5 Ao 4/2010

5 Ao 4/2010- 29 - text

č. j. 5 Ao 4/2010 - 47

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) R. S., b) J. S., c) J. S., d) M. S., všichni zastoupeni Mgr. Dominikou Kovaříkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Riegrova 14, proti odpůrci: obec Kučerov, se sídlem Kučerov 21, Vyškov, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, vydaného Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010,

I. Návrh navrhovatele d) s e o d m í t á .

II. K návrhu navrhovatelů a), b) a c) s e Opatření obecné povahy - Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov, vydané Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010, v části týkající se vymezení zastavitelných ploch ZM6a,b – 2 plochy pro bydlení včetně místní komunikace za potokem, ZM9 – plocha pro fotovoltaické pole naproti farmy a ZM10a,b – 2 plochy pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, z r u š u j e dnem vyhlášení tohoto rozsudku.

III. Ve zbytku s e návrh z a m í t á .

IV. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

1. Změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES a tato skutečnost nebyla dostatečně odůvodněna

Navrhovatelé uvádějí, že v případě územních plánů stavební zákon umožňuje, aby k návrhu jejich zadání krajský úřad uplatnil u pořizovatele požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. V případě, že krajský úřad nebude uplatňovat požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, musí tento závěr rovněž odůvodnit dle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. Uvedený požadavek vyplývá rovněž z článku 3 směrnice č. 2001/42/ES (zejm. odst. 7:„Členské státy zajistí, aby závěry přijaté na základě odstavce 5 včetně důvodů pro nevyžadování posouzení vlivů na životní prostředí podle článků 4 až 9 byly zpřístupněny veřejnosti.“‘), který byl transponován do výše uvedených ustanovení zák.č. 183/2006 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. V předmětném případě Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství postupoval v rozporu se stavebním zákonem a zákonem č. 100/2001 Sb., když v rámci koordinovaného stanoviska dle § 4 odst. 6 zákona č.183/2006 Sb., k návrhu zadání změny ÚP ze dne 17. 12. 2008, č. j. JMK149059/2008/OÚPSR, pod bodem A) 6. uvedl, že ačkoliv změna ÚP je koncepcí ve smyslu § 10a odst. 1 zák. č. 100/2001 Sb., „odbor životního prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí,“ a to bez jakéhokoli odůvodnění a bez toho, že by zohledňoval nebo nějak odůvodňoval, jak se vypořádal s kritérii podle přílohy č. 8 zákona č.100/2001 Sb.

Předmětné stanovisko Krajského úřadu je, podle názoru navrhovatelů, pouze formální a bezobsažné, neboť bez uvedení jediného důvodu nepožaduje posouzení vlivů změny ÚP na životní prostředí. Pořizovatel toto stanovisko v textové části změny ÚP pouze ocitoval, aniž by se zabýval podstatou související námitky navrhovatelů. Námitka tak nebyla řádně projednána. Navrhovatelé proto trvají na námitce, že mělo být provedeno řádné posouzení změny ÚP (tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

Navrhovatelé se domnívají, že pokud by došlo k posouzení vlivů na životní prostředí, mohly být některé negativní jevy spojené s aktivitami, jež budou na základě změněného územního plánu v území realizovatelné, eliminovány. Konkrétně mají na mysli zejména projekt sídelního rozvoje (plochy ZM6a,b), plochu pro výrobu u nové místní komunikace (ZM3), plochu pro rozšíření místní komunikace Lysovice - Kučerov (ZM 1) a projekt fotovoltaických polí (ZM9 a ZM l0a,b). Navrhovatelům je mimo jiné známo, že již v současné době je na území obce překračována povolená imisní koncentrace polétavého prachu PM 10 a obec je z tohoto důvodu zařazena mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tato skutečnost je konstatována v závěru zjišťovacího řízení pro záměr „Velkovýkrmna Kučerov“ vydaném Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 21. 6. 2010 (viz str. 2 tohoto závěru, bod 4). V důsledku vymezení dalších ploch pro bydlení a pro další výstavbu komunikací, případně jejich zkapacitňování, může dojít k dalšímu nárůstu těchto koncentrací.

Navrhovatelé mají za to, že změna územního plánu, která stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených v příloze II směrnice č. 85/337/EHS, resp. Příloze č. 1 zák. č. 100/2001 Sb. (rozvoj ploch pro bydlení, zařízení pro výrobu, novostavby a rozšiřování místních komunikací) měla být s ohledem na kritéria dle přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. řádně posouzena v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Navrhovatelé se domnívají, že vliv změny územního plánu na udržitelný rozvoj dotčeného území bude značný, a to jak s ohledem na sociálně ekonomické aspekty (zvýšení hustoty obyvatel), tak na přímé ovlivnění životního prostředí (překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot, které lze s ohledem na další rozvoj dopravy v důsledku rozvoje obce očekávat).

Navrhovatelé odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009, č. j. 9 Ao 1/2009 – 36, i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2010 č. j. 1 Ao 2/2009 - 86. Dále navrhovatelé poukázali na koordinované stanovisko Krajského úřadu k návrhu zadání ze dne 17. 12. 2008, a na své námitky ze dne 6. 4. 2010.

Podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého je třeba přiměřeně postupovat (§ 55 odst. 2 téhož zákona) pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě pořizování územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu; ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.

Podle odst. 3 téhož ustanovení, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, zaslal pořizovateli koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. k návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž je pod písmenem A) , bodem 6. uvedeno dílčí stanovisko odboru životního prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., takto: „ Návrh zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Na základě posouzení podle kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona však odbor životního prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí.“

Odpůrce v textové části opatření obecné povahy Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov , pod III. odůvodnění pořizovatele, bod III.5 uvedl, že Krajský úřad Jihomoravského kraje ve shora citovaném stanovisku neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu změny č. 1 ÚPO Kučerov na životní prostředí. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno v zadání a nebylo proto zpracováno.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v § 1 upravuje

v odst. 1 v souladu s právem Evropských společenství posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování,

v odst. 2 stanoví, že posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí,

a v odst. 3 stanoví, že účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.

Podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb.- Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí- odst. 3, věty poslední, při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Podle odst. 5 schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.

Podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, výše citované, zaslané pořizovateli ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., je tento návrh „koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“ Na základě posouzení podle kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona však odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Z tohoto závěru vycházel pořizovatel i odpůrce, přičemž odpůrce na tento závěr odkázal v textové části opatření obecné povahy Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov na č.l. 28, bod III.5 a dodal, že Krajského úřadu Jihomoravského kraje v uvedeném stanovisku také uvedl, že hodnocený záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno v zadání a nebylo proto zpracováno. Odůvodnění tohoto závěru vyplývá z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného v písemnosti ze dne 17.12.2008 sp. zn. S

JMK 143059/2008/OÚPSŘ.

V daném případě pořizovatel postupoval podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., a návrh zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov zaslal mimo jiné krajskému úřadu. Do 30 dnů mohl krajský úřad u pořizovatele uplatnit požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Protože krajský úřad neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a současně vyloučil, že by hodnocený záměr mohl mít významný vliv na nějakou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, nebylo třeba, aby pořizovatel v návrhu zadání uvedl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Z obsahu předloženého správního spisu odpůrcem, ani z tvrzení navrhovatelů a), b) a c) nevyplývá, že by tito navrhovatelé v průběhu správního řízení uplatnili námitku že změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES.

Z výše uvedených skutečností soud nepovažuje uplatněnou námitku navrhovatelů za důvodnou.

1. Změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES a tato skutečnost nebyla dostatečně odůvodněna

Navrhovatelé uvádějí, že v případě územních plánů stavební zákon umožňuje, aby k návrhu jejich zadání krajský úřad uplatnil u pořizovatele požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. V případě, že krajský úřad nebude uplatňovat požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, musí tento závěr rovněž odůvodnit dle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. Uvedený požadavek vyplývá rovněž z článku 3 směrnice č. 2001/42/ES (zejm. odst. 7:„Členské státy zajistí, aby závěry přijaté na základě odstavce 5 včetně důvodů pro nevyžadování posouzení vlivů na životní prostředí podle článků 4 až 9 byly zpřístupněny veřejnosti.“‘), který byl transponován do výše uvedených ustanovení zák.č. 183/2006 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. V předmětném případě Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství postupoval v rozporu se stavebním zákonem a zákonem č. 100/2001 Sb., když v rámci koordinovaného stanoviska dle § 4 odst. 6 zákona č.183/2006 Sb., k návrhu zadání změny ÚP ze dne 17. 12. 2008, č. j. JMK149059/2008/OÚPSR, pod bodem A) 6. uvedl, že ačkoliv změna ÚP je koncepcí ve smyslu § 10a odst. 1 zák. č. 100/2001 Sb., „odbor životního prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí,“ a to bez jakéhokoli odůvodnění a bez toho, že by zohledňoval nebo nějak odůvodňoval, jak se vypořádal s kritérii podle přílohy č. 8 zákona č.100/2001 Sb.

Předmětné stanovisko Krajského úřadu je, podle názoru navrhovatelů, pouze formální a bezobsažné, neboť bez uvedení jediného důvodu nepožaduje posouzení vlivů změny ÚP na životní prostředí. Pořizovatel toto stanovisko v textové části změny ÚP pouze ocitoval, aniž by se zabýval podstatou související námitky navrhovatelů. Námitka tak nebyla řádně projednána. Navrhovatelé proto trvají na námitce, že mělo být provedeno řádné posouzení změny ÚP (tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí).

Navrhovatelé se domnívají, že pokud by došlo k posouzení vlivů na životní prostředí, mohly být některé negativní jevy spojené s aktivitami, jež budou na základě změněného územního plánu v území realizovatelné, eliminovány. Konkrétně mají na mysli zejména projekt sídelního rozvoje (plochy ZM6a,b), plochu pro výrobu u nové místní komunikace (ZM3), plochu pro rozšíření místní komunikace Lysovice - Kučerov (ZM 1) a projekt fotovoltaických polí (ZM9 a ZM l0a,b). Navrhovatelům je mimo jiné známo, že již v současné době je na území obce překračována povolená imisní koncentrace polétavého prachu PM 10 a obec je z tohoto důvodu zařazena mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tato skutečnost je konstatována v závěru zjišťovacího řízení pro záměr „Velkovýkrmna Kučerov“ vydaném Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 21. 6. 2010 (viz str. 2 tohoto závěru, bod 4). V důsledku vymezení dalších ploch pro bydlení a pro další výstavbu komunikací, případně jejich zkapacitňování, může dojít k dalšímu nárůstu těchto koncentrací.

Navrhovatelé mají za to, že změna územního plánu, která stanoví rámec pro budoucí schvalování záměrů uvedených v příloze II směrnice č. 85/337/EHS, resp. Příloze č. 1 zák. č. 100/2001 Sb. (rozvoj ploch pro bydlení, zařízení pro výrobu, novostavby a rozšiřování místních komunikací) měla být s ohledem na kritéria dle přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. řádně posouzena v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Navrhovatelé se domnívají, že vliv změny územního plánu na udržitelný rozvoj dotčeného území bude značný, a to jak s ohledem na sociálně ekonomické aspekty (zvýšení hustoty obyvatel), tak na přímé ovlivnění životního prostředí (překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot, které lze s ohledem na další rozvoj dopravy v důsledku rozvoje obce očekávat).

Navrhovatelé odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009, č. j. 9 Ao 1/2009 – 36, i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2010 č. j. 1 Ao 2/2009 - 86. Dále navrhovatelé poukázali na koordinované stanovisko Krajského úřadu k návrhu zadání ze dne 17. 12. 2008, a na své námitky ze dne 6. 4. 2010.

Podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého je třeba přiměřeně postupovat (§ 55 odst. 2 téhož zákona) pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky. V případě pořizování územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu; ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.

Podle odst. 3 téhož ustanovení, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, zaslal pořizovateli koordinované stanovisko ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. k návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž je pod písmenem A) , bodem 6. uvedeno dílčí stanovisko odboru životního prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., takto: „ Návrh zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Na základě posouzení podle kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona však odbor životního prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí.“

Odpůrce v textové části opatření obecné povahy Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov , pod III. odůvodnění pořizovatele, bod III.5 uvedl, že Krajský úřad Jihomoravského kraje ve shora citovaném stanovisku neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu změny č. 1 ÚPO Kučerov na životní prostředí. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno v zadání a nebylo proto zpracováno.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v § 1 upravuje

v odst. 1 v souladu s právem Evropských společenství posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování,

v odst. 2 stanoví, že posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí,

a v odst. 3 stanoví, že účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.

Podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb.- Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí- odst. 3, věty poslední, při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Podle odst. 5 schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit.

Podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, výše citované, zaslané pořizovateli ve smyslu § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., je tento návrh „koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“ Na základě posouzení podle kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona však odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Z tohoto závěru vycházel pořizovatel i odpůrce, přičemž odpůrce na tento závěr odkázal v textové části opatření obecné povahy Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov na č.l. 28, bod III.5 a dodal, že Krajského úřadu Jihomoravského kraje v uvedeném stanovisku také uvedl, že hodnocený záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno v zadání a nebylo proto zpracováno. Odůvodnění tohoto závěru vyplývá z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného v písemnosti ze dne 17.12.2008 sp. zn. S

JMK 143059/2008/OÚPSŘ.

V daném případě pořizovatel postupoval podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., a návrh zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov zaslal mimo jiné krajskému úřadu. Do 30 dnů mohl krajský úřad u pořizovatele uplatnit požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. Protože krajský úřad neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a současně vyloučil, že by hodnocený záměr mohl mít významný vliv na nějakou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, nebylo třeba, aby pořizovatel v návrhu zadání uvedl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Z obsahu předloženého správního spisu odpůrcem, ani z tvrzení navrhovatelů a), b) a c) nevyplývá, že by tito navrhovatelé v průběhu správního řízení uplatnili námitku že změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES.

Z výše uvedených skutečností soud nepovažuje uplatněnou námitku navrhovatelů za důvodnou.

2. Změna ÚP je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3, § 19 odst. 1 písm. e) a f) a § 5 odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb.

Navrhovatelé v návrhu uvádějí, že v části II.4 na str.18 textové části změny ÚP, označené jako „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch“ je uvedeno, že zastavěné území Kučerova je v uličních frontách využito a kompaktně zastavěno. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. V obci se nachází několik lokalit, které jsou vyhrazeny pro výstavbu rodinných domů nebo pro výrobu - jde např. o plochy označené v grafické části územního plánu jako BV, BC a LV (viz výkres 2a se zakreslenými nevyužitými lokalitami). Dále je v textové části změny ÚP uvedeno, že v původním ÚPO Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení jsou v současné době již zadány, nebo jejich majitelé stavět nechtějí. Dle názoru navrhovatelů však to, že pozemky územním plánem vymezené k výstavbě pro bydlení, údajně nechtějí jejich majitelé prodat nebo na nich nechtějí stavět, nemůže vést k tomu, že se bude vymezovat další a další území pro zástavbu a tím narušovat kompaktnost obce. Navrhovatelé v této souvislosti namítají, že v procesu pořizování změny ÚP ani v samotné změně ÚP není nikde uvedeno, jaké byly podklady, průběh a kritéria zmiňovaného „vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch“. Pouhé zúžení výběru disponibilních ploch pro výstavbu za situace, kdy dle stávajícího (resp. původního znění) územního plánu zde plochy pro výstavbu stále jsou a ve změně ÚP není prokázán důvod nutnosti zvýšení nabídky těchto ploch (např. množstvím žádostí o změnu územního plánu spočívající v rozšíření zastavitelného území v souvislosti s přílivem pracovních sil a obyvatel do dané oblasti), není změnou podmínek ve smyslu § 5 odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb. Změna ÚP vytváří předpoklady pro novou výstavbu, nevytváří však předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (k tomu viz také níže bod 7.). V této souvislosti navrhovatelé dále upozorňují, že při pořizování změny ÚP nebyly rovněž brány v úvahu požadavky § 19 odst. 1 písm. e) a f) zák. č. 183/2006 Sb. Změna neobsahuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území ani stanovení pořadí provádění změn v území (etapizaci), což je výslovně uvedeno v části 11,7.1. textové části na str. 22. Etapizace výstavby by přitom v případě takto poměrně rozsáhlé změny nezastavěného území na zastavěné byla dle názoru navrhovatelů nepochybně vhodná. Navrhovatelé poukazují také na to, že etapizace byla obsahem stanoviska Městského úřadu Vyškov, odboru životního prostředí, úseku ochrany ZPF pro plochy bydlení ZM2, ZM4, ZM5, ZM6, ZM7, ZM8 a ZM 12 (str. 31 textové části návrhu opatření obecné povahy - změny č. I ÚP) - „tyto plochy budou zastavovány postupně od hranice zastavěného území až po území nejodlehlejší“. Tento regulativ však do výsledné podoby textové části změny ÚP zapracován nebyl. Navrhovatelé tedy tvrdí, že pořizovatel vydal změnu ÚP v rozporu s podmínkou stanovenou v § 55 odst. 3 stavebního zákona. V procesu pořizování změny ÚP nebyla prokázána ani nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch, ani potřeba vymezení nových zastavitelných ploch.

Podle § 5 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

Podle § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., úkolem územního plánování je zejména prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

Podle § 53 odst. 4 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Podle § 53 odst. 4 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

Podle § 53 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4.

Podle § 53 odst. 5 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Podle § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

Stavební zákon váže vydání územního plánu na splnění celé řady zákonných podmínek, které mimo jiné vyplývají i ze shora citovaných ustanovení stavebního zákona. Otázkou splnění zákonných podmínek pro vydání změny územního plánu ve formě opatření obecné povahy se zabýval i Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008

136, publikovaném pod č. 1795/2009 Sb. NSS. Zdejší soud v něm zdůraznil, že „je-li vydání opatření obecné povahy vázáno na splnění zákonných podmínek, mělo by být obsahem jeho odůvodnění též posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je-li splnění těchto podmínek některou z oprávněných osob zpochybněno.“ V návaznosti na shora citované se soud věnoval požadavkům kladeným na obsah odůvodnění opatření obecné povahy a otázce jeho nepřezkoumatelnosti v případě, že tyto požadavky nejsou splněny. „Podle § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení, tak např. z § 172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění. … Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.“

Navrhovatelé svoji námitku odůvodnili změnami, ke kterým má na základě změny územního plánu dojít a jež de facto spočívají ve změně současných ploch orné půdy a trvalého travního porostu na plochy pro bydlení, čímž dochází k podstatnému rozšíření zastavitelného území obce.

Navrhovatelé v rámci námitek a připomínek uplatněných již při projednání návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov uplatnili svůj písemný nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž nesouhlasili s realizací plochy ZM6 určené pro bydlení včetně místní komunikace. V textové části opatření obecné povahy je na straně 3 pod bodem I.3.2. Vymezení zastavitelných ploch Změny č. 1 uvedeno, že tato „Změna č. 1 vymezuje 13 nových zastavitelných ploch dílčích změn označených ZM1-11, ZM12, přičemž dílčí změny ZM6 a ZM10 mají dvě části. Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo zastavěné území.“ Na straně 16 pod bodem II.4 je uvedeno: “ Zastavěné území Kučerova je v uličních frontách využito a kompaktně zastavěno. V původním ÚPO Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení jsou v současné době již zadány, nebo jejich majitelé stavět nechtějí. Z tohoto důvodu má nyní obec nedostatek stavebních míst především pro bydlení. Původní ÚPO neumožňuje ani další současné záměry obce – novou místní komunikaci, rybník na Rostěnickém potoce či plochy pro fotovoltaické elektrárny. Podmínka podle čl. 3) § 55 stavebního zákona nutná pro vymezení dalších zastavitelných ploch ve změně č. I ÚPO je v Kučerově splněna.“ Navrhovatelé s takovým odůvodněním nesouhlasí a namítají skutečnosti výše uvedené. I Nejvyšší správní soud má za to, že odůvodnění Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch uvedené na straně 16 textové části v bodu II.4 a II.6.1 je v tak obecné poloze, především k nově zastavitelným plochám ZM6a a ZM6b, že je v podstatě nepřezkoumatelné.

2. Změna ÚP je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 3, § 19 odst. 1 písm. e) a f) a § 5 odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb.

Navrhovatelé v návrhu uvádějí, že v části II.4 na str.18 textové části změny ÚP, označené jako „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch“ je uvedeno, že zastavěné území Kučerova je v uličních frontách využito a kompaktně zastavěno. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. V obci se nachází několik lokalit, které jsou vyhrazeny pro výstavbu rodinných domů nebo pro výrobu - jde např. o plochy označené v grafické části územního plánu jako BV, BC a LV (viz výkres 2a se zakreslenými nevyužitými lokalitami). Dále je v textové části změny ÚP uvedeno, že v původním ÚPO Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení jsou v současné době již zadány, nebo jejich majitelé stavět nechtějí. Dle názoru navrhovatelů však to, že pozemky územním plánem vymezené k výstavbě pro bydlení, údajně nechtějí jejich majitelé prodat nebo na nich nechtějí stavět, nemůže vést k tomu, že se bude vymezovat další a další území pro zástavbu a tím narušovat kompaktnost obce. Navrhovatelé v této souvislosti namítají, že v procesu pořizování změny ÚP ani v samotné změně ÚP není nikde uvedeno, jaké byly podklady, průběh a kritéria zmiňovaného „vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch“. Pouhé zúžení výběru disponibilních ploch pro výstavbu za situace, kdy dle stávajícího (resp. původního znění) územního plánu zde plochy pro výstavbu stále jsou a ve změně ÚP není prokázán důvod nutnosti zvýšení nabídky těchto ploch (např. množstvím žádostí o změnu územního plánu spočívající v rozšíření zastavitelného území v souvislosti s přílivem pracovních sil a obyvatel do dané oblasti), není změnou podmínek ve smyslu § 5 odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb. Změna ÚP vytváří předpoklady pro novou výstavbu, nevytváří však předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (k tomu viz také níže bod 7.). V této souvislosti navrhovatelé dále upozorňují, že při pořizování změny ÚP nebyly rovněž brány v úvahu požadavky § 19 odst. 1 písm. e) a f) zák. č. 183/2006 Sb. Změna neobsahuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území ani stanovení pořadí provádění změn v území (etapizaci), což je výslovně uvedeno v části 11,7.1. textové části na str. 22. Etapizace výstavby by přitom v případě takto poměrně rozsáhlé změny nezastavěného území na zastavěné byla dle názoru navrhovatelů nepochybně vhodná. Navrhovatelé poukazují také na to, že etapizace byla obsahem stanoviska Městského úřadu Vyškov, odboru životního prostředí, úseku ochrany ZPF pro plochy bydlení ZM2, ZM4, ZM5, ZM6, ZM7, ZM8 a ZM 12 (str. 31 textové části návrhu opatření obecné povahy - změny č. I ÚP) - „tyto plochy budou zastavovány postupně od hranice zastavěného území až po území nejodlehlejší“. Tento regulativ však do výsledné podoby textové části změny ÚP zapracován nebyl. Navrhovatelé tedy tvrdí, že pořizovatel vydal změnu ÚP v rozporu s podmínkou stanovenou v § 55 odst. 3 stavebního zákona. V procesu pořizování změny ÚP nebyla prokázána ani nemožnost využití již vymezených zastavitelných ploch, ani potřeba vymezení nových zastavitelných ploch.

Podle § 5 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

Podle § 19 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., úkolem územního plánování je zejména prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

Podle § 53 odst. 4 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Podle § 53 odst. 4 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu zejména s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

Podle § 53 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4.

Podle § 53 odst. 5 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Podle § 55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

Stavební zákon váže vydání územního plánu na splnění celé řady zákonných podmínek, které mimo jiné vyplývají i ze shora citovaných ustanovení stavebního zákona. Otázkou splnění zákonných podmínek pro vydání změny územního plánu ve formě opatření obecné povahy se zabýval i Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008

136, publikovaném pod č. 1795/2009 Sb. NSS. Zdejší soud v něm zdůraznil, že „je-li vydání opatření obecné povahy vázáno na splnění zákonných podmínek, mělo by být obsahem jeho odůvodnění též posouzení, zda tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je-li splnění těchto podmínek některou z oprávněných osob zpochybněno.“ V návaznosti na shora citované se soud věnoval požadavkům kladeným na obsah odůvodnění opatření obecné povahy a otázce jeho nepřezkoumatelnosti v případě, že tyto požadavky nejsou splněny. „Podle § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení, tak např. z § 172 odst. 4 správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172 odst. 5 správního řádu je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění. … Z § 68 odst. 3 užitého přiměřeně dle § 174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí. I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.“

Navrhovatelé svoji námitku odůvodnili změnami, ke kterým má na základě změny územního plánu dojít a jež de facto spočívají ve změně současných ploch orné půdy a trvalého travního porostu na plochy pro bydlení, čímž dochází k podstatnému rozšíření zastavitelného území obce.

Navrhovatelé v rámci námitek a připomínek uplatněných již při projednání návrhu zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov uplatnili svůj písemný nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž nesouhlasili s realizací plochy ZM6 určené pro bydlení včetně místní komunikace. V textové části opatření obecné povahy je na straně 3 pod bodem I.3.2. Vymezení zastavitelných ploch Změny č. 1 uvedeno, že tato „Změna č. 1 vymezuje 13 nových zastavitelných ploch dílčích změn označených ZM1-11, ZM12, přičemž dílčí změny ZM6 a ZM10 mají dvě části. Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo zastavěné území.“ Na straně 16 pod bodem II.4 je uvedeno: “ Zastavěné území Kučerova je v uličních frontách využito a kompaktně zastavěno. V původním ÚPO Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení jsou v současné době již zadány, nebo jejich majitelé stavět nechtějí. Z tohoto důvodu má nyní obec nedostatek stavebních míst především pro bydlení. Původní ÚPO neumožňuje ani další současné záměry obce – novou místní komunikaci, rybník na Rostěnickém potoce či plochy pro fotovoltaické elektrárny. Podmínka podle čl. 3) § 55 stavebního zákona nutná pro vymezení dalších zastavitelných ploch ve změně č. I ÚPO je v Kučerově splněna.“ Navrhovatelé s takovým odůvodněním nesouhlasí a namítají skutečnosti výše uvedené. I Nejvyšší správní soud má za to, že odůvodnění Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch uvedené na straně 16 textové části v bodu II.4 a II.6.1 je v tak obecné poloze, především k nově zastavitelným plochám ZM6a a ZM6b, že je v podstatě nepřezkoumatelné.

3. Neřešení vlivů zvýšení emisí (z dopravy) na vlastnické právo navrhovatelů

Podle navrhovatelů změna území na plochy individuálního bydlení s sebou přinese i nutnost posílení dopravní obslužnosti území a s tím spojené vlivy emisí. Jedním z úkolů územního plánování je stanovit podmínky pro kvalitní bydlení ( § 19 odst. 1 písm. i) zák. č. 183/2006 Sb.) a prověřovat a posuzovat problémy a rizika změn v území s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, vliv na veřejnou infrastrukturu. Změna ÚP tak již nyní měla stanovit opatření zajišťující, aby ke škodlivým vlivům emisí ze zvýšeného objemu dopravy vůbec nedocházelo a nemuselo být řešeno v navazujících řízeních. Pořizovatel se při pořizování změny ÚP těmito úkoly nezabýval a přenáší jejich řešení až do navazujících řízení. Napadené opatření obecné povahy neobsahuje ani žádná opatření pro ochranu obyvatel v dané lokalitě před hlukem.

Pořizovatel navíc neprovedl vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území, kde by se s těmito popsanými negativy musel vypořádat, ačkoliv obec se nachází v území se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz výše). V neprovedení vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj spatřují navrhovatelé další pochybení při tvorbě změny č. 1 územního plánu.

Tuto námitku navrhovatelé a), b) a c) ve správním řízení neuplatnili, přičemž pro souvislost této námitky s námitkou pod bodem 1., odkazuje Nejvyšší správní soud na odůvodnění tohoto bodu.

3. Neřešení vlivů zvýšení emisí (z dopravy) na vlastnické právo navrhovatelů

Podle navrhovatelů změna území na plochy individuálního bydlení s sebou přinese i nutnost posílení dopravní obslužnosti území a s tím spojené vlivy emisí. Jedním z úkolů územního plánování je stanovit podmínky pro kvalitní bydlení ( § 19 odst. 1 písm. i) zák. č. 183/2006 Sb.) a prověřovat a posuzovat problémy a rizika změn v území s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, vliv na veřejnou infrastrukturu. Změna ÚP tak již nyní měla stanovit opatření zajišťující, aby ke škodlivým vlivům emisí ze zvýšeného objemu dopravy vůbec nedocházelo a nemuselo být řešeno v navazujících řízeních. Pořizovatel se při pořizování změny ÚP těmito úkoly nezabýval a přenáší jejich řešení až do navazujících řízení. Napadené opatření obecné povahy neobsahuje ani žádná opatření pro ochranu obyvatel v dané lokalitě před hlukem.

Pořizovatel navíc neprovedl vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území, kde by se s těmito popsanými negativy musel vypořádat, ačkoliv obec se nachází v území se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz výše). V neprovedení vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj spatřují navrhovatelé další pochybení při tvorbě změny č. 1 územního plánu.

Tuto námitku navrhovatelé a), b) a c) ve správním řízení neuplatnili, přičemž pro souvislost této námitky s námitkou pod bodem 1., odkazuje Nejvyšší správní soud na odůvodnění tohoto bodu.

4. Nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a nestanovení podmínek ochrany krajinného rázu

Navrhovatelé uvedli, že již v připomínkách/námitkách k návrhu změny územního plánu namítali nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a stanovení podmínek ochrany krajinného rázu. Změnou jsou vymezovány plochy pro bydlení, výrobu a fotovoltaické elektrárny, místo ploch trvalého travního porostu a orné půdy. Masivním rozšířením zástavby na nově vymezených zastavitelných plochách dojde k razantní změně pohledových podmínek v dotčených lokalitách, v nichž se nacházejí i nemovitosti navrhovatelů, a krajinného rázu obce. Navrhovatelé požadovali řešit vymezení ploch pro FVE jiným způsobem (na nevyužívaných brownfields, na střechách apod.). Pořizovatel tyto připomínky/námitky žádným způsobem nevyhodnotil, ačkoliv navrhovatelé jsou přesvědčeni, že je měl vyhodnotit jako námitky (viz níže).

Napadené opatření obecné povahy je podle názoru navrhovatelů nedostatečně odůvodněné. V kapitole 1.5 textové části změny č. 1 ÚP jsou sice stanoveny určité podmínky pro budoucí výstavbu FVE, avšak ke skutečnému posouzení zásahu do krajinného rázu nedošlo. Především nebylo zhodnoceno okolí obce, hlavní pohledové dominanty (kostel) a to, jakým způsobem budou tyto dominanty ovlivněny, případně potlačeny, a co se stane dominantou novou.

Dle § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se počítá s tím, že změna krajinného rázu se neposuzuje při umísťování a povolování staveb v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, neboť tyto plochy vymezené v územním plánu mají obsahovat podmínky pro omezení zásahů do krajinného rázu dohodnuté v rámci pořizování územního plánu s orgánem ochrany přírody a krajiny. Tímto dotčeným orgánem ochrany přírody a krajiny byl do 30. 11. 2009 dle § 77 odst. 2 písm. j) (od 1.12.2009 podle písm. q)) zákona č. 114/1992 Sb., obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při společném jednání o návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov dne 12.8.2009 Městský úřad Vyškov, odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., posoudil předložený návrh a vyslovil, že s předloženým návrhem souhlasí za předpokladu, že budou dodrženy podmínky týkající se zpracování ÚP ve vztahu k zákonu o ochraně přírody a krajiny, tak jak jsou uvedeny v návrhu v bodu 1.2.2. (Ing. Vrbický). Dotčený orgán tedy neuplatnil formou závazného stanoviska žádné požadavky k omezení nežádoucích změn krajinného rázu.

Protože navrhovatelé a), b) a c) uplatnili námitku změny krajinného rázu v podáních ze dne 6. 4. 2010, bylo na odpůrci vyžádat si vyjádření tohoto dotčeného orgánu (případně mu dát možnost své stanovisko revidovat, popř. doplnit) a toto v odůvodnění rozhodnutí o námitce ozřejmit. To se však nestalo.

Tuto námitku shledává soud důvodnou.

Dále vzhledem k souvislosti této námitky s námitkou pod bodem 6. odkazuje soud na odůvodnění bodu 6.

4. Nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a nestanovení podmínek ochrany krajinného rázu

Navrhovatelé uvedli, že již v připomínkách/námitkách k návrhu změny územního plánu namítali nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a stanovení podmínek ochrany krajinného rázu. Změnou jsou vymezovány plochy pro bydlení, výrobu a fotovoltaické elektrárny, místo ploch trvalého travního porostu a orné půdy. Masivním rozšířením zástavby na nově vymezených zastavitelných plochách dojde k razantní změně pohledových podmínek v dotčených lokalitách, v nichž se nacházejí i nemovitosti navrhovatelů, a krajinného rázu obce. Navrhovatelé požadovali řešit vymezení ploch pro FVE jiným způsobem (na nevyužívaných brownfields, na střechách apod.). Pořizovatel tyto připomínky/námitky žádným způsobem nevyhodnotil, ačkoliv navrhovatelé jsou přesvědčeni, že je měl vyhodnotit jako námitky (viz níže).

Napadené opatření obecné povahy je podle názoru navrhovatelů nedostatečně odůvodněné. V kapitole 1.5 textové části změny č. 1 ÚP jsou sice stanoveny určité podmínky pro budoucí výstavbu FVE, avšak ke skutečnému posouzení zásahu do krajinného rázu nedošlo. Především nebylo zhodnoceno okolí obce, hlavní pohledové dominanty (kostel) a to, jakým způsobem budou tyto dominanty ovlivněny, případně potlačeny, a co se stane dominantou novou.

Dle § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se počítá s tím, že změna krajinného rázu se neposuzuje při umísťování a povolování staveb v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, neboť tyto plochy vymezené v územním plánu mají obsahovat podmínky pro omezení zásahů do krajinného rázu dohodnuté v rámci pořizování územního plánu s orgánem ochrany přírody a krajiny. Tímto dotčeným orgánem ochrany přírody a krajiny byl do 30. 11. 2009 dle § 77 odst. 2 písm. j) (od 1.12.2009 podle písm. q)) zákona č. 114/1992 Sb., obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při společném jednání o návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov dne 12.8.2009 Městský úřad Vyškov, odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., posoudil předložený návrh a vyslovil, že s předloženým návrhem souhlasí za předpokladu, že budou dodrženy podmínky týkající se zpracování ÚP ve vztahu k zákonu o ochraně přírody a krajiny, tak jak jsou uvedeny v návrhu v bodu 1.2.2. (Ing. Vrbický). Dotčený orgán tedy neuplatnil formou závazného stanoviska žádné požadavky k omezení nežádoucích změn krajinného rázu.

Protože navrhovatelé a), b) a c) uplatnili námitku změny krajinného rázu v podáních ze dne 6. 4. 2010, bylo na odpůrci vyžádat si vyjádření tohoto dotčeného orgánu (případně mu dát možnost své stanovisko revidovat, popř. doplnit) a toto v odůvodnění rozhodnutí o námitce ozřejmit. To se však nestalo.

Tuto námitku shledává soud důvodnou.

Dále vzhledem k souvislosti této námitky s námitkou pod bodem 6. odkazuje soud na odůvodnění bodu 6.

5. Nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu

Navrhovatelé poukázali na § 4 zákona č. 334/1992 Sb., který stanoví zásady ochrany zemědělského půdního fondu, a umožňuje odnětí zemědělského půdního fondu jen v nezbytných případech. Změnou ÚP dochází k tomu, že je zastavitelné území rozšiřováno o plochy původně vedené jako orná půda. Nedostatečné zhodnocení otázky splnění podmínek ochrany zemědělského půdního fondu přičítají navrhovatelé též tomu, že nebylo provedeno řádné posouzení vlivů na životní prostředí (viz výše bod 1.).

Je pravdou, že samotným územním plánem nedojde k odnětí zemědělského půdního fondu, k odnětí totiž může dojít až na základě souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu. Zábor zemědělského půdního fondu v územním plánu pro nezemědělské účely však je přípravou pro budoucí odnětí zemědělského půdního fondu. Zásadami ochrany zemědělského půdního fondu vyjádřenými v § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, má pořizovatel povinnost se řídit dle § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb. Zákon tuto povinnost ukládá přímo pořizovateli, nikoliv jen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Pořizovatel měl tak ze zákona povinnost navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.

Navrhovatelé připomínají, že předmětem změny územního plánu není nijak zanedbatelná plocha, nýbrž se jedná o zábor zemědělského půdního fondu o výměře přes 31 ha, z čehož více než 10 hektarů budoucí zastavitelné plochy spadá do I. třídy ochrany. Dle přílohy metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 1.10. 1996, Č. OOLP/1067/96, jsou do I. třídy zemědělské půdy zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

V procesu pořizování změny územního plánu nebylo prokázáno dodržení zásad ochrany zemědělského půdního fondu ani nebylo postupováno v souladu s metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí č. OOLP/ 1067/96.

V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za podstatné především to, že navrhovatelé nepodali námitky proti návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v nichž by uplatnili nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu.

Nejvyšší správní soud z textové části opatření obecné povahy, strany 19 zjistil, že předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro Změnu č. 1 ÚPO Kučerov představují k vynětí ze zemědělského půdního fondu celkem 31,3826 ha, z toho pro bydlení 11,9075 ha, pro fotovoltaické elektrárny 10,9400 ha, pro rybník 6,0411 ha a pro místní komunikace a výrobu 2,4940 ha.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém koordinovaném stanovisku k „ Návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov“ ze dne 17. 12. 2008 z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, uvedl, že je nutné postupovat v souladu s § 5 odst. 1 a 2 citovaného zákona a že zpracovatelé jsou povinni řídit se zásadami ochrany ZPF (§ 4 zákona), jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Dále tento orgán uvedl, že v dalším stupni zpracování změny č. 1 územního plánu obce Kučerov bude vydáno stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 5 odst. 2 zákona na základě posouzení obsahu odůvodnění územního plánu a stanoviska orgánu ochrany ZPF příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (MěÚ Vyškov). Upozornil také, že je možno půdy I. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu odejmout pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popřípadě pro liniové stavby zásadního významu. Půdy II. třídy ochrany zahrnují zemědělské půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Z tohoto pohledu se jeví realizace požadovaných dílčích změn č. 9, 10a, 10b jako problémová – zejména na částech pozemků s I. třídou ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF krajského úřadu dále požaduje redukovat plošný rozsah nově vymezovaných ploch pro bydlení. S ohledem na velikost obce a počet obyvatel je zábor cca 15 ha ZPF pro plochy bydlení neodůvodnitelný (týká se zejména ploch ZM6, ZM7 a ZM12 vymezovaných na pozemcích I. třídy ochrany).

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí vydal dne 13. 7. 2009 stanovisko z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., jako orgán ochrany ZPF, podle něhož v souladu s § 5 odst. 2 zákona udělil souhlasné stanovisko v lokalitami ZM 1a,b,2,3,4,5,6a,b,7,8,11,12 předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov a nesouhlasné stanovisko s lokalitami ZM9,10a,b,c předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov. Tento orgán také konstatoval, že orgán ochrany ZPF MěÚ Vyškov své stanovisko dosud nevydal.

Z obsahu předloženého spisu také vyplývá, že Městský úřad Vyškov, odbor životního prostředí, vydal dne 12.8.2009 souhrnné vyjádření k návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž z hlediska ochrany ZPF uvedl, že navrhované změny využití ploch značených v posuzovaném návrhu ZM1 a ZM1b – plochy pro silniční stavbu a ZM 2,4,5,6,7,8 a 12 – plochy pro bydlení, lze z hlediska zákona o ochraně ZPF akceptovat za předpokladu stanovení pořadí

etapizace, tzn. Postupné zastavování ploch pro bydlení od lokalit těsně navazujících na obec až po plochy označené jako ZM12. Akceptovat lze také návrh ZM3 a ZM13, ZM9 a ZM 10a,b,c.

Dne 12. 11. 2009 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí jako orgán ochrany ZPF krajského úřadu v souladu s § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., souhlasné stanovisko s upravenými lokalitami: ZM9 o celkové výměře 2,6079 ha, ZM10a o celkové výměře 1,9456 ha a ZM10b o celkové výměře 6,3865 ha předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov. Změnu svého stanoviska orgán ochrany ZPF odůvodnil tím, že při společném jednání dne 19. 8. 2009 byla předložena úprava plochy ZM9. Plocha ZM9 původně předpokládala zábor 2,8039 ha půdy, z toho 46 % III. třídy ochrany, 40% II. třídy ochrany a 7% I. třídy ochrany. Nově tato plocha předpokládala zábor 2,6079 ha, z toho 49,47% III. třídy ochrany, 43,02% II. třídy ochrany a 0,97% I. třídy ochrany. Dne 30.10.2009 obdržel orgán ochrany ZPF od pořizovatele nové podklady pro plochu ZM10. Podle původní verze plocha ZM10a,b,c předpokládala zábor půdy 9,9917 ha, z toho 80% v I. třídě ochrany a 20% v II. třídě ochrany. Podle nové verze došlo k rozdělení označení na 10a a 10b, přičemž plocha 10a předpokládala zábor půdy 1,9456, z toho 24% v I. třídě ochrany a 76% ve III. třídě ochrany. Plocha ZM10b předpokládala zábor půdy 6,3865 ha, z toho je 100% v III. třídě ochrany.

Podle § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.

Podle § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,

odst. 1 aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením,

odst. 2 orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

Pořizovatel vyžádal stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Vzhledem k námitkám orgánu ochrany zemědělského půdního fondu hledal jiná výhodnější řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů, až orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydal s jeho návrhem souhlasné stanovisko. Z něho pak odpůrce vycházel. Podle názoru Nejvyššího správního soudu odpůrci v tomto směru nelze vytýkat nesprávný postup či nezákonnost a proto tuto námitku navrhovatelů neshledal důvodnou.

5. Nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu

Navrhovatelé poukázali na § 4 zákona č. 334/1992 Sb., který stanoví zásady ochrany zemědělského půdního fondu, a umožňuje odnětí zemědělského půdního fondu jen v nezbytných případech. Změnou ÚP dochází k tomu, že je zastavitelné území rozšiřováno o plochy původně vedené jako orná půda. Nedostatečné zhodnocení otázky splnění podmínek ochrany zemědělského půdního fondu přičítají navrhovatelé též tomu, že nebylo provedeno řádné posouzení vlivů na životní prostředí (viz výše bod 1.).

Je pravdou, že samotným územním plánem nedojde k odnětí zemědělského půdního fondu, k odnětí totiž může dojít až na základě souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu. Zábor zemědělského půdního fondu v územním plánu pro nezemědělské účely však je přípravou pro budoucí odnětí zemědělského půdního fondu. Zásadami ochrany zemědělského půdního fondu vyjádřenými v § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, má pořizovatel povinnost se řídit dle § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb. Zákon tuto povinnost ukládá přímo pořizovateli, nikoliv jen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Pořizovatel měl tak ze zákona povinnost navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.

Navrhovatelé připomínají, že předmětem změny územního plánu není nijak zanedbatelná plocha, nýbrž se jedná o zábor zemědělského půdního fondu o výměře přes 31 ha, z čehož více než 10 hektarů budoucí zastavitelné plochy spadá do I. třídy ochrany. Dle přílohy metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 1.10. 1996, Č. OOLP/1067/96, jsou do I. třídy zemědělské půdy zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

V procesu pořizování změny územního plánu nebylo prokázáno dodržení zásad ochrany zemědělského půdního fondu ani nebylo postupováno v souladu s metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí č. OOLP/ 1067/96.

V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za podstatné především to, že navrhovatelé nepodali námitky proti návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v nichž by uplatnili nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu.

Nejvyšší správní soud z textové části opatření obecné povahy, strany 19 zjistil, že předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro Změnu č. 1 ÚPO Kučerov představují k vynětí ze zemědělského půdního fondu celkem 31,3826 ha, z toho pro bydlení 11,9075 ha, pro fotovoltaické elektrárny 10,9400 ha, pro rybník 6,0411 ha a pro místní komunikace a výrobu 2,4940 ha.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém koordinovaném stanovisku k „ Návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov“ ze dne 17. 12. 2008 z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, uvedl, že je nutné postupovat v souladu s § 5 odst. 1 a 2 citovaného zákona a že zpracovatelé jsou povinni řídit se zásadami ochrany ZPF (§ 4 zákona), jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Dále tento orgán uvedl, že v dalším stupni zpracování změny č. 1 územního plánu obce Kučerov bude vydáno stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 5 odst. 2 zákona na základě posouzení obsahu odůvodnění územního plánu a stanoviska orgánu ochrany ZPF příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (MěÚ Vyškov). Upozornil také, že je možno půdy I. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu odejmout pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popřípadě pro liniové stavby zásadního významu. Půdy II. třídy ochrany zahrnují zemědělské půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Z tohoto pohledu se jeví realizace požadovaných dílčích změn č. 9, 10a, 10b jako problémová – zejména na částech pozemků s I. třídou ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF krajského úřadu dále požaduje redukovat plošný rozsah nově vymezovaných ploch pro bydlení. S ohledem na velikost obce a počet obyvatel je zábor cca 15 ha ZPF pro plochy bydlení neodůvodnitelný (týká se zejména ploch ZM6, ZM7 a ZM12 vymezovaných na pozemcích I. třídy ochrany).

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí vydal dne 13. 7. 2009 stanovisko z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., jako orgán ochrany ZPF, podle něhož v souladu s § 5 odst. 2 zákona udělil souhlasné stanovisko v lokalitami ZM 1a,b,2,3,4,5,6a,b,7,8,11,12 předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov a nesouhlasné stanovisko s lokalitami ZM9,10a,b,c předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov. Tento orgán také konstatoval, že orgán ochrany ZPF MěÚ Vyškov své stanovisko dosud nevydal.

Z obsahu předloženého spisu také vyplývá, že Městský úřad Vyškov, odbor životního prostředí, vydal dne 12.8.2009 souhrnné vyjádření k návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž z hlediska ochrany ZPF uvedl, že navrhované změny využití ploch značených v posuzovaném návrhu ZM1 a ZM1b – plochy pro silniční stavbu a ZM 2,4,5,6,7,8 a 12 – plochy pro bydlení, lze z hlediska zákona o ochraně ZPF akceptovat za předpokladu stanovení pořadí

etapizace, tzn. Postupné zastavování ploch pro bydlení od lokalit těsně navazujících na obec až po plochy označené jako ZM12. Akceptovat lze také návrh ZM3 a ZM13, ZM9 a ZM 10a,b,c.

Dne 12. 11. 2009 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí jako orgán ochrany ZPF krajského úřadu v souladu s § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., souhlasné stanovisko s upravenými lokalitami: ZM9 o celkové výměře 2,6079 ha, ZM10a o celkové výměře 1,9456 ha a ZM10b o celkové výměře 6,3865 ha předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu obce Kučerov. Změnu svého stanoviska orgán ochrany ZPF odůvodnil tím, že při společném jednání dne 19. 8. 2009 byla předložena úprava plochy ZM9. Plocha ZM9 původně předpokládala zábor 2,8039 ha půdy, z toho 46 % III. třídy ochrany, 40% II. třídy ochrany a 7% I. třídy ochrany. Nově tato plocha předpokládala zábor 2,6079 ha, z toho 49,47% III. třídy ochrany, 43,02% II. třídy ochrany a 0,97% I. třídy ochrany. Dne 30.10.2009 obdržel orgán ochrany ZPF od pořizovatele nové podklady pro plochu ZM10. Podle původní verze plocha ZM10a,b,c předpokládala zábor půdy 9,9917 ha, z toho 80% v I. třídě ochrany a 20% v II. třídě ochrany. Podle nové verze došlo k rozdělení označení na 10a a 10b, přičemž plocha 10a předpokládala zábor půdy 1,9456, z toho 24% v I. třídě ochrany a 76% ve III. třídě ochrany. Plocha ZM10b předpokládala zábor půdy 6,3865 ha, z toho je 100% v III. třídě ochrany.

Podle § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení.

Podle § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,

odst. 1 aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením,

odst. 2 orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.

Pořizovatel vyžádal stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Vzhledem k námitkám orgánu ochrany zemědělského půdního fondu hledal jiná výhodnější řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů, až orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydal s jeho návrhem souhlasné stanovisko. Z něho pak odpůrce vycházel. Podle názoru Nejvyššího správního soudu odpůrci v tomto směru nelze vytýkat nesprávný postup či nezákonnost a proto tuto námitku navrhovatelů neshledal důvodnou.

6. Nesprávné vypořádání některých námitek, nevypořádání některých námitek a jejich uvedení pouze jako připomínek

V průběhu správního řízení uplatnili dne 31. 12. 2008 navrhovatelé a),b) u obce Kučerov svůj nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování Změny č. 1 (ZM1-14) územního plánu obce Kučerov, v němž uvedli, že jsou vlastníky pozemků p.č. 4333, 4334 dotčených návrhem výše uvedeného zadání, a nesouhlasí s realizací lokality ZM6 – plocha pro bydlení včetně místní komunikace, a to proto, že zřízení komunikace v uvedené lokalitě je neodůvodněné, jelikož na předmětné pozemky je zabezpečen přístup v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav a rozhodnutím o schválení pozemkových úprav. Dále uvedli, že výstavbou uvedené komunikace by byla narušena klidová zóna stávající zástavby, ve které se nachází jejich obytné stavení Dalším argumentem podle nich je, že předmětná lokalita se nachází v záplavové oblasti. Tuto jejich připomínku řešil odpůrce tím, že pozemky navrhovatelů p.č. 4333, 4334 vyňal z plochy ZM6 a tyto pozemky zůstaly beze změny, to je podle dosavadního územního plánu a původní lokalitu ZM6 rozčlenil na dvě samostatné části ZM6a, ZM6b včetně navržené místní komunikace. Odpůrce tak měl za to, že požadavku navrhovatelů v tomto směru plně vyhověl. S tím navrhovatelé nesouhlasí, neboť nesouhlasili s celou lokalitou ZM6 a navrženou místní komunikací k ní z důvodů uvedených v jejich písemnosti. Na tyto jejich námitky odpůrce nereagoval.

Další námitky podali u Obecního úřadu Kučerov dne 7. 4. 2010 navrhovatelé a), b) a c). Navrhovatelka a) proti vymezení plochy ZM 9 – pro fotovoltaické pole naproti farmě z důvodu sousedství svého pozemku p. č. 4653 v k. ú Kučerov a s odůvodněním, že by vzniklo stínění fotovoltaických panelů ze slunečné strany na její pozemek, a že Změna č.1 územního plánu se vůbec nezabývá ochranným pásmem podle § 46 zákona. č. 458/2000 Sb., (energetického zákona), jak v textové části, tak i v mapách. Energetický zákon upravuje ochranné pásmo kolmo na oplocení ve vodorovné vzdálenosti 20 metrů na okolní pozemky. Navrhovatelka namítla zásah do osobního vlastnictví, znehodnocení pozemku, který využívá jako ornou půdu, a práva svobodného podnikání. Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4740 v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal navrhovatel b). Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4739 v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal navrhovatel c). Další námitku podal navrhovatel b) ve vztahu ke svému pozemku p.č. 4737 v k.ú. Kučerov proti vymezení plochy ZM 10b, v níž vedle skutečností uvedených v předchozí námitce ještě uvedl, že v hranici mezi pozemky by vzniklo oplocení, které by znemožňovalo obdělávání jeho pozemku až do samé hranice a tím by mu každoročně vznikala ztráta.

Výše uvedeným námitkám navrhovatelů odpůrce nevyhověl s odůvodněním, že podle § 46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, atd. Rozloha budoucí stavby, její vnitřní členění ani její vnější obvod není předmětem územního plánu, ani jeho změny. Protože nelze říct, zda vnější oplocení bude totožné s hranicí vymezené plochy, nelze se zabývat ani případným omezením ve využívání sousedních pozemků či posoudit míru zásahu do vlastnických práv sousedů. Toto lze řešit až v navazujících fázích řízení nebo až při uvedení zařízení do provozu.

Připomínky (tak jsou označeny) proti vymezení ploch ZM 9 a ZM 10a,b pro fotovoltaická pole v lokalitě naproti farmě a Bohdalské široké podali navrhovatelé a), b) a c) a v nich namítali narušení krajinného rázu s tím, že novou dominantou obce by se stala fotovoltaická elektrárna, a to na minimálně 20 let, když doposud je jí kostel. Namítali také zrcadlení na veliké ploše, které by bylo viditelné ze všech příjezdových cest do obce Kučerov — od Bohdalic, Rostěnic, Hlubočan a budoucí plánované cesty od Lysovic. Podle jejich názoru bude docházet k rozsáhlému oslunění, soustředění paprsků, efektu zrcadlení na okolní porosty a s tím spojenému nežádoucímu nárůstu fotosyntetických procesů apod. U dálkových pohledů by byly velké plochy solárních panelů cizí a velmi nevhodnou plošnou dominantou v otevřené krajině. Všichni navrhovatelé shodně navrhovali pro fotovoltaickou elektrárnu využít jiné plochy na území obce Kučerov (např. skládky, lomy, průmyslová a zemědělská brownfields a střechy). Žádali, aby tato část byla z návrhu změny územního plánu vypuštěna.

Námitkám (nesprávně označeným jako připomínky) navrhovatelů výše uvedeným odpůrce nevyhověl, svůj závěr neodůvodnil.

Úprava obsažená v § 52 odst. 2 a 3 a § 53 odst. 1, větě první, stavebního zákona rozlišuje dva různé prostředky, jimiž lze brojit proti návrhu územního plánu, a to námitky a připomínky. Zatímco námitky může vznést pouze taxativně vymezený subjekt, který v zásadě musí být tímto návrhem dotčen (tzv. dotčení vlastníci), uplatnit připomínky může každý, tedy široká veřejnost. Rozhodujícím kritériem pro určení toho, zda podání navrhovatelů obsahující výhrady proti návrhu opatření obecné povahy je připomínkou či námitkou, není kvalita či obsahové náležitosti tohoto podání, nýbrž to, kdo výhrady vznesl, či jinak řečeno, posouzení dotčenosti navrhovatelů jakožto vlastníků pozemků a stavby. Pokud jsou tedy výhrady proti návrhu změny územního plánu vzneseny vlastníkem nemovitostí dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch, popřípadě též zástupcem veřejnosti, musí k nim být bez dalšího přistoupeno jako k námitkám. K takovému závěru dospěl už Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008

6. Nesprávné vypořádání některých námitek, nevypořádání některých námitek a jejich uvedení pouze jako připomínek

V průběhu správního řízení uplatnili dne 31. 12. 2008 navrhovatelé a),b) u obce Kučerov svůj nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování Změny č. 1 (ZM1-14) územního plánu obce Kučerov, v němž uvedli, že jsou vlastníky pozemků p.č. 4333, 4334 dotčených návrhem výše uvedeného zadání, a nesouhlasí s realizací lokality ZM6 – plocha pro bydlení včetně místní komunikace, a to proto, že zřízení komunikace v uvedené lokalitě je neodůvodněné, jelikož na předmětné pozemky je zabezpečen přístup v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav a rozhodnutím o schválení pozemkových úprav. Dále uvedli, že výstavbou uvedené komunikace by byla narušena klidová zóna stávající zástavby, ve které se nachází jejich obytné stavení Dalším argumentem podle nich je, že předmětná lokalita se nachází v záplavové oblasti. Tuto jejich připomínku řešil odpůrce tím, že pozemky navrhovatelů p.č. 4333, 4334 vyňal z plochy ZM6 a tyto pozemky zůstaly beze změny, to je podle dosavadního územního plánu a původní lokalitu ZM6 rozčlenil na dvě samostatné části ZM6a, ZM6b včetně navržené místní komunikace. Odpůrce tak měl za to, že požadavku navrhovatelů v tomto směru plně vyhověl. S tím navrhovatelé nesouhlasí, neboť nesouhlasili s celou lokalitou ZM6 a navrženou místní komunikací k ní z důvodů uvedených v jejich písemnosti. Na tyto jejich námitky odpůrce nereagoval.

Další námitky podali u Obecního úřadu Kučerov dne 7. 4. 2010 navrhovatelé a), b) a c). Navrhovatelka a) proti vymezení plochy ZM 9 – pro fotovoltaické pole naproti farmě z důvodu sousedství svého pozemku p. č. 4653 v k. ú Kučerov a s odůvodněním, že by vzniklo stínění fotovoltaických panelů ze slunečné strany na její pozemek, a že Změna č.1 územního plánu se vůbec nezabývá ochranným pásmem podle § 46 zákona. č. 458/2000 Sb., (energetického zákona), jak v textové části, tak i v mapách. Energetický zákon upravuje ochranné pásmo kolmo na oplocení ve vodorovné vzdálenosti 20 metrů na okolní pozemky. Navrhovatelka namítla zásah do osobního vlastnictví, znehodnocení pozemku, který využívá jako ornou půdu, a práva svobodného podnikání. Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4740 v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal navrhovatel b). Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4739 v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal navrhovatel c). Další námitku podal navrhovatel b) ve vztahu ke svému pozemku p.č. 4737 v k.ú. Kučerov proti vymezení plochy ZM 10b, v níž vedle skutečností uvedených v předchozí námitce ještě uvedl, že v hranici mezi pozemky by vzniklo oplocení, které by znemožňovalo obdělávání jeho pozemku až do samé hranice a tím by mu každoročně vznikala ztráta.

Výše uvedeným námitkám navrhovatelů odpůrce nevyhověl s odůvodněním, že podle § 46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, atd. Rozloha budoucí stavby, její vnitřní členění ani její vnější obvod není předmětem územního plánu, ani jeho změny. Protože nelze říct, zda vnější oplocení bude totožné s hranicí vymezené plochy, nelze se zabývat ani případným omezením ve využívání sousedních pozemků či posoudit míru zásahu do vlastnických práv sousedů. Toto lze řešit až v navazujících fázích řízení nebo až při uvedení zařízení do provozu.

Připomínky (tak jsou označeny) proti vymezení ploch ZM 9 a ZM 10a,b pro fotovoltaická pole v lokalitě naproti farmě a Bohdalské široké podali navrhovatelé a), b) a c) a v nich namítali narušení krajinného rázu s tím, že novou dominantou obce by se stala fotovoltaická elektrárna, a to na minimálně 20 let, když doposud je jí kostel. Namítali také zrcadlení na veliké ploše, které by bylo viditelné ze všech příjezdových cest do obce Kučerov — od Bohdalic, Rostěnic, Hlubočan a budoucí plánované cesty od Lysovic. Podle jejich názoru bude docházet k rozsáhlému oslunění, soustředění paprsků, efektu zrcadlení na okolní porosty a s tím spojenému nežádoucímu nárůstu fotosyntetických procesů apod. U dálkových pohledů by byly velké plochy solárních panelů cizí a velmi nevhodnou plošnou dominantou v otevřené krajině. Všichni navrhovatelé shodně navrhovali pro fotovoltaickou elektrárnu využít jiné plochy na území obce Kučerov (např. skládky, lomy, průmyslová a zemědělská brownfields a střechy). Žádali, aby tato část byla z návrhu změny územního plánu vypuštěna.

Námitkám (nesprávně označeným jako připomínky) navrhovatelů výše uvedeným odpůrce nevyhověl, svůj závěr neodůvodnil.

Úprava obsažená v § 52 odst. 2 a 3 a § 53 odst. 1, větě první, stavebního zákona rozlišuje dva různé prostředky, jimiž lze brojit proti návrhu územního plánu, a to námitky a připomínky. Zatímco námitky může vznést pouze taxativně vymezený subjekt, který v zásadě musí být tímto návrhem dotčen (tzv. dotčení vlastníci), uplatnit připomínky může každý, tedy široká veřejnost. Rozhodujícím kritériem pro určení toho, zda podání navrhovatelů obsahující výhrady proti návrhu opatření obecné povahy je připomínkou či námitkou, není kvalita či obsahové náležitosti tohoto podání, nýbrž to, kdo výhrady vznesl, či jinak řečeno, posouzení dotčenosti navrhovatelů jakožto vlastníků pozemků a stavby. Pokud jsou tedy výhrady proti návrhu změny územního plánu vzneseny vlastníkem nemovitostí dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch, popřípadě též zástupcem veřejnosti, musí k nim být bez dalšího přistoupeno jako k námitkám. K takovému závěru dospěl už Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008

51. Rozdílné intenzitě zájmu na podání těchto dvou prostředků rovněž odpovídá rozdílný následný způsob vypořádání se s nimi. Zatímco v případě připomínek postačuje vyhodnocení, u námitek vyžaduje shora citované ustanovení § 53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením § 172 odst. 5 správního řádu, vydání samostatného rozhodnutí o nich.

Vzhledem k závěrům, které již Nejvyšší správní soud učinil v této věci ohledně dotčenosti navrhovatelů a), b) a c) Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov na svých právech k pozemkům v jejich vlastnictví nacházejících se v sousedství pozemků nově zastavitelných na základě uvedené Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, tedy přímo jím regulovaných, bylo nezbytné je považovat za dotčené vlastníky ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona a s jejich námitkami, třebas jimi označenými jako připomínky se vypořádat způsobem předvídaným v § 53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s § 172 odst. 5 správního řádu, a vydat o nich samostatné rozhodnutí, neboť navrhovatelé představují vlastníky pozemků a stavby dotčených návrhem změny územního plánu ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona, kteří jsou oprávněni k podání právě takové námitky.

Vzhledem k tomu, že v daném případě si odpůrce zcela nevyjasnil postavení navrhovatelů a), b) a c) ve správním řízení, považuje soud tuto uplatněnou námitku navrhovatelů za důvodnou.

51. Rozdílné intenzitě zájmu na podání těchto dvou prostředků rovněž odpovídá rozdílný následný způsob vypořádání se s nimi. Zatímco v případě připomínek postačuje vyhodnocení, u námitek vyžaduje shora citované ustanovení § 53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením § 172 odst. 5 správního řádu, vydání samostatného rozhodnutí o nich.

Vzhledem k závěrům, které již Nejvyšší správní soud učinil v této věci ohledně dotčenosti navrhovatelů a), b) a c) Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov na svých právech k pozemkům v jejich vlastnictví nacházejících se v sousedství pozemků nově zastavitelných na základě uvedené Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, tedy přímo jím regulovaných, bylo nezbytné je považovat za dotčené vlastníky ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona a s jejich námitkami, třebas jimi označenými jako připomínky se vypořádat způsobem předvídaným v § 53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s § 172 odst. 5 správního řádu, a vydat o nich samostatné rozhodnutí, neboť navrhovatelé představují vlastníky pozemků a stavby dotčených návrhem změny územního plánu ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona, kteří jsou oprávněni k podání právě takové námitky.

Vzhledem k tomu, že v daném případě si odpůrce zcela nevyjasnil postavení navrhovatelů a), b) a c) ve správním řízení, považuje soud tuto uplatněnou námitku navrhovatelů za důvodnou.

7. Nesrovnalosti v procesu vyhodnocení vlivu změny č. I na udržitelný rozvoj území

Navrhovatelé konečně namítají zmatečnost textové části Změny č. I. ÚP, a to v otázce týkající se vyhodnocení vlivů této změny na udržitelný rozvoj území. Na str. 17 dole textové části v kapitole 11.3 s názvem Vyhodnocení vlivů změny č. I na udržitelný rozvoj území se uvádí, že změna bude mít příznivý vliv na udržitelný rozvoj území, že splňuje požadavky na udržení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro další hospodářský rozvoj obce i pro soudržnost společenství obyvatel obce ve smyslu § 19 odst. 2 zák.č, 183/2006 Sb. V poznámce uvedené v návrhu textové části, která není součástí závazné části OOP je pak uvedeno, že „Stanovisko Rady obci pro udržitelný rozvoj území ORP Vyškov nebylo vydáno. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu ustanovení odst. 2 § 19 stavebního zákona nebylo vypracováno“.

Navrhovatelé zde namítají rozpor mezi tím, co obsahuje závazná textová část změny územního plánu, a tím, co jejímu pořízení předcházelo. Textová část uvádí, jaký příznivý vliv na udržitelný rozvoj území bude změna č. I ÚP údajně mít, avšak z poznámky v návrhu textové části se navrhovatelé dozvídají, že žádné posouzení tohoto vlivu vlastně vůbec nebylo provedeno.

Navrhovatelé proto namítají další nezákonnost v procesu pořizování Změny č. 1 ÚP Kučerov, kterou spatřují v rozporu mezi výsledkem (vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území, resp. tvrzeními o povaze tohoto vlivu, obsaženými v textové části změny ÚP) a procesem, který k tomuto výsledku měl vést (resp. skutečností, že k tomuto vyhodnocení vůbec nedošlo). Navrhovatelům není jasné, na základě jakých skutečnosti tedy pořizovatel učinil závěr o příznivém vlivu na udržitelný rozvoj území, když tento vůbec nebyl vyhodnocován.

Vzhledem k závěrům, které učinil Nejvyšší správní soud výše, zejména pod bodem 1., nepovažuje tuto námitku navrhovatelů za důvodnou.

Z důvodů v tomto rozhodnutí uvedených Nejvyšší správní soud návrh navrhovatele d) odmítl jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., když dospěl k závěru, že navrhovatel d) nemá aktivní procesní legitimaci k podání návrhu, a k návrhu navrhovatelů a), b) a c) napadené Opatření obecné povahy - Změnu č. 1 územního plánu obce Kučerov, vydanou Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010, zrušil dnem vyhlášení rozsudku (§ 101d odst. 2 s. ř. s.). Ve zbytku návrh navrhovatelů a), b) a c) zamítl.

Podle § 101d odst. 5 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. srpna 2010

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu