5 Ads 106/2014- 31 - text
-!Syntaktická chyba, +
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: E. Ž., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 2. 2014, č. j. 675 728 0332/47091 - VD,
Věc s e p o s t u p u j e Krajskému soudu v Brně.
Žalobkyně se podáním doručeným dne 14. 4. 2014 Okresnímu soudu v Blansku (dále jen „okresní soud“) domáhala přezkumu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Brno, ze dne 14. 2. 2014, č. j. 675 728 0332/47091 – VD. Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 22. 5. 2014, č. j. 6 Nc 1015/2014 – 12, řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované podle § 104b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavil, neboť věc náleží do věcné příslušnosti soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví.
Okresní soud ve svém usnesení žalobkyni současně poučil o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. Okresní soud odkázal na ust. § 72 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle kterého jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Dne 19. 6. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání žalobkyně datované dnem 9. 6. 2014 označené jako „žaloba k posudku o invaliditě“.
Dle ustanovení § 7 odst. 1 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení o správní žalobě věcně příslušný krajský soud. Dle ustanovení § 7 odst. 4 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.
Dle ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně napadá rozhodnutí ve věci důchodového zabezpečení, k řízení o této žalobě je ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s. dána příslušnost krajského soudu, v jehož obvodu má žalobkyně bydliště, tj. Krajského soudu v Brně.
Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení § 7 odst. 4 s. ř. s. postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Brně.
Současně zdejší soud považoval za vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112, z něhož je zřejmý závěr, že byla-li žaloba (§ 65 s. ř. s.) podána v zákonné lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není její včasnost ovlivněna tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému krajskému soudu až po lhůtě k jejímu podání.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2014
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu