4 Tz 53/2009
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. srpna 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. Č., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. Č.
Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Klatovech s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, který byl obviněnému doručen dne 6. 3. 2009 a nabyl právní moci dne 17. 3. 2009, byl obviněný A. Č. uznán vinným trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. spáchanými v jednočinném souběhu, jichž se měl dopustit tak, že dne 23. 1. 2009 v časných ranních hodinách na nádraží Č. d., a. s., v H., násilně vnikl do skladové budovy tak, že vykopl vchodové dveře a v budově stejným způsobem násilně otevřel další dvoje dveře, a to v úmyslu prostory prohledat a odcizit zde nějaké peníze, které ovšem žádné nenašel a nic jiného neodcizil, přičemž poškozením dveří způsobil majiteli objektu, společnosti Č. d., a.s., škodu ve výši nejméně 5.641,- Kč. Za uvedené trestné činy byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1, § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1, 2 tr. zák., s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dále soud obviněnému uložil podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost uhradit poškozené společnosti Č. d., a. s., škodu ve výši 5.641,- Kč.
Trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, byl obviněný uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 22. 1. 2009 v době kolem 14.30 hod. napadl za přítomnosti nejméně osmi dalších osob na autobusové zastávce v T. ulici v H. údery pěstí a kopy nohou Z. D., čímž mu způsobil pohmoždění hlavy a zlomeninu článku třetího prstu pravé ruky, a za uvedený trestný čin byl odsouzen, za použití § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1, 2 tr. zák., s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř., k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 260 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 25. 3. 2009 a nabyl právní moci dne 3. 4. 2009.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. Č. Vytkla v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 35 odst. 2, § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že Okresní soud v Klatovech se neřídil ustanoveními § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák., neboť napadeným trestním příkazem byla překročena hranice 400 hodin stanovená jako maximální výměra pro trest obecně prospěšných prací vzhledem k dříve uloženému trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009. Ministryně spravedlnosti dále namítá, že napadeným rozsudkem měl být správně uložen souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, byl výrokem o trestu porušen zákon v neprospěch obviněného A. Č. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Nejvyšší soud se předně zabýval námitkou ministryně spravedlnosti, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, měl být uložen souhrnný trest ve vztahu k trestnímu příkazu téhož soudu ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný A. Č. byl trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, který nabyl právní moci dne 17. 3. 2009, doručeným obviněnému dne 6. 3. 2009, uznán vinným trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. a pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 23. 1. 2009, a dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 22. 1. 2009. Z uvedeného je zřejmé, že posléze uvedený trestný čin byl obviněným A. Č. spáchán dříve, než mu byl doručen dne 6. 3. 2009 trestní příkaz Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009 (trestní příkaz má stejnou povahu jako odsuzující rozsudek - § 314e odst. 5 tr. ř. – přičemž účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému), a proto jsou oba trestné činy ve vztahu souběhu.
Za této situace je třeba přisvědčit námitce uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, měl být obviněnému A. Č. správně uložen souhrnný trest za uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, podle zásad uvedených v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák.
Dále je třeba uvést, že podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Dle zjištění Nejvyššího soudu byl obviněný A. Č. v projednávané trestní věci odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, a poté byl odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 260 hodin.
Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Klatovech, sp. zn. 2 T 32/2009, i zprávy Probační a mediační služby, střediska Klatovy, ze dne 16. 4. 2009 založené na č.l. 31, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 11. 3. 2009, obviněnému A. Č. ještě ani nebyl nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému A. Č. trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, ve výměře 260 hodin spolu s dosud nevykonaným dříve uloženým trestem obecně prospěšných prací z trestního příkazu téhož soudu ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, ve výměře 400 hodin, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 260 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Klatovech trestním příkazem ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného A. Č.
Podle § 2 odst. 5 trestního řádu orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle § 2 odst. 6 trestního řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 2 T 32/2009 vyplývá, že okresní soud věděl o odsouzení A. Č. tamním soudem pod sp. zn. 2 T 28/2009, neboť tato skutečnost je patrná z lustra na návrhu na potrestání založeném na č.l. 26 trestního spisu. Byť z opisu rejstříku trestů ze dne 25. 2. 2009 (č. l. 24) nebyl u obviněného A. Č. trest obecně prospěšných prací uložený mu trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 2 T 28/2009, ve výměře 400 hodin, uveden, bylo povinností okresního soudu na lustraci reagovat a příslušný spis si připojit. Okresní soud v Klatovech však v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, zejména další trestní spis téhož soudu týkající se předchozí trestné činnosti obviněného A. Č. a nezjistil tak, že se proti obviněnému vedlo u téhož soudu další trestní řízení, a neučinil potřebné kroky ke zjištění, v jakém stadiu se věc nachází a zda již ve věci bylo vydáno rozhodnutí. Pro úplnost je třeba uvést, že obě trestní věci rozhodovala tatáž samosoudkyně. Okresní soud v Klatovech tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. Č. Pochybení bylo zjištěno až ze zprávy Probační a mediační služby, střediska Klatovy, ze dne 16. 4. 2009 (č. l. 31).
Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 260 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 3. 2009, sp. zn. 2 T 32/2009, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. Č., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (tj. podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Klatovech, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného A. Č. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 35 odst. 2, § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného A. Č., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata