4 Tz 266/2000
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. prosince 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. B., proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. Nt 2514/2000, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. Nt 2514/2000, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 69 odst. 1 písm. a) a § 70 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného J. B.
Napadené usnesení se z r u š u j e .
Okresnímu soudu v Chomutově se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Obviněný J. B. byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 4. 1985, sp. zn. 1 T 54/84, ve znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 1. 1986, sp. zn. 4 To 77/85, uznán vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák., trestným činem poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst. 1 písm. a) tr. zák., trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zák., trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 písm. b) tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 al. 1 tr. zák., za což byl odsouzen podle § 132 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti a půl roku. Pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do druhé nápravně výchovné skupiny. Podle § 53 odst. 1, § 54 odst. 1, 3 tr. zák. mu byl dále uložen peněžitý trest ve výši 12.000,- Kč a pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, stanovil soud náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle § 4 odst. 2 a § 3 odst. 1 zákona číslo 44/1973 Sb. byl odsouzenému Bendovi dále uložen v rozsahu § 2 odst. 1 citovaného zákona ochranný dohled na dobu 18 měsíců.
Dne 29. 3. 1990 byl odsouzený B. podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 3. 1990, č. j. 1 PP 41/90-14, se zkušební dobou v trvání čtyř let. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 4. 1991, č. j. 1 T 54/84-963, byl uložený trest odsouzenému podle čl. II. odst. 4 zák. č. 175/90 Sb. zkrácen na trest odnětí svobody v trvání osmi let. Usnesením stejného soudu ze dne 31. 3. 1994, které nabylo právní moci dne 12. 4. 1994, bylo rozhodnuto, že se podmíněně propuštěný ve zkušební době podle § 64 odst. 1 tr. zák. osvědčil. Peněžitý trest vykonal odsouzený B. zaplacením dne 23. 2. 1996.
Usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. Nt 2514/2000, které nabylo právní moci 25. 7. 2000, byla podle § 364 tr. ř. zamítnuta žádost obviněného J. B. o zahlazení výše uvedeného odsouzení.
Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. B. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních § 69 odst. 1 písm. a) a § 70 odst. 2 tr. zák. Ve stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti mimo jiné na to, že Okresní soud v Chomutově správně zjistil, že obviněný J. B. vedl řádný život nejméně 10 let po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud však pochybil, pokud za počátek desetileté lhůty uvedené v § 69 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve spojení s § 70 odst. 2 tr. zák. pro zahlazení trestu vzal datum 23. 2. 1996, kdy byl uhrazen peněžitý trest.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud podle § 267 odst. 1 tr. ř. z podnětu této stížnosti pro porušení zákona přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost je důvodná.
Podle § 69 odst. 1 písm. a) tr. zák. zahladí soud odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let, podle § 69 odst. 1 písm. c) tr. zák. při odsouzení k peněžitému trestu činí tato doba pro zahlazení odsouzení 3 roky.
Podle § 70 odst. 2 tr. zák. nelze odsouzení zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení tohoto trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší. Okresní soud v Chomutově se při zahlazení odsouzení obviněnému J. B. v dané trestní věci výše uvedenými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil. Především pominul skutečnost, že doba řádného života odsouzeného pro zahlazení odsouzení podle § 69 odst. 1 tr. zák. počíná běžet při více uložených trestech u každého z takových trestů samostatně po vykonání či promlčení toho kterého trestu. Podle § 70 odst. 2 tr. zák. nelze v takovém případě odsouzení zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší, avšak opět počátek doby pro zahlazení je nutno počítat samostatně pro každý z uložených trestů. V posuzovaném případě desetiletá doba pro zahlazení trestu odnětí svobody skončila 29. 3. 2000, tříletá doba pro zahlazení odsouzení peněžitého trestu skončila 23. 2. 1999, takže podle § 70 odst. 2 tr. zák. nejdelší doba pro zahlazení trestu uplynula 29. 3. 2000.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanoveních § 69 odst. 1 písm. a) a § 70 odst. 2 tr. zák., podle § 269 odst. 2 zrušil napadené usnesení a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl při vázanosti právním názorem shora vysloveným Nejvyšším soudem (§ 270 odst. 4 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. prosince 2000
Předseda senátu:
JUDr. J. P.