4 Tz 54/2023
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 7. 2023 v senátě
složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Jiřího
Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal
ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. Z., nar. XY, bytem XY, t. č. ve
výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti pravomocnému usnesení
státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7.
12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., 269 odst. 2 tr.
ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
I. Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního
zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70, byl
porušen zákon v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 60 odst. 4 písm.
d) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Z.
II. Zrušuje se usnesení státního zástupce Okresního státního
zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT 84/2022-70.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově
navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích
se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Dne 23. 6. 2023 byla doručena Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení
zákona, č. j. MSP-328/2023-ODKA-SPZ/3, kterou podal ministr spravedlnosti podle
§ 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. Z. (dále jen „obviněný“).
Stížností ministr spravedlnosti napadá pravomocné usnesení státního zástupce
Okresního státního zástupce ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT
84/2022-70, kterým byla jako opožděná podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství
policie Jihočeského Kraje, Územního odboru XY, OKH, SKPV ze dne 17. 10. 2022,
č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř.
zahájeno (rozšířeno) trestní stíhání obviněného. Ministr spravedlnosti uvádí,
že podle odůvodnění napadeného usnesení obviněný nevyužil možnost učinit podání
u ředitele nápravného zařízení, jak předpokládá § 60 odst. 4 písm. d) tr. ř.
nebo prostřednictvím svého obhájce tak, aby byla podána včas. Jestliže tedy
poštovní doručovatel podání obdržel až dne 26. 10. 2022, nebylo ji možno
považovat za podanou včas.
2. Stěžovatel následně ovšem konstatuje, že ze sdělení vězeňské služby
vyplývá, že obviněný dne 24. 10. 2022 v 15:00 předal vychovateli doručenou
úřední korespondenci adresovanou Policii ČR. Tato zásilka byla vychovatelem
předána na podatelnou dne 25. 10. 2022, která jí téhož dne dodala České poště.
3. Ministr spravedlnosti je toho názoru, že z trestního spisu a ze
zprávy Věznice XY ze dne 27. 4. 2023, č. j. VS-96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ,
která byla opatřena v rámci výkonu dohledu, bylo zjištěno, že usnesení
policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne
19. 10. 2022, což byla středa. Třídenní lhůta k podání stížnosti proti usnesení
začala plynout ve čtvrtek 20. 10. 2022 a její konec připadl na sobotu 22. 10.
2022. Lhůta k podání stížnosti tedy uplynula až v pondělí 24. 10. 2022, což byl
nejbližší pracovní den. Pokud obviněný předal pověřenému zaměstnanci věznice
korespondenci obsahující stížnost proti usnesení adresovanou policejnímu orgánu
dne 24. 10. 2022, pak bez ohledu na to, zda pracovníkovi věznice výslovně
sdělil, že obsahem korespondence je opravný prostředek, se uplatní § 60 odst. 4
písm. d) tr. řádu s tím důsledkem, že stížnost proti usnesení byla obviněným
podána včas. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 20. 7.
2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016.
4. Podle ministra spravedlnosti napadeným usnesením státního zástupce,
jímž byla zamítnuta pro opožděnost stížnost obviněného proti usnesení o
zahájení trestního stíhání, aniž by byly splněny podmínky uvedené v § 148 odst.
1 písm. b) tr. ř. a aniž by se jejím obsahem státní zástupce věcně zabýval, byl
porušen zákon v neprospěch obviněného.
5. Závěrem podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhuje, aby Nejvyšší
soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce
Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT
84/2022-70, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 148 odst.
1 písm. b) a § 60 odst. 4 písm. d) tr. ř. S odkazem na § 269 odst. 2 tr. ř.
navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a zároveň zrušil všechna
rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k
níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhuje, aby Nejvyšší soud podle §
270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu státnímu zastupitelství ve Strakonicích přikázal,
aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že by
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této
stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, ministr s takovým postupem
vyslovil souhlas.
6. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se k předmětné
stížnosti vyjádřila dne 30. 6. 2023, sp. zn. 1 NZZ 2047/2023, tak, že se s
argumentací ministra spravedlnosti ztotožňuje. Svůj postoj stručně odůvodnila
tím, že s odkazem na skutečnosti vyplývající ze spisového materiálu je zřejmé,
že předmětná lhůta pro podání stížnosti proti usnesení policejního orgánu
připadla na sobotu 22. 10. 2022, takže posledním dnem lhůty (nejbližší
následující pracovní den) bylo pondělí 24. 10. 2022 (viz § 60 odst. 1, 3 tr.
ř.). Obviněný sepsal stížnost dne 22. 10. 2022, přitom ji následně dne 24. 10.
2022 předal vychovateli, což je zaznamenáno ve vězeňském informačním systému. K
poštovní přepravě byla daná stížnost vězeňskou službou předána 25. 10. 2022. V
této souvislosti odkazuje státní zástupkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze
dne 20. 7. 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016, jehož část přitom ve vyjádření cituje.
7. Státní zástupkyně tak uzavírá, že obviněný podal poslední den lhůty
opravný prostředek u vychovatele Věznice XY [správně Věznice XY]. Lhůta k
podání opravného prostředku tak byla podle jejího názoru zachována i přes
skutečnost, že obviněný výslovně vychovateli neuvedl, že se jedná o opravný
prostředek.
8. Závěrem státní zástupkyně navrhuje, aby Nejvyšší soud této stížnosti
pro porušení zákona vyhověl a podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že
pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve
Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. ZT 84/2022, byl v neprospěch
obviněného porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 60
odst. 4 písm. d) tr. ř. Dále aby Nejvyšší soud s odkazem na § 269 odst. 2 tr.
ř. dané usnesení zrušil, a zároveň zrušil všechny rozhodnutí na zrušení
rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem k obsahu pozbyla podkladu a v
souladu s § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního
zastupitelství ve Strakonicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal
a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem než uvedeným
v § 274 odst. 2, 3 tr. ř., pak i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v
neveřejném zasedání (§ 274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
9. Obhájce obviněného se k předmětné stížnosti do dne tohoto rozhodnutí
nevyjádřil.
10. Ze spisového materiálu ZT 84/2022 vyplývá, že usnesení policejního
orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř. ze
dne 17. 10. 2022, č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781 (č. l. 55), bylo
obviněnému doručeno dne 19. 10. 2022 (č. l. 60).
11. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne 27. 2. 2023 (č. l. 895) je
zřejmé, že obviněný namítl, že dne 17. 12. 2022 byla zamítnuta jím podaná
stížnost proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání státním
zástupcem z důvodu opožděnosti, aniž by pro tento postup byly splněny zákonné
předpoklady. Je toho názoru, že došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod.
12. Z napadeného usnesení státního zástupce Okresního státního
zastupitelství ve Strakonicích vyhotoveném dne 7. 12. 2022, č. j. 0 ZT
84/2022-70 (dozorový spis je veden pod sp. zn. ZT 84/2022), vyplývá, že
stížnost obviněného proti usnesení Policie ČR, KŘP Jihočeského Kraje, Územní
odbor XY, OHK, SKPV, pod č. j. KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo
zahájeno (rozšířeno) podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř. trestní stíhání obviněného
Z. a obviněného T. K., zamítl státní zástupce podle § 148 odst. 1 písm. b) tr.
ř. jako opožděné. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že státní zástupce
učinil takové rozhodnutí na základě skutečnosti, že napadené usnesení bylo
obviněnému doručeno dne 19. 10. 2022, přičemž za den podání stížnosti považoval
až datum 26. 10. 2022. K tomuto akcentoval, že obviněný nevyužil možnost učinit
podání skrze ředitele nápravného zařízení podle § 60 odst. 4 písm. d) tr. ř.
nebo prostřednictvím svého obhájce tak, aby byla podána stížnost včas.
13. Nejvyšší soud si následně vyžádal zprávu Věznice XY ze dne 27. 4.
2023, č. j. VS 96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ, vypracovanou na základě žádosti
Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, sp. zn. KZT 117/2023,
pro účely výkonu dohledu podle § 8 odst. 1 tr. ř. V předmětné zprávě je
uvedeno, že obviněný obdržel 19. 10. 2022 doporučený dopis od PČR KŘP
Jihočeského kraje, ÚO XY, zásilka XY. Vychovatelem bylo do VIS (Vězeňský
informační systém) zaznamenáno, že se jedná o č. j.
KRPS-106664-336/TČ-2021-020781. Dne 24. 10. 2022 bylo následně do VIS
zaznamenáno vychovatelem, že mu byla obviněným předána dne 24. 10. 2022 v 15:00
hod. doporučená úřední korespondence adresovaná Policií České republiky OKŘ XY.
Vychovatel do VIS zaznamenal, že korespondence bude odeslána následující den.
Podle Doručovací knihy – podací lístky, vychovatel korespondenci předal na
podatelnu 25. 10. 2022, kdy byla podatelnou předána České poště, ale
korespondence byla vrácena zpět, neboť obsahovala málo známek pro přepravu
Českou poštou. Dne 26. 10. 2022 byla korespondence podatelnou Věznice XY
předána opětovně na poštu, a tím byla Českou poštou převzata do přepravy až dne
26. 10. 2022. Ředitel věznice dále konstatoval [zjevně však v rozporu s § 60
odst. 1, 3 tr. ř.], že z výše uvedeného plyne, že obviněný sice svou stížnost
sepsal dne 22. 10. 2022, ale vychovateli tuto předal až 24. 10. 2022, 15:00
hod, tudíž po uplynutí zákonné lhůty tří dnů pro podání stížnosti. Doplňuje
také, že podle záznamů věznice obviněný pravděpodobně zásilku neoznačil a o
potvrzení nepožádal, navíc korespondenci sám předal vychovateli výkonu trestu
odnětí svobody po zákonné lhůtě.
14. Součástí předmětné zprávy vypracované Věznicí XY je také kopie
záznamu ve VIS ze dne 24. 10. 2022, 14:59 hod., kde je uvedeno „22.10.24 vych.
B. R.– 15:00 hodin převzata od odsouzeného doporučená úřední korespondence.
Bude odeslána následující den.“ Ke zprávě je také přiložena kopie dokumentu
Doručovací kniha, Podací lístky, rok 2022. Z té je patrné, že předmětná
korespondence byla skutečně předána České poště podatelnou dne 25. 10. 2022.
Vede zmíněného údaje je pak dopsána rukou informace „Pošta vrátila zpět málo
známek vylepeno“. Záznam ze dne 26. 10. 2022 ze stejného listu knihy pak uvádí,
že předmětná zásilka byla odeslána 26. 10. 2022.
15. Především je třeba konstatovat, že podmínky ve výkonu trestu odnětí
svobody neupravuje pouze zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody
a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu“), či
vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád
výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „řád výkonu trestu“), ale tyto (v
souladu se zákonnou právní úpravou) upravují mj. i vnitřní předpisy Vězeňské
služby ČR (např. nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR, nařízení
ředitele příslušné věznice, vnitřní řád příslušné věznice, případně různé
metodické listy). Nejvyšší soud si tak vyžádal od zmíněné věznice Vnitřní řád
pro odsouzené Věznice XY ze dne 12. 10. 2022, č. j. VS-158845/ČJ-2022-802432,
který byl účinný v době, kdy obviněný odesílal zmíněnou korespondenci. Dále
bylo dotazem na věznici ověřeno, že mimo uvedený vnitřní řád, žádný další
vnitřní předpis Vězeňské služby ČR korespondenci mezi odsouzenou osobou a
státním orgánem neupravuje.
16. Uvedený vnitřní řád věznice (viz § 14 zákona o výkonu trestu)
upravuje v čl. 11 problematiku korespondence. Z předmětného článku konkrétně
vyplývá, že odesílání a přijímání korespondence se provádí zásadně
prostřednictvím příslušného vychovatele. Odesílání a přijímání korespondence
nebo zpráv a sdělení jinou cestou nebo jiným způsobem není povoleno. Označené
uzamykatelné schránky na korespondenci vybírá vychovatel. V čl. 3 vnitřního
řádu je také stanoveno, že převzetí korespondence k odeslání provádí při ranní
kontrole cel zejména vychovatel nebo dozorce. Korespondenci, která obsahuje
podání opravného prostředku ve smyslu právních předpisů, předá odsouzený v době
nepřítomnosti vychovatele službu konajícímu dozorci.
17. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující
skutečnosti.
18. Podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítne nadřízený orgán
stížnost, byla-li podána opožděně. Podle § 60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené
podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle
§ 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo
pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní
den.
19. Trestní řád dále specifikuje, že lhůta je též zachována tehdy,
jestliže podání bylo ve lhůtě učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je
ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu [§ 60 odst. 4 písm. d) tr. ř.].
20. Podle § 17 odst. 3 zákona o výkonu trestu se korespondence mj. mezi
odsouzeným a státními orgány České republiky odesílá a doručuje neprodleně.
Podle odst. 5 totožného ustanovení, je taková korespondence odesílána na
náklady věznice, pokud odsouzený nemá žádné finanční prostředky. Řád výkonu
trestu pak rozvádí v § 24, že pro korespondenci odsouzených se na přístupném
místě zřizují uzamykatelné schránky, do kterých ji odsouzení mohou vložit,
pokud ji neodevzdají vychovateli. Korespondenci, v níž odsouzený podává opravný
prostředek ve smyslu právních předpisů a Vězeňské službě ČR je tato skutečnost
známa, opatří pověřený zaměstnanec Vězeňské služby ČR prezenčním razítkem
věznice a datem, kdy bylo takové podání učiněno. Na žádost odsouzeného mu
pověřený zaměstnanec potvrdí převzetí takového podání s uvedením data převzetí.
Pro každého odsouzeného je vedena evidenční karta korespondence, v níž se
eviduje veškerá korespondence odsouzeného, kterou činí k uplatnění svých práv a
oprávněných zájmů podle § 26 odst. 1 zákona o výkonu trestu. Ostatní
korespondence se eviduje jen v případě, že je zasílána doporučeně (srov. § 24
odst. 4 řádu výkonu trestu) (Kalvodová, V. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu
trestu odnětí svobody: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012,
s. 54).
21. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne
12. 11. 1974, sp. zn. 11 Tz 37/74 (R 47/1975 tr.) vyplývá, že opravný
prostředek podaný v zákonné lhůtě u náčelníka nápravného zařízení, kde je ten,
kdo ho podává ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, je podán včas, i když
byl nesprávně označen a adresován a příslušnému soudu došel po lhůtě. Taktéž v
rozhodnutí ze dne 4. 8. 1977, sp. zn. 1 Tz 36/77 (R 67/1978 tr.) Nejvyšší soud
stanovil, že lhůta k podání odvolání u obviněného, který je ve výkonu trestu
odnětí svobody, je zachována též tehdy, odevzdal-li obviněný písemně provedené
odvolání ve lhůtě příslušnému vychovateli nápravného výchovného ústavu, v němž
odpykává uložený trest odnětí svobody. Na zachování této lhůty přitom nemá vliv
skutečnost, že vychovatel vrátil obviněnému včas podané odvolání zpět k
odstranění domnělých formálních nedostatků podaného odvolání a znovu je přijal
až po uplynutí lhůty k podání odvolání. Nejvyšší soud také v minulosti rozhodl,
že na zachování lhůty nemá vliv, pokud obviněný příslušnému zaměstnanci
Vězeňské služby ČR neoznámí, že korespondence obsahuje opravný prostředek
(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 Tz 103/2009) a tedy
pokud si nevyžádá zmíněné potvrzením o převzetí takového podání (rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016). Z dalších
rozhodnutí vyplývá, že obviněnému nelze přičítat k tíži, pokud pracovník
Vězeňské služby ČR opravný prostředek nepodal v zákonné lhůtě k poštovní
přepravě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 6 Tz
30/2020-II; ze dne 20. 7 2016, sp. zn. 8 Tz 27/2016; či ze dne 27. 1. 2010, sp.
zn. 4 Tz 103/2009).
22. Z výše uvedených předpisů tak vyplývá, že pověřeným pracovníkem
Vězeňské služby ČR, a to i konkrétně v rámci výkonu trestu odnětí svobody ve
Věznici XY, kterému má odsouzený předat korespondenci (pokud ji nevhodí do
příslušné schránky) k přepravě, je vychovatel. Podle výše zmíněné judikatury
Nejvyššího soudu nemůže být dána obviněnému k tíži skutečnost, že tento
pověřený pracovník předmětnou korespondenci podá k přepravě po lhůtě, jestliže
mu byl opravný prostředek předán odsouzeným včas. Na tomto nemění nic ani
skutečnost, pokud takovému pracovníkovi odsouzený nesdělí, že korespondence
obsahuje opravný prostředek a nevyžádá si tak předmětné potvrzovací razítko.
23. Ze spisového materiálu a zprávy vypracované Věznicí XY dne 27. 4.
2023, č. j. VS 96931-2/ČJ-2023-802410-DOZ, včetně jejich příloh (kopie záznamu
ve VIS a kopie Doručovací knihy) pak jednoznačně vyplývá, že obviněný v pondělí
dne 24. 10. 2022 předal vychovateli cca v 15:00 hod. korespondenci obsahující
opravný prostředek proti usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství policie
Jihočeského Kraje, Územního odboru XY, OKH, SKPV ze dne 17. 10. 2022, č. j.
KRPC-106664-336/TČ-2021-020781, kterým bylo podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř.
zahájeno (rozšířeno) trestní stíhání obviněného. S ohledem na § 60 odst. 1, 3
tr. ř. tak byl tento opravný prostředek podán včas, jestliže zmíněné usnesení
bylo obviněnému doručeno 19. 10. 2022, kdy konec lhůty pro podání opravného
prostředku dopadal na sobotu 22. 10. 2022, tedy den pracovního klidu a
nejbližším pracovním dnem bylo právě zmíněné pondělí 24. 10. 2022. Obviněný tak
stížnost proti předmětnému usnesení policejního orgánu podal včas. Státní
zástupce Okresního státního zastupitelství ve Strakonicích tak nemohl
postupovat podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
24. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že podaná stížnost pro porušení
zákona je důvodná, když zákon byl porušen v § 148 odst. 1 písm. b) a § 60 odst.
4 písm. d) tr. ř., a to v neprospěch obviněného.
25. Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud poukazuje také na tu
skutečnost, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve
Strakonicích ve svém přípise ohledně předložení dozorového a trestního spisu k
výkonu dohledu ze dne 16. 3. 2023, č. j. 0 ZT 84/2022-96, namítá, že byť
stížnost obviněného zamítnul jako opožděnou, tak v odůvodnění usnesení je
uvedeno, že se námitkami obviněného přesto zabýval a tyto byly shledány jako
nedůvodné, přičemž napadené usnesení policejního orgánu bylo shledáno jako
důvodné a zákonné. Taková tvrzená skutečnost však nemohla zhojit výše zmíněné pochybení, když napadené usnesení v
této souvislosti obsahuje velice stručné odůvodnění „… stížnostní námitky
nebyly shledány jako důvodné. Státní zástupce přezkoumal napadené usnesení na
základě svého obecného dozorového oprávnění a shledal jej zákonným a
odůvodněným.“ Takové odůvodnění „teoretického“ zamítnutí stížnosti podle § 148
odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodně neobstojí ve světle požadavku § 134 odst. 1, 2
tr. ř. na řádné odůvodnění usnesení, když z daného souvětní nejsou patrné
jakékoliv úvahy, které státního zástupce k takovému závěru vedly.
26. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného usnesení
státního zástupce ve smyslu § 267 odst. 3 tr. ř. vyslovil podle § 268 odst. 2
tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v § 148 odst.
1 písm. b) tr. ř. a § 60 odst. 4 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud pak s ohledem na
vyslovené porušení zákona v neprospěch obviněného podle § 269 odst. 2 tr. ř.
zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve
Strakonicích ze dne 7. 12. 2022, č. j. ZT 84/2022-70, jakož i všechna další
rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně,
k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší
soud přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve
Strakonicích, aby stížnost v potřebném rozsahu znovu posoudil a rozhodl o ní,
přitom se bude znovu zabývat skutečností, zda byl předmětný opravný prostředek
podán obviněným opožděně, či nikoliv.
27. Nejvyšší soud připomíná, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán,
jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci
Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší
soud nařídil. Současně je třeba zdůraznit, že stížnost byla podána ve prospěch
obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 7. 2023
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu