4 Tz 55/2006
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 24. května 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. S., proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 12. 12. 2005 sp. zn. 2 T 175/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 12. 12. 2005 sp. zn. 2 T 175/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 60 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. S.
Napadené usnesení s e z r u š u j e .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Jičíně s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Napadeným usnesením ze dne 12. 12. 2005 sp. zn. 2 T 175/2002, rozhodl Okresní soud v Jičíně podle § 60 odst. 1 tr. zák., že obviněný L. S. vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, který mu byl uložen rozsudkem téhož soudu ze dne 20. 11. 2002 pod sp. zn. 2 T 175/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 8. 2003 sp. zn. 10 To 272/2003. Podle § 60 odst. 4 a § 39a odst. 3 tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 12. 2005.
Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. S. Podle jeho názoru napadeným rozhodnutím došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení § 60 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř.
Podle názoru ministra spravedlnosti neměl Okresní soud v Jičíně zákonné podmínky pro rozhodnutí o přeměně původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, neboť nové trestné činnosti, za kterou byl obviněný odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2004, sp. zn. 7 T 4/2004, kvalifikované jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., se obviněný dopustil ještě před začátkem běhu zkušební lhůty ve věci sp. zn. 2 T 175/2002. Rozhodnutí o přeměně trestu je tak nezákonné.
Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., tj. aby věc vrátil tomu orgánu, o jehož rozhodnutí jde.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. 11. 2002 sp. zn. 2 T 175/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 8. 2003 sp. zn. 10 To 272/2003, byl obviněný L. S. uznán vinným, že společně s dalším pachatelem v přesně nezjištěné době od 10. 3. 2002 do 15. 3. 2002 v obci H. L., okres J. po vysazení železné mříže u zadních dveří domu a vyjmutí větracího okénka tímto vnikli do domu, který prohledali a odcizili z něj nejméně obrazy M. a ž. v hodnotě nejméně 30.000,- Kč, obraz Ch. v hodnotě nejméně 25.000,- Kč, obraz H. v hodnotě nejméně 20.000,- Kč, cukřenku v hodnotě nejméně 2.500,- Kč a 6 kusů dezertních vidliček v hodnotě nejméně 3.000,- Kč, vše ke škodě spolumajitelek M. R. a Z. V.
Toto jednání bylo kvalifikováno jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Za to mu byl v sazbě § 238 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Výkon tohoto trestu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků a šesti měsíců. Dále byl podle § 228 odst. 1 tr. ř. učiněn výrok o povinnosti obviněného nahradit společně s dalším pachatelem poškozeným škodu, když se zbytky nároků byly obě poškozené podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.
Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 19. 8. 2003 (§ 139 odst. 1 tr. ř.) a běh zkušební doby podmíněného odsouzení počal tímto dnem. Trvání zkušební doby bylo v souladu s výrokem učiněným podle § 59 odst. 1 tr. zák. vyznačeno do data 19. 2. 2006. Jsou-li s chováním obviněného ve zkušební době spojeny určité právní následky, nemůže soud přihlížet ke skutečnostem, které nastaly mimo zkušební dobu, ať již před jejím začátkem, nebo po uplynutí této doby.
Podle ustanovení § 60 odst. 1 tr. zák. jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Podle § 60 odst. 4 tr. zák. rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu.
Pro Okresní soud v Jičíně byl podnětem k nařízení veřejného zasedání a rozhodnutí o přeměně trestu ještě za trvání zkušební lhůty poznatek plynoucí z nového opisu rejstříku trestů, který byl vyžádán v rámci pravidelných dotazů k chování obviněného ve zkušební době. Z tohoto opisu zjistil, že je v něm vyznačeno odsouzení, k němuž došlo rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2004 sp. zn. 7 T 4/2004, kdy byl obviněnému pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Okresní soud v Jičíně, aniž si vyžádal předložení tohoto spisu či alespoň opisu rozsudku ze dne 2. 11. 2004 (viz referát soudce č. l. 211 verte), bez znalosti bližších okolností jež se ke spáchání této nové trestné činnosti vztahovaly, rozhodl ve veřejném zasedání dne 12. 12. 2005 o přeměně podmíněného trestu v trvání jednoho roku. Podkladem pro procesní postup podle § 60 odst. 1 tr. zák. je dle odůvodnění usnesení zjištění, že nové trestné činnosti, jež byla předmětem řízení před Krajským soudem v Hradci Králové ve věci sp. zn. 7 T 4/2004, se obviněný dopustil ve zkušební době.
Toto konstatování však nemá oporu v provedených důkazech. Pokud by Okresní soud v Jičíně při svém rozhodování o přeměně trestu vycházel ze skutečné znalosti obsahu trestního spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 7 T 4/2004, zjistil by, že obviněný L. S. se pokračujícího trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. dopustil v období od 8. 4. 2003 do 12. 6. 2003. Je-li počátek zkušební doby stanoven datem 19. 8. 2003, nemohl se trestného činu loupeže dopustit ve zkušební době podmíněného odsouzení, ale před jejím začátkem, a z pohledu zákonného požadavku na chování obviněného ve zkušební době, je tak odsouzení pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. irelevantní.
Okresní soud v Jičíně nepostupoval při zjišťování skutkového stavu, který byl důležitý pro jeho rozhodnutí, podle § 2 odst. 5 tr. ř., kdy jeho povinností bylo v trestním řízení postupovat v souladu se svými právy a povinnostmi, jež jsou uvedeny v trestním řádu, tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí. Důsledkem nedostatečně provedených skutkových zjištění bylo i vadné hodnocení provedených důkazů, které bylo v rozporu se zákonnými požadavky uvedenými v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř.
Vzhledem k výše uvedené argumentaci a zjištěním poté Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 12. 12. 2005 sp. zn. 2 T 175/2002, byl porušen zákon v ustanovení § 60 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného L. S. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně rozhodnutí, která na něj obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Jičíně poté byla věc podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána s tím, aby o ní znovu jednal a rozhodl.
Zkušební doba podmíněného odsouzení obviněného skončila dnem 19. 2. 2006, přičemž okresní soud má vzhledem k ustanovení § 60 odst. 2 tr. ř. lhůtu do 19. 2. 2007 k tomu, aby posoudil, zda se obviněný ve zkušební době osvědčil či nikoli. Okresní soud tak zjistí a vyhodnotí i další okolnosti vztahující se k chování obviněného ve zkušební době, a rozhodne v intencích § 60 odst. 1 tr. zák.
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení nejvyšší soud nařídil (§ 270 odst. 4 tr. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á