4 Tz 40/2022-418
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2022 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného K. Ž., nar. XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného K. Ž.
II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Teplicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
IV. Podle § 275 odst. 3 tr. ř. se obviněný K. Ž. nebere do vazby.
1. Ministr spravedlnosti dne 15. 3. 2022 pod č. j. MSP-899/2021-ODKA-SPZ/8 podal podle § 266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného K. Ž. (dále jen obviněného) stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 T 167/2020-359. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 a 2 tr. zákoníku a dále také zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Obviněný byl pro tyto trestné činy odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 32 (třiceti dvou) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody u poškozených.
2. Stěžovatel ve svém podání uvádí, že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného, kterému byl v důsledku tohoto pochybení uložen excesivní trest. Ministr spravedlnosti konkrétně uvádí, že v předmětné věci se obviněný trestné činnosti sice skutečně dopustil, a to ve dnech 13. a 23. 10. 2020, tedy za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Stěžovatel však namítá, že věcná souvislost spáchaných krádeží ze dnů 13. a 23. 10. 2020 s události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. V této souvislosti zdůraznil, že předpoklady aplikace ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, potažmo Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Z odůvodnění rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kritérií v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž stěžovatel cituje i konkrétní pasáže zmiňovaného rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
3. Ministr dále zdůrazňuje, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení běžných spotřebních předmětů z nemovitostí), nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení čí opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo. Podle stěžovatele trestná činnost obviněného ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1 2021, č. j. 6 T 167/2020-359, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 T 167/2020-359, v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Teplicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
5. Dne 28. 3. 2022 se k předmětné stížnosti ministra spravedlnosti vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, sp. zn. 1 NZZ 2035/2022. Sdělila, že se se stížností pro porušení zákona ztotožňuje. Závěrem svého vyjádření státní zástupkyně uvádí, že pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v § 274 odst. 2 a 3 tr. ř., tak souhlasí i pro tento případ s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
6. Dne 14. 4. 2022 došlo Nejvyššímu soudu také vyjádření obviněného prostřednictvím jeho obhájce. Ten s obsahem stížnosti pro porušení zákona souhlasí a plně se s ní ztotožňuje. Navrhuje tak Nejvyššímu soudu, aby vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích byl porušen zákon v jeho neprospěch, a to ve výroku o vině. Dále navrhuje, aby tento rozsudek Nejvyšší soud zrušil, jakož aby zrušil i další na tento rozsudek navazující rozhodnutí, která zrušením daného rozsudku pozbyla podkladu a aby přikázal Okresnímu soudu v Teplicích, aby v rozsahu daného zrušení věc znovu projednal a rozhodl.
7. Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 a 4 písm. b) tr. zákoníku, přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 a 2 tr. zákoníku [skutky 1-5], dále zločinu krádeže podle § 205 odst. 2 a 4 písm. b) tr. zákoníku [skutek 6]. Uvedené trestné činnosti se měl podle skutkové věty rozsudku dopustit tím, že:
1. dne 26. 8. 2020 v době od 05.50 hod. do 06.00 hod. v XY, okr. Teplice, v ul. XY, nezjištěným způsobem překonal pletivový plot o výšce 135 cm, vnikl na zahradu, odkud odcizil zahradní hadici zn. Gardena o délce 50 m, cívku na zahradní hadici zn. Gardena, 3 ks spojek k hadici zn. Gardena a zahradní pistoli zn. Gardena, a svým jednáním způsobil poškozenému P. D., nar. XY, škodu ve výši 4 010 Kč,
2. dne 3. 9. 2020 v době od 08.00 hod. do 10.30 hod. v XY, okr. Teplice, v ul. XY, vnikl po vytlačení okna do maringotky v areálu firmy P. O., odkud odcizil 3 ks baterek zn. Energizer a stolní svítilnu zn. Parkside, a svým jednáním způsobil poškozenému D. D., nar. XY, škodu ve výši 1810 Kč,
3. v přesně nezjištěnou dobu od 17.00 hod. dne 16. 9. 2020 do 10.50 hod. dne 26. 9. 2020 v XY, okr. Teplice, v ul. XY, vnikl po vytlačení okna do přízemního bytu, odkud odcizil televizor zn. Samsung, nezj. množství obkladaček, 2 páry bot zn. Adidas, 2 Páry dětských bot zn. Puma, 2 Páry dětských bot zn. Vans, žehličku na vlasy zn. Philips, mikrovlnou troubu zn. LG, domácí kino zn. Pioneer, chodící panenku a stříbrné šperky o váze 20 g, a svým jednáním způsobil poškozené S. Z., nar. XY, a O. B., nar. XY, odcizením škodu ve výši 21 500 Kč a poškozením obývací stěny škodu ve výši 3 000 Kč,
4. dne 3. 10. 2020 v době od 03.30 hod. do 05.10 hod. v XY, okr. Teplice, v ul. XY, vnikl po vytlačení okna do přízemního bytu v úmyslu odcizit zde věci, což se mu však nepodařilo, neboť byl vyrušen uživateli bytu S. Z. a O. B., a proto z místa činu utekl,
5. v přesně nezjištěnou dobu od 22.30 hod. dne 13. 10. 2020 do 09.50 hod. dne 14. 10. 2020 ve XY, okr. Teplice, XY, vnikl po překonání oplocení o výšce 1,4 m na pozemek rodinného domu, poté po překonání visacího zámku vnikl do stodoly, odkud odcizil pánské jízdní kolo zn. Blackhawk, tlakovou myčku zn. Karcher, typ Riwall REPW 150 SET, a visací zámek nezj. značky, a svým jednáním způsobil poškozenému J. Š., nar. XY, škodu ve výši 4 760 Kč,
a byl rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. 1. 2015, č. j. 7 T 162/2014 – 109, který nabyl právní moci dne 6. 1. 2015, odsouzen mj. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a § 205 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který vykonal dne 12. 1. 2018,
a ačkoli vláda České republiky rozhodla v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením č. 957 o vyhlášení nouzového stavu na území České republiky po dobu 30 dní v souvislosti s výskytem viru Covid-19, označovaného jako SARS CoV-2, a to s účinností od 00:00 hod. dne 5. 10. 2020,
6. v přesně nezjištěnou dobu od 19.00 hod. dne 23. 10. 2020 do 08.45 hod. dne 24. 10. 2020 v XY, okr. Teplice, v ul. XY, vnikl nezamčenými dveřmi do činžovního domu, odkud ze společné chodby odcizil dámské jízdní kolo zn. Romet, a svým jednáním způsobil poškozené P. M., nar. XY, škodu ve výši 9 100 Kč,
a byl rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. 1. 2015, č. j. 7 T 162/2014 – 109, který nabyl právní moci dne 6. 1. 2015, odsouzen mj. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a § 205 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který vykonal dne 12. 1. 2018,
a ačkoli vláda České republiky rozhodla v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením č. 957 o vyhlášení nouzového stavu na území České republiky po dobu 30 dní v souvislosti s výskytem viru Covid-19, označovaného jako SARS CoV-2, a to s účinností od 00:00 hod. dne 5. 10. 2020.
8. Za uvedené skutky byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 32 (třiceti dvou) měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody poškozených.
9. Podle § 129 odst. 2 tr. ř. byl Okresním soudem v Teplicích vyhotoven zjednodušený rozsudek, který obsahuje odůvodnění pouze výroku o náhradě škody, neboť po vyhlášení rozsudku se státní zástupkyně a obviněný vzdali práva na odvolání a prohlásili, že nežádají písemné odůvodnění rozsudku, a obviněný současně prohlásil, že si výslovně nepřeje, aby odvolání v jeho prospěch podala některá z ostatních k tomuto ze zákona oprávněných osob, avšak poškození, kteří se vůči obžalovanému připojili k trestnímu řízení s návrhem na náhradu škody, nebyli vyhlášení rozsudku přítomni a nemohli se tak případně práva na odvolání vzdát.
10. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující skutečnosti.
11. Zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a tím způsobí na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, přičemž čin spáchá vloupáním a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
12. Jak je patrno z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, ale i podané obžaloby, soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že obviněný naplnil znak, že takový čin spáchal za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. To však stěžovatel ve svém podání rozporuje. V dané věci jde tedy primárně o řešení otázky, kdy dojde k naplnění takového zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty zločinu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V této souvislosti je nutné konstatovat, že ze skutkových zjištění soudu je nade vši pochybnost zřejmé, že obviněný se trestních jednání ze dnů 13. a 23. 10. 2020 dopustil za situace, kdy na území České republiky byl v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2), na základě usnesení vlády České republiky č. 957, vyhlášen nouzový stav podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., v účinném znění. Ze skutkových okolností vyjádřených ve skutkové větě napadeného rozsudku je zároveň nepochybné, že okresní soud dospěl k závěru, že v předmětné věci došlo k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty, pouze na základě té skutečnosti, že obviněný trestnou činnost páchal v době vyhlášeného nouzového stavu.
13. Z pohledu řešení této otázky lze konstatovat, že v minulosti bylo ze strany soudů k této problematice přistupováno různě. Pro posouzení uvedeného znaku je však stěžejní rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, na který stěžovatel odkazuje. Podle tohoto rozhodnutí, naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti, ale též věcnou souvislostí s touto událostí. Tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Podle odkazovaného rozhodnutí bude takový vztah dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem. V případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním se může jednat např. o respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. O takovou naznačenou situaci se však v dané věci nejednalo.
14. Ohledně výkladu, že k naplnění předmětného znaku zločinu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku postačí pouze časová a místní souvislost, se vyjádřil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21, na který stěžovatel ve svém podání také odkazuje. Ústavní soud uvedl, že takový výklad nerespektuje interpretační rovinu zásady subsidiarity trestní represe a dále jej označil za „neudržitelný, a to právě i ve světle výkladu zastávaného velkým senátem, jenž mimo jiné upozornil i na okolnosti přijetí předmětné právní úpravy, která měla reagovat na dřívější situace (typicky povodně), v nichž pachatelé využívali mimořádné okolnosti k páchání krádeží.“
15. V nyní posuzované trestní věci se proto nelze ztotožnit se závěry okresního soudu, z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí pouze místní a časová souvislost s jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Jak již bylo výše naznačeno, velký senát v citovaném rozsudku konstatoval, že k tomu „aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§ 205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ Podle tohoto citovaného rozhodnutí potřebná věcná souvislost pak může spočívat např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu takové existující události, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu. Nebo může pachatel počítat s tím, že v důsledku takové události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání, nebude odhalena jeho trestná činnost. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo pachatel bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
16. V trestní věci obviněného rozhodoval okresní soud dne 27. 1. 2021, tj. před rozsudkem velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů nezjišťoval žádnou ze zmíněných věcných souvislostí ve věci obviněného s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí panující v době páchání předmětné trestné činnosti. Okresní soud ani neuvedl, v čem se vůbec tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže, když rozsudek okresního soudu v souladu s § 129 odst. 2 tr. ř. neobsahoval odůvodnění. Nejvyšší soud má za to, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení běžných spotřebních předmětů z nemovitostí), nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Jeho trestná činnost ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
17. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že okresní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků
skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení u skutku uvedeného ve výroku o vině, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze z důvodu časové a místní souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
18. Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, když zákon byl porušen v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného.
19. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného rozsudku i předcházejícího řízení podle § 267 odst. 3 tr. ř. vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovené porušení zákona v neprospěch obviněného podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, jakož všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Teplicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém řízení se opětovně bude Okresní soud v Teplicích zabývat naplněním znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, tj. věcnou souvislostí tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
20. Nejvyšší soud připomíná, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Současně je třeba zdůraznit, že stížnost byla podána ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
21. Podle § 275 odst. 3 tr. ř. dále platí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Jak bylo ověřeno dotazem na Centrální evidenci vězňů, obviněný nyní vykonává právě trest odnětí svobody uložený shora zmíněným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 6 T 167/2020, který Nejvyšší soud v důsledku podaného mimořádného opravného prostředku zrušil. Nejvyšším soudem bylo ovšem zjištěno, že po výkonu tohoto trestu má být obviněný převeden do dalšího trestu odnětí svobody ve věci vedené Okresním soudem v Teplicích, sp. zn. 5 T 166/2010, a to ve zbytku výměry 149 dnů. Proto bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 tr. ř. tak, že se obviněný nebere do vazby. Obviněný bude převeden do výkonu nařízeného zbytku trestu odnětí svobody ve věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 5 T 166/2010.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Marta Ondrušová předsedkyně senátu