5 Ads 130/2016- 15 - text
-!Syntaktická chyba, +
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. K., proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 5. 2016, č. j. 16 Ad 19/2016 - 22,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o kasační stížnosti [viz zejm. § 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.)“]. Zdejší soud především zkoumal, zda byla kasační stížnost podána včas, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je opožděná. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Z doručenky nacházející se ve spise krajského soudu je zřejmé, že stěžovateli bylo napadené usnesení krajského soudu doručeno dne 25. 5. 2016; zásilku si stěžovatel osobně převzal. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Bylo-li v dané věci usnesení krajského soudu stěžovateli doručeno ve středu dne 25. 5. 2016, počala ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační stížnosti ve čtvrtek dne 26. 5. 2016 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty, tedy ve středu dne 8. 6. 2016 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Ve smyslu § 106 odst. 2 a § 40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit, byla v daném případě středa dne 8. 6. 2016. Kasační stížnost však byla zaslána Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 9. 6. 2016, jak plyne z podacího razítka na připojené obálce. Kasační stížnost tedy byla podána opožděně. Nejvyššímu správnímu soudu tak s ohledem na § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. nezbylo, než kasační stížnost odmítnout, neboť její opožděnost představuje nezhojitelný nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat. Za této situace Nejvyšší správní soud usnesením odmítl kasační stížnosti pro její opožděnost. Protože je zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti stěžovatele, která je opožděná, nerozhodoval zdejší soud o jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. července 2016 JUDr. Jakub Camrda předseda senátu