Nejvyšší soud Rozsudek trestní

4 Tz 94/2007

ze dne 2007-12-20
ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.94.2007.1

4 Tz 94/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20.

prosince 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a

soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona,

kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P.

M., proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 20. 8. 2007

sp. zn. 2 T 122/2007 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr.

ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 20. 8. 2007

sp. zn. 2 T 122/2007 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, §

45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst.

5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. M.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově

navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu Plzeň - jih s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném

rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný P. M. byl trestním příkazem Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 22. 5.

2007 sp. zn. 1 T 90/2007, který nabyl právní moci dne 12. 6. 2007, uznán

vinným trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle

§ 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1

písm. c) tr. zák., jichž se dopustil skutkem spáchaným dne 8. 5. 2007. Za to

byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a dále k

trestu zákazu činnosti řízení motorových vozidel na dobu 2 roků.

Dále byl jmenovaný obviněný odsouzen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň -

jih ze dne 20. 8. 2007 sp. zn. 2 T 122/2007, který nabyl právní moci dne 15. 9.

2007, pro trestné činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle

§ 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm.

c) tr. zák., jichž se dopustil jednáním ze dne 1. 8. 2007. Za to byl obviněný

odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a k trestu

zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 roků.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu

stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. M. proti trestnímu

příkazu Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. 2 T 122/2007.

Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v

ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím v

ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.

V odůvodnění stížnosti pro poručení zákona stěžovatel uvedl, že při

rozhodování v trestní věci sp. zn. 2 T 122/2007 se Okresní soud Plzeň - jih

náležitě neřídil předmětnými zákonnými ustanoveními. Z opisu rejstříku trestů

obviněného ze dne 2. 8. 2007 vyplynulo, že byl naposledy odsouzen Okresním

soudem Plzeň – jih pod sp. zn. 1 T 90/2007, aniž zde byla uvedena další

specifikace tohoto odsouzení. Lustrum věcí vedených u Okresního soudu Plzeň –

jih ohledně P. M. bylo prováděno při podání návrhu na potrestání dne 9. 8.

2007. Přitom bylo zjištěno, že u jmenovaného soudu je ve vztahu k obviněnému

vedena i další věc pod sp. zn. 1 T 90/2007. V průběhu svého výslechu dne 1. 8.

2007 podezřelý P. M. uvedl, že má Okresním soudem Plzeň – jih vysloven zákaz

řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku a dále dostal i trest

obecně prospěšných prací ve výši 200 hodin, který zatím nezačal provádět.

Uvedenými skutečnostmi se soud nikterak nezabýval, neopatřil si důkaz ve formě

přílohového trestního spisu Okresního soudu Plzeň – jih sp. zn. 1 T 90/2007 a

nezjistil tak, že obviněný z již dříve uloženého trestu obecně prospěšných

prací dosud nic nevykonal. Tím, že mu uložil další trest obecně prospěšných

prací ve výměře 300 hodin, překročil zákonnou hranici tohoto trestu o 100

hodin.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby

Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem

Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 20. 8. 2007 sp. zn. 2 T 122/2007 byl porušen

zákon v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež mu předcházelo,

v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a to v neprospěch obviněného P. M. Dále

navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz

zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově

navazujících a následně postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost

výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v

rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí

předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Jednotlivá rozhodnutí a další listinné materiály prokazují následující

skutečnosti.

Z trestního příkazu sp. zn. 1 T 90/2007 (viz č. l. 20 – 21 spisu) vyplývá, že

Okresní soud Plzeň - jih obviněnému dne 22. 5. 2007 uložil mj. trest obecně

prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Dne 19. 9. 2007 (viz č. l. 26 spisu) se

obviněný dostavil na středisko Probační a mediační služby České republiky v

Plzni k projednání podmínek výkonu trestu, ale k jeho nařízení již nedošlo.

Mezitím bylo totiž zjištěno, že obviněnému byl trestním příkazem téhož soudu ze

dne 20. 8. 2007 sp. zn. 2 T 122/2007 mj. uložen další trest obecně prospěšných

prací ve výměře 300 hodin. V důsledku toho pak svým přípisem ze dne 24. 10.

2007 adresovaným ministerstvu spravedlnosti iniciovalo středisko Probační a

mediační služby v Plzni podání stížnosti pro porušení zákona.

Z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň – jih sp. zn. 2 T 122/2007 lze zjistit, že

na návrhu na potrestání ze dne 9. 8. 2007 (viz č. l. 17 spisu) je vyznačen

záznam lustra dalších řízení týkajících se obviněného u tohoto soudu. Zde je

mimo jiné uvedena sp. zn. 1 T 90/2007. Tatáž spisová značka vztahující se k

uvedenému soudu je poznamenána i na opisu rejstříku obviněného opatřeného ke

dni 2. 8. 2007. Pravdivé je i tvrzení stěžovatele, že P. M. při výslechu na

policii dne 1. 8. 2007 do protokolu mj. uvedl, že mu Okresním soudem Plzeň –

jih byl uložen trest obecně prospěšných prací v trvání 200 hodin, který dosud

nezačal vykonávat (viz č. l. 5 spisu).

Nejvyšší soud konstatuje, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podle § 36 tr. zák. věty prvé, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný

čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán,

a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou

částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru

dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně

prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu

se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran

tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a

to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6. tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle

svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností

případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Z výše uvedeného je patrno, že v okamžiku rozhodování soudu v trestní věci sp.

zn. 2 T 122/2007, tj. dne 20. 8. 2007, měl obviněný v jiné trestní věci

pravomocně uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, z něhož

neměl nic vykonáno. Předmětný spis (2 T 122/2007) obsahoval dostatek informací

o uvedených skutečnostech. Okresní soud si tudíž před vydáním dalšího trestního

příkazu měl mj. prověřit reálný stav výkonu trestu obecně prospěšných prací ve

věci sp. zn. 1 T 90/2007, což bylo v daném případě zjednodušeno tím, že se

jednalo o věc vedenou u téhož soudu. K tomu však zjevně nedošlo, neboť soud na

předmětné skutečnosti nezareagoval, nevzal v úvahu obsah trestního příkazu sp.

zn. 1 T 90/2007 a nezjistil, že v této věci již byl obviněnému uložen trest

obecně prospěšných prací ve výměře 200 hod, který obviněný dosud ani částečně

nevykonal.

Okresní soud Plzeň – jih pak bez dalšího rozhodl ve věci napadeným trestním

příkazem a v důsledku toho má obviněný v současnosti uloženy dva dosud

nevykonané tresty obecně prospěšných prací, překračující ve své celkové výměře

o 100 hodin zákonnou hranici.

Je tudíž možno konstatovat, že v posuzované věci došlo k porušení ustanovení §

36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku

postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 200 a 300

hodin, kdy z prvého z nich nebylo v době ukládání druhého trestu nic vykonáno,

byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400

hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně

prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími

rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.

Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení

horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému

nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho

účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti

pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné

(viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz

145/2006).

K výše popsanému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Okresní soud

Plzeň - jih nezjistil řádně skutkový stav věci, při současném hodnocení

neúplných důkazů právě ve vztahu k ukládanému trestu (viz ust. § 2 odst. 5, 6

tr. ř.)

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem

Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 20. 8. 2007 sp. zn. 2 T 122/2007, byl

porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu

předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P.

M. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a

to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově

navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu Plzeň - jih

přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud

si vyžádá aktuální opis z rejstříku trestů obviněného, zprávu Probační a

mediační služby ČR o stavu výkonu trestu obecně prospěšných prací a dále

potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem s

důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.

Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo

vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto nemůže podle

§ 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle

§ 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci

vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. prosince 2007

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec