4 Tz 56/2006
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. května 2006 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. Š., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š.
Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu Plzeň – jih s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 21. 10. 2005, sp. zn. 1 T 142/2005, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil jednáním ze dne 15. 7. 2005, za což byl podle § 202 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit J. K., bytem Ch., U S., částku 7.131,- Kč. Se zbytkem nároku na náhradu škody byl poškozený odkázán podle § 229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz byl obviněnému J. Š. doručen dne 7. 11. 2005 a právní moci nabyl dne 16. 11. 2005.
Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, byl obviněný J. Š. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 21. 11. 2005, za což byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému J. Š. doručen dne 13. 12. 2005 a právní moci nabyl dne 22. 12. 2005.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. Š. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soudu Plzeň - jih v trestním příkazu ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, nerespektoval § 36 a uložil obviněnému J. Š. trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, aniž by obviněný J. Š. dosud cokoli vykonal z trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 21. 10. 2005, sp. zn. 1 T 142/2005, čímž došlo k porušení § 45a odst. 1 tr. zák., neboť nejvyšší stanovená výměra trestu obecně prospěšných prací je 400 hodin, obviněnému J. Š. však byly v úhrnu uloženy tresty obecně prospěšných prací ve výměře celkem 600 hodin.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. Š. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný J. Š. nejprve odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 21. 10. 2005, sp. zn. 1 T 142/2005, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 200 hodin.
Jak vyplývá z podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona Probační a mediační služby, střediska Plzeň, ze dne 15. 3. 2006, v době rozhodnutí Okresního soudu Plzeň – jih o uložení dalšího trestu obecně prospěšných prací nezahájil obviněný J. Š. výkon trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 21. 10. 2005, sp. zn. 1 T 142/2005.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. Š. trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, ve výměře 200 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací, přesahoval o 200 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud Plzeň - jih trestním příkazem ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému J. Š.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 1 T 160/2005 vyplývá, že Okresní soud Plzeň - jih, měl k dispozici opis z rejstříku trestů obviněného ze dne 21. 11. 2005, kde však odsouzení trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 21. 10. 2005, sp. zn. 1 T 142/2005, které nabylo právní moci dne 16. 11. 2005, nebylo vyznačeno. Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 1 T 160/2005 však dále vyplývá, že Okresní soud Plzeň - jih měl informaci o trestním řízení vedeném v trestní věci obviněného J. Š. u téhož soudu pod sp. zn. 1 T 142/2005. Tato skutečnost vyplývá z lustra na návrhu na potrestání, který je založen na č. l. 36 předmětného trestního spisu. Okresní soud Plzeň – jih si přesto nezjistil další okolnosti rozhodné pro uložení trestu obecně prospěšných prací, nezjistil tedy skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š.
Je zřejmé, že všechna porušení zákona, která Nejvyšší soud zjistil na základě důvodů uvedených v podané stížnosti pro porušení zákona, se týkají výhradně výroku o trestu napadeného trestního příkazu. Podle § 266 odst. 2 tr. ř. však lze proti výroku o trestu podat stížnost pro porušení zákona jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 200 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. 1 T 160/2005, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu Plzeň - jih, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. Š. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. Š., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. května 2006
Předseda senátu:
JUDr. J. P.