4 Tz 38/2007
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 27. června 2007 v senátě
složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a
JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr
spravedlnosti ve prospěch obviněného R. C., proti usnesení Okresního soudu v
Jihlavě ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269
odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T
39/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 315 odst. 2 tr.
ř. v neprospěch obviněného R. C.
Napadené usnesení s e z r u š u j e .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově
navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Jihlavě s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném
rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 5. 2004 sp. zn. 13 T 39/2004,
byl obviněný R. C. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1
písm. a) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 7. 9. 2003 v J. v době kolem
13.45 hod. na M. ulici u domu odcizili společně s dalším pachatelem z
odstavených havarovaných osobních automobilů ke škodě M. P., náhradní díly, a
to středový tunel k vozidlu Renault 11, střešní okno a zpětné zrcátko k vozidlu
Fiat Regata a řídící jednotku motoru a brzd ABS k vozidlu Ford Sierra, vše v
hodnotě 8.050,- Kč.
Za to mu byl uložen v sazbě § 247 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v
trvání čtyř měsíců. Podle § 60a odst. 1, 2 tr. zák. byl výkon tohoto trestu
podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků a nad obviněným byl
vysloven dohled.
Rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému R. C. dne 23. 6. 2004.
Usnesením ze dne 5. 10. 2005 sp. zn. 13 T 39/2004, rozhodl Okresní soud v
Jihlavě podle § 60a odst. 4 tr. zák., že obviněný R. C. původně podmíněně
odložený trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců vykoná, a pro jeho výkon byl
podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Toto
usnesení nabylo právní moci dne 25. 10. 2005.
Proti posledně označenému usnesení podal ministr spravedlnosti podle § 266
odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Uvádí v ní, že podle jeho názoru
byl napadeným usnesením porušen zákon v ustanoveních § 12 odst. 10 a § 315
odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného R. C.
Stěžovatel poukázal na to, že v původním řízení byl obviněný odsouzen na
základě rozhodnutí senátu, zatímco o přeměně podmíněně odloženého trestu v
nepodmíněný trest odnětí svobody rozhodl samosoudce. I v tomto případě však měl
rozhodovat ve věci senát, a pokud se tak nestalo, byl zákon porušen ve výše
citovaných zákonných ustanoveních.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud
vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným usnesením Okresního soudu v
Jihlavě byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného R. C.,
aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. bylo napadené usnesení zrušeno, včetně všech na
něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby Nejvyšší soud postupoval podle § 270
odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost
těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona
podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části
rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Trestní řízení ve věci sp. zn. 13 T 39/2004, bylo konáno proti obviněnému a
spolupachatelům F. P., D. C., M. P. a M. Š. jako společné řízení podle § 20
odst. 1 tr. ř. Byť obviněný sám byl stíhán pro trestný čin krádeže podle § 247
odst. 1 písm. a) tr. zák., takže s ohledem na trestní sazbu tohoto zákonného
ustanovení by byl v samostatně vedeném řízení příslušný k projednání jeho
trestní věci samosoudce, vzhledem ke společně vedenému řízení a výši trestní
sazby zažalovaného trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., jehož
se měli dopustit spolupachatelé P., P. a Š., byl k rozhodování ve věci
příslušný senát. Šlo o společné řízení podle § 20 odst. 2 tr. ř., které koná
soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo
nejtěžším trestném činu. Toto ustanovení tak upravuje příslušnost v případech
společného řízení o trestném činu, o kterém měl konat řízení samosoudce, a o
trestném činu, o kterém přísluší konat řízení senátu. V těchto případech tak
koná společné řízení o všech trestných činech senát.
Okolnost, že v řízení vykonávacím, jež proběhlo podle § 330 odst. 1 tr. ř., již
okresní soud rozhodoval jen o věci obviněného R. C., nemění nic na skutečnosti,
že příslušným k rozhodování i v této fázi trestního řízení byl opět senát a
nikoli pouze samosoudce. V tomto směru je nutno vycházet z ustanovení § 315
odst. 2 tr. ř., které požaduje, aby rozhodnutí související s výkonem trestů
činil soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud ve věci přeměny trestu
rozhodl samosoudce Okresního soudu v Jihlavě, jde o rozhodnutí, jímž byl v
neprospěch obviněného porušen zákon v citovaném zákonném ustanovení.
Nejvyšší soud vzhledem k argumentaci, jež je výše rozvedena, vyslovil podle §
268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 10. 2005
sp. zn. 13 T 39/2004, byl porušen zákon v ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. v
neprospěch obviněného R. C. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení
zrušil, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke
změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle § 270 odst. 1 tr. ř.
přikázal Okresnímu soudu v Jihlavě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal
a rozhodl.
Pro okresní soud to znamená, že ve věci nově stanoví termín veřejného zasedání,
a senátně rozhodne zda jsou dány podmínky pro rozhodnutí o přeměně trestu či
jiný zákonný postup ve věci.
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který Nejvyšší soud
ve věci vyslovil, a je povinen provést ty procení úkony, jejichž provedení
Nejvyšší soud nařídil (§ 270 odst. 4 tr. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á