4 Tz 189/2003
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17.
prosince 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr.
Juraje Malika a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal
ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. A., proti
usnesení Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3.
1999, sp. zn. Zt 100/99, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1
tr. ř. rozhodl t a k t o :
Usnesením Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3.
1999, sp. zn. Zt 100/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §
148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2
odst. 5, odst. 6, § 80 odst. 1 a § 147 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31.
12. 2001, v neprospěch obviněného J. A.
Napadené usnesení se z r u š u j e. Zrušuje se i usnesení vyšetřovatele
Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování ve Ž. n. S., ze dne 2. 3. 1999, ČVS:
OVV-26/1999.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově
navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou se p ř i k a z u j e , aby věc v
potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opatřením vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 5. 2. 1999, ČVS:
OVV-26/1999, bylo J. A., K. K. a R. R. sděleno obvinění z trestných činů
porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle §
247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zák. spáchaných ve spolupachatelství podle § 9
odst. 2 tr. zák.
Trestnost činu byla spatřována v tom, že dne 20. 1. 1999 v dopoledních hodinách
po předchozí domluvě provedli vloupání do bytu v ulici H. ve V. M., okr. Ž. n.
S., a to tím způsobem, že za pomocí tzv. planžety otevřeli dveře bytu, vnikli
dovnitř a ke škodě majitelky bytu J. K., odcizili finanční hotovost ve výši
nejméně 34.000,- Kč v různých bankovkách a dále snubní prsten ze žlutého kovu
uvnitř s nápisem P., 28. 10. 1978 a ke škodě její dcery L. K., finanční
hotovost ve výši nejméně 14.000,- Kč v různých bankovkách.
Obviněný J. A. byl jako podezřelý z uvedené trestné činnosti zadržen dne 20.
1. 1999 v 10,15 hodin a kromě osobních věcí a šperků u něho byla nalezena
částka 41.900,- Kč v různých bankovkách, 350,- Kč v různých bankovkách a mince
v hodnotě 20,- Kč.
Usnesením vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 2. 3. 1999, ČVS:
OVV-26/1999, bylo podle § 80 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že poškozené J. K. se
vrací částka 30.000,- Kč v různých bankovkách a poškozené L. K. se vrací částka
10.500,- Kč v různých bankovkách.
Proti tomuto usnesení obviněný J. A. podal stížnost, která byla usnesením
Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne 11. 3. 1999, sp.
zn. Zt 100/1999, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.
Proti usnesení Okresního státního zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou ze dne
11. 3. 1999, sp. zn. Zt 100/1999, podal ministr spravedlnosti České republiky
stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. A. Vytkl v ní, že zákon
byl porušen v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c), § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.
ve vztahu k ustanovení § 80 odst. 1 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že ze
spisových materiálů vyplývá, že obviněný J. A. ihned po svém zadržení uváděl,
že peníze, které měl u sebe, měl vypůjčené od své družky J. N. a dokládal to
smlouvou o půjčce ze dne 12. 1. 1999. J. N. tuto smlouvu pro potřeby trestního
stíhání vydala a expertízou provedenou OKTE PČR dne 11. 3. 1999 bylo
potvrzeno, že tuto smlouvu psal obviněný. Další důkazy, zejména porovnání údajů
obou poškozených o bankovkách, které jim byly odcizeny, s bankovkami, které
byly zajištěny u obviněného, již provedeny nebyly. Nedostatečnost důkazů, které
by potvrdily krádež vloupáním ze dne 20. 1. 1999 ke škodě J. K., byla následně
potvrzena tím, že tento skutek, pro který byla Okresním státním zastupitelstvím
ve Žďáře nad Sázavou současně s další trestnou činností obviněného J. A. a jeho
dvou spoluobviněných podána dne 30. 3. 1999 pod sp. zn. Zt 100/1999 obžaloba,
byl v rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 13. 6. 2000, sp.
zn. 1 T 63/1999, vypuštěn.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby
Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném
směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a dále aby
postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a
odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení
zákona podána, v rozsahu i z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené
části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle § 80 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, není-li věci,
která byla podle § 78 tr. ř. vydána nebo podle § 79 tr. ř. odňata, k dalšímu
řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se
tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba
jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc
uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej
uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.
Ze zveřejněné judikatury vyplývá (srov. č. 4/2001 Sb. rozh. trest.), že
pochybnosti o právu k věci, která byla podle § 78 tr. ř. vydána, nebo podle §
79 tr. ř. odňata, ve smyslu § 80 odst. 1 tr. ř. bývají zpravidla tehdy, když
právo k takové věci uplatňuje další osoba. Je-li tomu tak, je třeba učinit
opatření podle ustanovení věty třetí § 80 odst. 1 tr. ř. o uložení věci do
úschovy. Právě k takové situaci došlo v posuzované trestní věci. Obviněný J.
A., kterému byla předmětná finanční hotovost fakticky odňata, ač o tomto úkonu
nebyl pořízen v rozporu s ustanovením § 79 odst. 5, odst. 6 tr. ř. protokol,
uváděl, že tyto peníze měl půjčené od své družky J. N., která to jako svědkyně
potvrdila a předložila smlouvu o půjčce. Expertízou ručního písma bylo
zjištěno, že smlouvu o půjčce psal obviněný J. A.
Z uvedeného je zřejmé, že předmětná finanční hotovost neměla být podle § 80
odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, vydána vyšetřovatelem J. K.
a J. K., neboť o jejich právu na věc byly pochybnosti, nýbrž měla být uložena
do úschovy, a osoby, které si na ni činily nárok, měly být upozorněny, aby jej
uplatnily v řízení občanskoprávním. Toto pochybení vyšetřovatele nebylo
napraveno ani napadeným usnesením Okresního státního zastupitelství ve Žďáře
nad Sázavou, které důvodně podanou stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
zamítlo, takže nesplnilo svou přezkumnou povinnost uvedenou v § 147 odst. 1 tr.
ř.
Ze shora popsaných důvodů tedy Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř.
vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1
písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 2 odst. 5, odst.
6, § 80 odst. 1 a § 147 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2001, a to
v neprospěch obviněného J. A.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i
jemu předcházející usnesení vyšetřovatele PČR, OÚV ve Ž. n. S., ze dne 2. 3.
1999, ČVS: OVV-26/1999. Zrušena byla i všechna rozhodnutí na zrušená usnesení
obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla
podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu ve Žďáře nad Sázavou,
který je podle § 80 odst. 3 tr. ř. příslušný k rozhodnutí podle § 80 odst. 1
tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž je podle
§ 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší
soud.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal