutí ani
předcházejícímu řízení nic nevytýkala. „Větší rozsah\" vyjadřuje kvantitativní
i kvalitativní hledisko při přechovávání omamné nebo psychotropní látky anebo
jedu jako celku, nikoliv jen množství takové látky, i když to bude z hlediska
naplnění této okolnosti podmiňující použití trestní sazby nepochybně zásadní.
Výkladové pravidlo uvedené v ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák. zde nelze pro
stanovení „většího rozsahu\" použít, neboť zde nejde o finanční vyjádření
přechovávané látky, které však může mít podpůrný význam. Mimo množství
přechovávané látky nebo jedu, které by mělo značně přesáhnout běžnou potřebu
pachatele, je třeba při zvažování této okolnosti podmiňující použití výše
trestní sazby hodnotit i druh a kvalitu takové látky, délku jejího
přechovávání, skutečnost, zda pachatel požívá či jinak užívá takové látky
pravidelně nebo jen občas, velikost obvykle zneužívané dávky pachatelem apod. V
tomto směru zůstalo dokazování neúplné.
Obviněná M. J. nebyla podrobně vyslechnuta k tomu, jak dlouho užívá pervitin
(vypověděla, že pervitin bere jednou za měsíc, přičemž svědkyně M. V.
vypověděla, že obviněná pervitin brala denně) a zejména jak vysoká je její
jednorázová dávka. Takovou její podrobnou výpověď bude třeba ověřit doplňkem
znaleckého posudku z obou zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Odborným
vyjádřením z oboru chemie bude nezbytné určit kvalitu předmětné látky, která
byla nalezena v automobilu obviněné, a za použití ustanovení § 89 odst. 12 tr.
zák. stanovit cenu této látky. Dále nechť je zjištěno, pro jaké množství lidí
by užití předmětného množství uvedené látky znamenalo nebezpečí smrti či
vážného ohrožení jejich zdraví.
Pro úplnost je třeba uvést, že pro naplnění znaku „přechovávání\" ve smyslu §
187a odst. 1 tr. zák. postačí po formální stránce jakýkoliv způsob držení
omamné nebo psychotropní látky či jedu bez povolení pro sebe. Musí však jít o
držení takové látky v množství převyšujícím dávku potřebnou pro držitele (podle
stupně jeho závislosti), neboť držení jen jedné dávky konzumentem drog před
jejím použitím není přechováváním, ale jen tzv. spotřební držbou, byť by šlo o
množství jinak naplňující znak „množství větší než malé\". Pod pojmem
„přechovávání\" (pro vlastní potřebu) je třeba rozumět nezákonné ukrývání
takové látky na pozdější dobu, bez záměru tuto látku v nejbližší době fyzicky
užít pro sebe. Proto na rozdíl od subsidiárního ustanovení § 187a odst. 1 tr.
zák. používá zákonodárce v primárním ustanovení § 187 odst. 1 tr. zák. termínu
„opatří\" (pro jiného) i „přechovává\" (pro jiného), takže trestné je dle § 187
odst. 1 tr. zák. i opatření jakéhokoliv množství předmětné látky.
Za množství větší než malé ve smyslu § 187a odst. 1 tr. zák. je třeba považovat
takové množství přechovávané omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, které
podle ohrožení vyplývajícího pro život a zdraví lidí ze škodlivosti
jednotlivých dávek pětinásobně až desetinásobně (v případě metamfetaminu - base
desetinásobně, tj. 0,5 g) převyšuje běžnou jednorázovou dávku průměrného
konzumenta. V tomto směru lze přihlédnout k tabulce v příloze č. 1 pokynu
obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze dne 27. 4. 2000, v níž bylo
vycházeno z mezinárodních zkušeností i medicínských hledisek. Lze tedy
souhlasit i se stanovením hmotnosti 10 g (asi 200 běžných dávek průměrného
konzumenta) metamfetaminu - base pro naplnění kvantitativního hlediska znaku
„ve větším rozsahu\" podmiňujícího použití vyšší trestní sazby. Předmětnou
tabulkou i pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce ze dne 27. 4.
2000 bude však nutno provést důkaz, neboť se nejedná o obecně závazný právní
předpis. Nelze však pominout fakt, že se jedná pouze o hledisko kvantitativní
(o hlediscích kvalitativních bylo hovořeno výše), přičemž obě tato hlediska je
třeba posuzovat se zřetelem na ustanovení § 88 odst. 1 tr. zák., podle něhož k
okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy,
jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného
činu pro společnost. Zde bude nezbytné především pečlivě zvážit míru drogové
závislosti pachatele a s tím související běžnou dávku drogy takové osoby. Pokud
tato dávka bude mnohonásobně převyšovat běžnou dávku průměrného konzumenta
drog, takže 200 dávek takto drogově závislé osoby bude mnohonásobně vyšší v
hmotnostním vyjádření než 200 dávek průměrného konzumenta drogy, nebude možno
vzhledem k ustanovení § 88 odst. 1 tr. zák. přihlédnout pro naplnění
kvantitativního hlediska znaku „ve větším rozsahu\" k hmotnosti drogy uvedené
ve shora uvedené tabulce, která je přílohou pokynu nejvyššího státního
zástupce, neboť u takto drogově závislé osoby uvedené množství drog podstatně
nezvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil
porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť nebyl
náležitě zjištěn skutkový stav věci při nedůsledném hodnocení důkazů především
ve vztahu k objasnění znaku spáchání trestného činu podle § 187a odst. 2 tr.
zák. ve větším rozsahu. Zákon byl porušen ve prospěch obviněné M. J.
Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. za splnění podmínek uvedených v § 272
tr. ř. zrušil napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, jakož i všechna
další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke
změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 9,
aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle § 270
odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který shora vyslovil Nejvyšší soud, a je
povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je třeba považovat ve smyslu ustanovení § 225
odst. 2 tr. ř. za upozornění obviněné M. J. na možnost posoudit skutek, který
je předmětem obžaloby, podle přísnějšího ustanovení zákona, než podle kterého
posuzovala skutek obžaloba, a to podle § 187a odst. 2 tr. zák.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2000
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l