5 As 290/2023- 27 - text
5 As 290/2023 - 28
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Jakuba Camrdy ve věci žalobce: Ing. J. Z., zastoupen advokátem JUDr. Jiřím Juříčkem, se sídlem Údolní 5, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brno, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, za účasti: I) EG. D, a. s., se sídlem Lidická 36, Brno, II) BEMETT investiční, a. s., se sídlem Jeremiášova 2b, Praha 5, zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Křížem, se sídlem Na Terase 3, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 11. 2023, č. j. 31 A 81/2022
102,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Úřad městské části Brno
Slatina, odbor výstavby a územního rozvoje, vydal územní rozhodnutí, kterým umístil stavbu prodloužení plynovodu a přípojky plynu pro bytové domy E, F v ulici Za Kostelem/Ondřeje Veselého. Stavebníkem je společnost BEMETT investiční, a. s., osoba zúčastněná na řízení II. Žalovaný zamítl odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, ve které namítal existenci překážky věci zahájené. Uváděl, že ohledně přípojek není dosud skončeno řízení vedené u stavebního úřadu pod sp. zn. S MCBLSLA/06039/18/MUS, ve kterém se stavebník domáhá vydání dodatečného stavebního povolení k bytovým domům E a F s přípojkami.
[3] Krajský soud žalobu zamítl. Shledal, že v tomto řízení a v řízení vedeném u stavebního úřadu pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18 není dána totožnost věcí. Řízení mají odlišný předmět, neboť jejich předmětem jsou různé stavební objekty a řízení jsou postavena na odlišných skutkových okolnostech. Předmětem dřívějšího řízení je dodatečné povolení stavby domů E a F spolu s přípojkami k inženýrským sítím, ovšem bez přípojek plynu. Ze žádosti nevyplývá, že stavebník žádá také o povolení plynových přípojek. Z projektové dokumentace naopak vyplývá, že domy mají být napojeny pouze na vodovod, řady splaškové a dešťové kanalizace a na nově budované rozvody nízkého napětí. Souhrnná technická zpráva výslovně na straně 11 uvádí: „Domy nebudou napojeny na řad STL plynovodu.“ To potvrzuje i výkresová dokumentace.
[4] Krajský soud neshledal ani nic nestandardního na tom, že dochází nejdříve k umisťování přípojek plynu a teprve posléze k umisťování a povolování (potažmo k dodatečnému povolování) samotných staveb, kterým mají tyto přípojky sloužit.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků
[5] Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku krajského soudu bránil kasační stížností. Namítal, že krajský soud chybně posoudil jeho námitku litispendence. Má za to, že stavebník v žádosti o dodatečné povolení stavby bytových domů E a F plynové přípojky zmiňuje.
[6] Žalovaný ani osoby zúčastněné na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřili.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Krajský soud v napadeném rozsudku vyšel ze správné právní úpravy i jejího výkladu.
[9] Podle § 48 odst. 1 správního řádu zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu.
[10] Totožnost věci je dána pouze tehdy, pokud jsou kumulativně naplněny dvě podmínky. A to, že jde o řízení „v téže věci“, a dále, že jde o řízení „z téhož důvodu“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2013, č. j. 6 Ads 139/2012
58, bod 11). Totožnost věci je určována totožností práva nebo povinnosti, totožností účastníků a současně totožností předmětu řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2023, č. j. 8 As 265/2021
74, bod 16). Totožnost věci je dána jak v případech, kdy obě řízení mají týž předmět, tak i tehdy, je
li předmět jednoho řízení součástí širšího předmětu druhého řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2011, č. j. 3 Ads 59/2011
73).
[10] Totožnost věci je dána pouze tehdy, pokud jsou kumulativně naplněny dvě podmínky. A to, že jde o řízení „v téže věci“, a dále, že jde o řízení „z téhož důvodu“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2013, č. j. 6 Ads 139/2012
58, bod 11). Totožnost věci je určována totožností práva nebo povinnosti, totožností účastníků a současně totožností předmětu řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2023, č. j. 8 As 265/2021
74, bod 16). Totožnost věci je dána jak v případech, kdy obě řízení mají týž předmět, tak i tehdy, je
li předmět jednoho řízení součástí širšího předmětu druhého řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2011, č. j. 3 Ads 59/2011
73).
[11] Krajský soud stěžovateli přesvědčivě vysvětlil, že nejde o totožnou věc, neboť přípojky na plyn nejsou předmětem řízení vedeného u stavebního úřadu pod sp. zn. S MCBSLA/06039/18. Předmět řízení je tedy odlišný. Krajský soud tento svůj závěr podpořil odkazy na konkrétní znění žádosti stavebníka, kterou bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby bytových domů E a F, ve spojení s projektovou dokumentací. Na toto odůvodnění (viz bod 3 výše), se kterým se Nejvyšší správní soud ztotožňuje, lze odkázat. Ze žádosti stavebníka ze dne 7. 9. 2018 neplyne, že žádá také o povolení stavby plynových přípojek.
[12] Stěžovatel se nemůže bránit námitkou, že není v jeho kapacitních možnostech detailně studovat rozsáhlou projektovou dokumentaci. Totožnost předmětu řízení je otázkou objektivní a její posouzení nemůže záviset na tom, jak předmět řízení vnímají jednotliví účastníci řízení.
[13] Bez významu je také poznámka stěžovatele, že z rozsudku krajského soudu vyplývá, že stavebník požaduje umístění stavby plynových přípojek k domům, které s napojením na plyn nepočítají. Na samotnou otázku, zda byl porušen zákaz litispendence, tato stěžovatelem vnímaná nelogičnost nemá vliv.
IV. Závěr a náklady řízení
[14] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední soudního řádu správního).
[15] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 soudního řádu správního. Žalovanému, jemuž by dle pravidla úspěchu ve věci náhrada nákladů řízení náležela, žádné náklady nevznikly; proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Osobám zúčastněným na řízení nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jim vznikly náklady, a proto Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 5 soudního řádu správního rozhodl tak, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. listopadu 2024
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu