4 Tz 83/2007
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 6. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 4 To 165/2007, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 4 To 165/2007, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 263 odst. 3, 4 a § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněného P. K.
Napadený rozsudek s e z r u š u j e .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Brně s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 11. 2006 č. j. 2 T 100/2006-214 byl obviněný P. K. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona (v bodech 1, 2) a podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona (v bodě 4) a výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvacetičtyř měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Rovněž byly učiněny výroky o povinnosti obviněných nahradit škodu.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně ohledně obviněného P. K. a dalších dvou pachatelů, že
ačkoli obviněný P. K. dne 12. 12. 2003 vykonal souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců, který mu byl uložen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zákona a pro trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 2. 2002 č.j. 2 T 31/99, který nabyl ve vztahu k jeho osobě právní moci dne 22. 10. 2002, přesto
společně s dalším pachatelem
1) v době od 17.00 hod. dne 29. 1. 2006 do 8.30 hod. dne 7. 2. 2006 odcizili z novostavby rodinného domu na ulici P. K., v P., měděné svody, žlaby a další klempířské prvky, čímž způsobili Ing. arch. F. F. škodu ve výši nejméně 17.992,- Kč
2) v době od 18.50 hod. do 19.21 hod. dne 16. 2. 2006 přelezli uzamčenou bránu do dvora Okresního státního zastupitelství v Prostějově na ulici R. v P., odkud z venkovní části skladu a garáže strhli a následně odcizili dva měděné svody v délce 5 m a průměru 100 mm a 1 žlab o délce 4 m, čímž způsobili České republice – Krajskému státnímu zastupitelství v Brně škodu ve výši 2.300,- Kč,
obviněný P. K. sám
3) dne 21. 8. 2005 kolem 22.15 hod. v P. na ulici D., odcizil s P. J., 6 ks kovových tyčí spojených řetězem, které ohraničovaly travnatý prostor, před restaurací P. P., čímž způsobili Městu P. škodu ve výši nejméně 1.500,- Kč
4) dne 30. 1. 2006 kolem 22.00 hod. v P., v hypermarketu T. na ulici K., odcizil 1 ks láhve whisky zn. Jim Beam v hodnotě 330,80 Kč tak, že ji vzal z regálu, uschoval pod oblečení a bez zaplacení prošel přes pokladnu hypermarketu, čímž způsobil společnosti T. S. ČR, škodu ve výši 330,80 Kč
obviněný P. K. společně s dalším pachatelem
5) dne 31. 5. 2005 kolem 19.20 hodin v P. na J. ulici, v hale hlavního nádraží ČD, ve stavu podnapilosti společně a bezdůvodně fyzicky napadli V. C., sedícího na lavičce, kdy ho opakovaně udeřili pěstí a obviněný J. M. i opaskem do hlavy, až všichni upadli na zem, v důsledku čehož poškozený utrpěl lehké poranění, které si vyžádalo lékařské ošetření bez dalšího léčení,
Proti tomuto rozsudku podal obviněný P. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 4 To 165/2007, kterým byl napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušen ve výroku o vině trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona (body 1, 2 rozsudku) a trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zákona (bod 4), dále ve výroku o trestu a o náhradě škody ve vztahu k poškozeným ČR – Krajskému státnímu zastupitelství v Brně a F. F. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu byl obviněný nově uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona, za což mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a povinnost nahradit škodu.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti České republiky podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl napadeným rozsudkem a v řízení, které mu předcházelo, porušen zákon v ustanoveních § 263 odst. 3, 4 a § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Krajskému soudu v Brně vytkl, že konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného a obhájce, ač obviněný v této době byl ve vazbě v jiné trestní věci pro Okresní státní zastupitelství v Prostějově sp. zn. 2 Zt 137/2007. Odvolací soud v dané věci nevěnoval náležitou pozornost zjišťování podmínek pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného. V opačném případě, pokud by zjistil, že obviněný je ve vazbě, bylo jeho povinností zajistit obviněnému obhájce a zjistit stanovisko obviněného k jeho osobní účasti či neúčasti u veřejného zasedání. Za stávající situace neměl odvolací soud splněny zákonné podmínky ke konání veřejného zasedání a jeho procesní postup je nutno označit jako porušení zákona v neprospěch obviněného.
Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 4 To 165/2007 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen v ustanoveních § 263 odst. 3, 4 a § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněného P. K., aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení (míněn patrně výše uvedený rozsudek) zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na toto usnesení (rozsudek) obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. řádu, tj. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle § 263 odst. 3 tr. řádu musí mít obžalovaný při veřejném zasedání konaném o odvolání obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení.
Podle § 263 odst. 4 tr. řádu lze veřejné zasedání odvolacího soudu v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
Podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu musí mít obviněný obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém zařízení.
V posuzované trestní věci z obsahu spisu vyplývá, že krajský soud zmíněná zákonná ustanovení nerespektoval.
Z obsahu posuzovaného trestního spisu je zřejmé, že krajský soud stanovil termín pro konání veřejného zasedání o odvoláních, podaných proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 11. 2006 sp. zn. 2 T 100/2006, na den 15. 5. 2007. Obviněný P. K., jehož trestní věc projednával Okresní soud v Prostějově vazebně, byl na základě usnesení tohoto soudu ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 2 T 100/2006, propuštěn z vazby z důvodu uvedeného v ustanovení § 71 odst. 8 tr. řádu, neboť uplynula jednoroční lhůta stanovená pro trvání vazby. K veřejnému zasedání byl obviněný krajským soudem předvoláván z adresy náměstí T. G. M., P., avšak obsílka byla jako nedoručená vrácena krajskému soudu zpět s poznámkou pošty, že obviněný je na uvedené adrese neznámý. Z obsahu spisu je patrno, že obviněný pro doručování obsílek udal adresu B., P.
Krajský soud v Brně dne 15. 5. 2007 konal veřejné zasedání, v němž projednal odvolání spoluobviněného J. M., když v jeho případě měl splněny procesní předpoklady pro tento procesní postup. Ve stejném veřejném zasedání pak odvolací soud podle § 23 odst. 1 tr. řádu rozhodl tak, že trestní věc obviněného P. K. vyloučil ze společného řízení k samostatnému projednání a rozhodnutí. Již dne 4. 5. 2007 přijal předseda senátu krajského soudu opatření, jímž podle § 39 odst. 1 tr. řádu zrušil zastupování obviněného obhájcem Mgr. M. P. z Advokátní kanceláře v P. s odůvodněním, že zanikl důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Referátem ze dne 15. 5. 2007 byl nově stanoven termín veřejného zasedání, v němž mělo být projednáno odvolání obviněného P. K. proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově, na den 29. 5. 2007, a obviněný byl opětovně předvoláván z adresy trvalého bydliště přesto, že měl krajský soud k dispozici informaci o tom, že se na této adrese obviněný nezdržuje.
Z poštovní obsílky je zřejmé, že písemnost byla na poště uložena dne 18. 5. 2007, krajskému soudu byla vrácena dne 28. 5. 2007. K veřejném zasedání dne 29. 5. 2007 se obviněný K. nedostavil, přičemž předseda senátu na počátku veřejného zasedání vyhlásil, že veřejné zasedání bude konáno v nepřítomnosti obviněného, neboť doručení ve smyslu ustanovení § 233 odst. 2 tr. řádu nastalo uložením zásilky.
Pro konání veřejného zasedání však neměl krajský soud v Brně vytvořeny procesní podmínky, neboť v této době již obviněný byl od 23. 4. 2007 opětně ve vazbě v jiné trestní věci, což je patrno jak z vyjádření Věznice Olomouc, tak Okresního státního zastupitelství v Prostějově. Ve spise není založen záznam, že by odvolací soud ověřoval, zda v době konání veřejného zasedání se obviněný nenachází ve vazbě či výkonu trestu.
Tímto postupem Krajský soud v Brně jednak porušil výše citované ustanovení § 263 odst. 4 tr. řádu, ale rovněž ustanovení § 263 odst. 3 tr. řádu v návaznosti na ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť poté, co opatřením ze dne 4. 5. 2007 sp. zn. 4 To 147/2007 bylo zrušeno ustanovení obhájce, který obviněného zastupoval v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení obviněný obhájce již neměl, ačkoli jej podle téhož ustanovení trestního řádu znovu mít měl, neboť byl opět dán důvod nutné obhajoby.
Nejvyšší soud konstatuje, že v důsledku těchto pochybení krajského soudu došlo k porušení práva obviněného na obhajobu, přičemž tomuto soudu nic nebránilo v tom, aby existenci či neexistenci zákonné překážky vyplývající z § 263 odst. 4 tr. řádu náležitě ověřil a ze zjištěných poznatků v dalším procesním postupu vycházel.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedeným skutečnostem podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2007 sp. zn. 4 To 165/2007, byl porušen zákon v ustanoveních § 263 odst. 3, 4 a § 36 odst. 1 písm. a) tr. řádu v neprospěch obviněného P. K. Podle § 269 odst. 2 tr. řádu tento rozsudek zrušil, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Krajskému soudu v Brně z tohoto výroku vyplývá povinnost provést znovu řízení o opravném prostředku obviněného P. K. v souladu s trestním řádem v intencích výše uvedeného právního názoru Nejvyššího soudu.
Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. listopadu 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á