4 Tz 2/2014-24
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. února 2014 v trestní věci obviněného Ing. P. T., v jehož neprospěch podala ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2013 sp. zn. 9 To 54/2013, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2013 sp. zn. 9 To 55/2013 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2013 sp. zn. 9 To 56/2013, t a k t o:
Podle § 23 odst. 3 tr. ř. z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 tr. ř. se věc obviněného Ing. P. T. vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Tz 2/2014 spojuje s věcmi téhož obviněného vedenými u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Tz 3/2014 a pod sp. zn. 4 Tz 4/2014.
Spojená věc bude nadále vedena pod sp. zn. 4 Tz 2/2014.
Dne 9. 1. 2014 byla u Nejvyššího soudu podána ministryní spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného Ing. P. T. Tato stížnost pro porušení zákona napadá tři rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, všechna ze dne 9. 8. 2013, a to sp. zn. 9 To 54/2013, sp. zn. 9 To 55/2013 a sp. zn. 9 To 56/2013, jimiž byla zrušena usnesení policejního orgánu ze dne 16. 7. 2013 sp. zn. OKFK-376/TČ-2013-252103, kterými byla podle § 79f tr. ř. a § 79d tr. ř. zajištěna jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti zde specifikované nemovitosti obviněného nacházející se v k. ú. Č., Z. u Č., L. T., N. a M. v celkové odhadované hodnotě 102.771.854,- Kč; podle § 79f tr. ř. a § 79a odst. 1 tr. ř. zajištěna jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti peněžní prostředky obviněného na bankovních účtech vedených u PPF banky, a. s. a to až do souhrnné výše 238.968.146,- Kč; podle § 79f tr. ř. a § 79a odst. 1 tr. ř. zajištěna jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti peněžní prostředky obviněného na bankovním účtu vedeném u České spořitelny, a. s. a to až do souhrnné výše 238.968.146,- Kč.
Ministryně spravedlnosti je toho názoru, že Vrchní soud v Praze, pokud zrušil výše uvedená usnesení policejního orgánu, jimiž byly zajištěny jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti výše uvedené nemovitosti a peněžní prostředky, porušil zákon ve prospěch obviněného Ing. P. T. a domáhá se ve všech případech vydání tzv. akademického výroku podle § 268 odst. 2 tr. ř., jímž by bylo takové porušení zákona Nejvyšším soudem vysloveno. U Nejvyššího soudu bylo předmětné podání ministryně spravedlnosti zaevidováno, jako tři samostatné stížnosti pro porušení zákona, které jsou vedeny pod sp. zn. 4 Tz 2/2014, sp. zn. 4 Tz 3/2014 a sp. zn. 4 Tz 4/2014.
Vzhledem k tomu, že se ale jedná v podstatě o totožnou problematiku téhož obviněného, bylo podle ustanovení § 20 odst. 1 tr. ř. vhodné z hlediska hospodárnosti řízení konat ohledně všech třech usneseních napadených stížností pro porušení zákona společné řízení. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. února 2014
Předseda senátu: JUDr. František H r a b e c