Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho části. Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné
povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je
návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé
s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním
soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy
užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti
nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu
uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.
Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho části. Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné
povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je
návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé
s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním
soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy
užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti
nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu
uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.
[12] Předkládající senát se naopak domnívá, že se žalobce v řízení o žalobě podle
§ 65 s . ř . s . nemůže domáhat přezkoumání zákonnosti opatření obecné povahy, které bylo
napadeným rozhodnutím aplikováno, pokud již uplynula lhůta pro podání návrhu na
zrušení opatření obecné povahy dle § 101b
odst . 1 s . ř . s . Pravomoc rozšířeného senátu
rozhodnout ve věci je proto dána .
III.2 Posouzení věci
[13] Díl 7 hlavy druhé soudního
řádu správního, který s účinností zákona
č . 127/2005 Sb . od 1 . 5 . 2005 uzákonil možnost soudního přezkumu opatření obecné
povahy, původně neomezoval možnost podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části žádnou lhůtou . Takovouto
úpravu Ústavní soud shledal ústavně konformní v nálezu ze dne 24 . 7 . 2012, sp . zn . Pl . ÚS
34/10, č . 130/2012 Sb . ÚS . Naopak Ústavní
soud se dosud nevyjadřoval k otázce, zda
lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy zakotvená nyní v § 101b
odst . 1 s . ř . s . zavedená s účinností od 1 . 1 .
2012 zákonem č . 303/2011 Sb . představuje
lhůtu nepřekročitelnou, resp . zda by takové
řešení obstálo v testu ústavnosti .
[14] Proto se rozšířený senát zabýval otázkou, zda je z hlediska ústavního akceptovatelné, že by se objektivně nezákonné opatření
obecné povahy, které nadále zasahuje podstatným způsobem do práv a povinností relativně
širokého okruhu adresátů, uplynutím lhůty tří
let od účinnosti opatření obecné povahy stalo nepřekročitelnou překážkou pro účinnou
ochranu ústavních a zákonných práv jednotlivců .
[14] Proto se rozšířený senát zabýval otázkou, zda je z hlediska ústavního akceptovatelné, že by se objektivně nezákonné opatření
obecné povahy, které nadále zasahuje podstatným způsobem do práv a povinností relativně
širokého okruhu adresátů, uplynutím lhůty tří
let od účinnosti opatření obecné povahy stalo nepřekročitelnou překážkou pro účinnou
ochranu ústavních a zákonných práv jednotlivců .
[15] Je totiž zřejmé, že jakkoli opatření
obecné povahy není právním předpisem
(§ 171 správního řádu), jeho účinky se fakticky právnímu předpisu do značné míry přibližují . Některá opatření obecné povahy, typicky
právě územní plány, totiž obsahují regulatorní úpravu týkající se konkrétního předmětu
(zde nemovitostí na území obce), jejíž účinky
působí neomezeně do budoucna (na dobu
neurčitou), často pro období značně dlouhé .
Jsou adresovány širokému okruhu obecně
vymezených adresátů, který se v průběhu
plynutí času může významně měnit . Územní
plány jsou pořizovány typicky pro období až
dvaceti let, přičemž často jejich faktická doba
platnosti takovou dobu životnosti dalece přesahuje (např . stávající územní plán města Brna
je z roku 1994) . Ačkoli stavební zákon z roku
2006 předpokládá pravidelné vyhodnocování a změny územního plánu, jedná se o změny dílčí a podstatná část regulace obsažené
v územním plánu přetrvává i nadále . Regulativy obsažené v územním plánu (popř . v jiném
opatření obecné povahy) přitom mohou velmi
intenzivním způsobem zasahovat zejména do
vlastnických práv vlastníků nemovitostí, a to
i po uplynutí tříleté lhůty pro podání návrhu
na zrušení opatření obecné povahy . V mnoha
případech navíc mohou důvody nezákonnosti
určité části opatření obecné povahy vyjít najevo až po uplynutí této lhůty, právě v souvislosti s individuálním správním aktem, kterým je
regulace obsažená v opatření obecné povahy
v konkrétním případě aplikována .
[16] V případě přijetí závěru, že lhůta uvedená v § 101b odst . 1 s . ř . s . je lhůtou bezvýjimečně omezující jakýkoli soudní přezkum
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 11/2 016
opatření obecné povahy, by se stal soudní
přezkum individuálních aktů vydaných po
uplynutí tří let na základě případně objektivně
nezákonného, či dokonce protiústavního opatření obecné povahy pouhou formalitou . Ačkoli by soud shledal nezákonnost takového rozhodnutí vydaného na základě nezákonného
opatření obecné povahy, nemohl by právům
žalobce poskytnout účinnou ochranu .
[17] Takový závěr by byl ve svém důsledku v rozporu s článkem 6 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod
(č . 209/1992 Sb .) v těch případech, kdy by se
individuální rozhodnutí vydaná na základě
opatření obecné povahy týkala občanských
práv a závazků, popř . trestních obvinění, jak je
definovala judikatura Evropského soudu pro
lidská práva, ale i s čl . 36 odst . 2 Listiny základních práv a svobod .
[17] Takový závěr by byl ve svém důsledku v rozporu s článkem 6 Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod
(č . 209/1992 Sb .) v těch případech, kdy by se
individuální rozhodnutí vydaná na základě
opatření obecné povahy týkala občanských
práv a závazků, popř . trestních obvinění, jak je
definovala judikatura Evropského soudu pro
lidská práva, ale i s čl . 36 odst . 2 Listiny základních práv a svobod .
[18] Tento závěr by neobstál ani v konfrontaci s výkladovým principem a fortiori . Práva
žalobců porušená individuálním rozhodnutím
správního orgánu aplikujícím protiústavní zákonný předpis mohou být ochráněna v soudním řízení prostřednictvím předložení návrhu
na zrušení takového zákonného ustanovení
Ústavnímu soudu podle čl . 95 odst . 2 Ústavy,
a v případě individuálních rozhodnutí aplikujících podzákonný předpis, který je v rozporu se
zákonem (mezinárodní smlouvou nebo ústavním pořádkem), žalobci může být poskytnuta
ochrana dokonce přímo správním soudem
mechanismem dle čl . 95 odst . 1 Ústavy . V obou
případech jednotlivec, jehož práva byla aplikací takových vadných předpisů porušena, může
iniciovat řízení o jejich zrušení zároveň s podáním ústavní stížnosti proti takovým aktům,
kterými byly tyto vadné předpisy aplikovány
(srov . § 74 zákona č . 182/1993 Sb ., o Ústavním
soudu) . Naproti tomu proti nezákonnosti regulace vyplývající z opatření obecné povahy po
uplynutí tří let od jeho účinnosti by se jednotlivec již nikdy nemohl domoci soudní ochrany .
Pokud se dotčený jednotlivec může domoci
přezkoumání ústavnosti zákona či zákonnosti
podzákonného předpisu v rámci žaloby proti
rozhodnutí, které takový právní předpis aplikuje, tím spíše musí mít možnost domoci se
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 11 /2016
účinné soudní ochrany i v případě aplikování
regulace vyplývající z opatření obecné povahy .
[19] Správní soud nemůže za současné
právní úpravy v řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo opatření obecné povahy aplikováno, posoudit zákonnost opatření obecné
povahy podle čl . 95 odst . 1 Ústavy způsobem,
jakým poskytnutí takové logicky nezbytné
soudní ochrany dovodil sedmý senát v rozsudku ve věci Bioplynová stanice Hvožďany .
Pro analogickou aplikaci čl . 95 odst . 1 Ústavy
totiž není dán žádný důvod . Použití analogie
obecně předpokládá existenci pravé mezery
v zákoně, tj . takovou situaci, kdy neexistence
určitého výslovně stanoveného pravidla je
v rozporu s ústavním pořádkem či obecnými
právními principy . Takovou mezeru by mohla představovat nemožnost dosáhnout soudního přezkumu, resp . nápravy nezákonnosti
opatření obecné povahy v souvislosti s jeho
aplikací individuálním správním aktem . Rozšířený senát má ovšem za to, že současné znění
soudního řádu správního umožňuje takovou
možnost nápravy, resp . „incidenčního“ soudního přezkumu opatření obecné povahy po
uplynutí obecné tříleté lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy . Žádná
mezera v zákoně tudíž neexistuje, jak je vysvětleno dále .
[19] Správní soud nemůže za současné
právní úpravy v řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým bylo opatření obecné povahy aplikováno, posoudit zákonnost opatření obecné
povahy podle čl . 95 odst . 1 Ústavy způsobem,
jakým poskytnutí takové logicky nezbytné
soudní ochrany dovodil sedmý senát v rozsudku ve věci Bioplynová stanice Hvožďany .
Pro analogickou aplikaci čl . 95 odst . 1 Ústavy
totiž není dán žádný důvod . Použití analogie
obecně předpokládá existenci pravé mezery
v zákoně, tj . takovou situaci, kdy neexistence
určitého výslovně stanoveného pravidla je
v rozporu s ústavním pořádkem či obecnými
právními principy . Takovou mezeru by mohla představovat nemožnost dosáhnout soudního přezkumu, resp . nápravy nezákonnosti
opatření obecné povahy v souvislosti s jeho
aplikací individuálním správním aktem . Rozšířený senát má ovšem za to, že současné znění
soudního řádu správního umožňuje takovou
možnost nápravy, resp . „incidenčního“ soudního přezkumu opatření obecné povahy po
uplynutí obecné tříleté lhůty pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy . Žádná
mezera v zákoně tudíž neexistuje, jak je vysvětleno dále .
[20] Soudní řád správní v dílu 7 hlavy II,
který je věnován řízení o zrušení opatření
obecné povahy, rozlišuje dva typy návrhu na
zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části . Prvním typem návrhu je návrh na „abstraktní“ kontrolu, kterým se může domáhat
zrušení opatření obecné povahy každý, kdo
tvrdí, že byl opatřením obecné povahy zkrácen
na svých právech . Druhým typem návrhu je
pak návrh na „incidenční“ kontrolu zákonnosti
opatření obecné povahy podle § 101a odst . 1
věty druhé s . ř . s ., podle nějž „[p]okud je [navrhovatel] podle zákona současně oprávněn ve
věci, ve které bylo opatření [zákon nesprávně
uvádí „opatřením“, pozn . rozšířeného senátu] obecné povahy užito, podat ve správním
soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen
společně s takovým návrhem“ .
[21] Soudní řád správní zároveň upravuje
pro každý z obou uvedených typů návrhu na
zrušení opatření obecné povahy samostatnou
lhůtu pro jejich podání . Pro návrh „abstraktní“
se použije bezesporu tříletá lhůta od účinnosti
opatření obecné povahy stanovená v § 101b
odst . 1 s . ř . s . Pro návrh „incidenční“ pak platí
dle § 101a odst . 1 věty druhé na konci s . ř . s .
pravidlo, že návrh na zrušení opatření obecné
povahy je možno podat jen společně se žalobou proti individuálnímu správnímu aktu, ve
kterém bylo opatření obecné povahy použito,
tzn . pro takovýto návrh na zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části platí lhůta pro
podání žaloby směřující proti aplikujícímu individuálnímu správnímu aktu .
[21] Soudní řád správní zároveň upravuje
pro každý z obou uvedených typů návrhu na
zrušení opatření obecné povahy samostatnou
lhůtu pro jejich podání . Pro návrh „abstraktní“
se použije bezesporu tříletá lhůta od účinnosti
opatření obecné povahy stanovená v § 101b
odst . 1 s . ř . s . Pro návrh „incidenční“ pak platí
dle § 101a odst . 1 věty druhé na konci s . ř . s .
pravidlo, že návrh na zrušení opatření obecné
povahy je možno podat jen společně se žalobou proti individuálnímu správnímu aktu, ve
kterém bylo opatření obecné povahy použito,
tzn . pro takovýto návrh na zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části platí lhůta pro
podání žaloby směřující proti aplikujícímu individuálnímu správnímu aktu .
[22] Rozšířený senát si je vědom toho, že
tento výklad § 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s .
se může zdát poněkud překvapivým, neboť
doposud nebyl použit v žádném z rozhodnutí tohoto soudu a nemá ani oporu v žádném
z publikovaných komentářů k soudnímu řádu
správnímu (srov . Potěšil, L . a kol . Soudní řád
správní. Komentář . 1 . vyd . Praha : Leges, 2014;
Jemelka, L . a kol . Soudní řád správní. Komentář . 1 . vyd . Praha : C . H . Beck, 2013; Blažek, T .,
Jirásek, J .; Molek, P .; Pospíšil, P .; Sochorová, V .;
Šebek, P . Soudní řád správní – online komentář . 3 . aktualizace . Praha : C . H . Beck,
2016], resp . ani v důvodové zprávě k zákonu
č . 303/2011 Sb ., kterým byl novelizován soudní řád správní . Na druhou stranu však zároveň
jiný adekvátní výklad tohoto ustanovení nabídnut nebyl . Je třeba zavrhnout možnost, že by
§ 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s . neměl žádný
normativní obsah . Zároveň je nutno odmítnout i takový výklad, který by adresáta individuálního správního aktu, jímž bylo opatření
obecné povahy aplikováno, vyloučil z obecného oprávnění osob dotčených na právech
opatřením obecné povahy podat v tříleté lhůtě
dle § 101b odst . 1 s . ř . s . („abstraktní“) návrh
na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části . Bylo by opravdu nelogické dovozovat, že
adresát individuálního správního aktu aplikujícího opatření obecné povahy by měl mít horší
možnost (a kratší lhůtu) pro dosažení soudního přezkumu zákonnosti opatření obecné povahy než jiné, méně intenzivně dotčené osoby .
[22] Rozšířený senát si je vědom toho, že
tento výklad § 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s .
se může zdát poněkud překvapivým, neboť
doposud nebyl použit v žádném z rozhodnutí tohoto soudu a nemá ani oporu v žádném
z publikovaných komentářů k soudnímu řádu
správnímu (srov . Potěšil, L . a kol . Soudní řád
správní. Komentář . 1 . vyd . Praha : Leges, 2014;
Jemelka, L . a kol . Soudní řád správní. Komentář . 1 . vyd . Praha : C . H . Beck, 2013; Blažek, T .,
Jirásek, J .; Molek, P .; Pospíšil, P .; Sochorová, V .;
Šebek, P . Soudní řád správní – online komentář . 3 . aktualizace . Praha : C . H . Beck,
2016], resp . ani v důvodové zprávě k zákonu
č . 303/2011 Sb ., kterým byl novelizován soudní řád správní . Na druhou stranu však zároveň
jiný adekvátní výklad tohoto ustanovení nabídnut nebyl . Je třeba zavrhnout možnost, že by
§ 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s . neměl žádný
normativní obsah . Zároveň je nutno odmítnout i takový výklad, který by adresáta individuálního správního aktu, jímž bylo opatření
obecné povahy aplikováno, vyloučil z obecného oprávnění osob dotčených na právech
opatřením obecné povahy podat v tříleté lhůtě
dle § 101b odst . 1 s . ř . s . („abstraktní“) návrh
na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části . Bylo by opravdu nelogické dovozovat, že
adresát individuálního správního aktu aplikujícího opatření obecné povahy by měl mít horší
možnost (a kratší lhůtu) pro dosažení soudního přezkumu zákonnosti opatření obecné povahy než jiné, méně intenzivně dotčené osoby .
[23] Jediným přiměřeným způsobem výkladu § 101a odst . 1 a 101b odst . 1 s . ř . s . je tak
výklad výše rozšířeným senátem předestřený,
tj . rozlišující dva samostatné typy návrhu na
zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části, přičemž oba tyto typy návrhů mají odlišný okruh osob aktivně procesně legitimovaných k podání návrhu a rovněž samostatné
lhůty k podání návrhu na zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části . Tento výklad
je ostatně v souladu s teleologickou metodou
interpretace právních předpisů, neboť účelem
procesních předpisů je nepochybně provést
na úrovni zákona ústavně zaručené právo na
soudní ochranu dle čl . 36 odst . 2 Listiny základních práv a svobod, resp . poskytnout jednotlivci schůdnou cestu, jak dosáhnout účinné
ochrany jeho práv soudem .
[24] Vyloučení možnosti soudního přezkumu zákonnosti aplikovaného opatření obecné
povahy po uplynutí tříleté lhůty by nepochybně v souladu s tímto smyslem a účelem právní
úpravy nebylo . Taková interpretace by byla zároveň v rozporu s argumentací systematickou,
pokud by bylo dovozováno, že regulace obsažená v podzákonných předpisech, či dokonce
v zákonech by v soudním řízení o žalobě proti
jí aplikujícímu individuálnímu správnímu aktu
byla možná, zatímco případně nezákonná regulace obsažená v opatření obecné povahy by
byla již nedotknutelná a nepřezkoumatelná .
[24] Vyloučení možnosti soudního přezkumu zákonnosti aplikovaného opatření obecné
povahy po uplynutí tříleté lhůty by nepochybně v souladu s tímto smyslem a účelem právní
úpravy nebylo . Taková interpretace by byla zároveň v rozporu s argumentací systematickou,
pokud by bylo dovozováno, že regulace obsažená v podzákonných předpisech, či dokonce
v zákonech by v soudním řízení o žalobě proti
jí aplikujícímu individuálnímu správnímu aktu
byla možná, zatímco případně nezákonná regulace obsažená v opatření obecné povahy by
byla již nedotknutelná a nepřezkoumatelná .
[25] Že takový souběh konkrétní a abstraktní kontroly regulace není nijak neobvyklý, lze zjistit i ze srovnání s německou právní
úpravou, která právě ve vztahu k územním
plánům (v Německu ovšem považovaným za
podzákonné právní předpisy) umožňuje jak
jejich abstraktní kontrolu vrchními zemskými
soudy na základě návrhu podaného ve lhůtě
jednoho roku od jejich vyhlášení, tak zároveň
i incidenční kontrolu v rámci žaloby proti rozhodnutím územní plány aplikujícím, a to i po
uplynutí lhůty pro podání návrhu na abstraktní kontrolu (srov . usnesení Spolkového správního soudu ze dne 10 . 10 . 2006, č . 4 BN 29/06,
nebo ze dne 8 . 4 . 2003, č . 4 B 23 .03, k dispozici
na www .bverwg .de) .
[26] Rozšířený senát si je vědom i toho, že
lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 11/2 016
obecné povahy byla zákonodárcem s účinností
od 1 . 1 . 2012 zavedena v zájmu ochrany dobré víry dotčených osob v zákonnost opatření
obecné povahy a stability poměrů v území,
přičemž stanovení takové lhůty se Nejvyšší
správní soud sám domáhal např . v rámci návrhu na zrušení dílu 7 hlavy druhé soudního
řádu správního, o němž rozhodl Ústavní soud
výše citovaným nálezem sp . zn . Pl . ÚS 34/10 .
Stanovení obecné lhůty pro podání návrhu na
abstraktní kontrolu je jistě ústavně zcela konformní a žádoucí . Výklad přijatý rozšířeným
senátem, který uznává zvláštní lhůtu pro podání incidenčního návrhu na zrušení opatření
obecné povahy, ovšem není s výše uvedeným
v rozporu . Okruh osob oprávněných k podání
návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s . je totiž velmi omezený, což zabraňuje nadužívání tohoto
institutu a obcházení lhůty k podání návrhu
na abstraktní kontrolu dle § 101b odst . 1 s . ř . s .
i častým zásahům do starší územně plánovací
dokumentace ze strany správních soudů . Tento výklad je tak zároveň v souladu se zásadou
proporcionality a zdrženlivosti při výkonu
soudní moci .
[26] Rozšířený senát si je vědom i toho, že
lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 11/2 016
obecné povahy byla zákonodárcem s účinností
od 1 . 1 . 2012 zavedena v zájmu ochrany dobré víry dotčených osob v zákonnost opatření
obecné povahy a stability poměrů v území,
přičemž stanovení takové lhůty se Nejvyšší
správní soud sám domáhal např . v rámci návrhu na zrušení dílu 7 hlavy druhé soudního
řádu správního, o němž rozhodl Ústavní soud
výše citovaným nálezem sp . zn . Pl . ÚS 34/10 .
Stanovení obecné lhůty pro podání návrhu na
abstraktní kontrolu je jistě ústavně zcela konformní a žádoucí . Výklad přijatý rozšířeným
senátem, který uznává zvláštní lhůtu pro podání incidenčního návrhu na zrušení opatření
obecné povahy, ovšem není s výše uvedeným
v rozporu . Okruh osob oprávněných k podání
návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s . je totiž velmi omezený, což zabraňuje nadužívání tohoto
institutu a obcházení lhůty k podání návrhu
na abstraktní kontrolu dle § 101b odst . 1 s . ř . s .
i častým zásahům do starší územně plánovací
dokumentace ze strany správních soudů . Tento výklad je tak zároveň v souladu se zásadou
proporcionality a zdrženlivosti při výkonu
soudní moci .
[27] Vzhledem k právě podanému výkladu
§ 101a odst . 1 a § 101b odst . 1 s . ř . s . přijatému
rozšířeným senátem je třeba překonat názor
sedmého senátu vyslovený v rozsudku ve věci
Bioplynová stanice Hvožďany, tj . že v rámci
žaloby proti rozhodnutí aplikujícímu opatření obecné povahy má soud postupem podle
čl . 95 odst . 1 Ústavy posoudit zákonnost aplikovaného opatření obecné povahy . Zároveň
je nutno odmítnout i názor předkládajícího
senátu, že po uplynutí tříleté lhůty stanovené
v § 101b odst . 1 s . ř . s . již není možné zákonnost opatření obecné povahy nijak posoudit
či přezkoumat ani v souvislosti s žalobou proti
rozhodnutí, kterým je opatření obecné povahy
aplikováno .
[27] Vzhledem k právě podanému výkladu
§ 101a odst . 1 a § 101b odst . 1 s . ř . s . přijatému
rozšířeným senátem je třeba překonat názor
sedmého senátu vyslovený v rozsudku ve věci
Bioplynová stanice Hvožďany, tj . že v rámci
žaloby proti rozhodnutí aplikujícímu opatření obecné povahy má soud postupem podle
čl . 95 odst . 1 Ústavy posoudit zákonnost aplikovaného opatření obecné povahy . Zároveň
je nutno odmítnout i názor předkládajícího
senátu, že po uplynutí tříleté lhůty stanovené
v § 101b odst . 1 s . ř . s . již není možné zákonnost opatření obecné povahy nijak posoudit
či přezkoumat ani v souvislosti s žalobou proti
rozhodnutí, kterým je opatření obecné povahy
aplikováno .
[28] Rozšířený senát dodává, že návrh na
zrušení opatření obecné povahy nebo jeho
části podaný podle § 101a odst . 1 věty druhé
s . ř . s . musí být podán společně se žalobou proti rozhodnutí, kterým bylo opatření obecné
povahy aplikováno (tj . ať už v rámci jediného
podání soudu, nebo i ve dvou podáních sou-
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 11 /2016
časně u soudu učiněných) . Pokud žalobce takový návrh výslovně sice neučiní, ale v rámci
žalobních bodů nezákonnost aplikovaného
opatření obecné povahy tvrdí, pak je namístě navrhovatele vyzvat dle § 37 odst . 5 s . ř . s .
k odstranění vad jeho podání spočívajícím
v nejasnosti, zda zamýšlí podat žalobu proti
individuálnímu aktu aplikujícímu opatření
obecné povahy společně s návrhem na zrušení
opatření obecné povahy, nebo jeho části dle
§ 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s . Rozšířený senát
na tomto místě připomíná mnohokrát judikovanou zásadu, že následná změna soudní judikatury nemůže vést k odepření práva na soudní ochranu účastníkovi, který v důvěře v tehdy
platnou judikaturu zvolil určitý procesní postup (srov . rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 28 . 7 . 2009, čj . 2 As 34/2009-
-65, a ze dne 29 . 12 . 2011, čj . 7 Afs 14/2010-104) .
[29] I v případě žaloby podané samostatně
proti rozhodnutí správního orgánu, kterým
bylo opatření obecné povahy aplikováno, je
však soud oprávněn posoudit námitky týkající
se výkladu opatření obecné povahy, přičemž
je třeba zvolit takový výklad opatření obecné
povahy, který je v souladu s právním řádem,
ústavním pořádkem, resp . s hodnotovým rámcem demokratického řádu lidských práv a základních svobod .
III.3 Shrnutí
[29] I v případě žaloby podané samostatně
proti rozhodnutí správního orgánu, kterým
bylo opatření obecné povahy aplikováno, je
však soud oprávněn posoudit námitky týkající
se výkladu opatření obecné povahy, přičemž
je třeba zvolit takový výklad opatření obecné
povahy, který je v souladu s právním řádem,
ústavním pořádkem, resp . s hodnotovým rámcem demokratického řádu lidských práv a základních svobod .
III.3 Shrnutí
[30] Rozšířený senát proto na základě výše
uvedených úvah uzavřel, že soudní řád správní
rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části . Prvním typem
návrhu je návrh na soudní přezkum opatření
obecné povahy, který může podat každý, kdo
tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené
v § 101b odst . 1 s . ř . s . Druhým typem je návrh
na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst . 1 věty druhé s . ř . s ., který
je oprávněn podat jen ten, kdo je současně
oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba
podat společně se žalobou proti rozhodnutí,
nečinnosti nebo zásahu, tj . ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu
uvedenou v § 101b odst . 1 s . ř . s .
Jozef H . proti Krajskému úřadu Zlínského kraje, za účasti 1) městys Buchlovice, 2) Davi- da Z . a 3) Jitky Z ., o dodatečné povolení stavby, o kasační stížnosti žalobce . soud rozhodne o podané stížnosti pro porušení zákona. Neobstojí proto vývody, podle
nichž úvaha ministra spravedlnosti, zda podanému podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona vyhoví, či nikoli, porušuje čl. 36 č . 127/2005 Sb . a 303/2011 Sb .