4 Tz 76/2006
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 30. srpna 2006 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P., proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P.
Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Novém Jičíně s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, byl obviněný J. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 11. 2. 2005 v N. J., N., u zprostředkovatele a smluvního prodejce D. P., s cílem vylákat úvěr na koupi mobilního telefonu uzavřel s věřitelem obchodní společnosti C. ČR, a. s., se sídlem v P., L., smlouvu o úvěru na peněžní částku 9.000,- Kč na koupi mobilního telefonu zn. Nokia 6230 (v ceně 10.000,- Kč), ale v žádosti o úvěr uvedl nepravdivé údaje o svém pracovním poměru a výši měsíčního příjmu, přičemž předložil padělané potvrzení o pracovním poměru u obchodní společnosti N. L., s. r. o., se sídlem v S. n. O. a po úhradě přímé platby ve výši 1.000,- Kč a vyzvednutí telefonu v rozporu s úvěrovou smlouvou, neuhradil žádnou z měsíčních smluvních splátek úvěru a obchodní společnosti C. ČR, a. s., se sídlem v P., L., způsobil škodu ve výši nejméně 9.000,- Kč. Za to mu byl v sazbě § 250 odst. 1 tr. zák. ze použití § 45 odst. 1, 2 , § 45a odst. 1 tr. zák uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému stanovena povinnost zaplatit poškozené společnosti C. ČR, a. s., se sídlem v P., L., na náhradě škody částku 9.000,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost se zbytkem svého nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 23. 2. 2006.
Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. P. Namítá v ní, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch tohoto obviněného porušen zákon v ustanoveních § 35 odst. 2, § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v předcházejícím řízení v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř.
Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku vytkl Okresnímu soudu v Novém Jičíně, že před vydáním napadeného rozsudku sp. zn. 21 T 94/2005, neprovedl lustraci osoby obviněného v systému ISAS, a to navíc za situace, kdy hlavní líčení bylo konáno v nepřítomnosti obviněného J. P., a k dispozici byl pouze opis rejstříku trestů pořízený v rámci přípravného řízení dne 24. 6. 2005. Vzhledem k tomu, že samosoudce tuto lustraci neprovedl, nezjistil předchozí odsouzení obviněného rozsudkem téhož soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 4 T 96/2005, jímž byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a dále nezjistil, že se jedná o sbíhající se trestnou činnost, kdy byly dány podmínky pro ukládání souhrnného trestu k dřívějšímu pravomocnému rozsudku. Okresní soud v Novém Jičíně při ukládání trestu nerespektoval ani ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť nezohlednil předchozí trestní postihy obviněného, zejména jejich aktualizaci, což vedlo k uložení trestu, který je ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle ustanovení § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle ustanovení § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě a v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně se v posuzované trestní věci uvedenými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.
Z obsahu trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že dne 8. 7. 2005 podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně u Okresního soudu v Novém Jičíně obžalobu na obviněného J. P. Samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně konal ve věci dne 29. 9. 2005 hlavní líčení a rozsudkem z téhož dne sp. zn. 21 T 94/2005, uznal obviněného J. P. vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., a uložil mu trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
V době ukládání tohoto rozsudku však již obviněnému rozsudkem téhož soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 4 T 96/2005, pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 k § 221 odst. 1 tr. zák. byl uložen mimo jiné trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 23. 11. 2005. Výkon trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 4 T 96/20005, byl obviněnému podle § 336 odst. 2 tr. ř. nařízen usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 4 T 96/2005. Z lustra, které bylo vyznačeno podatelnou Okresního soudu v Novém Jičíně dne 8. 7. 2005 na obžalobě ve věci sp. zn. 21 T 94/2005, však uvedené předchozího odsouzení obviněného J. P. nevyplývá, a to z důvodu, že obžaloba ve věci sp. zn. 4 T 96/2005, byla na obviněného podána u Okresního soudu v Novém Jičíně až dne 12. 7. 2005. Jak však správně namítá ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku, samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně mohl existenci tohoto předchozího odsouzení obviněného zjistit, pokud by provedl lustraci obviněného v systému ISAS.
Důsledkem nedostatečně provedených skutkových zjištění bylo především porušení zákona v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., neboť napadeným rozsudkem nebyl uložen souhrnný trest, přestože se obviněný J. P. trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. v posuzované trestní věci dopustil dne 11. 2. 2005, tedy dříve, než byl dne 26. 9. 2005 vydán Okresním soudem v Novém Jičíně rozsudek sp. zn. 4 T 96/2005.
K porušení zákona došlo rovněž uložením trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, aniž by předchozí trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin obviněný vykonal. Ustanovení § 36 tr. zák. přikazuje, aby soud při ukládání určitého druhu trestu zohlednil stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozsudku, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Jelikož nejvyšší možná výměra pro trest obecně prospěšných prací je podle § 45a odst. 1 tr. zák. 400 hodin, vydáním rozsudku ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně překročil onu stanovenou hranici o 400 hodin.
Vzhledem k uvedeným pochybením porušil Okresní soud v Novém Jičíně zákon také v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., neboť povinnost soudu postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, se vztahuje i na zjištění okolností rozhodných pro stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle § 266 odst. 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranici trestní sazby.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 21 T 94/2005, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. P. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc byla dále podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Novém Jičíně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně v nově provedeném řízení doplní dokazování spisem téhož soudu sp. zn. 4 T 96/2005, který je nezbytný z hlediska úvah o uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák., aktuálním opisem rejstříku trestů obviněného, jakož i zprávou Probační a mediační služby České republiky, středisko Nový Jičín, zda a případně v jakém rozsahu obviněný trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. 4 T 96/2005, vykonal. Provedením a vyhodnocením těchto důkazů společně s důkazy, které jsou již součástí trestního spisu, může Okresní soud v Novém Jičíně dospět k závěru o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.
Samosoudce Okresního soudu v Novém Jičíně bude při svém rozhodování omezen ustanovením § 273 tr. ř., které zakazuje, aby novým rozhodnutím došlo ke zhoršení postavení obviněného, neboť stížnost pro porušení zákona byla podána v jeho prospěch a Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného (zákaz reformationis in peius).
Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil (§ 270 odst. 4 tr. ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á