Nejvyšší správní soud rozsudek sociální

5 Ads 337/2022

ze dne 2023-10-13
ECLI:CZ:NSS:2023:5.ADS.337.2022.20

5 Ads 337/2022- 20 - text

 5 Ads 337/2022 - 21 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: B. S., zast. JUDr. Petrem Bokotejem, se sídlem Táboritská 1000/23, Praha 3, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25/, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, č. j. 20 Ad 21/2022,

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále „městský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 6. 2022, č. j. XA; tímto rozhodnutím žalovaná zamítla námitky stěžovatele proti rozhodnutí ze dne 6. 5. 2022, č. j. XB, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o starobní důchod pro nesplnění podmínek dle § 28 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

[2] V žalobě stěžovatel namítl, že důchodového věku dosáhl již dne 1. 3. 2017. Dle žalované však měl důchodového věku dosáhnout až dne 1. 3. 2022, což je dle stěžovatele v rozporu s osobním listem důchodového pojištění ze dne 10. 5. 2018. Podle názoru stěžovatele žalovaná nepostupovala v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, neboť nebyla objektivně provedena všechna šetření u dalších subjektů navrhovaných stěžovatelem.

[3] Městský soud žalobu odmítl pro opožděnost. Soud konstatoval, že žaloba mu byla doručena dne 22. 8. 2022. Z údajů doručovatele vyznačených na obálce městský soud zjistil, že zásilka obsahující žalobu byla k poštovní přepravě stěžovatelem předána dne 17. 8. 2022. Stěžovatel v žalobě mj. uvedl, že podává žalobu proti rozhodnutí žalované, které mu bylo doručeno dne 23. 6. 2022, v zákonné dvouměsíční lhůtě. Žalovaná však ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že stěžovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno již dne 14. 6. 2022 a lhůta k podání žaloby tak skončila dne 15. 8. 2022. Městský soud za účelem ověření toho, zda byla žaloba podána ve lhůtě dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), vyzval stěžovatele k podání repliky k vyjádření žalované k žalobě a aby se vyjádřil zejména k tvrzení, že napadené rozhodnutí převzal již dne 14. 6. 2022.

[4] V návaznosti na výzvu soudu stěžovatel v replice vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalované a znovu uvedl, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě a pokud ne, tak požádal soud o prominutí zmeškání lhůty ze závažných osobních důvodů, které u něj v rozhodné době nastaly. K tomu městský soud uvedl, že stěžovatel toliko obecně rozporoval tvrzení žalované ohledně opožděnosti podané žaloby, přičemž v této souvislosti neuvedl nic konkrétního a nadto nedoložil ani žádné důkazy, které by vyvracely údaj o převzetí zásilky obsahující napadené rozhodnutí dne 14. 6. 2022, uvedený na dodejce k této zásilce. Podle městského soudu jsou údaje na dodejce vyznačeny obvyklým způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o správnosti postupu doručujícího orgánu a je opatřena podpisem, jehož pravost stěžovatel nijak nevyvracel. Městský soud proto uzavřel, že žaloba byla podána opožděně, neboť zásilka obsahující žalobu byla k poštovní přepravě předána až dne 17. 8. 2022, přičemž lhůta k podání žaloby skončila již dne 15. 8. 2022.

[5] V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že napadené usnesení trpí vadami z důvodu nesprávného právního posouzení věci, přičemž městský soud se zabýval toliko otázkou doručování a převzetí poštovní zásilky v souvislosti s dodržením lhůty, ale nezabýval se zásadními otázkami stran přiznání starobního důchodu. Stěžovatel namítá, že ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 22. 3. 2022 a poté bylo zrušeno. Námitky proti rozhodnutí žalované byly podány včas a oprávněnou osobou.

[6] Stěžovatel v kasační stížnosti rozporuje závěry žalované stran nesplnění podmínky pro dosažení zákonné doby pojištění pro vznik nároku na přiznání starobního důchodu, které jsou v rozporu s osobním listem důchodového pojištění ze dne 10. 5. 2018; uvádí, že nebyla žalovanou zjištěna a provedena všechna šetření u dalších subjektů navrhovaných stěžovatelem, zejména u firem „KRIKLAN INDUSTRIES“ a „PROJEKTEXPORT“ s. r. o. ohledně zjištění a zápočtu doby zaměstnání a pojištění u zmíněných firem, neboť sám tuto možnost neměl z důvodu své invalidity.

[7] Stěžovatel je toho názoru, že městský soud nepostupoval v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a dále mu městský soud neumožnil účast při ústním jednání.

[8] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti setrvala na tom, že žaloba byla podaná opožděně. Žalovaná dále sporuje tvrzení stěžovatele o tom, že ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den 22. 3. 2022; to dle žalované není možné, neboť žaloba byla soudu doručena dne 22. 8. 2022, přičemž žalobou napadené rozhodnutí bylo sepsáno dne 9. 6. 2022 a prvoinstanční rozhodnutí dne 6. 5. 2022.

[9] Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného rozhodnutí městského soudu (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), je podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s.), a je zastoupený advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).

[10] Nevyšší správní soud shledal kasační stížnost ve smyslu § 104a s. ř. s. přijatelnou, neboť rozhoduje o přístupu stěžovatele k soudu.

[11] Kasační stížnost není důvodná.

[12] Nejvyšší správní soud předesílá, že je li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, může se zabývat pouze kasačními důvody dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. spočívajícími v tvrzené nezákonností rozhodnutí o odmítnuti žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004

98, č. 625/2005 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud se proto v tomto řízení nemohl zabývat otázkami směřujícími do merita věci. Jeho přezkumná činnost je v dané věci omezena toliko na posouzení toho, zda byly naplněny procesní podmínky v řízení před městským soudem, respektive, zda stěžovatel podal žalobu proti rozhodnutí žalované v zákonném lhůtě dle § 72 odst. 1 s. ř. s.

[13] Nejvyšší správní soud ve správním spise ověřil, že žalovaná vydala rozhodnutí proti námitkám stěžovatele směřujícím proti prvostupňovému rozhodnutí dne 9. 6. 2022 a zásilka adresována stěžovateli, obsahující žalobou napadené rozhodnutí, byla vypravena dne 10. 6. 2022. Ve správním spisu se rovněž nachází dodejka, z níž vyplývá, že předmětná zásilka byla připravená k vyzvednutí od 13. 6. 2022, přičemž stěžovatel si ji převzal dne 14. 6. 2022 a tuto skutečnost stvrdil vlastnoručním podpisem (č. l. 33). Kopii této dodejky přiložila žalovaná k vyjádření k žalobě.

[14] Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel adresoval městskému soudu žalobu proti rozhodnutí žalované, která byla sepsána dne 16. 8. 2022 a k poštovní přepravě předána až dne 17. 8. 2022 (č. l. 1). Přípisem ze dne 1. 11. 2022, č. j. 20 Ad 21/2022

19, byl stěžovatel městským soudem vyzván, aby se vyjádřil k tvrzení žalované, podle něhož byla žaloba podána opožděně; stěžovatel reagoval replikou ze dne 11. 11. 2022, v níž setrval na tom, že žalobu podal v zákonné lhůtě.

[15] Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení. Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. platí, že lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnostem určující její počátek.

[16] Nejvyšší správní soud nemá pochybnosti o tom, že rozhodnutí žalované bylo stěžovateli doručeno dne 14. 6. 2022 a stěžovatel předal žalobu k poštovní přepravě dne 17. 8. 2022. Stěžovatel byl ze strany žalované v žalobou napadeném rozhodnutí rovněž správně poučen o možnosti bránit se ve lhůtě dvou měsíců proti rozhodnutí žalované žalobou u příslušného správního soudu. Tyto skutečnosti stěžovatel nijak nesporuje, když v kasační stížnosti toliko konstatuje, že „námitky podané žalobcem proti napadenému rozhodnutí ČSSZ splňovaly veškeré náležitosti, byly podány včas a oprávněnou osobou.“ Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že čím je žalobní (kasační) bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 78, č. 2162/2011 Sb. NSS).

[17] Z výše uvedeného vyplývá, že lhůta k podání žaloby ke správnímu soudu počala stěžovateli běžet dne 15. 6. 2022 a skončila dne 15. 8. 2022. Vzhledem k tomu, že stěžovatel předal žalobu adresovanou městskému soudu k poštovní přepravě až dne 17. 8. 2022, učinil tak po lhůtě dle § 72 odst. 1 s. ř. s. Městský soud tak dospěl ke správnému závěru, že kasační stížnost je opožděná a žalobu stěžovatele v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.

[18] Stěžovatel dále uvádí, že městským soudem bylo nařízeno ústní jednání na den 22. 3. 2022, které však nakonec neproběhlo, a tím nemohly být objasněny zásadní otázky pro rozhodnutí ve věci. K tomu Nejvyšší správní soud ve shodě s žalovanou uvádí, že k nařízení ústního jednání na den 22. 3. 2022 nemohlo dojít, neboť v té době ještě soudní řízení v dané věci nebylo zahájeno. V soudním spise se navíc nenachází žádný dokument, jímž by soud účastníky řízení předvolal k soudnímu jednání. Nadto Nejvyšší správní soud podotýká, že disponoval li stěžovatel důkazy, které by svědčily o tom, že lhůta k podání žaloby byla dodržena, měl možnost tyto potenciální důkazy přiložit k replice k vyjádření žalované k žalobě, k níž byl vyzván soudem přípisem ze dne 1. 11. 2022. Stěžovatel tak neučinil ani v kasační stížnosti; neuvedl žádná relevantní tvrzení, která by vypovídala o včasnosti žaloby.

[19] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl.

[20] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 2 ve spojení s § 120 s. ř. s. Žalované právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.). V Brně dne 13. října 2023

JUDr. Lenka Matyášová předsedkyně senátu